Žižkovská část okružní tramvajové tratě Praha - Žižkov - Královské Vinohrady je nejstarší tratí Elektrických podniků a do provozu byla v úseku
Flora - Bulhar - Německé divadlo (dnešní Státní Opera) uvedena 18. září 1897. 25. června téhož roku tomu však předcházelo ještě zprovoznění
vinohradské části tratě z Flory přes náměstí Míru k Německému divadlu. Námi sledovaná část této tratě v úseku z Olšanského náměstí Seifertovou ulicí
k železničním mostům u Bulhara dodnes takřka nezměnila svou podobu. Od 8. listopadu 1917 byla poblíž křižovatky Bulhar do tratě zaústěna nákladová
tramvajová kolej do areálu dnešního hlavního nádraží, od stejného data byla zprovozněna zhruba v prostoru dnešního Churchillova náměstí kolejová odbočka
do areálu tehdejší žižkovské obecní plynárny. V průběhu roku 1924 došlo ke zrušení nákladové koleje přes hlavní nádraží, 26. března téhož roku byla
zrušena odbočka do plynárny. V oblasti křižovatky Bulhar se trať připojovala na trať koňky, vedenou Hybernskou ulicí a
Husitskou a Koněvovou ulicí na Žižkov od
31. prosince 1883. K její elektrifikaci došlo k 28. říjnu 1901 po převzetí Elektrickými podniky. Ke zrušení
tratě došlo 27. června 1977. Námi sledovaná
trať z roku 1897 vedla k dnešnímu hlavnímu nádraží v trase severojižní magistrály a to bylo příčinou zrušení tohoto úseku k 23. červnu 1972. Prostor
vyžadovaný výstavbou metra C, nové odbavovací haly hlavního nádraží a konečně stavbou severojižní magistrály byl neúprosný. V souvislosti s výstavbou
mimoúrovňové křižovatky severojižní magistrály na Bulharu došlo k výstavě přeložky a podjezdu v prostoru křižovatky Bulhar. Tramvajová trať opustila ulice
U Bulhara a přesunula se na vlastní těleso. U křižovatky s Bolzanovou ulicí byla do Bolzanovy ulice zaústěna od 17. prosince 1900 kolejová odbočka, sloužící
|
|
jako obratiště. K jejímu zprovoznění následně došlo až 17. června 1901. Požadavek na propojení hlavního nádraží s Prašnou bránou Hybernskou ulicí a současně
neexistence potřebných kolejových oblouků na křižovatce u Bulhara stály za prodloužením tratě z Bolzanovy ulice pravým obloukem do dnešní ulice Opletalovy s
následným napojením na trať v Hybernské ulici. Prodloužení bylo uvedeno do provozu 19. listopadu 1903. Aby to však nebylo zas tak jednoduché, byla trať z
Bolzanovy ulice přes Opletalovu do Hybernské zase 17. listopadu 1925 zrušena. 24. ledna 1926 byla uvedena do provozu důležitá spojovací trať z Bolzanovy ulice
přes Senovážné náměstí k Jindřišské věži. 18. dubna 1947 byla opět zřízena - v roce 1925 zrušená - trať v části Opletalovy ulice, tentokráte jako jednokolejná
manipulační spojka. K jejímu zdvoukolejnění došlo k 26. červnu 1972, tedy ke stejnému datu, kdy byla do stávající
křižovatky připojena
nová tramvajová trať v další části Opletalovy ulice, nahrazující zmíněný
úsek zrušené tratě vedený v trase severojižní magistrály - podél hlavního nádraží. 25. června 1978 došlo ke zrušení vlastně nové tratě v
Opletalově ulici, která byla zřízena teprve v roce 1972. Těžkou ránu křížení tramvajových tratí v Opletalově ulici zasadil 4. červenec 1985,
kdy došlo ke zrušení tramvajových tratí v centrální části Prahy. V roce 1988 byla zahájena kompletní rekonstrukce tramvajové tratě a po jejím dokončení 19.
listopadu téhož roku se v prostoru zastávky Hlavní nádraží objevil nový
kolejový přejezd, který byl v roce 2003
snesen, stejně tak bylo zrušeno i propojení na torzo tramvajové tratě v Opletalově ulici.
