Tramvajová linka 12

Pokud vyslovíme slovní spojení pražská tramvajová linka číslo 12, vybaví se většině lidí spojení oblasti Smíchova s Malou Stranou, Holešovicemi a Libní. Ani není divu, neboť po většinu své existence toto spojení zajišťovala. Z hlediska vozového parku na ní jezdily dvounápravové vozy, nejprve sólo, pak s vlečným vozem. Od roku 1963 do roku 1973 byly pro linku 12 typické sólově jezdící vozy typu T1 ve velmi krátkých intervalech. Nedostatek řidičů byl asi hlavním důvodem, že o prázdninách roku 1973 byly na linku 12 nasazeny vlaky 2xT3. Mezi roky 1991 – 2016 se několikrát změnilo zakončení linky 12 na jejím východním konci: Vozovna Kobylisy (do 1991), Střelničná (1991 – 1992), Sídliště Ďáblice (1992 – 1998), Starý Hloubětín (1998 – 1999), Palmovka (1999 – 2016) a konečně stávající Výstaviště Holešovice (od 2016. Na druhé straně poznamenalo trasu linky 12 prodloužení na Barrandov (2003). Významnější změnou linky 12 bylo také její přesměrování přes Letnou v roce 2012.

Číslem 12 byla označena tramvajová linka původní Elektrické dráhy Smíchov – Košíře, kterou do roku 1897 provozoval košířský starosta Matěj Hlaváček. Od 30. ledna 1910 došlo k prodloužení do trasy Košíře, vozovna – Anděl – Újezd – Malostranské náměstí – Čechův most – Staroměstské náměstí. Po dvou letech je linka od 6. května 1912 prodloužena ze Staroměstského náměstí Celetnou a Hybernskou ulicí k nádraží Františka Josefa (Hlavnímu). Již od 24. listopadu 1912 je linka opět prodloužena tak, že od nádraží Františka Josefa pokračuje k Muzeu a Mezibranskou ulicí dále na Karlov k Dětské nemocnici. Od 14. července 1913 jezdí nadále v trase Karlov – Anděl, z Anděla však pokračuje na Santošku.

Přesně po roce, od 15. července 1914 dostává vedení linky novou podobu. Je vedena trase Smíchov, Červená zahrada (ČSAD Smíchov) – Anděl – Újezd – Malostranské náměstí – Rudolfinum (Staroměstská) – Platnéřská ulice – Staroměstské náměstí. K Dětské nemocnici na Karlov ji nahrazuje linka 8. Během celého tohoto popisovaného období jezdily na lince 12 jen motorové vozy sólo. Pak se na lince poměrně dlouho nic neděje a trasa se mění až v roce 1924 je trasa opět změněna. Tentokráte do podoby Zlíchov – Anděl – Újezd – Malostranské náměstí – Čechův most – dále pokračovala přímo po dnešním nábřeží Kpt. Jaroše do zastávky Jatky (Pražská tržnice) – Dělnická – Holešovice, Uranie (dnes Ortenovo náměstí). Zde obracela na kolejovém trojúhelníku. Snad od této doby se na lince 12 používají i vlečné vozy.

Od 20. července 1927 je linka 12 prodloužena do Hlubočep a následně k 2. listopadu 1927 je zkrácena do trasy Holešovice, Uranie (Ortenovo náměstí) – Smíchovské nádraží. V té době se na linku 12 vypravuje 15 dvouvozových souprav v intervalu 6 minut. Když je 29. října 1928 zprovozněna nová tramvajová trať přes Libeňský most, míří linka 12 ze Smíchovského nádraží na Dělnickou jako dosud, dále však pokračuje přes nový most až na konečnou u křižovatky s Voctářovou ulicí. Po třech letech je od 28. září 1931 prodloužena na Vychovatelnu.

