Historické tramvaje v Sydney

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Historické tramvaje v Sydney


V Sydney sahá historie tramvajové dopravy do roku 1861, kdy byla zřízena první koňka mezi železničním nádražím a Circular Quay. S příchodem parních vozů v roce 1879 odpadla nutnost přepřahání koní a zvýšila se přesnost čímž se systém stal ihned mezi veřejností velice populárním a rychle se rozšiřoval. Soupravy tehdy tvořil parní vůz, za kterým následovaly dva vlečné vozy. Členitost terénu a uvnitř Sydney stojící přístav neumožňovala postupný rozvoj sítě, ale vznikalo mnoho izolovaných subsystémů.

Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006
Muzeum tramvají v Sydney | červen 2006

V roce 1898 začíná postupná elektrizace jednotlivých tramvajových částí. Kromě parní tratě v Parramattě, která se dočkala elektrizace až v roce 1943, se dá za ukončení parního tramvajového provozu považovat rok 1910. Původní parní vozy nahradily nové elektrické vozy typu C, jenž záhy následovalo 6 vozů typu D, Ty měly při dodání do Sydney první rok podobu pouze vlečných vozů, postupně však byly upraveny jako motorové. V následujících letech se do Sydney dodávaly jednosměrné vozy typu E, které se spojovaly zády k sobě a obousměrné vozy typu N s příčnými lavicemi bez dveří. Ale většího rozmachu se dočkaly obousměrné polootevřené vozy typu F s podélnými lavicemi na otevřených krajních čelech vozidla, spojované do stálých dvojic. O jejich popularitě svědčí 250 dodaných kusů a snaha o neustálé vylepšování a rekonstrukce. Nejprve byla od roku 1906 odstraňována řídící stanoviště na vstřícných čelech, čímž byla zvětšena plocha pro cestující a obměnila se podoba lavic na otevřených plošinách na příčné. Tento typ nese označení L. Netrvalo to však dlouho a mezi lety 1918 a 1930 byly vozy znovu upravovány přeměnou střední části vozidla a zakrytím otevřených plošin na typ L/P.

Mezitím byly dodávány nástupci typu F - vozy typu O. Ty se staly Sydneyskou klasikou s počtem 626 dodaných kusů mezi lety 1908-1914. Současně byly dodávány jejich zkrácené verze označené K. Na počátku dvacátých let následoval typ P, dle kterého se prováděly zmíněné modernizace vozů L/P, ty však neměly tak propracovaná řídící stanoviště. Mezi lety 1933 a 1935 pak byly do Sydney dodány vozy typu R v počtu 195 kusů.

Krátce před dokončením hrubé stavby Harbour Bridge 19.srpna 1930 bylo rozhodnuto o instalaci tramvajových kolejí na mostě, čímž se měly propojit tratě na North Shore s centrem města. K jejich instalaci došlo v roce 1931, ale teprve až 19. ledna 1932 byla provedena zkušební jízda parní lokomotivou. Formálně byl most otevřen pro provoz až 19. března 1932. Oproti původním plánům tramvaje nekončily v centru, nýbrž v podzemí nádraží Wynyard čímž se vůbec nespojily s městskými linkami.

Rok 1933 znamenal pro Sydneyské tramvaje největší rozsah provozu se 290 km dlouhou kolejovou sítí. Jelikož se však celá soustava tratí skládala stále z velkého množství izolovaných částí, bylo velice snadné přistoupit k jejich postupnému rušení a likvidaci. Jako první se v roce 1939 dočkala zrušení část tratí v Manly, brzy ji však následovaly další. V roce 1957 byly zlikvidovány i poslední dvě tratě vedoucí Castlereigh Street a Pitt Street. K poslední jmenované se váže jedna zajímavost - touto ulicí byla vedena první trať koňky zřízená v roce 1861, tudíž tato trať přežila všechny své následovnice. Ihned následující ráno byly veškeré koleje vedoucí ve městě zlikvidovány, ulice předlážděny, aby mohly být linky v co nejkratší možné době nahrazeny autobusy a již nikdy nemohlo dojít k obnově tramvají.

Jak neprozřetelné to bylo rozhodnutí se ukázalo záhy, kdy provoz autobusové dopravy byl značně nákladný a ztrátový. Magistrát města začal litovat zrušení tramvajových tratí, ale již bylo příliš pozdě. Až v roce 1975 se objevily náznaky na znovuobnovení tramvajové tratě procházející původními místy z Central Station na Circular Quay, ale realizace stále vázla. Plán obnovit trať znovu ožil v devadesátých letech, kdy již bylo jasné, že dopravu při konání Olympijských her v roce 2000 nelze zajistit jinak, než rozšířením současné infrastruktury.

Do dnešních dnů se všechny typy historických tramvajových vozidel, v minulosti v Sydney používaných, zachovaly v nejstarším a největším tramvajovém muzeu na jižní polokouli, které nalezneme v sydneyském předměstí Loftus, nedaleko stejně pojmenované železniční stanice. Na zachovanou historickou halu vozovny navazují také venkovní výstavní plochy, kde jsou některé tramvajové vozy vystaveny. Opodál nalezneme i dvoukilometrovou trať, na níž probíhají komerční jízdy. Tato trať nazývaná Royal National Park line (zkráceně Parklink) je napojena na areál vozovny. Platí se zde zvláštní jízdné, vstupenka z muzejní části zde neplatí.


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
web postaven na redakčním systému phpRS
ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024