V listopadu 2003 začala v Seifertově ulici mezi křižovatkou Bulhar a Italskou ulicí výstavba provizorní tramvajové
kolejové splítky,
která zajistí na dobu zhruba jednoho roku provoz tramvají v tomto - pro automobily zcela uzavřeném - úseku Seifertovy ulice. Důvodem obou opatření je rekonstrukce železničních mostů
nad Seifertovou ulicí a následné zahloubení celé ulice, včetně přeložky tramvajové tratě a inženýrských sítí. Splítka měla být zprovozněna 20. prosince 2003 od ranního
výjezdu tramvají, po technických problémech se tak stalo až od 14:00 téhož dne. Splítka byla v provozu až do 4. srpna 2004 a od 1. září 2004 byla zprovozněna
přeložená tramvajová trať na panelech
BKV.
Naši cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce Olšanské, Jičínské a Prokopovy ulice s
Olšanským náměstím. Trať v pravém oblouku překonává prostor náměstí a míří do Táboritské ulice. Mezi dvěma světelnými signalizacemi na náměstí jsou v oblouku
umístěny ostrůvky zastávek Olšanské náměstí. Po jeho opuštění a zamíření do Táboritské ulice se okolí tratě podstatně
zúží a
zatímco protisměrná kolej je doslova nalepená k chodníku, pravou kolej od chodníku dělí prostor pro parkující automobily. Krátký přímý úsek v Táboritské ulici
vystřídá ostrý pravý oblouk následovaný tentokráte delším přímým úsekem. Na jeho konci, před křižovatkou s Lipanskou ulicí je umístěna zastávka
Lipanská. Za ní následuje další prudký oblouk, pro změnu levý a zároveň je zde umístěna protisměrná zastávka. Ulice změní jméno na
Seifertovu a až ke světelné křižovatce s Italskou ulicí vede trať přímým úsekem. Na Sladkovského náměstí začne trať poměrně ostře klesat což činí u světelné
signalizace s Krásovou ulicí značné problémy. Zatímco automobilům "naskočí" alespoň informativní žlutá, světelná signalizace tramvajím přeskočí ze signálu volno
ihned signál stůj, jenže bohužel dříve, než-li ta žlutá pro automobily. Tudíž se řidič tramvaje nemá čeho "zachytit". A protože tramvaj má nějakou tu tunu váhy,
je zastavení zde velkým uměním. Za křižovatkou se ulice značně rozšiřuje, takovým způsobem, že je zde prostor pro dva jízdní pruhy automobilů. Před vyústěním
Husinecké ulice z pravé strany jsou umístěny zastávky
Husinecká. Následuje přímý úsek a u křižovatky s Italskou ulicí se tramvajová trať stočí vlevo,
u křižovatky s Italskou ulicí vpravo a ve středu Seifertovy ulice na zvýšeném tělese klesá pod železničními mosty ke světelné křižovatce Bulhar.
Trať se zde stáčí v prudkém levém oblouku, který odvádí tramvajovou trať klesáním do podjezdu pod severojižní magistrálu. Za obloukem je cca 60 metrů dlouhý přímý úsek,
samotný podjezd magistrály probíhá v pravém oblouku, jehož klesání se postupně mění ve stoupání. Po vystoupání do Bolzanovy ulice jsou v přímém úseku umístěny zastávky
Hlavní nádraží.
Za zastávkami trať v levém oblouku překoná křižovatku s Opletalovou ulicí a až ke
křižovatce na Senovážném náměstí již trať pokračuje
jen přímým úsekem podél zrenovovaného parku.
Většina tratě vybudována metodou velkoplošných panelů
BKV, výjimku tvoří samotná kolejová splítka, která je zřízena klasickou konstrukcí kolejnic na
dřevěných pražcích s otevřeným svrškem a koncový úsek od zastávek Hlavní nádraží po křižovatku
Senovážné náměstí, který je klasické konstrukce
a jehož povrch tvoří žulová dlažba.
Zastávky umístěné na popisované trati:
Olšanské náměstí - nácestná zastávka v obou směrech
Lipanská - nácestná zastávka v obou směrech
Husinecká - nácestná zastávka v obou směrech
Hlavní nádraží - nácestná zastávka v obou směrech
Provozované linky na popisované trati:
V denním provozu jsou na trati provozovány linky 5, 9 a
26, v nočním provozu pak linky 55 a 58.
Fotocesta po trati křižovatka Olšanské náměstí - křižovatka Senovážné náměstí |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fotografie: © Pražské tramvaje a archiv