Linka 10 se v síti pražských tramvají objevuje několikrát. Nejprve je tímto číslem značena lanovka na Letnou, pak plní úkol posily linky 11. Později je její
trasa spjata se spojením oblasti Vinohrad a Pohořelce. Linka byla za svůj „život“ několikrát rušena, měnily se i provozní parametry. V určitých obdobích byl
pro linku 10 typický motorový vůz sólo, později byl ve špičkách doplňován jedním vozem vlečným. Větší význam dostává linka 10 po roce 1945, kdy spojuje oblast
vinohradsko – strašnicko – žižkovskou s oblastí Vysočan. Při velkých změnách v linkovém vedení ke dni 13. března 1961 vyměňuje s linkou 13 oblast Vysočan
s oblastí Vychovatelny. V tomto období je linka 10 již důležitou linkou, která je obsazována dvou- a třívozovými soupravami. V roce 1966 jsou staré vlaky
vyměněny za sólo vozy T3. Z energetických důvodů je možné nasadit spřažený provoz T3 až o 10 let později. V roce 1972 dostává na nějakou dobu linka 10
„výsadní postavení“ nejdelší tramvajové linky v Praze. V roce 1990 je linka 10 degradována na špičkovou linku, jezdící v úseku Střelničná – Olšanské hřbitovy.
Pro malé využití je po 3 měsících zrušena. Šťastnější volba pro trasu linky 10 nastala v listopadu 1998. Linka od té doby spojuje dvě sídliště. Řepské a ďáblické.
|
|
Ale pěkně popořádku. Od
1. ledna 1908 do
14. července 1914 je číslem 10 označena lanová dráha na Letnou.
Dne
15. července 1914 dostává číslo tramvajová 10 linka, spojující Strašnice a Střešovice. Její trasa byla velmi podobná lince
11. Začínala u vozovny Střešovice, pokračovala přes Nádraží V Brusce (Hradčanská), kde se napojovala linka 11 a dále obě tyto linky spolu měly souběh přes Letnou,
Strossmayerovo náměstí, Eliščinu třídu (Revoluční), Josefské náměstí (Republiky), Příkopy, Václavské náměstí, Muzeum, Jiřího z Poděbrad, Floru ke Krematoriu Strašnice.
Linka 10 zde končila a linka 11 pokračovala dále až ke strašnické vozovně. Zatímco linka 11 jezdila v té době s vlečným vozem, linku 10 obsluhovaly motorové vozy sólo.
Jenže desítka se udržela jen čtrnáct dnů a
28. července 1914 byla zrušena. Nahradily ji spoje linky 11.
K obnovení provozu dochází již
1. října 1914. Tentokrát v trase Nádraží v Brusce – Vinohradské hřbitovy. Asi od roku
1915 se na lince 10 nasazují kromě vozů sólo i soupravy ve složení motorový vůz + vlečný vůz. Vleky však jezdí jen v období vyšších
přepravních nároků. Od
14. května 1917 je prodloužena do Střešovic. Vlivem ekonomické situace, vyvolané válečnými událostmi je
linka 10 do roku
1923 v oblastech svých konečných několikrát prodlužována a zkracována (Nádraží v Brusce, respektive Střešovice případně
Vinohradské hřbitovy, Flora). Od
14. září 1924 dostává linka novou trasu. Ta začíná u strašnického krematoria a jede ve své původní stopě
přes Václavské náměstí na Můstek. Dále však pokračuje k Národnímu divadlu, na Újezd, Malostranské náměstí, Klárov, Královský hrad a Loretánskou ulicí na Pohořelec.
Neuplyne ani půlrok a desítka zase mění trasu. Ke dni
29. ledna 1925 jede ze Strašnic na Můstek ve své původní trase, avšak dále
její trasa vede přes Příkopy, náměstí Republiky, ulicí Na Poříčí, přes Invalidovnu na Palmovku a na Českomoravskou ulici.
V roce
1927 je linka 10 provozována v intervalu 7,5 minuty, provoz zajišťovalo 14 souprav ve složení motorový vůz + vlečný vůz.
Počínaje
1. srpnem 1928 je změněna trasa v oblasti centra. Linka jede od Strašnic a Muzea k Wilsonovu (Hlavnímu) nádraží, Bolzanovou
na Senovážné náměstí a kolem Masarykova nádraží na svoji původní trasu na Českomoravskou. Na lince jsou vypravovány soupravy ve složení motorový vůz + vlečný vůz.
