Tramvajová linka 2

Ale pojďme se popořádku podívat na vývoj linky 2 v pražských ulicích. Toto číslo se objevuje v roce 1908, kdy jej získává okružní linka s výchozím bodem na Křižovnickém náměstí. Její trasa vedla z tohoto místa k Národnímu divadlu, Národní a Spálenou ulicí na Karlovo náměstí. Dále pokračovala ulicí Ječnou na Purkyňovo náměstí (náměstí Míru), Korunní třídou na Floru, ulicí Jičínskou na Radešínovo náměstí (Olšanské), Karlovou (Seifertovou) a Hybernskou ulicí k Prašné bráně. Poté projela ulicí Celetnou, Staroměstským a Malým náměstím, aby se pak ulicí Platnéřskou dostala na svůj výchozí bod. Linka je v té době, jak dokumentují staré fotografie a pohlednice, obsazována motorovými vozy sólo i soupravami ve složení motorový + vlečný vůz.

O svůj okružní charakter linka 2 přichází 26. května 1912. Trasa má nyní tvar písmene U. Výchozí bod na Křižovnickém náměstí zůstává nezměněn. Rovněž zůstalo beze změn i její vedení přes Vinohrady a Žižkov. Druhá konečná pak byla zřízena u Prašné brány. Není bez zajímavosti, že Celetnou ulicí byla, od toho data až do zrušení tramvajové trati v této ulici v roce 1960, vedena přesměrovaná linka 1. Po více jak roce, 21. září 1913, je konečná zastávka z Křižovnického náměstí přemístěna k Rudolfinu (dnešní zastávka Staroměstská), jedná se tedy jen o nepatrné prodloužení trasy.

Když je 15. července 1914 trasa linky změněna do podoby Rudolfinum – Národní divadlo – Karlovo náměstí – Purkyňovo náměstí (Míru) – Korunní třída – Flora, nahradí dvojku mezi Florou a Prašnou bránou přetrasovaná linka 7. Již po 2 měsících, tedy 15. září 1914 je linka 2 prodloužena na Klárov a ke 3. dubnu 1915 přijde další prodloužení. Linka se přes Chotkovu silnici vydává do Bubenče, na Špejchar.

V roce 1924 získává linka 2, po dvanácti letech, zpět svůj okružní charakter. Obousměrná okružní linka jezdí v této trase: Flora – Karlova třída – Prašná Brána – Revoluční – Strossmayerovo náměstí – Špejchar – Chotkova – Klárov – Rudolfinum – Národní divadlo – Spálená ulice - Karlovo náměstí – Purkyňovo náměstí – Korunní – Flora. V té době je linka obsazena jen dvouvozovými vlaky ve složení motorový + vlečný vůz. Pro služební rozlišení se užívala pořadová čísla římská – ta byla užita pro směr Flora – Náměstí Míru – Špejchar – Flora, vlaky jezdící v protisměru měly pořadovky řešeny číslicemi arabskými. Vyrovnávací časy linky 2 byly na Floře. Při tomto vyrovnávacím čase mohli ve voze zůstat cestující.

Při konání Všesokolského sletu roku 1926 si ponechává linka 2 svůj okružní charakter. Jen je to „kolečko menší“. Vynechává totiž úsek mezi I.P.Pavlova přes Floru a Olšanské náměstí k Bulharu. Před náměstím I. P. Pavlova odbočuje do Mezibranské ulice, pokračuje kolem Muzea k hlavnímu nádraží a U Bulhara se dostává na svoji trasu.

Od 1. srpna 1928 je linka 2 mezi Klárovem a Národním divadlem vedena přes Újezd a Malostranské náměstí.

V roce 1932 se opět koná Všesokolský slet, při kterém je linka 2 rozdělena na 2 části: ta jedna (2a) jezdí z Flory po své trase přes náměstí Míru, Karlovo náměstí a Malou Stranu na Pohořelec a ta druhá (2b) z Olšanského náměstí, po své trase na Špejchar a dále na Malovanku.

Když jsou v roce 1936 dodány jednosměrné vozy „Ponorka“, jsou nasazeny také na linku 2 s vlečnými vozy „Krasin“, zpočátku i „Plecháč“.

