Linka 18 byla zavedena v roce 1923 s tím, že spojovala oblast Holešovic s oblastí Pankráce. V letech 1932 a 1937 byly provedeny
změny trasy na obou koncích. Místo do Holešovic byla přesměrována do dejvické oblasti, kam s výjimkou období 13. února 1978 –
18. února 1979 jezdí dosud. Na druhé straně vyměnila linka 18 své ukončení v pankrácko-krčské oblasti za Radlice. Tam jezdila
do roku 1971, pak se však vrátila zpět na Pankrác (že by bylo na Pankráci lépe?) a zde jezdí dosud. Linka 18 byla jednou
z posledních linek (společně s linkami 7 a 23), na kterou se vypravovaly staré dvounápravové tramvaje. Dne 9. května 1974 je
nahradily vozy T3. Nejprve v sóloprovozu, od roku 1976 pak ve dvojicích. V současné době (2017) můžeme na lince 18 potkat pouze
vozy Škoda 15T ForCity z vozoven Pankrác a Vokovice.
Jak jsme zmínili již v úvodu, nová linka, nosící číslo 18 byla zavedena 29. července 1923. Její trasa
byla stanovena z Holešovic, Uranie (dnešního Ortenova náměstí) do Fričovy ulice v Nuslích. Trasa vedla přes dnešní zastávky Dělnická,
Pražská tržnice, Těšnov, Bílá Labuť, Jindřišská, Karlovo náměstí, Botanická zahrada a Albertov. Nasazeny byly dvounápravové motorové
vozy sólo.
Od
1. dubna 1926 je linka 18 prodloužena po nové trati až na Pankrác. V této souvislosti se začínají na
lince 18 používat také vlečné vozy. Od
29. května 1930 dochází k dalšímu prodloužení na Kačerov. Hned
za rok, od
25. června 1931 je trasa linky přeložena z Vyšehradské ulice do ulice Na Slupi. Původní trať
vedla ulicí Vyšehradskou a napojovala se na trať ve Svobodově ulici kolejovým trojúhelníkem. Po dokončení zmíněné přeložky opustily
tramvaje Vyšehradskou ulici v mezi Svobodovou ulicí a Botanickou zahradou. Nově pak začaly jezdit právě ulicí Na Slupi. Od
3. ledna 1932 je lince změněna trasa do podoby Holešovice, Uranie – Vodičkova (jako dosud) – Myslíkova –
Anděl – Radlice. Do Radlic pak bude jezdit dalších 39 let – do roku 1971.
Od
31. července 1932 dochází k prodloužení v oblasti Holešovic. Od Uranie pokračuje dále Plynární ulicí
do ulice Na Zátorách. Po čtyřech letech, od
17. ledna 1936 je linka v holešovické oblasti pro změnu
zkrácena na křižovatku Plynární – Argentinská. Hned následující rok dochází od
1. dubna 1937
k významnější změně trasy: Radlice – Těšnov jako doposud, dále však pokračuje na Strossmayerovo náměstí, Letenské náměstí, Špejchar
a do Dejvic na Podbabskou silnici, kde je ukončena. V souvislosti s novou organizací automobilové dopravy v centru Prahy je
od
1. září 1931 zrušena trať v Myslíkově ulici a všechny zde provozované linky (tedy včetně naší osmnáctky)
jsou převedeny přes Karlovo náměstí do souběžné Resslovy ulice. Tato změna se však příliš neosvědčila a tak je v roce 1939 trať v Myslíkově
ulici obnovena a od
1. září 1939 se sem vrací i linka 18.