Ke dni 3. ledna 1932 jezdí linka v denním provozu v trase Vychovatelna – Smíchov, nádraží. V polonočním provozu má trasu pozměněnou: Holešovice, Na Zátorách – Radlice. Od 31. července 1932 je linka zkrácena do trasy Smíchov, nádraží – Libeň, Prosecká (U Kříže). V roce 1933 je na linku vypravováno ve špičce 16 souprav (motorový + 1 vlečný vůz), v sedle 12 dvouvozových souprav. Interval byl 6 – 7 minut. Od 17. ledna 1936 se linka vrací na Uranii a její trasa probíhá mezi konečnými Holešovice, Uranie (Ortenovo náměstí) – Smíchovské nádraží. V provozu jsou nasazovány nadále dvouvozové vlaky, ve špičce 13 vlaků, v sedle jen 10 vlaků, s intervaly 6 – 7 minut. O prázdninách 1937 jezdí ve špičce 11 souprav ve složení motorový vůz + vlečný vůz, v mimošpičkovém období pak jezdí 11 motorových vozů sólo. Interval byl stanoven na 6 minut. Od 1. prosince 1938 je konečná zastávka v Holešovicích posunuta na křižovatku ulic Plynární a Argentinská. Linka je ve špičce obsazena třinácti vlaky v intervalu 6 minut, mimo špičku pak jezdí o jednu soupravu méně. O prázdninách 1939 jsou na linku v mimošpičkovém období vypravovány motorové vozy sólo.

Počínaje 29. srpnem 1940 je linka prodloužena z Argentinské ulice přes nynější most Barikádníků na Pelc-Tyrolku. Počet vlaků ve špičce vzrostl na 15 motorových + 15 vlečných vozů, v sedle pak bylo nasazeno 13 motorových + 13 vlečných vozů. Od 17. dubna 1944 dochází k další změně trasy: Smíchov, nádraží – Anděl – Újezd – Malostranské náměstí – Čechův most – Jatky – Dělnická – Uranie – Argentinská – Na Zátorách – Výstaviště a přes Strossmayerovo náměstí zpět na Smíchov. Následně je od 4. listopadu 1946 linka zkrácena do trasy Smíchov, nádraží – Holešovice, Uranie, aby již po čtyřech dnech byla prodloužena na Pelc-Tyrolku. Od 2. května 1949 je linka odkloněna ve směru z Pelce-Tyrolky od Jatek přes Strossmayerovo náměstí, Letenské náměstí, Špejchar, Chotkovy sady na Klárov a dále po své trase na Smíchov. Na svojí trasu po Nábřeží Kpt. Jaroše se linka vrací až 1. června 1960.

Novou podobu má její trasa od 13. března 1961. Smíchov, nádraží – Anděl – Újezd – Malostranské náměstí – Čechův most – Nábř. Kpt. Jaroše – Jatky – Dělnická – Libeň, Vychovatelna. Mezi Dělnickou a Pelc-Tyrolkou ji nahradila nově zavedená linka 26. Smíšené vypravování vlaků se na lince uplatňuje od 4. dubna 1961. Nadále tu sice ještě jezdí staré vlaky v sestavě motorový vůz + vlečný vůz, ale jsou nasazovány i 4 vozy T1. Poté, co jsou od 28. ledna 1963 na linku 17 nasazeny nově dodané vozy T3, je uvolněnými vozy T1 z této linky doplněno vypravení linky 12. Vozy T1 pak budou typické pro linku 12 následujících 10 let. Vypravují je vozovny Motol a Kobylisy. K 2. listopadu 1964 je na linku 12 vypravováno 27 vozů T1 ve špičce (interval 3 minuty), respektive 19 vozů T1 v sedle (interval 5 minut). V neděli pak jezdí na této lince 22 vozů T1. V době konání Spartakiády 1965 jsou vozy T1 nahrazeny starými vlaky ve složení dvounápravový motorový vůz + vlečný vůz Plecháč. Nasazeno bylo 12 těchto souprav.

