Na počátku téhle dráhy stály velké budovatelské počiny...
Padesátými léty nažhavená společnost socialistického Československa plánovala výchovu svých kádrů od kolébky.
Horníci, slévači, železničáři, ti všichni patřili mezi elitní skupiny národa, jejichž výchova musela být
důkladná a pokud možno prováděná hrou.
V roce 1955 i proto začala v malebném Čermeľském údolí na okraji Košic výstavba první pionýrské železnice
v bývalém Československu. Mladí pionýři se tu měli naučit, jak se řídí provoz na železnici. Úzkorozchodná
železnička o rozchodu 1000 mm a délce 3,899 km byla budována jako Stavba mládeže a první výkop do země
provedli mládežníci 17. dubna 1955 . Výstavba tratě byla rozdělena do dvou etap, první byl vybudovaný úsek
Čermeľ - Vpred, dokončený 2. září 1955. Druhá etapa Vpred - Pioneer byla zprovozněna hned následující rok,
na oslavu svátku práce, 1. května 1956.
Na trati bylo položeno přes 5 kilometrů kolejí, včetně těch ve stanicích, zřízeno 13 propustků a 5 mostů
o rozpětí 7 - 9 metrů.
Počáteční stanice Čermeľ má dvě koleje o délce 59 a 56 metrů, tvořící výhybnu zakončenou jednou kusou kolejí
ukončenou zarážedlem. Ve stanici jsou ještě dvě kusé koleje, jedna vedoucí do plechového přístřešku depa
a druhá ve směru tratě. Stanice je vybavena 4 výhybkami a jednou výkolejkou. Odjezdové návěstidlo bylo
mechanické, nyní je nefunkční.
Mezilehlá stanice Vpred ležící v km 2,027 měla původně dvě koleje dlouhé 100 metrů tvořící
opět výhybnu.
Koncová stanice Alpínka původně zvaná Pioneer je vybavena výhybnou s kusou kolejí ukončenou zarážedlem.
Při stavbě tratě byly využity historické výhybky a část původních kolejnic z Banské Štiavnické železnice.
Maximální stoupání tratě je 26 promile. Část původních kolejnic typu X byla vyměněná za kolejnice typu I.
V letech 1973-75 nebyla trať provozována z důvodu jejího podemletí, dokonce hrozilo úplné zastavení provozu. V letech 1986-87 prošla rozsáhlou obnovou.
V současnosti je navrhováno prodloužení železničky o takřka kilometr z konečné stanice Alpínka mezi lesní
cestou a Čermeľským potokem.
Provoz
V počátcích byly na trati provozovány parní lokomotivy U35.104, přezdívaná Štiavnická Anča, která byla
předána z tratě Hronská Dúbrava - Banská Štiavnica a U36.003 přezdívaná Katka, sloužící původně v Mníšku
na Hnilcom, pocházející z roku 1884, kdy jí vyrobila Hagansova továrna v německém Erfurtu. V roce 1965 byly
vyřazeny a nahrazeny motorovými lokomotivami Danka - T 29.002 a Janka - T 29.003.. Parní lokomotiva U35.104
byla sešrotována a lokomotiva U36.003 skončila jako statický exponát pomníku v lokomotivním depu Spišská
Nová Ves. V roce 1991 byla po generální opravě v Českých Velenicích navrácena do Čermeľského údolí, kde
opět přepravuje své cestující.
Železnice je každoročně provozována mezi květnem a zářím v podstatě jen o víkendech. V roce 1993 hrozilo další
zastavení provozu, naštěstí k tomu nedošlo i díky "Klubu priateľov parného rušňa U 36.003". Bohužel se toto
období velmi nepříznivě podepsalo na technickém stavu kotle parní lokomotivy, který bylo nutné v roce 1996
opravit opět v železničních dílnách v Českých Velenicích.
Košickou dětskou železnici provozují společně Železnice Slovenskej republiky, a. s. (provozovatel dráhy),
Železničná spoločnosť, a. s. (provozovatel dopravy) a Dopravný podnik mesta Košice, a.s. (údržba tratě,
tarifní a přepravní úkony)
A tak po letech provozu dráhy jsou na konci "jen" rozesmáté dětské oči, budovatelské úsilí zmizelo
v propadlišti dějin a o dráhu se starají jen dospěláci, jak by řekli Jů a Hele...