Na konci 18. století se pro dopravu dříví z dosud nevyužívaných a nepřístupných lesů pohraničních
jihočeských hor v okolí dnešní nádrže Lipno uskutečnila výstavba Schwarzenberského plavebního kanálu,
který umožnil splavování polenového dříví do délky jednoho metru ze Šumavy. Samotná stavba unikátního
systému probíhala podle projektu inženýra Josefa Rosenauera v letech 1789 až 1822.
Během prvního roku byl vybudován 29,3 km dlouhý úsek kanálu od potoka Zwettelbach k potoku Rasovka,
který ústí do Vltavy u obce Hory. V roce 1791 byl kanál doveden až k Jezernímu potoku, který vytéká
z Plešného jezera, které bylo využíváno jako nádrž k vypouštění vody pro potřebu plavby dříví.
V roce 1793 bylo koryto kanálu prodlouženo až k Jelenímu potoku u osady Jelení Vrchy, čímž byla
dokončena první část kanálu v celkové délce 39,9 km.. Stavba kanálu dále nepokračovala, protože
existovaly pochybnosti, zda voda z přítoků bude postačovat k plynulému provozu. Navíc stávající
částí tzv. "starého kanálu" zpřístupněné zásoby dříví vystačily na zhruba 30 let. Zdokonalování
kanálu však pokračovalo nadále. Například přemostění Koňského potoka bylo zprvu provedeno
dřevěným korytem a od roku 1805 mostem čítajícím 345 metrů délky a 7 metrů výšky se sypanými
náspy.
Výstavba druhé části plavebního kanálu, tzv. "nový kanál" proběhla mezi lety 1821 - 1823.
Od Jeleního potoka byl však oproti původně navrženému 19 kilometrovému oblouku po vrstevnici
nakonec prokopán tunel dlouhý 419 metrů, široký 2,6 a vysoký 2,8 metrů. Stavba tunelu trvala
celé 2 roky. Na spodním konci je tunel zakončen novorenesančním žulovým portálem, na horním
konci pak portálem v novogotickém slohu. V tunelu vede souběžně vedle kanálu chodník pro
obsluhu, odvětrání zabezpečují dvě větrací šachty. V roce 1835 byla pro zlepšení stavu vody
vybudována nádrž Jelení jezírko, později Rosenauerova nádrž a nádrž Říjiště.
Pro plavení dlouhého dříví byl Schwarzenberský kanál nevhodný, proto byla část kanálu
v roce 1887 upravena pro plavbu celých kmenů. V úseku dlouhém 22,3 km, byly upraveny
oblouky kanálu tak, aby jimi propluly kmeny do délky 19,5 metru.
Délka celého kanálu činí 51 kilometrů. V celé délce byl využíván do roku 1916, poté
již pouze v některých úsecích. Běžný provoz na Schvarzenberském kanále byl zcela
ukončen v roce 1962.