Křižovatka Vítězné náměstí

Dnešní podoba tramvajové křižovatky na Vítězném náměstí, kdy v travnatém středu kruhové silniční křižovatky je umístěn klasický kolejový trojúhelník pochází z roku 1942 a jde již o třetí podobu zdejší křižovatky. První tramvajová trať, která do oblasti dnešního Vítězného náměstí přivedla tramvajový provoz v roce 1926 od Prašného mostu odbočovala do dnešní Evropské ulice a u Masarykovy koleje končila. V roce 1928 na ni byla napojena zcela nová tramvajová trať do Podbaby. V roce 1932 vypracoval architekt Antonín Engel studii Vítězného náměstí, jako centrálního náměstí nově se rodící moderní čtvrtě s budovami ústředních státních orgánů a sídlem Českého vysokého učení technického. Novou podobu Vítězného náměstí jednoduše vysvětlí slangový název, který u Pražanů má: Kulaťák. Aby nová tramvajová křižovatka vyhověla architektonické studii, kopírovala kruhový objezd, a každá tramvajová souprava - ať již jedoucí přímo, nebo odbočující - musela nejprve vjet na kruhový objezd okolo centrálního trávníku a z něj pak odbočila do žádaného směru. Této velmi netypické křižovatce se nedá upřít jeden klad - dala se totiž využít jako klasická smyčka. V této podobě vydržela do již zmíněného roku 1942. Je jen škoda, že při poslední rekonstrukci křižovatky v roce 2000 si Dopravní podnik nedal trochu práce s tím, aby byla křižovatka také zatravněna - podobně jako trať v okolí Pražského hradu - a tak lépe zapadla do trávníku, který drasticky protíná.

V běžném provozu jsou pojížděny dva směry směry křižovatky - přímý mezi zastávkami Vítězné náměstí - Lotyšská a od Vítězného náměstí levé oblouk k zastávce Dejvická.

Fotocesta po křižovatce Vítězné náměstí