Trať Sídliště Barrandov - Hlubočepy

Od počátku vzniku myšlenky na stavbu tratě na Barrandov se zpracovávalo mnoho variant vedení tratě, které však s narůstající zástavbou území přestaly být realizovatelné. Ještě v roce 1990 byla doporučována tzv. tunelová varianta, přivádějící tramvaje do vlastního sídliště cca 1,3km dlouhým tunelem. Jiná varianta dokonce prověřovala možnost přivedení tramvají na Barrandov ve stopě stávající tratě ČD Praha - Hostivice po památkově chráněném mostním objektu. Přestože tehdejší autobusová doprava zajišťující dopravu na Barrandov byla dlouhodobě za hranicemi svých kapacitních možností, přivedení kapacitní kolejové dopravy na Barrandov se stále odkládalo.

V závěru roku 1994 byla zpracována dokumentace shrnující pozitiva a negativa jednotlivých variant, jejímž výsledkem byly čtyři srovnatelné varianty - dvě tunelové a dvě povrchové. V červenci 1995 rada Zastupitelstva hl.m.Prahy doporučila k realizaci tzv.estakádovou variantu. Dne 22. září 1999 nabylo právní moci územní rozhodnutí o stavbě a v prosinci téhož roku byla dokončena dokumentace pro stavební povolení. V roce 2001 bylo vydáno stavební povolení a 15. srpna došlo k samotnému zahájení prvních stavebních prací, které bylo nutné provést na samém počátku. Jednalo se především o přeložky inženýrských sítí, které kolidovaly s trasou tramvajové trati. Stavba byla z hlediska postupu provádění a nutnosti koordinace s výlukami dopravy pro výstavbu městského silničního okruhu Zlíchov - Radlická rozdělena na dvě etapy. První zahrnovala rekonstrukci smyčky Hlubočepy z podoby jednokolejné koncové smyčky s předjízdnou kolejí, na jednokolejnou mezilehlou smyčku s možností vjezdu i výjezdu tramvajových vlaků do obou traťových směrů. Pro realizaci přestavby smyčky bylo využito přerušení provozu vyvolané výstavbou městské silničního okruhu.
Druhá fáze zahrnovala nejen vlastní novostavbu tramvajové tratě, dvě mostní estakády, terénní zářez podél ulice K Barrandovu, podjezdy pod Lamačovou a Tréglovou ulicí, a dva objekty nadzemních šestipodlažních garáží, v oblasti zastávky Geologická s kapacitou 384 parkovacích míst, které se stavějí náhradou za úbytek parkovacích míst v trase tramvaje, ale také dvě nové měnírny s automatickým provozem, zřízené u smyčky Sídliště Barrandov a u konce estakády přes Růžičkovu rokli.
Slavnostní zahájení stavby s poklepáním na základní kámen proběhlo 24. října 2001 symbolicky na Barrandově, v prostoru nad budoucím podjezdem pod Lamačovou ulicí, následně byl základní kámen přemístěn k nástupišti zastávky Hlubočepy. Na jaře roku 2002 byla zahájena výstavba nosných pilířů budoucích estakád, následoval samotný výsun estakády přes Růžičkovu rokli a pokračovaly práce na estakádě přes Hlubočepskou ulici. Během roku 2002 byly také instalovány hlavní nosné konstrukce tramvajových zastávek a došlo k zahájení stavby obou hloubených podjezdů pod Lamačovou a Tréglovou ulicí.
Při jejich výstavbě byla využita technologie tzv. milánských stěn, jejíž výhodou bylo zkrácení omezení povrchové dopravy na dobu nezbytně nutnou. Jejich výstavba probíhala následovně:
Nejprve byly zřízeny betonové vodící zídky mezi nimiž byla následně vyhloubena rýha široká 0,8 metru a hluboká až 10 metrů, která byla vyplněna armaturou a postupně vybetonována. V korunách podzemních stěn byly vybetonovány prahy, na něž byly uloženy železobetonové příčníky. Na nich byla postupně vymodelována z kovových výztuh deska, která byla následně vybetonována a opatřena izolací. Vzniklý strop podjezdů byl poté zasypán. Na povrchu byla obnovena komunikace a pod vzniklým stropem probíhalo odtěžování profilu podjezdu tramvajové tratě.

