Smyčka Pelc-Tyrolka

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Smyčka Pelc-Tyrolka


Počátkem dvacátých let minulého století bylo již více než zřejmé, že zlepšení spojení s nově připojenými obcemi na severu Prahy může vyřešit jen nová spojnice obou vltavských břehů v Holešovicích, v místě dnešní Argentinské ulice. Již při zadávání projektu výstavby mostu byla městskými orgány v roce 1924 dána podmínka, že se na mostě musí počítat s tramvajovým provozem. Železobetonový, 16 metrů široký Trojský most (později zvaný Barikádníků) byl předán k užívání 29. října 1928 pro automobilovou dopravu, čímž umožnil v počátcích alespoň autobusové spojení z Holešovic do Troje. Na dokončeném mostě sice byly - podle projektu - položeny tramvajové koleje v délce 220 metrů, ale chybělo to nejdůležitější - pokračování tratě na obou březích Vltavy.

Letecký pohled na smyčku Pelc-Tyrolka. | 1938
Souprava motorového a vlečného vozu vedená motorovým vozem ev.č.2170 vypravená na linku 26 ve smyčce Pelc-Tyrolka. | 19.3.1972
Souprava motorového a vlečného vozu vedená motorovým vozem ev.č.2170 vypravená na linku 26 ve smyčce Pelc-Tyrolka. | 19.3.1972
Na výřezu z předchozího snímku vidíte vjezdová vrata do dvora se skládkou materiálu jejichž sloupky byly zřízeny z tramvajových kolejnic. | 19.3.1972
Podívejte se na předchozí fotografii a zauvažujte - není na tomto snímku ta samá lampa, jen po letech skrytá v houštinách?. | 10.11.2003
Jáma po vykopané kolejnici tvořící kdysi sloupek plotu dvoru se stavebním materiálem u smyčky Pelc-Tyrolka. | 26.12.2004
Nákladní motorový vůz ev.č.4003 na kusé koleji smyčky Pelc-Tyrolka. | 21.4.1972
Souprava motorového a vlečného vozu s neznámými ev.č. vjíždí do smyčky Pelc-Tyrolka. | 1970
Stále nevyřešenou záhadou pro nás zůstává objev zabetonovaných kolejí úzkého rozchodu v délce cca 20 metrů. Nacházely se zřejmě v místě někdejšího dvora se stavebním materiálem u smyčky Pelc-Tyrolka, zda však sloužily v areálu dvora nebo až později při výstavbě vysokoškolských kolejí či nového mostu Barikádníků je otázka zatím bez odpovědi. Koleje již na místě nejsou i ony se staly obětí sběračů kovů pro sběrné suroviny a že jejich vyrvání z betonu muselo dát práce.... | 14.12.2002
Souprava motorového a vlečného vozu vedená motorovým vozem ev.č.2170 vypravená na linku 26 ve smyčce Pelc-Tyrolka. | 19.3.1972
Vůz T1 ev.č.5086 vypravený na linku 17 ve smyčce Pelc-Tyrolka. | únor 1960
Souprava motorového a vlečného vozu vedená motorovým vozem ev.č.2178 vypravená na linku 26 ve smyčce Pelc-Tyrolka. | 19.3.1972
Ještě v roce 2005 zůstávaly kolejnice tvořící před léty sloupky vrat do dvora se skládkou stavebního materiálu na místě. Bohužel jde o cennou surovinu pro bezdomovce, takže brzy po pořízení snímku již na místě zůstaly pouze jámy po jejich vykopání a odvezení do sběrných surovin. | 26.12.2004
Ještě v roce 2003 zůstávala tato kolejnice tvořící před léty sloupky vrat do dvora se skládkou stavebního materiálu na místě. Bohužel jde o cennou surovinu pro bezdomovce, takže v roce 2005 již na místě zůstaly pouze jáma po jejím vykopání a odvezení do sběrných surovin. | 10.11.2003
Nákladní motorový vůz ev.č.4003 na kusé koleji smyčky Pelc-Tyrolka. | 21.4.1972
Zatímco okolí a prostor samotné smyčky Pelc-Tyrolka zcela změnily svou podobu, vila Svatava ze stráně stále shlíží na místo, kde zvonily před léty tramvaje.... | 26.12.2004
Stále nevyřešenou záhadou pro nás zůstává objev zabetonovaných kolejí úzkého rozchodu v délce cca 20 metrů. Nacházely se zřejmě v místě někdejšího dvora se stavebním materiálem u smyčky Pelc-Tyrolka, zda však sloužily v areálu dvora nebo až později při výstavbě vysokoškolských kolejí či nového mostu Barikádníků je otázka zatím bez odpovědi. Koleje již na místě nejsou i ony se staly obětí sběračů kovů pro sběrné suroviny a že jejich vyrvání z betonu muselo dát práce.... | 14.12.2002
Koleje úzkého rozchodu krátce nacházející se zřejmě v místě někdejšího dvora se stavebním materiálem u smyčky Pelc-Tyrolka po barbarském vybourání z betonu. | 26.12.2004
Plány z května 1930 počítaly s ukončením tramvajové tratě na Pelc-Tyrolce levým odbočením tratě z Trojského mostu a s následným dvoukolejným kusým zakončením se dvěma levými přejezdy. Na tento úsek měly později navázat manipulační koleje nové vozovny Troja, na pozemcích jižně od Povltavské ulice. Památkou na starý záměr výstavby trojské vozovny je ostatně dodnes několik pozemků patřících Dopravnímu podniku. Místo této vozovny byla nakonec postavena vozovna v Kobylisích a tramvajová trať nebyla ukončena na Pelc-Tyrolce, ale ulicí V Holešovičkách byla prodloužena až na Vychovatelnu, kde se napojila na stávající trať. S úsekem Pelc-Tyrolka - Vychovatelna se v původních plánech ještě nepočítalo.