Při Sletu v roce 1938 je linka vedena podobně jako v roce 1932, jen s tím rozdílem, že větev 2b je prodloužena k nákladovému nádraží Žižkov.

Od roku 1939 je linka 2 téměř plně obsazena vlaky ve složení jednosměrný motorový vůz Ponorka + vlečný vůz Krasin a následují rok je od 17. listopadu linka v úseku Strossmayerovo náměstí – Prašná brána vedena přes Hlávkův most a ulicí Na Poříčí. Ani v roce 1941 nezůstane linka beze změny a počínaje 7. zářím dochází k prodloužení okruhu s tím, že linka mezi Chotkovými sady a Špejcharem jezdí kolem Hradu, přes Malovanku a kolem vozovny Střešovice. Ani tato změna nevydrží napořád a 1. září 1942 se linka vrací do původní trasy z roku 1928: Flora – Olšanské náměstí – Prašná brána – Dlouhá třída – Strossmayerovo náměstí – Špejchar – Chotkovy Sady – Klárov – Malostranské náměstí – Újezd – Národní divadlo – Národní třída – Spálená ulice – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Orionka – Flora. V této trase setrvá takřka 19 let. Obsazována je soupravami ve složení jednosměrný dvounápravový motorový vůz + vlečný vůz „Krasin“. V roce 1944 je ve špičkovém provozu linka obsazena 29 dvouvozovými soupravami v intervalu 3,5 – 5 minut.

O Spartakiádách 1955 a 1960 je okružní charakter linky přerušen. Je provozována ve 2 větvích: 2a Dlabačov – Flora a 2b Flora – Královka. Někdy v roce 1959 bylo dopravními průzkumy zjištěna vyšší frekvence cestujích na vinohradsko-žižkovském úseku. V ranní špičce proto byla zavedena tzv. „malá kola“ – posilové vlaky jezdící v trase Flora – Olšanské náměstí – Hlavní nádraží – Muzeum – Náměstí Míru – Orionka – Flora.

Dne 13. března 1961 linka znovu a tentokrát natrvalo ztrácí svůj okružní charakter. Je vedena v trase Bílá Hora - Vypich – Pražský Hrad – Chotkovy sady – Klárov – Mánesův most – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Resslova ulice – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Flora – Olšanské hřbitovy. V úseku Flora – Prašná brána ji nahrazuje nově zavedená linka 26, mezi Prašnou bránou, Strossmayerovým náměstím a Špejcharem zase přebírá povinnosti linky 2 pozměněná linka 1. Ke stejnému datu je na lince 2 zaveden noční provoz. Noční trasa vedla z Bílé Hory k Národnímu divadlu (jako za dne), pak odbočila na Národní třídu, pokračovala na Můstek, Muzeum, Jiřího z Poděbrad, Floru a pak dále pokračovala k vozovně Strašnice a do Hostivaře. Změnou denní trasy linky 2 zůstal na 13 let opuštěný úsek ve Spálené ulici mezi Lazarskou a Národní třídou. Mimochodem, linka 2 bude právě tou, která se sem, v roce 1974, vrátí. Zavedením nočního provozu linky 2 dostává po 7 letech provozu hostivařská radiála svoji noční tramvaj. Linka je v denním i nočním provozu obsazována soupravami ve složení motorový vůz (Ponorka, Mevro) + vlečný vůz (Krasin). Od 28. srpna 1961 je linka zkrácena do trasy Olšanské hřbitovy – Vypich.

Od 15. ledna 1962 linka změní noční trasu v úseku Malovanka – Chotkovy sady. Už nejezdí kolem Hradu. Snad ani ne proto, že by hlučící tramvaj rušila spánek tehdejšího soudruha prezidenta Antonína Novotného, ale kvůli návaznosti na ostatní noční linky je vedena kolem vozovny Střešovice, Prašný most a Špejchar. Tento den je, s výjimkou různých dlouhodobých či krátkodobých výluk, zrušen provoz pravidelných nočních linek v úseku Chotkovy sady – Pražský hrad – Brusnice – Malovanka. V roce 1964 je na linku 2 ve špičce pracovního dne vypravováno 22 dvouvozových souprav v intervalu cca 5 minut, v sedle pak 14 souprav v intervalu 7 – 8 minut. V neděli dopoledne jezdilo na lince 2 celkem 15 souprav, odpoledne jejich počet vzrostl na 21. Linku vypravovaly vozovny Strašnice a Střešovice. Převažují zde soupravy vedené jednosměrnými vozy „Ponorka“, případně „Mevro“. S těmito motorovými vozy bylo možno i potkat rekonstruované vleky Krasin (ev.č.1465, 1581, 1582, 1583).

