.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!

Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Trať Bulhar - Ohrada


Podjezd železničního mostu na Hrabovce ještě s tramvajovými kolejemi
Motorový a vlečný vůz na Hrabovce
Motorový a vlečný vůz na Hrabovce [Foto: Miroslav Křehlík]
Víceúčelový vůz ev.č.4088 podjíždí most na Hrabovce
Motorový a vlečný vůz na Hrabovce
Vůz T3 na lince 21 na Hrabovce
Podjezd železničního mostu na Hrabovce ještě s tramvajovými kolejemi
Motorový a vlečný vůz na Hrabovce
Motorový a vlečný vůz na Hrabovce
Motorový a vlečný vůz na Hrabovce
Motorový a vlečný vůz v Husitské ulici [Foto: Miroslav Křehlík]
Vůz T3 na lince 21 na Hrabovce
Žižkovská tramvajová trať od křižovatky Bulhar na Ohradu vedená Husitskou a Koněvovou ulicí byla - jak již je v pražských podmínkách obvyklé - uvedena do provozu etapovitě. Nejprve byla uvedena do provozu trať Křižovnická ulice - Žižkov, dostavěná v listopadu 1883 pro potřeby pražské koňské tramvaje. I ta však byla zprovozněna postupně, nejprve byl 24. prosince 1883 zahájen provoz na úseku Křižovnická ulice - Prašná brána - Bulhar a 31. prosince 1883 byla zprovozněna žižkovská část tratě.

Od křižovatky Bulhar trať vedla dvoukolejně Husitskou ulicí, v místě podjezdu železničního viaduktu na Hrabovce byla jednokolejná a dvoukolejně opět pokračovala až ke křižovatce s Prokopovou ulicí, do níž odbočovala pravým, jednokolejným obloukem. V samotné Prokopově ulici však byla opět dvoukolejná a ukončena byla zhruba mezi dnešní Chelčického ulicí a Olšanským náměstím v Nákvasově ulici u žižkovské vozovny koňky. 24. června 1901 začaly práce na elektrifikaci úseku od Bulhara po konečnou u tehdejší Nákvasovy ulice. Provoz koňky byl proto v následujících měsících značně omezován a místy i zcela přerušen podle postupujících stavebních prací. 28. října 1901 došlo k zahájení provozu elektrické tramvaje.

Již v roce 1908 byl dokončen projekt tratě od křižovatky Husitské, Koněvovy a Prokopovy ulice dále Koněvovou ulicí na Ohradu. Jenže se čekalo na dokončení přeložky dnešní Koněvovy ulice, která tehdy byla vedena místy až o 70 metrů severněji, než dnes. Město Žižkov zahájilo po mnoha odkladech stavbu přeložky Koněvovy ulice až na jaře roku 1910 a vyzvalo Elektrické podniky k urychlenému položení kolejí, aby se nemuselo později zasahovat do položené dlažby. A tak tedy 18. července 1910 došlo k výstavbě zcela nové větve tramvajové tratě, v pokračování Husitské ulice ulicí Koněvovou až na Ohradu k Schillerově továrně (dnešní křižovatka Vápenka). Koleje se kladly do vozovky a stavba nebyla ještě povolena! Teprve 30. září 1910 byla stavba tratě povolena i po formální stránce. Trať byla v celé své délce dvoukolejná a do provozu byla uvedena 4. prosince 1910. Na křižovatce s Prokopovou ulicí byl zřízen neúplný kolejový trojúhelník umožňující jízdu do Prokopovy ulice pouze z centra města. Po zahájení provozu na směrově výhodnější trati elektrické dráhy na Ohradu byl celý koncový úsek někdejší tratě koňky k tehdejší Nákvasově ulici vyřazen z provozu, jako oficiální důvod byly uváděny nepříznivé sklonové poměry a duplicita s novou tratí elektrické tramvaje na Ohradu. Původně měla být trať ihned fyzicky zlikvidována, ale nakonec zůstala zachována a využívala se jen k příležitostným jízdám. Ke zrušení někdejší tratě koňky došlo 28. dubna 1912, ale ze statistik kolejové sítě byl tento úsek vyřazen až v roce 1927.

V červnu 1912 byla zřízena druhá kolej pod železničním viaduktem na Hrabovce. 7. října 1937 byla na Ohradě zprovozněna nová kolejová křižovatka pro napojení nové tratě vedené ulicí Jana Želivského od Olšanských hřbitovů. Na místě vydržela až do 27. června 1977, černého dne v historii Žižkova. K tomuto datu byla totiž celá trať Ohrada - Bulhar zrušena. Jako vždy tramvaje ustoupily automobilům. V prostoru křižovatky Bulhar byla zahájena výstavba mimoúrovňové křižovatky Severojižní magistrály a hustota automobilové dopravy v Koněvově a Husitské ulici pomalu překračovala únosnou mez. Ostatně, netroufám si ani domyslet, jaká zpoždění by tramvajové vlaky při jízdě touto ulicí nabíraly dnes. Náhradní dopravu za tramvaje nejprve zajišťovala autobusová linka X21, po rychlé likvidaci kolejí a opravě vozovek byla od listopadu 1977 nahrazena regulérní autobusovou linkou 168, k níž se později přidala také linka 207. Do roku 1982 pak zůstávalo v dlažbě křižovatky Ohrada torzo kolejí mířících k Bulharu, poslední pozůstatek významné tramvajové tratě...

Fotografie: © Miroslav Křehlík a archiv

ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2016