Poměrně pro Prahu netypická situace nastává mezi 20. listopadem 1965 a 2. únorem 1966. Ve výluce je úsek přes Dělnickou kolem dnešní Pražské tržnice. Linka 12 je vedena odklonem kolem Výstaviště a přes dnešní Ortenovo náměstí. Zde je slabé napájení a tak jsou z energetických důvodů na linku 12 po dobu této výluky nasazeny místo vozů T1 staré vozy. Zde bych trochu odbočil. Například v Brně bylo běžné, že když na některé lince vozy T kapacitně nezvládaly, došlo k tomu, že se na tuto linku vrátil provoz souprav dvounápravových vozů. V Praze k těmto jevům kromě již zmíněného, docházelo jen v době Spartakiády 1965 a dále pak při výlukových činnostech v letech 1967 a 1968. Od 26. ledna 1970 dochází k prodloužení trasy linky do Hlubočep a 28. září 1970 se opět vrací do trasy Libeň, Vychovatelna – Smíchov, nádraží. K 1. listopadu 1971 je linka prodloužena do obratiště Kobylisy, Střelničná. Ve špičce je v té době nasazováno 35 vozů T1 (interval 3 minuty), v sedle pak 22 vozů v intervalu 4 – 5 minut, v sobotu jezdí 26, respektive 19 vozů, v neděli 16, respektive 28 vozů. O víkendech byl interval 4 – 7 minut. Celotýdenně večer se jezdilo v intervalu 19 minut.

Od 17. ledna 1972 je linka ze Střelničné prodloužena k vozovně Kobylisy. Počet vlaků v denním období zůstal stejný, jen se tím nepatrně prodloužil interval. Od toho dne je tu však ještě jedna změna. Na lince 12 již není plný provoz T1, ale smíšený provoz 1xT1 a 1xT3. V lednu 1972 bylo zařazeno do provozu 16 nových vozů T3. Tuto skutečnost řešil i Oběžník dopravního náměstka, který pak informuje o následujícím: 16 nových vozů T3 bude nasazeno na linku 12 a zbylé vypravení (tj. 19 ostatních vozů linky) zůstane v sestavě 1xT1. O sobotách a nedělích bude rovněž smíšený provoz 1xT1 a 1xT3, avšak budou se dle možností upřednostňovat vozy T3. Uvolněnými šestnácti vozy T1 z linky 12 se pak od 17. ledna 1972 obsadila linka 14. Dne 23. července 1973 vozy T1 na lince 12 definitivně končí a nahrazeny jsou soupravami 2xT3. Uvolněné vozy T1 z linky 12 však ve šrotu neskončí. Jsou využity pro linky 24 a posléze i 10, kde byl dosud plný provoz 1xT3. Zajímavé je sledovat, jak se změnil počet vlaků a intervaly na lince 12 po nasazení dvojic. Ve špičce všedního dne se vypravovalo 16 vlaků v intervalu 7 minut, v sedle pak jezdilo 10 vlaků každých 11 minut. V sobotu jezdilo 11, respektive 9 vlaků v intervalech 10, respektive 12 minut, v neděli pak 10, respektive 14 vlaků v intervalech 11, respektive 8 minut. Večerní interval zůstal na hodnotě 19 minut. Vypravování linky 12 stále zajišťovaly vozovny Kobylisy a Motol.

Ode dne 5. května 1977 je linka prodloužena do trasy Vozovna Kobylisy – Zlíchov, Lihovar. V roce 1977 se projevuje ve větší míře nedostatek řidičů. Dalším komplikací je uzavírka Plzeňské ulice k 5. září 1977 a s tím související omezení provozu vozovny Motol, která je napojena provizorní manipulační tratí na Vypich. I když se tedy trasa linky neměnila, změnily se údaje o vypravování.

Špička všedního dne: 16 vlaků, interval 7 minut (neměnilo se)

Sedlo všedního dne: 9 vlaků, interval 14 minut (o jeden vlak méně)

Sobota: 11, respektive 9 vlaků, interval 10, respektive 12 minut (neměnilo se)

Neděle: 8, respektive 13 vlaků, interval 15, respektive 9 minut (ráno o dva vlaky méně, odpoledne o jeden vlak méně).

Večerní interval byl zkrácen na 17 minut. Na vypravování linky se podílely vozovny Kobylisy (jako dosud), nově Hloubětín, Vokovice a Střešovice. Motol již linku 12 nevypravoval.