Od
2. září 1929 je linka zkrácena do trasy Českomoravská – Olšanské hřbitovy. Trasa Olšanské hřbitovy – Českomoravská – Harfa je doložena
ke dni
3. ledna 1932. Od
1. července 1933 je linka zrušena.
Obnovení provozu se linka 10 dočká
3. listopadu 1936. Linka jezdí z Harfy až na Olšanské hřbitovy ve své původní trase a dále pokračuje
do zastávky Židovské hřbitovy (Želivského). Je to v podstatě příprava na další změnu, která nastává
7. října 1937, kdy je linka
prodloužena po nové trati v ulici Mladoňovicově (Jana Želivského) na Ohradu. Linka je v té době obsazována tak, že ve špičce zde jezdí soupravy ve složení
motorový vůz + 1 vlečný vůz v souběhu s vozy sólo, v mimošpičkové době pak jen vozy sólo (například v roce
1936 ve špičce nasazeno
14 motorových vozů sólo a 2 soupravy, mimo špičku jen 14 motorových vozů sólo. V roce
1937 stoupl počet vleků ve špičce na 7, sedlový
provoz byl nadále s vozy sólo).
Mezi
3. říjnem 1938 a
7. listopadem 1938 je linka zrušena. Od
prázdnin 1941
je na lince 10 zaveden celodenní provoz dvouvozových souprav (ve špičce 16 souprav, mimo špičku 12 souprav). Ke dni
16. března 1942
je linka prodloužena do Hloubětína. Od roku
1945 jsou na linku 10 vypravovány celodenně soupravy ve složení motorový vůz + 2 vlečné vozy.
Do trasy Hloubětín – Vápenka je linka prodloužena ode dne
29. května 1949. Uplynou tři roky a od
3. listopadu 1952
je trasa linky 10 opět změněna. V úseku Hloubětín – Židovské hřbitovy (Želivského) jezdí stejně jako dosud, dále však pokračuje k vozovně Strašnice, na Průběžnou
a do konečné zastávky Nádraží Strašnice.
Při komplexních změnách linkového vedení od
13. března 1961 je upravena i trasa linky 10 do podoby: Zahradní Město – Nádraží Strašnice
– Vozovna Strašnice – Židovské hřbitovy – Flora – Jiřího z Poděbrad – Muzeum – Hlavní nádraží – Nádraží Střed (Masarykovo) – Na Florenci – Těšnov – Hlávkův most
– Jatky – Dělnická – Libeňský most – Vychovatelna. Na lince se vypravují soupravy ve složení obousměrný motorový vůz + 1 vlečný vůz, ojediněle + 2 vlečné vozy,
občas se objevuje dvouvozová souprava vedená motorovým vozem „Ponorka“. Po dokončení hostivařské smyčky Josefa Marata je na ní počínaje
1. červencem 1964 linka prodloužena. Archivní záznamy hovoří o tom, že
2. listopadu 1964 je linka
ve špičce pracovního dne obsazována 25 soupravami ve složení motorový vůz + vlečný vůz, v sedle pak jezdí jen 18 souprav. Od
1. března 1965
pak částečně také sólo vozy T3.
O hlavních spartakiádních dnech (
30. června 1965 –
4. července 1965) je linka 10 vedena v trase Hostivař – Těšnov
– Strossmayerovo náměstí – Letenské náměstí – Hládkov – Královka. Po dobu tohoto opatření je linka 10 plně obsazena sólo vozy T3 (31 vozů).
Od
1. ledna 1966 jsou na linku 10 vypravovány pouze sólo vozy T3. Ke dni
16. června 1970 je linka od Hostivaře
a Vychovatelny prodloužena k vozovně Kobylisy.
K
1. březnu 1971 je na linku 10 vypravováno 36 vozů (interval 4 minuty), v sedle pak 24 vozů (interval 6 minut). V sobotu a v neděli je
na linku vypravováno 22, respektive 30 vozů. Interval je od 5 do 6 minut. Večerní interval se mohl pyšnit devíti minutami. Na vypravování linky 10 se podílejí
vozovny Kobylisy, Strašnice a Žižkov. V podstatě extrémně krátké intervaly vypovídají o vysoké frekvenci cestujících. Již v roce
1969 byl
vznesen požadavek na nasazení vlaků 2xT3 na tuto linku. Z energetických důvodů však nebylo možno vyhovět. Slabé měnírny byly v oblasti Vinohrad a energeticky slabá
byla i oblast Holešovic a Kobylis. Od
17. ledna 1972 nejezdí linka 10 už k vozovně Kobylisy, ale je přesměrována do Ďáblic. Počet vypravených
vozů se nezměnil, na vypravování linky 10 se však začíná také podílet vozovna Hloubětín. Ta na ní vypravuje i v té době jediný tyristorový vůz T3, evidenčního čísla 8003.