Od
17. prosince 1945 je linka 18 prodloužena do Podbaby a současně je na ní zaveden celonoční provoz s tím,
že noční trasa byla shodná s denní. Po dokončení nové tratě v ulici Na Florenci je na ní linka 18 od
26. dubna 1948 převedena, to znamená, že se vyhýbá Bílé Labuti. V té době je linka 18 obsazována dvouvozovými
soupravami a na některých spojích jezdí i vlaky třívozové. V nočním provozu jezdí motorové vozy sólo. Provozní praxe je taková, že vlak,
jezdící celou noc, je vypraven ráno v podobě soupravy ve složení motorový + vlečný vůz. Kolem půlnoci jeho vlek přebírá polonoční, do
vozovny zatahující, vlak. Noční vůz zůstává sólo a polonoční vlak, v neobvyklé sestavě, totiž motorový vůz se dvěma vlečnými vozy Krasin,
zatahuje do vozovny. Vzhledem k tomu, že vleky Krasin byly dost těžké a brzdná dráha takové soupravy pak byla mnohem delší, byla ve vlaku
se dvěma vleky Krasin, z bezpečnostních důvodů, zakázána přeprava cestujících. Vleky Krasin nebylo možno mezi sebou propojit brzdovým
kabelem. A tak musela mít posádka vlaku dlouhý propojovací kabel, který propojoval motorový a druhý vlečný vůz, přičemž byl tento kabel
veden přes okna prvním vlečným vozem. Do kdy tyto manipulace trvaly, nemám spolehlivé informace, ale k
15. lednu 1962 jezdí na lince 18 celou noc dvouvozové soupravy a noční odpojování vlečných vozů se již
neprovádí.
V roce 1964 se v pracovní dny vypravuje na linku 18 celkem 18 motorových vozů a 28 vlečných vozů – tedy
10 třívozových vlaků a 8 dvouvozových vlaků. V období přepravního sedla pak jezdí 13 motorových a 15 vlečných vozů. Interval byl 6 minut
ve špičce a 8 minut v sedle. O nedělích je ráno vypraveno 12 motorových + 12 vlečných vozů, odpoledne je pak nasazeno 15 motorových + 15
vlečných vozů. Během Spartakiády v roce 1965 je linka odkloněna na Královku a současně sem jsou po dobu
konání této akce nasazeny sólo T3. Vypravováno bylo 20 vozů.
Dne
5. ledna 1967 byla zahájena výluka v oblasti křižovatky u Mánesa. Vzhledem k odklonu linky 17, na
kterou musely být nasazeny staré vozy, byla linka 18 obsazena sólo vozy T3. Zajímavé bylo, že vypravování linky 17 ve starých vozech se
dělo z vozoven Motol a Vokovice (tedy z vozoven, vypravující normálně linku 18) a vozy T3 na linku 18 vyjížděly z vozoven Pankrác a Kobylisy.
Když
22. února 1967 tato výluka skončila, došlo k návratu starých vozů na linku 18, ale jen v denním provozu.
Noční provoz již patřil pouze vozům T3. Od
29. července 1968 je linka 18 v úseku Vodičkova – Palackého
náměstí převedena Karlovo náměstí a po obnovené trati v ulici Na Moráni. V roce
1969 je na linku
vypravováno ve špičce 16 motorových a 16 vlečných vozů, v sedle pak 11 motorových a 11 vlečných vozů. Interval byl 7 – 11 minut, večer
pak 14 minut. O vypravování se dělily vozovny Motol a Vokovice. Na
Silvestra 1969 jsou na noční služby
linky 18 vypraveny vlaky 2xT3.
Ve dnech
24. prosince a
31. prosince 1970 jsou na noční linku 18 vypraveny
„standardně“ sólo T3, třebaže noční linky ostatní (krom ještě linky 5) byly obsazeny vlaky 2xT3. Důvodem ponechání sólo vozů na lince 18
byla jednokolejka do Radlic. Světelná signalizace, řízená trolejovými kontakty by si prostě „neporadila“ s vlakem se dvěma pantografy.
Průjezdem druhého pantografu by došlo k „rozházení“. A jen pro doplnění – sólo na lince 5 jezdilo pro změnu z důvodu malé nosnosti
nadjezdu na Zlíchově. Od
5. července 1971 je linka z důvodu výluky Radlické ulice odkloněna do smyčky
Lihovar. Již
17. ledna 1972 dochází k další změně trasy. S vazbou na změnu linky 14 je linka 18 vedena
z Karlova náměstí přes Botanickou zahradu, Svatoplukovu, Náměstí Bratří Synků do Krče, na Budějovické náměstí. Změna se týkala jak denního,
tak i nočního provozu. Sestava vlaků zůstala beze změn. V denním provozu zde jezdí soupravy ve složení obousměrný motorový vůz + vlek Krasin,
v noci sólo T3.
Ke dni 4. září 1972 jsou výprava a intervaly následující:
Špička pracovního dne: 23 motorových + 23 vlečných vozů, interval 6 minut.
