.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!

Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Ústřední dílny Rustonka


Těžkou údržbu tramvajových vozů prováděly Elektrické podniky od roku 1900 v Ústředních dílnách Centrála, které však kapacitně nedostačovaly a s ohledem na velmi omezené možnosti jejich dalšího rozšiřování se v roce 1909 Správní rada Elektrických podniků začala zabývat výstavbou dílen nových.

Němým svědkem karlínské Rustonky zůstane komunikace, nesoucí její jméno. {12.4.2009}
Interiér montovny tramvajových dílen v Rustonce, na snímku je vidět úzkokolejná dráha, jejíž kolejové zbytky naleznete na fotografiích z roku 2005.... {30. léta 20. století}
Autobusové garáže Rustonka. {1925}
Areál Rustonky na leteckém snímku mapuje postupné zmenšování vltavského ramena, po dvaceti letech od snímku vlevo je ani ne poloviční.... {1953}
Areál Rustonky po katastrofální povodni z roku 2002 se vlastně již nikdy pořádně nevzpamatoval a jen přežíval až do velkého stěhování v roce 2006. {2003}
Motorový vůz ev.č.2112 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1928 zapózoval v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka fotografům vedle soupravy brněnských vozů ev.č.99+185. {17.2.1971}
Souprava brněnských vozů ev.č.99+185 v areálu Rustonky, v levé části snímku pomníček padlým zaměstnancům. {17.2.1971}
Souprava brněnských vozů ev.č.99+185 se během návštěvy v areálu Rustonky jen těžko protahovala mezi odstavenými tramvajemi a autobusy, takové stísněné podmínky v areálu panovaly.... {17.2.1971}
Souprava brněnských vozů ev.č.99+185 v areálu Rustonky, v levé části snímku pomníček padlým zaměstnancům. {17.2.1971}
Souprava brněnských vozů ev.č.99+185 v areálu Rustonky, vlečný vůz ev.č.185 si vyzkoušel posuvnu před montovnou, která v době největší slávy měla 16 kolejí. {17.2.1971}
Motorový vůz ev.č.2112 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1928 a vyřazený v roce 1974 procházel ještě v roce 1971 prohlídkou v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka. {17.2.1971}
Motorový vůz ev.č.2249 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1930 a vyřazený v roce 1974 procházel ještě v roce 1971 prohlídkou v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka, na snímku je zachycen odstavený u kolejové spojky před budovou kotelny, spojky, která zůstala na místě zachována ještě v roce 2007.... {17.2.1971}
U posuvny před halou montovny v Rustonce se nám sešly tři vozy se zajímavými osudy: Vlečný vůz ev.č.555 získal své číslo v roce 1905 přečíslováním z čísla 255, které obdržel v roce 1903 po přestavbě z vozu koňky ev.č.11, který pocházel z roku 1876!, zrušen byl v roce 1924. Motorový vůz ev.č.238 pochází z roku 1908, v roce 1955 byl předán do Olomouc, motorový vůz ev.č.85 pochází z roku 1900, v roce 1927 byl přestavěn na vlečný vůz ev.č.1973 a vyřazen byl v roce 1933. {20. léta 20.století}
Zachovaná úzkokolejná drážka v hale montovny Rustonky v době před demolicí areálu, zkuste porovnat se snímkem z 30. let 20. století. {22.9.2007}
Areál Rustonky na leteckém snímku důkladně znázorňuje situaci, přes fotografii šikmo jdoucí tmavý pruh z levého dolního do pravého horního rohu je těleso železniční tratě zvané Těšnovka a ještě tmavší plocha podél je později zasypané rameno Vltavy, zde však po něm plují i lodě. {1938}
Areál Rustonky na leteckém snímku již nesousedí s vltavským říčním ramenem, které bylo zcela zasypáno, na nádvoří areálu vidíme zaparkované autobusy, pro než se Rustonka stala Ústředními dílnami. {1975}
Pracovní víceúčelový vůz ev.č.6-4018 vzniklý přestavbou dvounápravové tramvaje s dosazenými čely T3 vjíždí ze Sokolovské ulice do areálu Ústředních dílen Rustonka. {17.2.1971}
Motorový vůz ev.č.2112 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1928 zapózoval v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka fotografům vedle soupravy brněnských vozů ev.č.99+185. {17.2.1971}
Pomníček na památku padlých zaměstnanců Rustonky za druhé světové války, přesunutý před demolicí areálu do vozovny Střešovice. {6.9.2005}
Souprava brněnských vozů ev.č.99+185 na návštěvě v Rustonce. {17.2.1971}
Souprava brněnských vozů ev.č.99+185, zapůjčená do Prahy kvůli filmování, účinkovala v hlavní roli pro akci pražského Kroužku přátel MHD během návštěvy areálu Rustonky. {17.2.1971}
Vlečný vůz ev.č.1538 na posuvně před montovnou v areálu Rustonky. {17.2.1971}
Motorový vůz ev.č.2223 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1930 a vyřazený v roce 1974 procházel ještě v roce 1971 prohlídkou v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka. {17.2.1971}
Zachovalá kolejová spojka, kousek od tohoto místa stál v roce 1971 pan Miroslav Křehlík, když pořizoval snímek motorového vozu ev.č.2249. {6.9.2005}
Jenže nový pozemek se v té době jen velmi těžko hledal, a tak když v roce 1911 nabídla Pražská akciová strojírna městu k odkoupení celý pozemek včetně budov bývalé Rustonovy továrny v Karlíně, který byl vhodně umístěn mezi tramvajovou tratí po dnešní Sokolovské ulici a železniční tratí na nádraží Těšnov, dlouho město s nákupem neotálelo. Vždyť pozemek byl dokonce napojen na železniční trať vlastní vlečkou! Městská rada 14. září téhož roku koupi pozemku doporučila a 27. února 1912 byla smlouva podepsána. Ihned poté se začalo s rekonstrukcí areálu pro potřeby nových ústředních dílen Elektrických drah. Byly zbořeny staré objekty kováren, soustružen a skladišť a již 7. srpna začaly Elektrické podniky v provizorně zprovozněných místnostech úřadovat. Ke konci roku 1912 se rozeběhla výstavba nové administrativní budovy a rekonstrukce původních továrních objektů.

