Tramvaje na Pelc-Tyrolce

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Tramvaje na Pelc-Tyrolce


Souprava motorového vozu ev.č.2027 a vlečného vozu na Vychovatelně
Křižovatka Vychovatelna se soupravou motorového a vlečného vozu
Odstavený vůz T1 na již odpojené trati na Vychovatelně
Pozůstatky růžic pro upevnění trolejových převěsů
Ulice V Holešovičkách v roce 2004
Souprava motorového a dvou vlečných vozů u zastávky Rokoska
Autobus ev.č.7328 na lince 210 v ulici V Holešovičkách
Vůz T1 ev.č.5068 na lince 14 na Pelc-Tyrolce
Souprava vozů ev.č.2116+1145+1158 projíždí křižovatkou Vychovatelna
Křižovatka Vychovatelna se soupravou motorového a vlečného vozu
Původní měnírna Rokoska
Pozůstatky růžic pro upevnění trolejových převěsů
Ulice V Holešovičkách v roce 2004
Autobusová zastávka Rokoska v roce 2004
Souprava vlečného vozu ev.č.1171 a motorového vozu na Pelc-Tyrolce
Argentinská ulice v roce 2004
Počátkem dvacátých let minulého století bylo již více než zřejmé, že zlepšení spojení s nově připojenými obcemi na severu Prahy může vyřešit jen výstavba nového mostu přes Vltavu v Holešovicích, v místě dnešní Argentinské ulice. Již při zadávání projektu jeho stavby byla městskými orgány v roce 1924 dána podmínka, že se na mostě musí počítat s provozem tramvají. Železobetonový, 16 metrů široký Trojský most (později zvaný Barikádníků) byl předán k užívání 29. října 1928 a umožnil v počátcích alespoň autobusové spojení z Holešovic do Troje. Na dokončeném mostě byly sice - podle projektu - položeny v rozsahu 220 m dvoukolejné tratě tramvajové koleje, ale chybělo to nejdůležitější, pokračování tratě na obou březích.

Původní plány z května 1930 počítaly s ukončením tramvajové tratě v podobě levého odbočení tratě z Trojského mostu s dvoukolejným kusým zakončením se dvěma levými přejezdy. Na tento úsek měly později navázat manipulační koleje nové vozovny na pozemcích jižně od Povltavské ulice. S úsekem na Vychovatelnu se tehdy ještě nepočítalo. Místo této vozovny byla nakonec postavena vozovna v Kobylisích. Památkou na starý záměr výstavby trojské vozovny je dodnes několik pozemků patřících Dopravnímu podniku.

Až po dalších šesti letech - od 17. ledna 1936 - začaly tramvaje používat na mostě položené koleje, při jízdě po nové trati z Holešovic přes Pelc-Tyrolku a ulicí V Holešovičkách na Vychovatelnu. Trať vedla od křižovatky v Plynární Argentinskou ulicí, kde úrovňově křížila železniční vlečku z nádraží Bubny do holešovického přístavu a přes most Barikádníků a Pelc-Tyrolku uprostřed čtyřpruhové komunikace na zvýšeném tělese s atypickou osovou vzdáleností kolejí 4,8 metru, kterou si vynutilo umístění stožárů vysokého napětí mezi kolejemi. Na Vychovatelně se napojovala na trať v dnešní Zenklově ulici. Celá trať měřila 2,325 km a měla čtyři zastávky - Pelc-Tyrolka, Kuchyňka, Rokoska a Pod Vychovatelnou. V roce 1940 byla pro zlepšení manipulačních možností postavena na trojském předmostí mezilehlá tramvajová smyčka na Pelc-Tyrolce, napojená do obou traťových směrů, nová jednokolejná tramvajová smyčka o délce 442 m s předjízdnou kolejí v nástupní zastávce. Provoz zahájila 29. srpna 1940.

V závěru padesátých let byl vypracován projekt na stavbu tramvajové tratě z Pelc-Tyrolky k zoologické zahradě v Tróji. Zemní práce byly dokonce v roce 1959 započaty (pozůstatkem zemních prací je do dnešních dní mohutný násep podél Vltavy na trojském břehu řeky), ovšem stavba zůstala nedokončena.