Ke konci roku 2002 byly zahájeny práce na vlastním tělese tramvajové trati od křižovatky s ulicí Sliveneckou k zastávce K Barrandovu a od zastávky Sídliště Barrandov po křižovatku s ulicí Do Klukovic, kde došlo k položení prvních metrů kolejí. Počátkem roku 2003 byla dokončena hrubá stavba mostních estakád a začala instalace prefabrikátů zábradelních vzpěr a dobetonovávání chodníkových konzol. V červnu a červenci roku 2003 proběhly zatěžovací zkoušky obou mostů, v červenci byla dokončena také výstavba podjezdů a začala intenzivní pokládka kolejí v celém úseku. V obloucích o malých poloměrech byly poprvé v kolejové síti ihned při stavbě trati osazeny automatické olejové mazníky, snižující opotřebení kolejnic. Na mostní estakádě jsou zřízena dilatační zařízení umožňující posun kolejnic až o 40 centimetrů.

První tramvají, která přijela na Barrandov, byl 17. září 2003 měřící vůz T3 ev.č.5521, následovaný soupravou T3R.P ev.č.8225+8228 s novináři. O den později projel tratí i vůz KT8D5 ev.č. 9017. Následně probíhaly zkoušky tratě, které vyvrcholily 1. listopadu 2003 zatěžovacími zkouškami energetického systému, kdy po trati v dvouminutových intervalech jezdily třívozové soupravy vozů T3R.P a T6A5. Účelem zkoušek bylo měření geometrické polohy kolejí, putování a vlnkovitost kolejnic, včetně simulací poruch a havárií. Od 19. do 23. listopadu na trati probíhalo zaškolování řidičů v cvičném voze T3M ev.č.5519. Slavnostní zahájení provozu obstaraly 28. listopadu 2003 soupravy vozů T3R.P ev.č.8386+8387, 8388+8389, 8385+8384 a T6A5 ev.č.8681+8682.

Zkušební provoz s cestujícími zahájila barrandovská tramvajová trať 29. listopadu 2003. Kolejiště ještě nekryla dlažba ani trávník. Na obojí si trať musela počkat až na období po tzv. třetím podbití tratě, které se provádí po zajetí tratě stanovenou zátěží. Mezi 20. květnem a 30. červnem 2004 došlo k zmíněnému podbití, které obnovilo geometrickou polohu koleje, došlo k zakrytí kolejiště, montáži pryžových bokovnic, odvodňovačů a s tím souvisejících součástí. Dokončení se dočkala i obchodní vybavenost zastávek. Při zřizování travnatého zákrytu tratě nebylo zřízeno samozavlažovací zařízení, což se - s ohledem na izolovanost tratě od okolních komunikací - ukázalo jako velká chyba. Trávník pomalu zasychal a nezabránili tomu ani zahradníci, kteří každý den zavlažovali trávník vodou z hadic nouzově napojených na hydranty. Tento stav trval až do dubna 2006, kdy bylo při uzavírce trati způsobené pravidelnou údržbou, zřízeno samozavlažovací zařízení s výjimkou úseku Sídliště Barrandov - Poliklinika Barrandov, kde bylo doplněno následně.
Nejtragičtějším dnem barrandovské trati se stal 17. květen 2005, kdy byla v zastávce Poliklinika Barrandov usmrcena přijíždějící tramvají čtrnáctiletá dívenka. Úrovňové přechody přes tramvajové koleje v blízkosti zastávek v té době kryla betonová dlažba v šedé barvě s vyznačenými bílými obdélníky, navozující pocit, že jde o přechod pro chodce. Po této tragické události byla místa pro přecházení na celé trati jednotně předlážděna a ze zastávek tak zmizely bílé přechodové obdélníky. V zastávce Poliklinika Barrandov bylo zároveň instalováno zabezpečovací zařízení, které při příjezdu tramvaje chodce informuje rozblikáním výstražných světel a zvukovým projevem "Pozor Tramvaj!", který nahradil původně umístěný výstražný zvonec z tramvaje, jehož vyzvánění obyvatele přilehlého sídliště rušilo.