V říjnu následujícího roku bylo nově zřízeno kolejiště tramvají, využívající z části i stávající sítě železničních vleček. Samotné napojení objektu Rustonky na kolejovou síť Elektrických drah bylo uskutečněno 13. října 1913 pomocí jednoduchého oblouku, doplněným o přejezd. Ve vlastním areálu byly zřízeny koleje do příslušných dílenských objektů, přičemž jednotlivá stání byla obsluhována posuvnami. Na konci téhož roku byly stavebně dokončeny objekty montovny, strojovny, kovárny, navijárny, truhlárny a karosárny a následovala instalace vnitřního vybavení. Před montovnou a karosárnou byly zřízeny posuvny pro dopravu tramvajových vozů na jednotlivá pracoviště, na které navazovalo 27 kolejí v interiérech obou budov, z čehož montovna měla v době zahájení provozu 16 a karosárna 8 kolejí. Provoz dílen byl zahájen 18. dubna 1914, kdy zástupci generální inspekce rakouských drah vydali užívací povolení o užívání montovny, kovárny, truhlárny a karosárny a ještě do konce roku se do objektů Rustonky přestěhovaly i ostatní provozovny vrchní stavby, sídlící do té doby ve vozovnách Strašnice a Královské Vinohrady. Dosavadní Ústřední dílny Centrála byly opuštěny a budova upravena na podnikový sklad.

V srpnu 1914 se v nových dílnách kolejových konstrukcí poprvé rozběhla výroba. Zde se v montážní hale, kterou procházela normálně rozchodná kolej montovaly první kolejové konstrukce. K montovně přiléhala strojovna napojená úzkorozchodnou 600 mm drážkou pro návoz materiálu se sousední kovárnou a skladem.

V roce 1922 došlo k rekonstrukci kolejového napojení areálu: Místo oblouku s jednou výhybkou byla vložena jednoduchá výhybka anglická. Tato úprava se nezměnila až od 50.1et, kdy byla nově napojena dvojicí samostatných oblouků spojujících se v prostoru vrátnice.

Rekonstrukce a rozšíření strašnické vozovny umožnilo v roce 1932 vyřadit z provozu vozovnu na Královských Vinohradech, která byla upravena na garáže a díly vozů vrchního vedení. Tím se uvolnily tolik potřebné prostory v Rustonce, kde od roku 1925 navíc garážovaly autobusy Elektrických podniků. Po výstavbě nových autobusových garáží v Dejvicích byly garáže v Rustonce zrušeny a ta autobusům sloužila dál jako jejich ústřední dílny.