Při zahajování provozu tramvajové trati zřejmě nikdo z tvůrců nepředpokládal, že jí nebylo vyměřeno ani půl století života. Kamenem úrazu se stal samotný most přes Vltavu. Za II. světové války se objevily první nenápadně problémy s Trojským mostem (mostem Barikádníků), jehož poškozované odvodnění umožňovalo zatékání do mostních dutin a nebylo snad zimy, aby v mostní konstrukci nezmrzla nashromážděná voda. Přesto ještě v roce 1964 vyzněl posudek na starý most vcelku pozitivně.

Již v šedesátých létech se v hlavách projektantů zrodila myšlenka na stavbu silniční magistrály, protínající Prahu ze severu na jih. Most Barikádníků, který stál v ose této stavby, ovšem nevyhovoval šířkou mostovky. Nový projekt předpokládal šířku 33,5 metru, která by zajistila dostatečnou dopravní kapacitu. V počátcích projektu se stále počítalo i se středním pásem, určeným pro tramvajovou dráhu.

Stále rostoucí provoz na původním mostě a zanedbávaná (vlastně takřka žádná) údržba však situaci vyhrotili natolik, že vedle původního mostu muselo být v roce 1970 postaveno vojenské mostní provizorium pro pěší a automobilovou dopravu, na němž byl provoz zahájen 25. srpna téhož roku. Na původním mostě Barikádníků zůstaly pouze tramvaje, ale protože se rekonstrukce stále odkládala došlo brzy k paradoxní situaci, že 19. května 1971 se silniční doprava musela pro havarijní stav mostovky provizorního mostu vrátit zpět na most Barikádníků, kde se však dalo jezdit již jen po tramvajových kolejích. Tento stav trval až do 15. ledna 1975, kdy byl v úseku Plynární - Pelc-Tyrolka - Vychovatelna provoz tramvají dlouhodobě přerušen pro výstavbu mostu nového.

Po zastavení tramvajové dopravy v tomto úseku však vznikly nečekaně obrovské problémy s dopravou cestujících do sídlišť tzv. Severního Města. Autobusová doprava nezvládala kapacitní nápor a zbývající tramvajové spojení přes Libeňský most a Vychovatelnu bylo nejenom časově náročnější, ale v případě jakéhokoliv narušení dopravy na této jediné tramvajové trati dojde k dopravnímu kolapsu. Urychleně se proto hledalo nouzové řešení, které by této trati odlehčilo. Našlo se ve výstavbě nové tramvajové tratě v úseku Partyzánská - Trojská - Hercovka - Ke Stírce, kterou Železniční vojsko Praha zahájilo 1. dubna 1976. Součástí tratě se stalo i druhé mostní provizorium, převádějící výhradně tramvajovou dopravu přes řeku Vltavu.

Po dokončení stavby bylo rozhodnuto vyloučit tramvajový provoz ulicí V Holešovičkách natrvalo, čímž se pro projektanty podstatně zjednodušilo řešení mimoúrovňových křižovatek na předmostích rekonstruovaného mostu Barikádníků i na Vychovatelně, kde došlo v době mezi 2. červencem a 29. srpnem 1980 k přeložení tramvajové tratě v Zenklově ulici. Tímto krokem zcela změnilo svoji podobu místo, kde byl uskutečněn 27. května 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha.

Původní trať přes Pelc-Tyrolku tak již nikdy obnovena nebyla, současně samozřejmě zanikla i mezilehlá smyčka Pelc-Tyrolka, včetně zkušební koleje, která řadu let sloužila k odstavování vyřazených vlečných vozů.
Při stavbě nového mostu byly použity původní pilíře z roku 1928 (do úrovně hladiny), vlastní konstrukci pak tvoří ocelový rám s železobetonovou mostovkou. Otevření nového mostu se konalo 28. listopadu 1980.

Fotografie: © Pražské tramvaje, © Miroslav Křehlík, © Martinek a archiv

www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu
ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1521
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2018