Tramvajová linka 30 se v síti pražských tramvají objevuje nejprve jako účelová spartakiádní linka, následně
se dostává do kategorie linek pravidelných, aby v současnosti "živořila" zařazena do kategorie linek náhradní
dopravy vypravovaných během výluk pravidelného provozu.
Číslo 30, označující tramvajovou linku, tak poprvé Praha objevuje při konání I. celostátní Spartakiády v roce
1955, znovu pak při konání II. celostátní Spartakiády v roce
1960
a nakonec také při konání III. celostátní Spartakiády v roce
1965. Trasa linka byla vždy shodná:
Dlabačov – Belveder (dnes Královský letohrádek) – Klárov (dnes Malostranská) – Náměstí Krasnoarmějců (dnes Staroměstská) –
Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Hlavní nádraží se zakončením jednosměrným objezdem ulic Vítězného února (dnes Wilsonova) –
Hybernská – Opletalova – Bolzanova a zpět kolem hlavního nádraží na Dlabačov. Jak ukazují dokumentární fotografie, linka 30
byla v té době provozována v sestavě obousměrný motorový vůz + vlečný vůz Krasin. Hlavním účelem linky bylo samozřejmě
přímé spojení od nádraží na místo konání Spartakiády, tedy na Strahov.
Do pravidelného provozu linka 30 zasahuje dne
7. listopadu 1967. Jde vůbec o zajímavé
datum, k němuž byly často prováděny změny v MHD, ať již se jednalo o změny tras či jen provozních parametrů. Nová linka začíná
svoji jízdu ve smyčce Nádraží Braník a po trase linky 17 jede po nábřeží k Národnímu divadlu, pak pokračuje – ještě společně
s linkou 17 na dnešní Staroměstskou. Odtud se vydává přes Mánesův most na Klárov, Chotkovy sady a přes prostor
dnešních zastávek Hradčanská na kulaťák, tedy dnešní Vítězné náměstí. Zde odbočuje směrem na Bořislavku a dále
po nově vybudované Leninově třídě (dnes Evropská) do „novotou vonící smyčky“ Červený Vrch. Na linku jsou
vypravovány sólo vozy T3 a na jejím vypravování se podílejí vozovny Pankrác a Vokovice. V roce
1969
je na ní ve špičce pracovního dne nasazeno celkem 26 vozů (interval 4,60 minut), v sedle pak 13 vozů po 9 minutách.
Posílení linky od 14. září 1970 do sestavy 2xT3 je vyvoláno snahou o úsporu řidičů a tak dochází
ke značnému prodloužení intervalu. Ve špičce zde pak jezdilo 13 vlaků po 8 minutách a sedlový interval při 8 vlacích byl
prodloužen na 12,5 minuty.
V roce 1971 je na linku ve špičce vypravováno 13 dvojic v intervalu 8 minut, v sedle 10 dvojic v intervalu 10
minut. V sobotu ráno bylo nasazeno 12 dvojic v intervalu 8 minut, odpoledne pak počet vlaků klesl na 10 a
interval se prodloužil na 10 minut. V neděli ráno tu jezdilo 10 souprav v intervalu 9,60 minut, odpoledne pak 14
dvojic v intervalu 7 minut.
Od 15. června 1974 do 16. září 1974 je linka 30
o víkendech v rámci letní rekreační špičky prodlužována až do Divoké Šárky.
Při konání IV. celostátní Spartakiády v roce 1975 byla linka 30 přesměrována do trasy
Nádraží Braník – Mánesův most – Královský letohrádek – Dlabačov. Sestava vlaků 2xT3 zůstala nezměněna.
Počínaje
7. listopadem 1977 dochází ke změně provozních parametrů linky. Sestava vlaků
2xT3 zůstává beze změn, ale kvůli nedostatku řidičů se prodlužují intervaly. Ve špičce na 10 minut (11 vlaků), v sedle na 14,50 minuty
(8 vlaků). V sobotu ráno bylo nasazeno 11 vlaků v intervalu 9,70 minut, odpoledne pak 9 vlaků v intervalu
dvanáctiminutovém. V neděli ráno vyjíždělo 9 souprav v intervalu 12 minut, odpoledne pak vyjelo dalších 5 a
interval se zkrátil na 8 minut.
Když je 13. srpna 1978 zahájen provoz na prvním provozním úseku metra A z Dejvic na Vinohrady. V této souvislosti
mnoho linek mění svoji trasu a linka 30, která by s novou trasou metra měla společný úsek jen mezi Leninovou (Dejvickou)
a Staroměstskou, mizí z mapy sítě pražských tramvají. Cestující z oblasti Vokovic do Braníka museli nyní využít
některou z tramvajových linek (zachovaná 25, přesměrované linky 2 a 23) k metru na Dejvickou, a na Staroměstské
pak přestoupit na zachovanou linku 17, případně na přesměrovanou linku 18.
Po více než 20 letech se pak linka 30 začíná objevovat jako linka náhradní tramvajové dopravy. Jen namátkou
můžeme sledovat její trasy:
v roce
2000 nahrazuje sloučené linky 10 a 1 (Spojovací – Krejcárek – Sídliště Ďáblice, 2xT3).
V roce
2001 jezdí ze Sídliště Ďáblice přes Krejcárek na Černokosteleckou (výluka Flora, nahrazuje část linky 10,
sestava 2xT3). O prázdninách
2003 plní úlohu pendlu Sídliště Ďáblice – Vozovna Kobylisy (výluka Ke Stírce, sólo T3), ostatně
tato část pražské kolejové sítě je pro její využití velmi častou. V roce
2006 během rekonstrukce
křižovatky Ohrada linka jezdila mezi Olšanskými hřbitovy a Sídlištěm Řepy. V roce
2007 a
2008
se vydávala na trasu mezi Sídlištěm Ďáblice a Zvonařkou, během rekonstrukce křižovatky Palackého náměstí a Korunní ulice. V roce
2008
byla navíc ještě provozována v trasách Sídliště Ďáblice a Kubánským náměstí a Sídliště Ďáblice a Vozovnou Kobylisy. Důvodem byly opravy křižovatek
Blanická a Kobylisy. Jistě není bez zajímavosti, že
spřažená dvojice vozů KT8D5, provozovaná na podzim roku
2010 v Ječné ulici, měla interní označení jako linka 30, pro cestující se však prezentovala písmenkem "X".
V roce
2011 jsme mohli linku 30 potkat dvakrát, nejprve jako linku náhradní tramvajové
dopravy v trase Vozovna Kobylisy – Vosmíkových (vozy KT8) a podruhé, od 6. do 27. prosince jako jednosměrně
jezdící linku v trase Levského – Myslíkova – Lazarská – Masarykovo nádraží – Dlouhá třída – Veletržní – Výstaviště. Obsazována byla vlaky 2xT3,
2xT6A5 a KT8D5.RN2P.
Text: © František Zahnáš a redakce