Pohlednice Pražských tramvají...
... od úzkorozchodné železnice
Třemešná ve Slezsku-Osoblaha
aneb »Osoblažka« 2011

Mezi lidmi se totiž povídá, že podle předpisů tehdejšího Rakouska – Uherska se mohly stavět pouze tratě delší než 20 kilometrů, aby se vrátily náklady na jejich stavbu vynaložené. Jenže ve stejném roce jako Osoblažka byla vybudována nedaleká trať Ondrášov (dnes Moravský Beroun) – Dvorce (zrušená v roce 1933), která měřila pouhých 11 kilometrů, a tak ponechme pod rouškou osoblažské mlhy skutečnost, že klikatění tratě i v rovných úsecích bylo vyvoláno snahou o co nejmenší náklady na umělé stavby s tím, že trať co nejvíce přiléhá k terénu. Díky tomu má celkem 102 oblouků a rozchod 760 mm, neboť náklady na stavbu jsou až o třetinu levnější.

Stavba trati začala na jaře roku 1898 a protože se dělníci činili, již 14. prosince vyjel zcela neslavnostně ve 3.50 hodin ráno z Osoblahy. Slavnostní pak do Osoblahy přijel až v 11.30 hodin.

V roce 1938 připadla trať Německým říšským dráhám a pro nedostatek paliva byla doprava výrazným způsobem omezena. Během osvobozování kraje byly zničeny a vypáleny obce v okolí Osoblahy, včetně jí samotné. Trať zůstala takřka nepoškozena, ale motorové vozy shořely a parní lokomotivy byly značně poškozeny. A tak byl provoz obnoven až po předání motorového vozu a parní lokomotivy z Jindřichova Hradce. Později se zde objevily ještě dva motorové vozy a dvě parní lokomotivy z Heřmaničky. Přetrvávající problémy s hnacími vozidly vyřešila až dodávka čtyř motorových lokomotiv z ČKD řady TU47.0 v roce 1958, které v Osoblaze jezdí dodnes. Parní provoz byl ukončen 16. listopadu 1960.

V roce 1965 byl dodán nový typ podvalníků pro přepravu nákladních vozů standardního rozchodu a o rok později pět vozů řady Balm/ú ze smíchovské Tatry, které dodnes zajišťují společně s lokomotivami řady 705 základní obslužnost tratě. Přestože se již nákladní doprava na trati od 31. května 1997 neprovozuje, v Třemešné můžeme stále nalézt odstavených 30 podvalníků. V letech 1986 – 88 proběhla generální oprava celé trati.

Zatímco běžná doprava je stále v režii Českých drah, o provoz zvláštních vlaků se stará vzniklé sdružení Slezské zemské dráhy, které v roce 2007 postavilo v Třemešné ve Slezsku novou výtopnu pro parní lokomotivy. Provoz zvláštních vlaků zajišťuje motorová lokomotiva TU38.001, původem z polského cukrovaru Kruszwica, případně parní lokomotivy U57.001 a U46.002. Zatímco prvně zmiňovaná lokomotiva U57.001 byla vyrobená firmou Škoda pro Jugoslávské železnice, a na Osoblažku jí na 15 let zapůjčil rakouský spolek Club760, druhá z lokomotiv byla zakoupena v Rumunsku a po prodělané náročné renovaci je takříkajíc místní.

K lokomotivám zvláštních vlaků jsou podle potřeby připojovány osobní otevřené vozy, postavené na rámech rumunských vozů. Vozy jsou označeny řadou Ca/ú. Pro dospělejší výletníky je do soupravy zařazován také pivní vagón, který je starší než samotná trať. Původní zavřený vůz byl vyroben v Rumunsku už v roce 1895, na Osoblažku se dostal v roce 2005. Pro navýšení kapacity bývají do vlaku zapůjčeny také uzavřené vozy Balm/ú Českých drah.

Úzkorozchodná trať začíná na východní straně výpravní budovy železniční stanice Třemešná ve Slezsku. Na západní straně budovy nalezneme kolejiště „velké železnice“, s nímž je Osoblažka spojena podvalníkovou jámou a čelní rampou pro najíždění úzkorozchodných vozidel na normálněrozchodné vozy. Úzkorozchodné kolejiště obsahuje dvě dopravní a tři manipulační koleje. V zadní částí úzkorozchodné stanice se nachází původní vodárna a nová budova výtopny Slezských zemských drah. Po opuštění stanice trať zahajuje trať výrazné klesání podél kolejí „velké“ železnice, dosahující až 26‰. Po ocelovém mostě o třech polích, který překračuje dvě vozovky a potok Mušlov se trať dostává ke stoupáním, které přesahuje hodnotu předchozího klesání jde o hodnotu až 27‰. Následuje rychlostní omezení na 20 km/h, neboť koleje se dostávají k nejprudšímu oblouku na českých železnicích o poloměru pouhých 75 m. Po průjezdu tímto místem vlak opět zrychlí na svých obvyklých 30, případně 40 km/h a až do Osoblahy bude již převážně jen klesat.

Následuje stanice Liptaň, jejíž kolejiště tvoří jedna dopravní a jedna manipulační kolej. Pouze dřevěnou čekárnou je vybavená další zastávka nesoucí poetické jméno Dívčí Hrad. Vláček se dostává do zastávky Horní Povelice, která byla až do srpna roku 2008 zastávkou s nákladištěm. Odbočovala zde manipulační kolej o délce postačující na odstavení pouhého jednoho vagónu a honosila se tak titulem nejkratší manipulační koleje na síti českých železnic. Dnes je zde, před opuštěnou staniční budovou prázdno… Zastávka Amalín vznikla až po roce 1928 a je opět vybavena pouze dřevěnou čekárnou. Přiblížíme se do stanice Slezské Rudoltice, jejíž kolejiště tvoří jedna dopravní a jedna manipulační kolej. V této stanici docházelo nejčastěji ke křižování vlaků, jde totiž o pomyslný (nikoliv skutečný) střed tratě. Vedle staniční budovy bývalo nákladiště s dřevěným skladištěm. V areálu stanice je studna sloužící jako zdroj vody pro parní lokomotivy. Následuje zastávka Koberno, za níž vjíždí dráha do lesnatého úseku říčky Osoblahy a kolem zříceniny hradu Fulštejna směřuje do Bohušova a dále ke svému cíli na okraj města Osoblahy. Koleje dráhy míjí od roku 1972 zrušenou zastávku Ostrá Hora, která se mezi lety 1928 – 1951 pyšnila jménem Dubský mlýn. Jen jeho opravené objekty dnes připomínají její umístění.

Těsně před koncem dráhy následuje stanice Bohušov s jednou dopravní a jednou manipulační kolejí. Trať dospěje do svého cíle, stanice Osoblaha, ležící v těsné blízkosti česko-polské hranice, s veškerým provozním zázemím pro vozidla Českých drah v podobě dvoukolejné výtopny se stáním pro tři lokomotivy a dílnou. Kolejiště tu tvoří dvě dopravní a jedna manipulační kolej včetně nezbytného šturcu na konci tratě.