Po skončení druhé světové války již nebyla pražská tramvajová síť výrazněji rozšiřována a dostávala jednu "ránu z milosti" za druhou, a tak místo výroby konstrukcí ryze pro účely pražského dopravního podniku dodávala Rustonka pravděpodobně od roku 1951 kolejové konstrukce i do jiných československých měst. Mezi odběratele patřily kromě dopravních podniků Košice, Liberec i další subjekty využívající kolejové konstrukce, točny i kolejové oblouky např. ČKD Stalingrad a Energostav Vyškov .

V padesátých letech se sice začaly dodávat nové tramvajové vozy řady T, ale nikde pro ně nebylo zřízeno odpovídající technické zázemí pro velké opravy a prohlídky. Rustonka sice postačovala pro údržbu starých dvounápravových tramvají, ale pro opravy nových tramvají řady T již tyto objekty naprosto nevyhovovaly. Otázkou nového areálu Ústředních dílen se Elektrické podniky zabývaly již před II. světovou válkou a dokonce získaly i potřebný pozemek na rozhraní Malešic a Hostivaře, jenže se zahájením stavby se přespříliš otálelo a tak naprosto katastrofická situace v údržbě tramvají nastala po obrovském požáru Rustonky 7. ledna 1958, při němž byly mimo jiné naprosto zničeny vozy T1 ev.č. 5036, 5050 a 5053. Pro těžkou údržbu vozů musely být vytvořeny provizorní podmínky ve vozovnách Hloubětín, Vokovice a Pankrác a dokonce i v části staré vozovny Libeň, která již neměla kolejové napojení.

Na počátku 60. let svitla dílnám kolejových konstrukcí naděje, že získají nové větší prostory. Jediná budova a pracovní plocha v areálu Rustonky už nestačily zvyšujícím se nárokům na moderní tramvajovou trať a jediným zlepšením bylo získání tzv. "letiště" - montážní plochy na druhé straně železniční tratě. S novými dílnami kolejových konstrukcí se počítalo v projektovaném areálu ústředních dílen v Hostivaři. Podle návrhu z roku 1961 se měly nacházet v místech, kde je dnes garáž autobusů. O rok později nový návrh zastavovacího plánu počítal s dílnami kolejových konstrukcí přibližně v prostoru, kde se dnes nacházejí autobusové dílny. Nakonec k žádné změně nedošlo a výroba kolejových konstrukcí zůstala v původním objektu.

Vlečný vůz zvaný Krasin v areálu Ústředních dílen Rustonka. {17.2.1971}
Motorový vůz ev.č.2236 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1930 a vyřazený v roce 1974 po ukončení provozu dvounápravových vozů, procházel ještě v roce 1971 prohlídkou v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka. {17.2.1971}
Motorový vůz ev.č.4005 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1927 v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka ve společnosti posunovací lokomotivy ev.č.4071. {1978}
Interiér historické kovárny v Rustonce. {6.9.2005}
Mostový, neboli portálový jeřáb v areálu Rustonky. {6.9.2005}
Pozůstatky po rušném tramvajovém provozu v areálu Rustonky zůstávaly v podobě kolejí skryty mezi dlažebními kostkami, pod asfaltovými záplatami a vrstvou prachu i dvacet let od ukončení provozu tramvají. {6.9.2005}
Areál karlínské Rustonky během své demolice a odstraňování pozůstatků kolejiště. {22.9.2007}
Areál karlínské Rustonky během své demolice a odstraňování pozůstatků kolejiště. {22.9.2007}
Pracovní motorový vůz ev.č.4033, sloužící k posunu opravovaných tramvají v areálu dílen Rustonka byl zařazen do své služební pozice v roce 1965 poté, co byla z původního motorového vozu ev.č.387, dodaného v roce 1920, demontována střešní větrací nástavba a dosazen pantografový sběrač typu T, vůz byl vyřazen v roce 1975. {17.2.1971}
Motorový vůz ev.č.4004 dodaný Ringhofferovými závody v roce 1927 v Ústředních tramvajových dílnách Rustonka. {1978}
Pozůstatky po rušném tramvajovém provozu v areálu Rustonky zůstávaly v podobě kolejí skryty mezi dlažebními kostkami, pod asfaltovými záplatami a vrstvou prachu i dvacet let od ukončení provozu tramvají. {6.9.2005}
Zachovalé kotle z roku 1848 vytápěly areál Rustonky ještě ve druhé polovině 20. století. {6.9.2005}
Cihlový komín kotelny byl výraznou dominantou celého areálu Rustonky. {6.9.2005}
Montovna karlínské Rustonky s pozůstatky po velké přesuvně. {6.9.2005}
Areál karlínské Rustonky během své demolice a odstraňování pozůstatků kolejiště. {22.9.2007}
Areál karlínské Rustonky v roce 2009, jediným hmatatelným pozůstatkem je vykradená budova kotelny. {12.4.2009}
Po ukončení provozu dvounápravových tramvají v roce 1974 tramvaje Ústřední dílny v Rustonce opustily a řada T již byla opravována v novém areálu Ústředních dílen Hostivař. Rustonka sice zůstávala napojena na kolejovou síť, ale odbočka se využívala jen příležitostně při přepravě kolejnic a materiálu pro potřeby vrchní stavby z areálu Rustonky nákladními tramvajemi. Dokonce i tramvajové posuvny ještě nějaký čas sloužily k přepravě opravovaných autobusů. Lakonické sdělení o zrušení kolejového propojení pražské tramvajové sítě s areálem Rustonky obsahuje oběžník DP-ED č.2 ze dne 5.1.1981: V souvislosti se zrušením provozu nákladních tramvají byl s platností od 31.12.1980 trvale ukončen vjezd kolejových vozidel do objektu Rustonky. Kolejová odbočka byla snesena v rámci rekonstrukce Sokolovské ulice probíhající od 27. července 1981. Jenže ani to ještě neznamenalo definitivní konec zdejšího kolejiště, protože v areálu zůstaly dvě tramvajové lokomotivy sloužící k posunu železničních vagónů, a tak definitivní tečku za tramvajovým provozem udělalo zrušení železniční tratě na Těšnov 3. června 1984. Kolejiště bylo od té doby postupně rušeno. Zrušení tratě naopak pomohlo rozšíření prostor o dříve zmíněné "letiště".