V té době je její trasa dlouhá přes 20 km a stává se na nějakou dobu nejdelší linkou v síti.
Od 4. dubna 1972 do 29. června 1973 je linka 10 z důvodu rekonstrukce nazvané „Akce Starostrašnická“ vedena mezi
Muzeem a ulicí Průběžnou přes náměstí Míru, Ruskou, Koh-i-Noor a zastávku Průběžná. Počínaje 26. červnem 1972 je změněna její trasa
v oblasti hlavního nádraží. Kvůli výstavbě metra, nové odbavovací haly a severojižní magistrály v těsné blízkosti hlavního nádraží, byla tramvajová trať přeložena
do ulic Washingtonova a Opletalova. Když je od 1. října 1973 na lince 16 zahájen provoz vlaků 2xT3, přesouvají se z ní na desítku vozy T1.
Změny ve vedení linek po zahájení provozu na prvním úseku metra C dne
9. 5května 1974 vyvolá zkrácení trasy linky 10 do podoby
Hostivař, náměstí Josefa Marata – Vychovatelna. K uvedenému datu je linka 10 vypravována z vozoven Hloubětín (jen T3 včetně vozu T3M #8003), Kobylisy (T1, T3),
Strašnice (T1, T3) a Žižkov (jen T3). Ve špičce je na ní nasazeno 28 vozů (interval 5 minut), v sedle 20 vozů (interval 7 minut), o sobotách a nedělích je nasazeno
17, respektive 24 vozů (interval 5 – 7 minut). Asi prohlubující nedostatek řidičů způsobil prodloužení večerního intervalu z devíti na čtrnáct minut.
V období
Spartakiády 1975 (
26. června –
29. června) je linka 10
rovněž, jako v roce 1965 odkloněna na Královku. I přes změnu směrování zůstal na této lince stejný počet vozů.
Od
12. dubna 1976 je jako „dar cestujícím“, u příležitosti XV. Sjezdu KSČ, linka 10 částečně obsazena vlaky 2xT3. Oběžník tuto změnu řeší
tak, že celodenní vlaky jsou vypravovány jako dvojice a špičkové nadále jako sólo T3. Smíšený provoz 1xT3 a 2xT3 se uplatňuje i o víkendech. Vozy T1 k uvedenému datu
z této linky natrvalo mizí. Ve špičce je na linku 10 nasazeno 11 celodenních dvojic a 11 šejdrových vozů sólo. Interval byl prodloužen na 6 minut. V sedle pak jezdí
jen 11 souprav v intervalu 12 minut. V sobotu se vypravuje 10 celodenních dvojic a 5 vozů sólo, které po poledni zatahují. V neděli se vypravuje 10 celodenních souprav
a odpoledne vyjíždí ještě dalších 10 sólo vozů. Linka je vypravována z vozoven Kobylisy, Žižkov a Strašnice. O
prázdninách 1976 je sice
linka obsazována jen vlaky 2xT3, ale od
1. září 1976 se na špičkové vlaky opět vypravují vozy sólo. Netrvá dlouho a od
20. září 1976 je linka 10 plně obsazována vlaky 2xT3.
K datu oslav Pražského povstání, tedy
5. květnu 1977 dochází k prodloužení linky do Ďáblic. Na linku se vypravuje ve špičce pracovního
dne 17 souprav (interval 8 minut), v sedle jezdí 10 souprav (interval 14 minut). V sobotu jezdí 9, respektive 10 souprav v intervalech 12 – 13 minut,
v neděli pak 9 souprav ráno (interval 14 minut) a 13 souprav odpoledne (interval 10 minut). K
7. listopadu 1977 se vypravení linky
mění takto: špička všedního dne: 18 vlaků, interval 8 minut, sedlo: 12 vlaků, interval 14 minut. V sobotu jezdilo na lince 10 v dopoledních hodinách 15 vlaků,
odpoledne pak jen 12 vlaků (intervaly 10, respektive 13 minut). V neděli ráno se na linku 10 vypravovalo 11 vlaků (interval 14 minut), odpolední provoz pak
zajišťuje 17 vlaků v intervalu 9 minut. Večerní interval je stanoven na 17 minut. Na vypravování linky 10 se podílejí vozovny Strašnice, Kobylisy a Žižkov.