Sedlo pracovního dne: 15 motorových a 15 vlečných vozů, interval 9 minut.
Sobota: 14 vlaků dopoledne, interval 8 minut, 12 vlaků odpoledne, interval 10 minut.
Neděle: 12 vlaků ráno, interval 10 minut, 16 vlaků odpoledne, interval 8 minut.
Vlaky linky 18 vypravovaly vozovny Pankrác a Vokovice.
Večerní interval byl celotýdenně 16 minut.
Od
3. září 1973 do
30. září 1973 byla v trase linky 18 (v úseku
Budějovické náměstí – Florenc) provozována posilová linka X-18. Jezdila jen ve špičkách pracovního dne, v intervalu 8 minut, a bylo na ní
vypravováno 10 souprav ve složení motorový vůz + vlečný vůz Krasin. Počínaje
1. říjnem 1973 jezdí na lince
18 nadále staré vlaky s tím, že v období špičky je nasazeno 19 souprav v intervalu 7 minut, v sedle pak 12 souprav v intervalu 11 minut.
V sobotu a v neděli je nasazováno 9, resp. 11 vlaků v intervalech 11, resp. 13 minut. Na vypravování linky 18 se kromě Pankráce a Vokovic
podílí také vozovna Strašnice. Ve dnech
24. prosince a
31. prosince 1973
jsou na všechny noční, tedy i na linku 18 nasazeny vlaky 2xT3. Přibližně v
březnu 1974 se vypravování linky
18 přesunuje ze Strašnic na Žižkov.
V souvislosti s otevřením prvního provozního úseku metra C dne
9. května 1974 je zrušena tramvajová trať
na Budějovické náměstí a z pravidelného provozu jsou vyřazeny poslední dvounápravové vozy. Linka 18 je jednou ze tří posledních linek,
kde tyto vozy dosloužily. Od tohoto data linka 18 jezdí v trase Podbaba – Špejchar – Letenské náměstí – Strossmayerovo náměstí – Těšnov –
Na Florenci – Jindřišská – Vodičkova – Karlovo náměstí – Botanická zahrada – Náměstí Bratří Synků – Vozovna Pankrác. V noci, místo na
Pankrác, jezdila přes nádraží Vršovice na náměstí Kubánské revoluce (dnešní Kubánské náměstí). Kromě změny trasy došlo i k výměně
vozového parku. Staré vozy byly nahrazeny sólo vozy T3. Vypravení tedy bylo následující: Ve špičce pracovního dne bylo nasazeno 25 vozů
v intervalu 5 minut. V sedle zůstalo na trase 16 vozů a jezdilo se po osmi minutách. V sobotu se vypravovalo 18 vozů ráno a 11 odpoledne,
v neděli pak ráno 11 vozů, odpoledne pak 19 vozů. Interval se pohyboval od 7 do 11 minut. Večerní provoz fungoval v intervalu 14 minut.
I když se jednalo o linku dost využívanou, nebylo z několika důvodů na ní možné nasadit vlaky 2xT3. Hlavní důvod byl energetický, další
důvod byla omezená možnost vypravování souprav 2xT3 z vozovny Pankrác (na některé koleje nemohly tehdy vlaky 2xT3 vůbec zajíždět) a dalším,
myslím si, že ne tak závažným důvodem, bylo obracení u vozovny Pankrác. V té době tam ještě nebyla smyčka a vozy linky 18 obracely na
kolejovém trojúhelníku před vozovnou. Samozřejmě, couvat s vlakem 2xT3 ze zadního vozu je technicky možné, ale manipulace se sólem je
o něco pohodlnější...
V této souvislosti je důležité zdůraznit, že pokud hovoříme o pohybu směrem vzad u vozů T3 v roce 1974, pak se opravdu jedná o couvání.
„Couvací krabička“, neboli zařízení pro zpětný pohyb ze zadní plošiny začaly být do tramvají T3 instalovány až v roce 1979. Mimochodem,
vozy T1 dojezdily v roce 1983 bez této vymoženosti.