V prvním prosincovém týdnu roku 2010 byla v podjezdech léty prověřená atypická návěstidla signalizující obsazenost úseku předešlou tramvají nahrazena atypickými pražcovými návěstidly. Zatímco předchozí návěstidla umožňovala průjezd více vlaků zasebou, pražcová nutí řidiče následného vlaku vždy vyčkat na udělení signálu volno.

Jako zcela nezbytnou součást všech zastávek je nutno chápat i navazující opěrné zdi zahloubených úseků tratě, včetně tunelových portálů. Opěrné zdi jsou obloženy smaltovaným plechem, známým ze stanic úseku IV. B pražského metra. Barevnost všech viditelných částí opěrných zdí, tunelových portálů, zábradlí a stožárů trolejového vedení je sjednocená s barevností stanice, ke které přísluší. Zastávky zasazené do přírodního prostředí jsou bílé (Hlubočepy a Sídliště Barrandov), dominantní barvou zastávky Geologická je žlutá, zastávce K Barrandovu vévodí modrá, na Chaplinově náměstí na plné čáře vítězí červená a Poliklinice Barrandov dominuje zelená.
Na tramvajové trati jsou použity tři typy ocelových prosklených konstrukcí zastřešení nástupišť:

každé nástupiště je zastřešeno v necelé polovině délky samostatnou zavěšenou ocelovou konstrukcí s prohnutím střechy nad nástupištěm (zastávka Hlubočepy)

obě nástupiště jsou zastřešena ocelovou konstrukcí zavěšenou na jednom stožáru umístěném ve středu zastávky, kdy zastřešení pokrývá cca 1/3 nástupiště (zastávky Geologická a Poliklinika Barrandov)

obě nástupiště jsou zastřešena v celé své délce ocelovou prosklenou konstrukcí, která je vzájemně spojená ocelovými oblouky eliptického tvaru, které slouží i k zavěšení trolejového vedení (zastávky K Barrandovu, Chaplinovo náměstí)

jedno nástupiště je zastřešeno v celé své délce ocelovou prosklenou konstrukcí, která je vzájemně spojená ocelovými oblouky eliptického tvaru, které slouží i k zavěšení trolejového vedení, zastřešení druhého nástupiště bude zřízeno dodatečně po změně funkce z výstupní na nácestnou zastávku po prodloužení tratě (zastávka Sídliště Barrandov)

.

Závěsné informační panely a tabule s názvy zastávek využívají prvky známé již z pražského metra. Digitální informační panel zavěšený příčně na ocelové konstrukci zastřešení zastávky zobrazuje 3 řádky s pevným a jeden řádek s běžícím textem. Zobrazuje informace o čísle linky, její cílové zastávce a zbývajícím času do jejího příjezdu. Panely jsou umístěny ve všech zastávkách, s výjimkou výstupní zastávky Sídliště Barrandov. Součástí vybavení zastávek jsou i oboustranné ručičkové hodiny (s výjimkou zastávky Hlubočepy z centra), automat na prodej jízdenek, a víceúčelový stojan umožňující komunikaci s informačním střediskem Dopravního podniku se zabudovanou dotykovou obrazovkou. Ke zvýšení bezpečnosti cestujících byla v hranách nástupišť zřízena tzv. světelná hrana, která trvale svítí, pokud se v zastávce ani její blízkosti ve směru jízdy nenachází tramvaj. Cca 30 sekund před příjezdem tramvaje se rozbliká a po jejím zastavení v zastávce zhasne. Světelnou hranu tvoří čtvercová svítidla zabudovaná do hrany nástupiště, polohu tramvajového vozidla hlídají kolejové obvody.