Počínaje 21. dubnem 1965 je linka 2 v denním provozu opět prodloužena na Bílou Horu. Protože se na jejím vypravování od uvedeného data podílí i vozovna Žižkov, objevují se tu pravidelně i obousměrné motorové vozy s vlekem „Krasin“. O Spartakiádě 1965 je linka provozována v trase Olšanské hřbitovy – Dlabačov. Když je 4. dubna 1966 zrušen denní provoz linky, uvádí se jako důvod rozsáhlá výluková činnost v centru Prahy, přičemž zrušení je avizované jako dočasné. Ještě 14 dní je provozována linka 2 pouze v nočním provozu. Jenže pak je 18. dubna 1966 zrušen i její noční provoz a linka na 5 let zmizí z mapy sítě pražských tramvají. Noční linka 2 je nahrazena noční trasou linky 22, na které byl od uvedeného data zaveden nepřetržitý provoz.

Číslo linky 2 se v síti pražských tramvají opět objeví 30. srpna 1971. Nově zavedená linka jezdí v trase Královka – Pražský Hrad – Klárov – Mánesův most – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí - I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Flora – Ohrada – Vápenka. Obsazována je sólo vozy typu T3, vypravovanými z vozoven Žižkov, Vokovice a Střešovice. Ve špičce na lince 2 jezdí 14 vozů, v sedle 10 vozů a interval činí 8 resp. 11 minut. V sobotu dopoledne je vypraveno 12 vozů (interval 8,5 minuty), odpoledne zůstává na trase 10 vozů v intervalu 10 – 11 minut. V neděli ráno je nasazeno 10 vozů, odpoledne vyjíždějí ještě další 2. Večerní interval je stanoven na 21 minut. Na lince 2 je uplatňován tzv. polonoční provoz. Ten však nefunguje v celé trase, ale pouze v úseku Vápenka – Flora – Náměstí Míru – Karlovo náměstí – Resselova ulice – Jiráskovo náměstí – Myslíkova – Karlovo náměstí a zpět na Vápenku. Uvedené spoje takto jezdily denně vždy v čase od 22,30 do cca 0,30. Tento polonoční provoz byl na lince 2 zrušen v roce 1974 v souvislosti se zavedením celonočního provozu na lince 16.

K prodloužení linky na Vypich dochází od 17. ledna 1972. Špičkové vypravení vzrostlo na 16 vozů ve špičce a interval se zkrátil na necelých 8 minut. Ostatní počty vozů zůstaly stejné – tudíž dochází, s ohledem na prodloužení trasy a tedy i oběžné doby, k prodloužení intervalu vždy asi o jednu minutu v porovnání s předchozím údajem. Od 26. února 1973 je linka mezi Chotkovými sady a Malovankou vedena přes Špejchar, Prašný Most, Vozovnu Střešovice a Hládkov.

Další změny linku čekají až v roce 1974. Nejprve je linka od 14. ledna na žižkovské straně prodloužena na Spojovací, následně po zahájení provozu metra 9. května je linka mezi Národním divadlem a Karlovým náměstím vedena přes Národní třídu a Spálenou ulici. Tramvajová trať v Resslově ulici zůstává až do svého zrušení, resp. odpojení od sítě v roce 1981, nepojížděna. Naopak, tramvajová trať ve Spálené ulici mezi Lazarskou a Národní třídou je po 13 letech opět využívaná v pravidelném provozu. Společně s linkou 2 zde ještě jezdí i přesměrovaná linka 23.