Tramvají se nový Trojský most dočkal až po dalších šesti letech - od 17. ledna 1936, kdy začaly tramvaje používat na mostě položené koleje. Současně se zahájením provozu byla zprovozněna nová trať z Holešovic přes Pelc-Tyrolku ulicí V Holešovičkách na Vychovatelnu. Tento úsek spojující Holešovice s Libní přes Pelc - Tyrolku značně usnadnil dopravu Pražanů do zoologické zahrady v Tróji. Autobusová linka J byla zkrácena do úseku Pelc-Tyrolka - ZOO a zvláště o nedělích (soboty tehdy ještě bývaly pracovní) byly tramvaje mířící na Pelc-Tyrolku přeplněny návštěvníky ZOO.

Po zesílení tramvajové dopravy byla začátkem okupace rozestavěna na trojském předmostí nová jednokolejná tramvajová smyčka o délce 441 metrů, s předjízdnou kolejí v nástupní zastávce a s manipulačním napojením ve směru do Holešoviček. Předjízdná kolej měřila 85 metrů a manipulační kolej 248 metrů. Svého zprovoznění a prvních cestujících se smyčka dočkala 29. srpna 1940. Manipulační kolej (umístěná vpravo od příjezdové koleje z centra) sloužila v době svého vzniku k tehdy běžnému odstavování vlečných vozů mimo dopravní špičku a k manipulaci s nimi. Právě k tomuto účelu byl vybudován "rozvětvený oblouk" napojující tuto kolej i dopravní příjezdovou kolej smyčky do ulice V Holešovičkách. Tudy byly vlečné vozy přiváženy a odváženy z/do kobyliské vozovny. Samotné odstavování probíhalo tak, že vlak pravidelné linky projel smyčkou, zacouval na manipulační kolej, kde byl následně odpojen vlečný vůz. Také připojování probíhalo stejným způsobem. Později, když se přibližně na sklonku 50. let od odpojování vlečných vozů upustilo, se kolej používala v mnohem menším měřítku.