Pro zvýšení bezpečnosti provozu v podjezdech v nich bylo instalováno zabezpečovací zařízení, informující řidiče pomocí světelných návěstidel, umístěných na počátcích podjezdů o obsazení úseku. Na kraji podjezdů, na výjezdu ze smyčky Sídliště Barrandov a na počátku tratě v Hlubočepích, jsou navíc instalována návěstidla, umožňující dispečinku zastavit tramvajová vozidla.

Trolej je v celé délce zavěšená na kruhových prstencích tzv. trolejových branách, které nahrazují klasické stožáry trolejového vedení. Pod vrcholem brány je zavěšené svítidlo. Na estakádách doplňuje kruhový tvar trolejové brány prefabrikovaná vzpěra, která slouží zároveň jako zábradlí mostu. Oblý tvar mostovky doplňuje kruhový profil pilířů, který přechází v elipsovitou hlavici.

Cestu po tramvajové trati začneme ještě v prostoru koncové smyčky Sídliště Barrandov k níž bezprostředně přiléhá stejnojmenná zastávka umístěná na západním okraji stávajícího sídliště. Po levé straně můžeme spatřit objekt měnírny Barrandov. V prostoru zastávky Sídliště Barrandov je kolejiště tramvajové tratě kryté betonovou dlažbou, využitou v prostoru všech zastávek barrandovské tramvajové tratě. Bezprostředně za zastávkou se tramvajová trať stáčí na samostatném tělese podél Werichovy ulice táhlým levým obloukem, který se následně napřimuje a míří k zastávce Poliklinika Barrandov. Zatravněné tramvajové těleso spojené s po pravé straně umístěnou nízkou jen 1,2 metru vysokou betonovou zídkou, na níž je usazená prosklená protihluková stěna uchycená v ocelové konstrukci, má za cíl minimalizovat zdroje hluku z provozu tramvají. Podél Werichovy ulice je postaveno množství obytných budov, jejichž obyvatele má před hlukem chránit nejen zatravněné těleso a protihluková stěna, ale v nočních hodinách také omezení maximální povolené rychlosti tramvají v tomto úseku na 30 km.
Tramvajová trať po napřímení pokračuje podél Werichovy ulice ke světelné křižovatce s ulicí Do Klukovic. Těleso tratě kryjí v místě přejezdu pro automobily pryžové bloky, přechody pro chodce jsou vydlážděné betonovou dlažbou. V místě křižovatky je samozřejmě přerušena protihluková zeď na pravé straně, ale za ní opět pokračuje až před zastávku Poliklinika Barrandov. Terén po pravé straně tramvajové tratě za křižovatkou začíná stoupat a trať se přibližuje k prostoru mírně zahloubené zastávky Poliklinika Barrandov. Částečné zahloubení je způsobeno následujícím podjezdem tratě pod Tréglovou ulicí. Prostor kolejiště v zastávce opět kryje betonová dlažba.
Za samotnou zastávkou dlažba končí a trať v přímém úseku a otevřeném kolejovém svršku klesá mezi opěrnými zdmi k podjezdu pod Tréglovou ulicí. V podjezdu následuje poměrně prudký pravý oblouk, který trať přivádí do zastávky Chaplinovo náměstí. Po vyústění podjezdu je kolejiště kryto v pravém oblouku trávníkem, prostor samotné zastávky Chaplinovo náměstí v následujícím přímém úseku kryje opět betonová dlažba. Nástupiště zastávky jsou přístupná také úrovňovým přechodem přes Lamačovu ulici. Přechod zaručuje návaznost na autobusové zastávky. Do zastávky Chaplinovo náměstí byla zakomponována původní mimoúrovňová nadzemní lávka přes Lamačovu ulici, tvořící hlavní pěší osu sídliště. Za zastávkou je kolejiště v přímém úseku, který klesá mezi opěrnými zdmi k portálu druhého z podjezdů tratě pod Lamačovou ulicí opět kryto trávníkem. V podjezdu trať v otevřeném svršku a levém oblouku dále klesá do částečně zahloubené zastávky K Barrandovu, jejíž dominantu tvoří mimoúrovňová nadzemní ocelová lávka.