Od 1. května 1975 je linka prodloužena na Bílou Horu. K tomuto datu je ve špičkovém období na linku 2 vypravováno 18 vozů T3 v intervalu 8,10 minut. V sedle zůstává na trase 11 vozů po 12 minutách. V sobotu se vypravuje ráno 13 vozů (interval 10,9 minut), odpoledne je nasazeno 10 vozů po 14 minutách. V neděli ráno je vypraveno 10 vozů, odpoledne pak počet vypravených tramvají na tuto linku vzrůstá na 14. Večerní interval je zkrácen na 19 minut. Linku vypravují vozovny Střešovice a Žižkov. O Spartakiádě roku 1975 je linka 2 zkrácena do trasy Spojovací – Dlabačov. V době spartakiádních vystoupení je linka 2 obsazena 23 sólo vozy T3.

K 5. září 1977 dochází k dlouhodobému přerušení tramvajového provozu v úseku Anděl – Vozovna Motol. Aby vozovna Motol mohla dále fungovat, bylo vystavěno jednokolejné provizorium, spojující vozovnu Motol s křižovatkou Vypich. V souvislosti s touto výlukou dochází k různým rošádám ve vypravení, což způsobuje ke změnu vozového parku na lince 2. Od tohoto data je linka 2 plně obsazena vozy T1. Vozy na tuto linku jsou stavěny z vozoven Strašnice a Motol. Ve špičce, v sobotu a neděli zůstává počet vozů na trati stejný (ve špičce 18, v sobotu 13/10, v neděli 10/14 vozů), sedlový provoz má však prodloužen interval na 14,40 minut s pouhými 10 vozy. Jenže již 7. listopadu 1977 vozy T1 z této linky mizí a nahrazeny jsou spřaženými vozy T3. Důvodem nasazení souprav byl stále prohlubující se nedostatek řidičů. Současně byly vlaky 2xT3 z téhož důvodu nasazeny i na linky 14, 23, 25 a 26. Nasazení vlaků 2xT3 bylo samozřejmě na úkor už tak dlouhého intervalu: ve špičce 13 souprav po 11,20 minutách, sedlový interval byl ponechán na 14 minutách při stávajícím počtu 10 vlaků. V sobotu bylo nasazeno celodenně 10 souprav po 14 minutách, v neděli ráno vyjíždělo také 10 souprav a odpoledne výjezdem 11.soupravy byl interval zkrácen na 13 minut. Večerní provoz zůstal na intervalu 19 minut. Dvojčata byla na linku 2 stavěna z vozoven Motol a Žižkov.

Po zahájení provozu trasy metra I.A se linka od 13. srpna 1978 mění na napaječ. Nyní je v krátkých intervalech, v sestavě 2xT3, vedena v trase Divoká Šárka – Podbaba. Ve špičce je obsazena 8 vlaky v intervalu 5 minut, v sedle pak 6 vlaky v intervalu 8 minut. V sobotu dopoledne jezdilo 6 vlaků, odpoledne pak jeden vlak zatáhl. Sobotní interval se pak pohyboval od 7 do 9 minut. V neděli ráno obsluhovaly linku 2 čtyři soupravy, odpoledne byl jejich počet zvýšen na 6. Interval ráno byl 11 minut, odpoledne byl zkrácen na 8 minut. Večerní provoz fungoval na intervalu 10 minut. Všechny denní vlaky této linky vypravovala vozovna Vokovice. Současně je na této lince zaveden celonoční provoz. Noční trasa vedla z Divoké Šárky přes Hradčanskou, Letenské náměstí, Strossmayerovo náměstí , Hlávkův most, Bílou Labuť, náměstí Republiky, Můstek, Nártodní divadlo do Braníka. V noci jezdily sólo vozy T3, na 24. prosince a 31. prosince 1978 vyjely na noční služby vlaky 2xT3. Noční vlaky vypravovaly vozovny Vokovice a Pankrác. Denní trasa linky 2 nebyla nic nového. Jezdily takhle spoje spartakiádní účelové linky X-11 (1955, 1960, 1965 a 1975). Toto směrování se asi někomu líbilo, neboť byla v této trase vedena v pozdějším období také linka 20.

Do trasy Petřiny – Divoká Šárka se linka vydává od 19. února 1979 a současně je obsazena sólo vozy T1. Ve špičce 12 vozů, v sedle 7 vozů, v sobotu 8/7 vozů, v neděli 5/8 vozů; intervaly 6 minut, v sedle 10 minut, v sobotu 9 – 10 minut, v neděli 14 minut ráno a 9 minut odpoledne. Večerní interval zůstal na 10 minutách, rovněž noční provoz zůstal beze změn. Vzhledem k vysoké frekvenci cestujících byl na lince 2 zkrácen interval ve špičce na 5 minut; počet vypravených vozů byl zvýšen na 15. Na vypravování linky 2 se podílely vozovny Motol a Střešovice.