Dne
22. prosince 1974 byl zahájen provoz ve smyčce Vozovna Pankrác, v roce
1975 byla definitivně dokončena přestavba kolejiště vozovny Pankrác, aby byly všechny koleje sjízdné
i pro vlaky 2xT3. Ve stejném roce se navíc přesunuje vypravování linky 18 z vozovny Žižkov do vozovny Vokovice. Při konání Spartakiády
v roce
1975 je linka 18 vedena od vozovny Pankrác na křižovatku Prašný most po své trase, dále však
pokračuje přes Hládkov na Královku. Denní vypravení i počet vozů zůstaly stejné – ve špičce (i při odklonu na Královku) 25 sólo T3,
v sedle 16 sólo T3. Jen v noci byly na linku 18, jako i na všechny ostatní tehdejší noční linky, vypravovány vlaky 2xT3
(od
19. června do
30. června 1975).
Od 25. října 1976 je na lince zaveden ve všední dny částečně spřažený provoz T3. Celodenní služby jezdily
v sestavě 2xT3, dělené směny pak 1xT3. O víkendech jezdily pouze vlaky 2xT3. Noční provoz zůstal v sólo vozech T3. Vypravení bylo
následující: ve špičce jezdilo 10 dvojic T3 a 10 sólo vozů T3, v intervalu 7 minut. V sedle jezdilo pouze 10 dvojic po 14 minutách.
V sobotu a v neděli jezdilo 10, resp. 14 vlaků v intervalech 10, resp. 13 minut. Večerní interval byl se zavedením souprav prodloužen
na 17 minut. Na vypravování se podílely vozovny Žižkov, Pankrác, Vokovice a Střešovice. Již od 25. dubna 1977
je linka 18 v denním provozu plně obsazena vlaky 2xT3.
Když dne 5. září 1977 začala dlouhodobá výluka Plzeňské ulice, došlo k mnoha přesunům ve vypravování.
Linka 18 je v té době obsazena sedmnácti vlaky ve špičce (interval 8 minut), v sedle pak jezdilo 9 vlaků po 14 minutách. V sobotu ráno
se vypravovalo 12 vlaků, odpoledne pak jen 9, v neděli ráno bylo vypravováno 8 vlaků, odpoledne bylo nasazeno 12 vlaků. Interval byl od
11 do 15 minut. Linku vypravovaly vozovny Pankrác, Vokovice a dále nově vozovna Motol. V souvislosti se stále se prohlubujícím se
nedostatkem řidičů je od 7. listopadu 1977 ve špičce vypravováno na tuto linku jen 15 vlaků, přičemž
interval byl prodloužen na 9 minut. Ve dnech 24. prosince a 31. prosince 1977
jsou na linku 18 v nočním provozu vypraveny vlaky 2xT3.
Po zahájení provozu trasy metra A dne
13. srpna 1978 dochází k přesměrování této linky. Původní návrh
byl ji zkrátit do trasy Vozovna Pankrác – Špejchar se současným nasazením vozů T1. Avšak nakonec bylo rozhodnuto jinak: Linka je vedena
od Vozovny Pankrác po své původní trase až na Těšnov. Dále pokračuje přes Dělnickou, PKOJF (Výstaviště Holešovice), Nábřeží Kapitána Jaroše, Čechův
most a Staroměstskou na Národní divadlo a přes Palackého náměstí na Nádraží Braník. V té době tato linka přejímá pomyslné žezlo nejdelší
tramvajové linky v Praze. Její délka je 21,573 km. Ve špičce se na ní vypravovalo 22 souprav 2xT3 v intervalu 9 minut, v sedle pak 13
vlaků po 15 minutách. V sobotu jezdilo celodenně 15 vlaků po 12 - 13 minutách, v neděli pak vyjíždělo ráno 13 vlaků, odpoledne pak ještě
vyjížděly další 2 vlaky. Interval byl od 12 do 14 minut. O vypravování se dělí vozovny Motol, Pankrác a Vokovice. Večerní interval
byl stanoven na jednotných 20 minut. Noční provoz linky 18 byl zrušen. Po vyhodnocení změn povrchové dopravy se od
19. února 1979 linka vrací do trasy podobné, jaká byla před 13. srpnem 1978: Vozovna Pankrác – Těšnov,
za Hlávkovým mostem odbočila vlevo na Nábřeží Kapitána Jaroše a dále vpravo na Strossmayerovo náměstí a přes Hradčanskou zamířila na
Červený Vrch. Ve špičce zde jezdí 18 vlaků 2xT3 v intervalu 8 minut, v sedle pak 11 vlaků v intervalu 13 minut. V sobotu ráno a v neděli
odpoledne je nasazeno 14 vlaků 2xT3 (interval 11 minut), v sobotu odpoledne a v neděli ráno je nasazeno 10 vlaků v intervalu 14 minut.