Trať se po opuštění podjezdu napřimuje a ještě několik metrů mezi opěrnými zdmi podjezdu pokračuje v podobně otevřeného kolejového svršku a teprve v zastávce K Barrandovu její kryt tvoří opět betonová dlažba. Za zastávkou trať opouští počátek sídliště a pravým táhlým obloukem částečně kopíruje tvar souběžné ulice K Barrandovu. Hlukové odclonění zástavby po levé straně trati je zajištěno svislou protihlukovou stěnou, tvořenou ocelovou konstrukcí s výplní z tmavého dřeva. Těsně za křižovatkou čtyřpruhové ulice K Barrandovu s ulicí Geologickou se trať za stálého klesání napřimuje a míří k zastávkám Geologická. Přejezd ulice Slivenecké přes tramvajovou trať kryjí opět masivní pryžové bloky, přechody pro chodce, napojené na stávající podchod pod čtyřpruhovou ulicí K Barrandovu betonová dlažba, která opět střídá zatravněné těleso i v prostoru samotné zastávky. V zastávce je zřízeno bezpečnostní zastavovací místo, z nějž se vlaky smí rozjíždět pouze odbrzděním, nikoliv zadáním jízdy a až do zastávky Hlubočepy smí klesat maximální rychlostí do 35 km/h.
Od zastávky Geologická zatravněná tramvajová trať klesá v táhlém levém oblouku podél čtyřpruhové ulice K Barrandovu, v místě někdejšího sypaného hlukového valu, částečně v terénním zářezu. I v tomto úseku se o hlukové odclonění stará svislá protihluková stěna, tvořená konstrukcí z tmavého dřeva, stejně jako v úseku mezi zastávkami K Barrandovu a Geologická. Tramvajová trať stále klesá v levém oblouku podél ulice K Barrandovu až k mostu přes Růžičkovu rokli. Těsně před počátkem mostu je na levé straně umístěn objekt měnírny Hlubočepy, kolejiště tratě v těchto místech kryje betonová dlažba umožňující příjezd vozidel do objektu měnírny.
Vzhledem k vedení obou následujících mostních estakád ve značném podélném sklonu a výšce až 31 metrů nad terénem obsahuje jejich konstrukce bezpečnostní prvky v podobě atypických 1,5 metrů vysokých, vzájemně provázaných betonových zádržných svodidel a pojistných ocelových úhelníků, osazených na vnitřní straně kolejnic, které mají v případě vykolejení zastavit pohyb vozidla ve štěrkovém loži. Na mostě přes Růžičkovu rokli trať stále pokračuje v klesání táhlým levým obloukem, kopírujícím tvar stávajícího silničního mostu. Mostní estakáda přes Růžičkovu rokli dlouhá 304 metrů se 7 poli a sklonem 62‰ končí na cca 100 metrů dlouhé terénní výspě u křižovatky ulice K Barrandovu s ulicí Pod Habrovou a se serpentinou vedoucí skrz vilovou čtvrť k Filmovým ateliérům. Z důvodu případného nakolejování vozidel či údržby kolejiště, je na terénní výspě kryt tvořen betonovou dlažbou. Trať se v pokračujícím levém oblouku vydává na druhou část mostní estakády vedenou členitým údolí Dalejského potoka přes Hlubočepskou ulici a vzdaluje se od ulice K Barrandovu. Pokračuje v klesání 60‰ na 418 metrů dlouhé mostní estakádě s 11 poli a překračuje železniční trať Praha - Rudná a Hlubočepskou ulici. Klesání situované do levého oblouku se postupně napřimuje a k zastávce Hlubočepy již koleje pokračují strmým klesáním otevřeného kolejového svršku v přímém úseku. Trať před zastávkami Hlubočepy dokončuje strmé klesání, které je však ještě částečně patrné i v prostoru zastávek, v němž opět kolejiště kryje betonová dlažba. Za zastávkou Hlubočepy končí prostorově od ostatních komunikací zcela oddělené těleso tramvajové tratě a dostává se na úroveň okolních komunikací. V těchto místech tramvajová trať překračuje skrytý most, jímž komunikaci podtéka Dalejský potok ústící záhy do Vltavy. Na protisměrné koleji se připojuje výjezdová kolej ze smyčky Hlubočepy směrem na Sídliště Barrandov, po pár metrech tuto protisměrnou kolej překříží výjezdová kolej ze smyčky směrem k Andělu a sloučí se s traťovou kolejí od Sídliště Barrandov. Zde naše cesta po této tramvajové trati končí.

