Trať Anděl - Újezd

Díky neúnosnosti Řetězového mostu však musela být trať v tomto místě přerušena. Karlínská větev tak končila u Národního divadla a smíchovská začínala za mostem. Cestující tedy museli přes most pěkně po svých. Trať byla projektována jako zcela dvoukolejná, nakonec byl přeci jen krátký úsek zřízen jako jednokolejný. Trať začínala na levém břehu Vltavy u Řetězového mostu krátkým dvoukolejným obratištěm v dnešní Vítězné ulici a jako jednokolejná odbočila vlevo a pokračovala až před Újezdskou bránu vystavěnou ve stylu anglické tudorské gotiky, která stála zhruba v místech dnešní zastávky Újezd od Anděla.

Ostatně zbytky navazujícího opevnění nalezneme v petřínském kopci dodnes v podobě Hladové zdi. Před ní se stávala původně jednokolejná trať dvoukolejnou, přičemž každý směr měl branou vlastní průjezd, podobně jako dnes v oblasti Karlových lázní a pokračovala dvoukolejně k Andělu. Přede všemi branami stály zvenčí domky pro vybírání potravní daně a mýta. Cestující podléhali povinnosti platit potravní daň, pokud přepravovali věci, které jí podléhaly až do vytvoření Velké Prahy. Hned za Branou byl zřízený kolejový přejezd, který umožňoval obracení vozů v případě uzavření brány.

Smíchovská obec měla k novému dopravnímu prostředku v počátcích nedůvěru a v dubnu 1875 požadovala změnu projektu tak, aby byla trať i na jejím území vystavěna pouze jako jednokolejná, podobně jako pražský úsek tratě z Karlína. Záměr obce nebyl naštěstí uskutečněn a provoz pouliční koněspřežné dráhy na traťovém úseku od malostranské strany řetězového mostu císaře Františka I. k nádraží Západní dráhy, mohl být zahájen k 16. květnu 1876. Jízda po smíchovském území stála pět krejcarů.

Při nové parcelaci oblasti kolem Újezda, bylo opevnění včetně zaslepené barokní i novogotické brány v roce 1891 zbořeno a koleje vedoucí v jejích místech přeloženy do nové polohy.

V roce 1898 odkoupily Elektrické podniky koněspřežnou tramvaj od belgického podnikatele Eduarda Otleta a začaly připravovat její elektrifikaci. Elektrifikace úseku Újezd - Anděl završila přestavbu smíchovských tratí koňky, které se na přelomu století všechny staly majetkem Elektrických podniků. Během elektrifikace byla pomocí jednokolejného trojúhelníku v roce 1901 na Újezdě k trati napojena novostavba tramvajové tratě přes Malou Stranu, podrobená 25. května technické prohlídce. Provoz na Újezdě byl obnoven 17. června 1901, tedy současně s novým mostem císaře Františka (dnešním mostem Legií), který nahradil nádherný starý řetězový most, bránící dalšímu rozvoji dopravy.

Aby však nebyla celá oblast takovou dobu bez kolejové dopravy, byla podle postupu stavebních prací v místě budoucí elektrické tramvaje již půl roku provozována koňka. Elektrifikovaná trať pokračovala od Újezda dvoukolejně až k Andělu, kde se v křižovatce větvila přímo k nádraží Smíchov, případně vpravo do Košíř. Na Kostelním náměstí a před křižovatkou Anděl byly v souvislosti s elektrifikací vloženy kolejové přejezdy. Mezi Újezdem a Andělem bylo zřízeno 7 stanic!

V roce 1903 byl zdvoukolejněn trojúhelník křižovatky Újezd.

Zvláštní službou poskytovanou návštěvníkům večerních divadelních představení bylo přistavování tzv. divadelních vozů. U významných divadel byly zřizovány zvláštní koleje, na kterých byly vozy odstavovány, aby nebránily běžnému provozu. Po skončení představení odjížděly jako posilové po trasách pravidelných linek, nebo jako přímé spoje do jiných traťových větví přímo linkami neobsluhovanými. V délce 90 metrů byla od 10. srpna 1913 podobná kolej zřízena u Kinských sadů. Zrušena byla v průběhu roku 1930.

Během roku 1939 se v síti tramvají uskutečnily četné přestavby vyvolané přechodem na pravostranný provoz, nejpozději v tomto roce byly pravděpodobně sneseny kolejové přejezdy zřízené v počátcích existence elektrické trakce na této trati.

Pravidelní cestující zdejší domovské linky 9 v průběhu let zažili změnu jména smíchovského Štefánikova náměstí na náměstí Sovětských tankistů (1951-1990) a nakonec na náměstí Kinských, v roce 1945 obdivovali výstavbu pět metrů vysokého podstavce pro umístění tanku číslo 23, jenž symbolicky osvobodil Prahu, v těsné blízkosti tzv. Medvědí fontány. Společně stály na místě až do 18. března 1948. Tehdy se konečně podařilo nevhodnou protiváhu tanku číslo 23 přemístit na náměstí 14. října. Jako důvod se našla výstavba trolejbusové zastávky na náměstí. Ano, od června 1948 se tramvajové troleje na náměstí křížily s dvoustopou trolejbusovou tratí ke Strahovskému stadionu. Trať nejprve využili jen cvičenci Všesokolského sletu, ale od 1. října tudy jezdila pravidelná trolejbusová linka 53. Tu od 24. ledna 1967 nahradila nově vzniklá linka 51 ze sloučení tehdejších linek 53 a 54. Takřka hodinu po půlnoci dne 16. října 1972 projel celou Prahou poslední trolejbus, který na náměstí ještě jednou přejel dvě tramvajové troleje...