Když je
26. března 1978 zrušena tramvajová trať kolem hlavního nádraží v Opletalově ulici, je desítka v úseku Muzeum – Těšnov vedena
přes Můstek, Příkopy a ulici Na Poříčí. Dne
13. srpna 1978 nastává další změna v oblasti centra. Od Hostivaře a Můstku pokračuje
přes Příkopy, Dlouhou třídu po nábřeží Kpt. Jaroše do zastávky Jatky a dále zůstává věrná své trase do Ďáblic. V roce
1978 se ve
všední den a v sobotu počet vlaků oproti roku
1977 neměnil. Omezeno je jen, oproti roku 1977 nedělní odpoledne – nasazeno je
jen 15 vlaků a interval je prodloužen na 11 minut. K datu
13. srpna 1978 je zaveden jednotný večerní interval 20 minut.
Ke dni
29. srpna 1980 je zprovozněno dvoukolejné propojení mezi Palmovkou a třídou Rudé armády (tzv. Dolní Palmovka). Linka 10 nyní
jezdí z náměstí Republiky přes Bílou Labuť, Invalidovnu, Palmovku, po novém propojení pak na třídu Rudé armády (Zenklova) a do Ďáblic. Po zrušení tramvajové
tratě na Václavském náměstí je od
13. prosince 1980 linka vedena z křižovatky Flora ulicí Jičínskou na Olšanské náměstí a přes
zastávky Husinecká, Hlavní nádraží a Prašná brána se na náměstí Republiky napojuje na svoji původní trasu. Od tohoto data je na linku vypravováno ve špičce
21 vlaků (interval 8 minut), v sedle 14 vlaků v intervalu 12 minut. V sobotu dopoledne a v neděli odpoledne je linka obsazena třinácti soupravami,
v sobotu odpoledne a v neděli dopoledne pak jedenácti soupravami (intervaly 12 – 15 minut). Večerní interval byl na všech linkách prodloužen na 25 minut.
Vypravování této linky zajišťovaly vozovny Strašnice a Kobylisy.
Od
4. října 1982 je linka prodloužena do nové smyčky u nádraží Hostivař. Po měsíci, od
3. listopadu 1984
získává linka 10 na dalších 6 let následující trasu: Ďáblice – Vychovatelna – Libeňský most – Pražská tržnice – Vltavská - Těšnov – Nádraží Střed v Havlíčkově
ulici (Masarykovo) – Hlavní nádraží – Olšanské náměstí – Olšanská – Želivského – Vozovna Strašnice – Nádraží Strašnice – Nádraží Hostivař. V roce
1985 je pak na lince 10 uplatněn jednotný interval: špička 8 – 9 minut, sedlo 12 minut, sobota dopoledne 10 minut, odpoledne 15
minut, neděle dopoledne 15 minut, odpoledne 13 minut. Večerní interval byl zkrácen na všech linkách na 20 minut. Po zahájení provozu na nové trati přes Krejcárek
změní od
23. listopadu 1990 desítka svojí trasu takto: Střelničná - Vychovatelna - Palmovka - Krejcárek - Nákladové nádraží Žižkov
- Želivského - Olšanské hřbitovy, kde je ukončena. Linka má omezený provoz jen na ranní a odpolední špičku pracovního dne. Nasazeno sem bylo 7 souprav 2xT3
z vozoven Žižkov a Kobylisy. Nová trasa linka nevydrží ani půl roku a pro slabé využití je linka od
26. března 1991 zrušena.
Na obnovení provozu si linka počká až do
3. listopadu 1998. Tenkrát je její trasa Sídliště Ďáblice – Vychovatelna – Palmovka – Krejcárek –
Nákladové nádraží Žižkov – Želivského – Flora – Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Moráň – Zborovská – Anděl – Sídliště Řepy. Provozována je denně
od rána do půlnoci. O tom, že trasa byla vhodně zvolena, svědčí i fakt, že s výjimkou odklonu k vozovně Kobylisy při stavbě stanice metra Ládví, jezdí linka 10 přes 20
let beze změny trasy a po celý její provozní rozsah tu jezdí vlaky 2xT3, 2xT6, v pozdější době přibývají nízkopodlažní vozy Škoda 14T Elektra, Škoda 15T ForCity Alfa,
občas se mimořádně objeví i vůz KT8D5.RN2P. V současné době je linka 10 vypravována z vozoven Kobylisy a Motol.
Text: František Zahnáš a redakce