Sídliště Barrandov
- výstupní zastávka ve směru od zastávky Poliklinika Barrandov, na samostatném tělese podél ulice Werichova, 395 metrů za přejezdem ulice Do Klukovic přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Sídliště Barrandov
- nástupní zastávka ve směru k zastávce Poliklinika Barrandov, na samostatném tělese podél ulice Werichova, 325 metrů před přejezdem ulice Do Klukovic přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Poliklinika Barrandov
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Sídliště Barrandov, na samostatném tělese podél ulice tréglova, 100 metrů před přejezdem ulice Do Klukovic přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Poliklinika Barrandov
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Chaplinovo náměstí, na samostatném tělese podél ulice tréglova, 170 metrů za přejezdem ulice Do Klukovic přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Chaplinovo náměstí
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Poliklinika Barrandov, na samostatném tělese podél ulice Lamačova, 180 metrů za vyústěním podjezdu tramvajové tratě pod ulicí Lamačova, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Chaplinovo náměstí
- nácestná zastávka ve směru k zastávce K Barrandovu, na samostatném tělese podél ulice Lamačova, 110 metrů před vyústěním podjezdu tramvajové tratě pod ulicí Lamačova, nástupiště pro dva vlaky 2xT

K Barrandovu
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Chaplinovo náměstí, na samostatném tělese podél ulice K Barrandovu, 395 metrů za přejezdem ulice Slivenecká přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

K Barrandovu
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Geologická, na samostatném tělese podél ulice K Barrandovu, 325 metrů před přejezdem ulice Slivenecká přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Geologická
- nácestná zastávka ve směru k zastávce K Barrandovu, na samostatném tělese podél ulice K Barrandovu, 25 metrů před přejezdem ulice Slivenecká přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Geologická
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Hlubočepy, na samostatném tělese podél ulice K Barrandovu, 95 metrů za přejezdem ulice Slivenecká přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Hlubočepy
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Geologická, na samostatném tělese podél ulice Hlubočepské, 80 metrů za přejezdem ulice nad konečnou přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Hlubočepy
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Zlíchov, na samostatném tělese podél ulice Hlubočepské, 15 metrů před přejezdem ulice nad konečnou přes tramvajovou trať, nástupiště pro dva vlaky 2xT

Od zahájení provozu v roce 2003 byly po trati v denním provozu vedeny linky 12 a 14, které v přepravních špičkách všedních dní doplňovala linka 20, v nočním provozu je zde vedena linka jediná - 54. Po provedených přepravních výzkumech byla doprava na trati v ranní přepravní špičce pracovních dní od 1. září 2004 posílena nově zavedenou linkou 13 provozovanou v sólech. Tato podoba varianty linkového vedení vydržela do 30. listopadu 2009. Od tohoto data jezdí po trati linky 12, 14 a 20 v denním provozu vždy, v ranní přepravní špičce je pak doplňovala také linka 4, ukončená v ostatních provozních obdobích ve smyčce Smíchovské nádraží. Ani tento stav nezůstal trvalým. Počínaje 1. září 2012 linku 4 nahradila linka 6, provozovaná na Barrandov také jen v ranní špičce pracovního dne.

Fotocesta po trati Sídliště Barrandov - Hlubočepy