V roce 1947 řešil Dopravní podnik otázku napájení kropicích tramvají. Jako jedna z předložených alternativ se zvažovalo ve středním zeleném pásu na počátku Povltavské ulice postavení odstavné koleje "s vhodnými spojkami, aby se dalo jezdit do obou směrů" a zřízení čerpadla. Tato varianta nakonec vybrána nebyla.

Upřesnění zasluhuje i dlouhá kusá manipulační kolej vedoucí od smyčky podél Povltavské ulice směrem k Zoologické zahradě. Byla postavena jako zkušební kolej pro nově dodávané (případně rekonstruované) tramvaje a uskutečňovaly se tady technicko-bezpečnostní zkoušky. Místo na Pelc-Tyrolce bylo zvoleno proto, že tady nedocházelo k narušování pravidelné dopravy a bylo zde možné vybudovat kolej v potřebné délce. Investiční záměr k této koleji byl schválen 12. června 1956, vlastní stavba proběhla mezi 22. říjnem 1956 a 2. únorem následujícího roku. Kolej měla délku 478 metrů, tudíž byla o něco kratší než se původně projektovalo (navrhovala se délka 560 metrů). Revize koleje se uskutečnila až 12. června 1957 a již o dva dny později pro ni bylo vydáno užívací povolení. Při revizi bylo doporučeno, aby byla kolejová smyčka doplněna ještě další spojovací kolejí mezi příjezdovou kolejí a počátkem předjízdné koleje. Tato úprava výrazně zjednodušila manipulaci s vozy a zkušební kolej tak byla dostupná i z Holešoviček, což v případě potřeby současně umožňovalo i jednoduché, do té doby nemožné, obracení vlaků z tohoto směru smyčkou. Tato kolej měla délku 60,5 metru a její stavba byla dokončena 18. března 1958. Tím obratiště Pelc-Tyrolka získalo definitivní podobu, která mu vydržela až do svého zániku. Teprve když se technicko-bezpečnostní zkoušky přesunuly na sklonku 60. let do areálu Ústředních dílen v Hostivaři, začala být kolej využívána více k odstavným účelům.

Jako zajímavost stojí za zmínku, že tato kolej byla vybudována už v ose projektované tramvajové tratě k ZOO a měla se po čase stát její součástí jako běžná traťová kolej. I to byl jeden z důvodů, proč byla zvolena pro její stavbu právě Povltavská ulice. K této lokalitě se ale váží ještě další zajímavosti...
Zatím se příliš nevědělo o nákladní koleji, která byla na Pelc-Tyrolce zřízena v březnu 1946. Shodou okolností měla směrově stejný průběh jako pozdější zkušební kolej s výjimkou odlišně řešeného oblouku u napojení. Také délka této starší koleje byla jiná, jen 271 m. Třetí odlišností bylo umístění sloupů pro vrchní vedení. V obou případech sice šlo vždy o dva páry sloupů, mezi kterými byl napnut převěs držící trolej, ale v roce 1946 byl levý stožár páru (ve směru z centra) vždy na levém okraji Povltavské ulice a převěs tedy vedl i přes komunikaci (i pravý stožár byl o něco dál od kolejí), zatímco u koleje zřízené v roce 1957 byly sloupy na stejné straně Povltavské ulice, tedy po obou stranách koleje v její těsné blízkosti.
Kolej z roku 1946 sloužila k vyvážení škváry z holešovické elektrárny a tato lokalita byla zvolena vzhledem k nízké niveletě okolního terénu, který vyžadoval navážku. Kolej byla odpojena 13. prosince 1949 a snesena.

Smyčka byla bez náhrady zrušena spolu s tratí k 15. lednu 1975. Dodnes však zůstalo na jejím místě dochováno několik pozůstatků.


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2018