O prázdninách roku 1979 je linka 2 obsazena soupravami 2xT3; vypravované byly rovněž z vozoven Motol a Střešovice. Ve špičce bylo nasazeno 7 vlaků, v sedle 5 vlaků. V sobotu pak jezdilo také 7/5 souprav a v neděli 5/7 souprav Interval byl ve špičce, v sobotu dopoledne a v neděli odpoledne 10 – 11 minut, v sedle, v sobotu odpoledne a v neděli ráno 14 – 15 minut. Večerní interval byl prodloužen na 15 minut. Po skončení prázdnin se na linku 2 vrací provoz sólo T1. Jak mi vyprávěli starší kolegové, kteří v tomto období linku 2 jezdili, nesli návrat vozů T1 na linku 2 někteří cestující dosti nelibě. Po ukončení výluky Plzeňská v listopadu 1979 jsou vozy T1 předisponovány z Motola do Vokovic. Od téhož data je vypravování linky 2 přesunuto z Motola do vozovny Vokovice. Vypravování ze Střešovic zůstalo beze změn. Na 24. prosince a 31. prosince 1979 jsou, již tradičně, na noční služby vypraveny vlaky 2xT3. Z důvodu splnit plán vozokilometrů byly na linku 2 od 8. března 1980 do 13. dubna 1980 nasazovány o víkendech místo sólo T1 spřažené T3. Provoz dvojic je ze stejného důvodu uplatňován i v nočním provozu a to až do poloviny května. O hlavních dnech Celostátní spartakiády v roce 1980 vyjíždějí vlaky linky 2 pouze ráno a pak až do nočního provozu – a to v obou případech v sestavě 2xT3. Když pak odpoledne začíná spartakiádní provoz, linka 2 přestává jezdit; její vlaky přejíždějí na účelové spartakiádní linky. Řidič takového „přejezdového vlaku“ musel být vybaven oběmi orientacemi, čelní orientaci pak měnila mobilní četa lehké údržby. O prázdninách v roce 1980 jezdily na lince 2 opět vlaky 2xT3. Ve špičce nasazeno 7 souprav, v sedle 5 souprav, v sobotu 7/5 souprav, v neděli 5/7 souprav. Vypravovány byly z vozoven Střešovice a Vokovice. K 1. září 1980 bylo posílené špičkové vypravení z dosavadních 15 sólo vozů T1 na 18 vozů. Interval byl zkrácen na 4 minuty. Dne 19. prosince 1980 je zrušen noční provoz. V denním provozu jsou nasazeny vlaky 2xT3. Ve špičce bylo nasazeno 9 souprav z vozoven Vokovice a Střešovice. Špičkový interval byl stanoven na 8 minut. V sedle jezdilo 6 vlaků po 12 minutách. V sobotu ráno vyjelo 6 vlaků, odpoledne pak jezdilo o soupravu méně. V neděli ráno vyjíždělo 5 souprav a odpoledne pak ještě jedna. Sobotní a nedělní intervaly byly od 12 do 14 minut. Večerní interval byl prodloužen z 10 na 15 minut.

Ke dni 1. září 1983 je vypravováno ve špičce 9 vlaků, v sedle 6 vlaků, o víkendech 5 vlaků (intervaly 8 – 9 minut/13minut/15 minut. Večerní provoz udržovaly 3 vlaky v intervalu 25 minut. Celé vypravení linky 2 se odehrává z vozovny Vokovice. Od 21. dubna 1986 je provoz linky 2 omezen na ranní a odpolední špičku pracovního dne. Současně je zkrácena do trasy Petřiny – Červený Vrch. Celodenní provoz linky je obnoven od 27. listopadu 1990, avšak s tím, linka jezdí jen od pondělka do pátku. Důvodem zavedení celodenního provozu byly připomínky z řad cestujích,kteří potřebovali přímé spojení z Petřin na Vítězné náměstí kvůli jednáním na různých úřadech. Zatímco špičkový interval zůstal na 8 – 9 minutách, sedlový interval byl stanoven na 30 minut. Po ukončení prázdninového provozu jsou od 2. září 1991 na linku 2 nasazeny sólo vozy T3.