V roce 1991 byl tank číslo 23 z náměstí odstraněn a 17. října 2002 byla na místě zprovozněna fontána "Propadliště času", jejímiž autory jsou arch. Jan Lauda a arch. Petr Levý. Fontánu tvoří dvě žulové desky z libereckého lomu - symbolizují propadliště času, který prý pohltí veškeré lidské počiny. Tryskající voda má vše očistit a dát zapomenout.

Od 25. února 1974 byla u zastávky Arbesovo náměstí zprovozněna provizorní přeložka tramvajové tratě související s výstavbou kanalizačního sběrače K, která vydržela v provozu až do 28. listopadu 1976!

V roce 1981 prošla trať rekonstrukcí metodou velkoplošných panelů BKV. K jejich obnově došlo na dvě etapy. Nejprve v úseku Anděl - křižovatka Štefánikova x Kartouzská v období od 30. července do 19. září 1998 a mezi křižovatkami Štefánikova x Kartouzská a Újezd od 8.dubna do 13. května 1999.

Z důvodu celkové rekonstrukce křižovatky Újezd byl na trati od 1. září do 10. října 2001 vyloučen provoz. Další přerušení provozu nastalo v roce 2003. V období od 30. srpna do 7. září 2003 byla mezi křižovatkou Anděl a náměstím 14. října, zřizována krátká pěší zóna. V souvislosti s otevřením tramvajové trati na Barrandov byla v souvislosti se změnami linkového vedení k 13. září 2003 přejmenována zastávka Kinského zahrada na Švandovo divadlo.

Z důvodu pravidelné údržby tramvajové tratě a opravy trakčního vedení v křižovatce Anděl byl v termínech od 29. dubna do 2. května 2006 a od 6. května do 9. května 2006 přerušen tramvajový provoz v úseku Újezd - Anděl - Na Knížecí a Palackého náměstí - Anděl.

Protože jde o trať poměrně silně zatíženou, projíždí zde v denním provozu v základním stavu čtyři linky, z toho jedna s dvojnásobným počtem spojů a dvě linky noční, začalo docházet k postupným deformacím velkoplošných panelů BKV, spojeným také se směrovým ujetím panelů v protiobloucích mezi zastávkami Švandovo divadlo a Újezd v průběhu roku 2008. Stále se zhoršující stav vyvolal nutnost zásadní rekonstrukce, která byla realizována v roce 2009. Při výluce tramvajového provozu zde byla v období od 8. května do 3. června 2009 vystavěna nová trať, tentokráte v podobě kolejového svršku tvořeného systémem pevné jízdní dráhy W-tram. Součástí oprav byla i výměna přilehlých výhybek na křižovatce Újezd.

K zatím poslednímu přerušení tramvajového provozu došlo o "prodlouženém" víkendu 23. - 26. července 2010. V rámci výměny kolejové konstrukce křižovatky Anděl zde totiž bylo nutné vyměnit vrchol ústící do Štefánikovy ulice.

Cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce ulic Nádražní, Plzeňské, Lidické a Štefánikovy, jíž se dále přidržíme. Tramvajová trať se zde za křižovatkou Anděl stáčí v levém oblouku tvořeném velkoplošnými panely BKV, který velmi záhy vystřídá oblouk pravý. Tramvajová trať opouští prostor pěší zóny a před náměstím 14. října se napřimuje. Podél budovy Portheimky po pravé straně pokračuje ke světelně řízené křižovatce s ulicemi Kartouzskou a V Botanice. Po jejím překročení se stáčí táhlým pravým obloukem, na chodníku po levé straně před vyústěním ulice Viktora Huga je zřízena zastávka Arbesovo náměstí ve směru k Andělu, zastávka v opačném směru následuje až po napřímení tratě před Arbesovým náměstím. I ona je zřízena na přilehlém chodníku. Až k následujícím zastávkám tramvajová trať pokračuje vytrvale táhlým levým obloukem, který je chvílemi takřka neznatelný. V prostoru náměstí Kinských jsou mezi ulicemi Vodní a Holečkovou zřízeny nástupní ostrůvky zastávek Švandovo divadlo. Zhruba 10 metrů před koncem zastávek tramvajová trať přechází z metody velkoplošných panelů BKV do podoby pevné jízdní dráhy systému W-tram s asfaltovým zákrytem svršku. Trať se za prostorem zastávek ve světelně řízené křižovatce stočí pravým obloukem, následně se napřímí a po cca 500 metrech přímé tratě se stočí levým obloukem, který je trošku "přetočený" aby bylo možné trať vyosit pro zřízení nástupního ostrůvku zastávky Újezd ve směru ke stejnojmenné křižovatce. Ještě před ostrůvkem se však koleje stočí pravým obloukem, aby byly v zastávce napřímené. V přímém úseku koleje pokračují až ke křižovatce Újezd, kde naše cesta po tramvajové trati končí, koleje však za zastávkami ještě stihnou zvětšit svou osovou vzdálenost pro bezpečné míjení se vozů v obloucích křižovatky tak, že z původního směru vybočí pravá kolej a zároveň dojde k nahrazení asfaltového krytu velkou žulovou dlažbou.

Fotocesta po trati Anděl - Újezd