Svým ospalým životem si žije také unikátní Trenčianská elektrická železnica (TREŽ) provozovaná mezi Trenčianskou Teplou a Trenčianskými Teplicemi na rozchodu kolejí 760 mm.
V roce 2011 Železničná spoločnosť Slovensko pro uváděnou ztrátovost zastavila pravidelný provoz na trati. V roce 2013 zahájila organizace Trenčianská elektrická železnica nepravidelné turistické jízdy, v roce 2015 pak získala licenci na provoz pravidelné dopravy a v létě o víkendech vypravuje čtyři páry spojů. Ještě v roce 2022 byly na tyto spoje vypravovány dva spřažené motorové vozy, v roce 2023 již jezdil jen samotný motorový vůz, jehož kapacita byla během naší návštěvy využita na více jak 100%...
Jízdné činí jedním směrem 1,00 € (zlevněné 0,50 €, děti do 6 let 0,10 €), rodinné pak 2,00 €. U rodinného je pak s podivem početní podmínka jeho využití (2 dospělí + 3 děti), kdy u většiny organizací je uváděný počet dětí brán jako ten maximální, které se svezu na jednu jízdenku. U průvodčí TREŽ však narazíte, pokud máte s sebou děti jen dvě, neboť tvrdí, že je to právě jen a jen pro ty dva dospělé a tři děti….
Za ty roky, co TREŽ navštěvujeme jsme si říkali, že již snad ani není nic, co bychom dosud nezdokumentovali. A přece. Kousek od nádraží budovy v Trenčianských Teplicích stojí opuštěná budova s okny v podobě drahokamů, sloupy s lotosovými hlavicemi, bohatou výzdobou fasády... Ano, i tato budova s TREŽ úzce souvisí.
V roce 1920 byla totiž v lázeňském parku postavena budova malé vodní elektrárny, jako součást rozsáhlého systému, který navrhl púchovský inženýr Alojz Hora. Stavbu financovala Účastinná spoločnosť liečivých kúpeľov. Zpočátku jen doplňovala původní elektrárnu z let 1896 - 1898, která se nacházela na začátku lázeňského parku a v roce 1935 byla zbořena.
Pro zajištění dostatku vody k provozu elektrárny byl potok Teplička přehrazen vodní nádrží Baračka, z níž vedlo potrubí po úpatí kopce Klepáč až k betonové nádrži nad elektrárnou. Architekt samotné budovy není známý, můžeme však vidět inspiraci secesí, kubismem a maurským stylem.
Dnes je objekt bez využití, bez původního strojního vybavení a s naprosto zarostlou betonovou nádrží nad budovou. Kdysi sem voda přitékala z výšky 14 metrů a roztáčela dvě Francisovy turbíny. V období menšího zatížení pokrývala nejen spotřebu celých Trenčianských Teplic, ale také železniční tratě do Trenčianskej Teplej.
Elektrárna však byla v provozu jen do roku 1937. Za krátkou existencí údajně stálo silné zanášení náhonu. Poté nadále sloužila pro potěchu lázeňských hostů již jen světelná fontána s oddychovým místem a lavičkami. Fontána byla umístěná centrálně před průčelím stavby.
V současnosti je budova elektrárny opuštěná a chátrá. Přestože je unikátní architektonickou součástí lázeňského parku, patří soukromému vlastníkovi a ten zatím o rekonstrukci podle dosažitelných informací neuvažuje.