Příměstská železnice v Sydney

Historie předměstských železnic sahá do roku 1855, kdy byla zřízena první linka v Novém Jižním Walesu mezi Sydney a Parramattou. Jejím vlastníkem byl stát a sloužila osobní i nákladní dopravě. Vozy byly taženy parní lokomotivou, která na konečné zastávce měnila přepřažením směr jízdy. V průběhu 20. a 30. let 20. století se o největší rozmach železnice postaral stavební inženýr John Bradfield, který navrhl většinu podzemních trati v centru města a je tvůrcem Harbour Bridge.
V roce 1926 byla elektrifikována první 20 km dlouhá trať mezi Central Station a Oatley. Ve stejném roce došlo k otevření první podzemní tratě v centru města mezi Central Station a St James. Proces elektrifikace byl v průběhu druhé světové války sice krátce pozastaven, následně ale výstavba tratí stále pokračovala. Zatím nejnovější trať New Southern Railway spojující centrum s letištěm, byla otevřena ku příležitosti konání olympijských her v roce 2000.
V současnosti je celkem provozováno 11 příměstských linek, 4 meziměstské a 1 regionální linka. V centrální části města využívají výhody metra, kdy prochází pod povrchem, v okrajových částech procházejí na povrchu. Hlavním uzlem je samozřejmě Central Station. Linky zde nekončí, naopak pokračují většinou dále objezdem přes Circular Quay na Town Hall.

CityRail 11 příměstských linek 4 meziměstské linky 1 regionální linka 10 typů vlakových jednotek interval 30 minut bezpočet zastávek

Všechny linky příměstské železnice CityRail jsou obdobně jako autobusové linky rozděleny dle geografické polohy, dle které získaly pojmenování. Jednotícím prvkem jsou barvy jimiž jsou označeny. Ty jsou společné jak pro mapové podklady, tak také pro informační materiály a grafickou podobu jízdních řádů. Na některých stanicích je možné spatřit označení jména zastávek na podkladní barvě té dané linky.
Většina sítě je elektrifikována stejnosměrným proudem o napětí 1500V přenášeným na vozidlo z horního vedení, existují však i linky, na kterých jezdí vlaky tažené dieselovými lokomotivami. Provoz v elektrické trakci zajišťují dvoupatrové kompaktní jednotky na klasickém rozchodu 1435mm. Nově dodávané jednotky od roku 1990 jsou povinně klimatizované.
Celkem je po síti Sydneyských železnic přepraveno denně v provozním období 4:30 - 24:00 přes 900.000 cestujících. Špičkový interval na jednotlivých linkách je průměrně 30 minut. V nočním provozu jsou vlaky nahrazeny autobusovými linkami označenými Nxx a jedoucích v trase vlakových spojů.