V období od roku 1992 do 25. dubna 1994 je linka 2 ve špičce pracovního dne prodloužena do Divoké Šárky. Při pořádání Všesokolského sletu v roce 1994 je linka odkloněna do trasy Červený Vrch – Malovanka a nasazeny jsou vlaky 2xT3. Na přelomu let 1995 a 1996 je linka 2 prodloužena do Divoké Šárky a obsazena vlaky 2xT3, zatímco linka 20 jezdila z Podbaby jen na Červený Vrch v sestavě sólo vozů T3. Interval byl v té době shodný s intervalem většiny linek. Důvodem pro tuto úpravu byla rekonstrukce stanice metra Hradčanská. Po jejím dokončení se 12. července 1996 vrací vše do původního stavu. V roce 1998 je sedlový interval na lince 2 zkrácen na 20 minut.

V srpnu 2002 postihla Prahu ničivá povodeň, která, mimo jiné, paralyzovala provoz metra. Mnoho tramvajových linek změnilo svoji trasu; linka 2 byla prodloužena do Divoké Šárky. Mezi 17. zářím 2002 a 21. únorem 2003 byla jedinou denní linkou v Praze, na kterou se vypravovaly vozy sólo. Za zmínku stojí, že ji obsazovala také vozovna Žižkov vozy T6. Od 1. září 2003je sedlový interval na lince 2 upraven na standardních 10 minut.

Linka 2 byla také tou první, na níž byl 9. února 2007 vypraven částečně nízkopodlažní vůz T3R.PLF.

V letech 2008 - 2009 probíhala výluka na třídě Milady Horákové, kterou vyvolala stavba tunelu Blanka. Tramvajové linky, jezdící do oblasti Prahy 6 byly postihovány četnými nepravidelnostmi. Kvůli zachování přijatelné obsluhy Petřin byly na linku 2 operativně nasazovány soupravy 2xT3.

Poté, co byla v roce 2011 dlouhodobě zneprovozněna smyčka na Červeném Vrchu, byl provoz linky 2 upraven do podoby Podbaba – Petřiny, tedy do stejné trasy, jako měla linka 32 po zahájení provozu trasy metra I.A od 13. srpna 1978 do 18. února 1979.

V roce 2013 dochází u linky 2 k dalším změnám. Nejprve je 30. března 2013 linka zrušena a 29. listopadu 2013 je její provoz obnoven ve staronové trase Divoká Šárka – Petřiny. Když je 7. dubna 2015 prodloužena trasa metra A z Dejvické do stanice Nemocnice Motol (přes Nádraží Veleslavín a Petřiny), dochází k opětnému zrušení linky 2.

K její renesanci dochází 28. srpna 2016. V souvislosti na přesměrování linky 18 do obratiště Nádraží Podbaba a nutnosti provozu druhé linky na petřinské tramvajové větvi je její provoz obnoven v trase Petřiny – Hradčanská – Chotkovy sady – Malostranská – Staroměstská – Národní třída – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Nádraží Braník. Linka je obsluhována sólo vozy T3 a T3R. PLF. Vypravována je z vozoven Vokovice, Pankrác a Strašnice. Na branické větvi s ní jezdí v souběhu linky 3, 17 (spřažené vlaky) a 21 (sólo vozy) a na Petřiny plní pouze doplňující funkci k prodloužené trase metra A a k lince 1.

V souvislosti s první zimní sezónou Muzea MHD ve vozovně Střešovice, tedy v období, kdy není v provozu linka 41, byla o prvních víkendových víkendech v měsících leden – březen na třetí pořadí linky 2 nasazena netradiční historická vozidla. O víkendu 5. a 6. ledna 2019 vůz T1 ev.č. 5002, o víkendu 2. a 3. února 2019 pak vůz T3SU ev.č.7001 určený pro provoz na retrolince 23 v premiéře po generální opravě no a konečně o víkendu 2. a 3. března 2019 pak nejstarší dochovaný vůz T3 na světě nesoucí ev.č.6102.