V roce 1978, po zprovoznění trasy metra IA 12. srpna zůstala trasa linky 12 i počet vlaků stejné. Vypravovaly je však vozovny Kobylisy, Střešovice a opět vozovna Motol. Večerní interval byl prodloužen na 20 minut. Po zrušení tramvajové tratě mezi nábřežím Kpt. Jaroše a Hlávkovým mostem je od 10. listopadu 1980 linka v oblasti Holešovic vedena přes Strossmayerovo náměstí a Antonínskou ulicí. Počínaje 19. prosincem 1980 byl pak jednotný večerní interval prodloužen na 25 minut. K tomuto datu je linka vypravována z vozoven Kobylisy a Motol. Ve špičce je nasazeno 15 vlaků v intervalu 9 minut, v sedle pak 9 vlaků v intervalu 14 minut. V sobotu a v neděli jezdí 8, respektive 9 vlaků, interval je pak od 13 do 15 minut.

K 6. dubnu 1983 je vypravení následující:

Ranní špička: 16 vlaků, interval 8 minut

Dopoledne: 10 vlaků, interval 13 minut

Odpolední špička: 15 vlaků, interval 9 minut

Víkendy celodenně: 8 vlaků v intervalu 15 minut

Večerní provoz byl v intervalu 25 minut

.

Od 3. listopadu 1984 je linka mezi Dělnickou a Nábřežím Kpt. Jaroše vedena přes Nádraží Holešovice, Výstaviště a Strossmayerovo náměstí. Přesně po roce, k 3. listopadu 1985 je linka prodloužena do Hlubočep. Z úsporných důvodů je počínaje 26. březnem 1991 linka zkrácena do trasy Hlubočepy - Kobylisy, Střelničná. Ve všední den na ní jezdí ve špičce 19 souprav, v sedle 11 souprav. V sobotu dopoledne a v neděli odpoledne je nasazeno 13 souprav, v sobotu dopoledne a neděli odpoledne jezdí jen 9 souprav. Interval ve všední den je 8 minut ve špičce a 12 minut v sedle. V sobotu a v neděli je interval 10 minut (sobota dopoledne a neděle odpoledne), respektive 15 minut (sobota odpoledne a neděle dopoledne). Po osmi měsících, od 22. listopadu 1991 je prodloužena do konečné zastávky Sídliště Ďáblice. Od roku 1996 jsou na linku 12 vypravovány vozovnou Motol také vlaky 2xT6A5. Od 9. listopadu 1998 je linka vedena v nezměněné trase od Hlubočep zkrácena na Palmovku, s tím, že ve všední dny do cca 18:00 hodin pokračuje do Starého Hloubětína. Od 1. července 1999 je linka ve všech provozních obdobích ukončena na Palmovce.

V letech 2000 – 2002 je z důvodu výluky tratě do Hlubočep provozována v trase Smíchovské nádraží – Harfa. V povodňovém období roku 2002 (od 2. září) je vedena v trase Smíchovské nádraží – Anděl – Újezd – Malostranské náměstí – Čechův most – Výstaviště – Dělnická – Palmovka – Harfa – Lehovec. Po zahájení provozu na nové barrandovské trati 29. listopadu 2003 se linka z Hlubočep vydává až na Sídliště Barrandov. Od dubna 2007 jsou na linku nasazovány také nízkopodlažní vozy Škoda 14T Elektra.

Předposlední změna trasy linky přichází 1. září 2012. Linka úseku Malostranská – Strossmayerovo náměstí opouští trať podél Vltavy a je vedena přes Chotkovy sady a Letenské náměstí. Linka se v tomto úseku vrátila do období let 1949 – 1960. Ve směru od Veletržního paláce na Letnou nahradila zrušenou linku 15. Zatím poslední změna pak přichází k 28. srpnu 2016. Linka od Sídliště Barrandov až na Strossmayerovo náměstí dodrží svojí trasu (Sídliště Barrandov – Smíchovské nádraží – Anděl – Újezd – Malostranské náměstí – Malostranská – Chotkovy sady – Letenské náměstí - Strossmayerovo náměstí), ale pak zamíří na novou konečnou Výstaviště Holešovice přes Vltavskou, Pražskou tržnici, Dělnickou, Ortenovo náměstí a Nádraží Holešovice. Na linku jsou nasazovány vozy 2xT, Škoda 14T Elektra, Škoda 15T ForCIty Alfa a dokonce i KT8D5.RN2P.