Po transformaci Dopravního podniku v devadesátých letech byla Rustonka od 1. dubna 1994 sídlem akciové společnosti Pražská strojírna, výrobce většiny kolejových konstrukcí pro pražskou tramvajovou síť. Nedostatečné výrobní kapacity areálu však nepostačovaly dnešním standardům a snaha města vytěsnit průmyslové závody sídlící v blízkosti centra na lukrativních pozemcích si na začátku nového tisíciletí vybraly svou daň. Bylo rozhodnuto o postupném přestěhování areálu Rustonky do nového výrobního areálu v Praze 9 - Vinoři, při současném zachování výroby.

V roce 2006 započalo stěhování společnosti do nového areálu, který byl vybudován přibližně před 25 lety pro účely nejrůznějšího skladování. Ve druhé polovině července po získání stavebního povolení se mohla rozeběhnout rekonstrukce vinořského areálu na plné obrátky tak, aby vyhovoval výrobním potřebám. Z Rustonky byla přestěhována těžká technika a doplněna o provozní jeřáby, vyhovující potřebám Pražské strojírny. Tím již nic nebránilo urychlenému opuštění původního areálu a přesunu výroby do nových prostor.

"Poslední" kolejovou konstrukcí montovanou ve staré Rustonce se stala ta pro křižovatku Letenský tunel. Uvozovky jsou použity zcela úmyslně, kolejová konstrukce byla vyrobena v předstihu několika let a neustálé oddalování rekonstrukce Štefánikova mostu neumožňovalo její položení. Na začátku roku 2007 bylo dovršeno přesunutí výroby a celá společnost se přestěhovala do nově zrekonstruovaného areálu ve Vinoři.

V průběhu letních měsíců začalo bourání menších objektů Rustonky. Demolice se zaměřila zejména na objekty nacházející se ve stopě budoucí sběrné komunikace spojující Pobřežní s Voctářovou a Libeňským mostem. V listopadu 2007 proběhla demolice výrobních hal přiléhajících k ulici Švábky, předznamenávající definitivní konec areálu, na jehož místě vyrostou kancelářské budovy, bytové domy a obchodní centrum nesoucí jméno Rustonka připomínající slavné časy této oblasti.

Na počátku roku 2008 skončily v prachu a sutinách i ostatní objekty bývalých Ústředních dílen, čímž se definitivně završila další etapa tramvajové historie, kterou do budoucna bude připomínat již jen budova někdejší kotelny.



ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2016