Vlečný vůz evidenčního čísla 1050 obdržely pražské Elektrické podniky od smíchovské vagonky Ringhoffer v roce 1927, společně s dalšími vlečnými vozy série 1035 - 1084.
Vyřazen byl v roce 1968.
Finanční tíseň dvacátých let přivedla pražské Elektrické podniky k myšlence na nákup vlečných vozů, které by za minimální finanční prostředky poskytovaly pro co největší možný počet
cestujících maximum.
Spodek vozu byl snýtován z ocelových nosníků, kostra vozu s lisovaných tvarových sloupků a dřevěných kružin. Boční a čelní stěny byly snýtovány z ocelového plechu, střecha byla
vyrobena z dřevěných palubek. Sedadla v interiéru byla podélná, plošiny nebyla odděleny od vnitřního prostoru vozů.
Vozy byly s různými úpravami dodávány od roku 1924 až do roku 1931 a celkem jich bylo vyrobeno 415 kusů. Šlo o první pražské tramvajové vozy s celokovovou vozovou skříní,
která jim přinesla přezdívku Plecháče.
Vozy byly vyřazovány postupně od roku 1961 do roku 1973, vůz ev.č.1050 byl - jak již je zmíněno - vyřazen v roce 1968, a následně byl využíván jako sklad v sousedství sportovního hřiště v pražském Motole
v blízkosti Plzeňské ulice. Jeho stav nebyl v roce 2007, jak dokumentují přiložené fotografie, příliš valný, okna jsou z většiny rozbita, lavice v interiéru rozebrány, střecha zůstala zachována již jen nad
čelními plošinami. Ještě horší však je to, že vůz byl využiván jako sociální zařízení a lidské exkrementy se povalovaly nejen v jeho okolí, ale i interiéru vozu. Pořízení fotografií proto stálo autora velkou
dávku sebezapření. Vůz byl v průběhu roku 2008 zlikvidován.