V průběhu konání Spartakiády roku 1980 (o hlavních dnech 26. června až
29. června 1980) je linka 18 přesměrována do trasy Vozovna Pankrác – Těšnov – Dělnická - PKOJF
(Výstaviště Holešovice). Dvojice T3 jsou z této linky staženy, neboť jsou využity pro linky jezdící ke Stadionu. Místo dvojic tu v tyto
dny jezdí sólo vozy T1. Nikdy před tím a ani nikdy potom vozy T1 na lince 18 nejezdily. Od 28. listopadu 1980
je linka 18 mezi Hlávkovým mostem a Strossmayerovým náměstím převedena na obnovenou trať v Antonínské ulici.
Ke dni
4. července 1985 dochází ke změně trasy v centru Prahy. V úseku Karlovo náměstí – Hradčanská
je vedena přes Chotkovy sady, Malostranskou, Národní divadlo a Národní třídu. Důvodem této změny je zrušení tramvajové tratě v ulici
Na Příkopě. Zde jezdící linka 29 byla zrušena a všechny ostatní linky z této tratě (3, 5, 9) byly převedeny na trať v ulicích
Vodičkova a Jindřišská. Aby v tomto úseku nevznikla totální zácpa, mění linka 18 v centrální oblasti svou trasu. Ke dni
21. dubna 1986 je linka 18 vedena v trase Vozovna Pankrác – Hradčanská – Petřiny. Důvodem změny byla
okolnost, že v mimošpičkovém období jezdila z Hradčanské na Petřiny pouze linka 1, což kapacitně nepostačovalo. V této trase byla
provozována až do 29. srpna 2016.
V létě 2010 došlo k uzavření vozoven Motol a Vokovice v souvislosti s rekonstrukcemi tratí na Plzeňské
a Evropské třídě. Díky tomu se do ulic vypravovaly na linky vlaky, odkud to šlo. Vypravení na linku 18 vždy omezoval, co se typového
vypravení vozů týče, průjezd oblouky křižovatky Národní divadlo, kde platí zákaz potkávání vozů profilu KT8. Ostatně z jedné strany 18
vozy "napájí" Vokovice, z druhé strany Pankrác a k vypravení kátéček nebyl důvod. Právě zmíněné uzavírky však způsobily, že se na 18
podívaly hloubětínské vozy KT8D5 a KT8D5.RN2P, protože navíc se rekonstruovala také trať na Národní třídě a 18 jezdila po nábřeží až
k Výtoni. Po otevření vokovické vozovny byly na linku vypraveny také soupravy vozů T3R.PLF+T3R.P. Po zprovoznění tratě na Národní třídě,
od listopadu 2010 do května 2011 zajišťovala na lince 18, garantovaně
nízkopodlažní spoje vozy Škoda 14T Elektra vozovna Motol. Ty totiž ve své době jako jediné zvládaly bezkolizní průjezd oblouky křižovatky
Národní divadlo. Od podzimu roku 2010 zároveň začaly být na linku nasazovány i vozy Škoda 15T ForCity Alfa, první vůz ev.č.9201 zde najížděl zkušební
kilometry s cestujícími.
|
|
V souvislosti se změnou linkového vedení od
30. srpna 2016 mění linka trasu a po 38 letech se vrací
do Podbaby. Její současná trasa je tedy Nádraží Podbaba - Hradčanská - Malostranská - Staroměstská - Národní třída - Albertov -
Náměstí Bratří Synků - Vozovna Pankrác. Na linku vypravují vozy vozovny Pankrác a Vokovice, a protože v části těchto vozů probíhá
zkušební provoz prodejních terminálů jízdenek na bezkontaktní karty, byla právě linka 18 vybrána k pilotnímu provozu, kdy jsou všechna
pořadí od
27. července 2016 obsazena pouze vozy Škoda 15T ForCity Alfa.
Text: František Zahnáš a redakce