Tramvajové provozy v Bělorusku

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Tramvajové provozy v Bělorusku


Bělorusko patří mezi státy bývalého Sovětského svazu, ve kterých je provozována pravidelná tramvajová doprava. Tvoří ji dva městské systémy v hlavním městě Minsku (cca 1,5 mil.obyvatel) a Vitebsku (cca 400 tisíc obyvatel) a dále dva rychlodrážní provozy v Mozyru a Novopolocku (obě cca 60 tisíc obyvatel) spojující obytné oblasti s velkými průmyslovými podniky na meziměstských tratích.

Minsk

Mjasnikova ulice s vozem RVZ6 ev.č.476 | 10.5.1996
Mjasnikova ulice s vozem RVZ6 ev.č.500 | 10.5.1996
Mjasnikova ulice s vozy RVZ6 a trolejbusy | 10.5.1996
Pervomajskaja se soupravou vozů RVZ6 vedenou vozem ev.č.497 na lince 1 | 10.5.1996
Historie tramvajového provozu v Minsku sahá do roku 1892, kdy zahájila provoz koňka na rozchodu 1000mm. Vlivem událostí občanské války v letech 1918 -1921 byl její provoz přerušen. Definitivně koňka skončila svoji dlouhou historii poslední jízdou 20.ledna 1928. Elektrická tramvaj na již typicky asijském rozchodu 1524mm zahájila provoz 13.října 1929. I v období 2.světové války byl provoz nuceně dvakrát přerušen, nejprve od 25.června 1941 do 1.května 1943 a následně od června 1944 do 30.dubna 1945.

S ohledem na velikost města je provoz relativně malý. Síť, mající tvar tří spojených "Y", měří pouhých 65km, zato je na ní provozováno celkem 11 linek. Od 30. června 1984 tvoří páteř městské dopravy hlavního města Běloruska metro, avšak tramvajový provoz má zde nezastupitelné místo díky své charakteristice.

Vozový park tvořily v roce 1996 čtyřnápravové vozy typu RVZ6 z let 1975-1988 , jenž doplňovaly čerstvě dodané vozy Tatra T6B5 (v letech 1990 až 1995), které jsou označovány jako T3M. Oba typy vozů jezdí sólo nebo ve dvojicích, přičemž převažují sólo vozy a na vybrané spoje většiny linek se vypravují vlaky složené z dvojic vozů RVZ6 resp. 2xT6B5.

Náměstí Pobedy se soupravou vozů RVZ6 vedenou vozem ev.č.371 | 10.5.1996 Náměstí Pobedy se sólo vozem RVZ6 ev.č.377 | 10.5.1996 Vůz T6B5 na lince 3 | 10.5.1996 Vůz T6B5 s celovozovou reklamou | 10.5.1996 Ulice Jakuba Kolase s vozem RVZ6 ev.č.492 v soupravě vozů RVZ6 | 10.5.1996
Ulice Jakuba Kolase se soupravou vozů T6B5 vedenou vozem ev.č.009 | 10.5.1996 Ulice Pervomajskaja se sólo vozem RVZ6 ev.č.510 na lince 7 | 10.5.1996 Ulice Varvašeni a dvě soupravy vozů RVZ6 | 10.5.1996 Souprava vozů RVZ6 vedená vozem ev.č.491 na lince 1 | 10.5.1996 Vlak linky 7 sestavený ze soupravy vozů RVZ6 vedený vozem ev.č.513 | 10.5.1996

Vitebsk

Souprava vozů RVZ6 vedená vozem ev.č.277 na lince 6 | 9.5.1996
Budjonnogo souprava vozů 2xRVZ6 s vozem ev.č.401 jako řízeným | 9.5.1996
Budjonnogo s vozem KTM5 ev.č.506 na lince 8, cedule na příčném drátě trolejového vedení označuje zastávku | 9.5.1996
Prospekt Budjonnogo se soupravou vozů KTM5 vedenou vozem ev.č.365 | 9.5.1996
Ve druhém největším běloruském městě byl zahájen provoz elektrické tramvaje na rozchodu 1000 mm dne 30.června 1898. I zde byl vlivem událostí 1.světové války a VŘSR v letech 1918 a 1923 provoz zastaven. V období mezi lety 1932 až 1937 byl systém tramvaje přerozchodován na asijský standard 1524mm. První linka na rozchodu 1524mm je zprovozněna 2. září 1933. Ne však na dlouho - vlivem událostí 2.světové války je v letech 1941 až 1947 provoz přerušen. Celkem je na 69 km tratí provozováno 8 linek.

Současný vozový park tvoří jen vozy někdejší sovětské provenience: vozy rižské vagonky typu RVZ6 z let 1974 až 1988 a vozy typu KTM5 z vagonky Usť Katav na Urale, které byly dodané v letech 1976 až 1991. Z roku 1995 pochází vůz typu KTM8 což je zdokonalená a modernizovaná verze vozu KTM5. V roce 1997 byl Vitebsku z Petrohradu zapůjčen na testování nový typ tramvajového vozu označený LVS-97M MERA. Jednalo se o šestinápravový kloubový vůz s tyristorovou výzbrojí., ale pro poruchovost byl nakonec navrácen zpět do Petrohradu. Filosofie provozu byla v době pořízení fotografií taková, že v období snížených přepravních nároků jezdily jen sólo vozy, které se při zvýšení frekvence cestujících měnily za soupravy, přičemž se jako dopravní špička uznávalo i nedělní odpoledne. O tom, že komunistický duch v Bělorusku vládne nadále, nám, mimo jiné, dokáže i snímek tramvajového vlaku poblíž Závodu Kominterna.

Sólo vůz KTM5 ev.č.507 na lince 6 | 9.5.1996 Souprava tramvají sovětské výroby KTM5 vedená vozem ev.č.362 u Závodu Kominterna | 9.5.1996 Souprava vozů KTM5 vedená vozem ev.č.354 na lince 8 | 9.5.1996 Souprava vozů 2xRVZ6 s vozem ev.č.278 jako řízeným | 9.5.1996 Vůz KTM8 ev.č.515 v ruských poměrech zdokonalená verze vozů KTM5 | 9.5.1996

Mozyr

Teprve až od 1. srpna 1988 funguje tramvajový provoz v Mozyru s vozy KTM5 z Usť Katavské vagonky. Jedná se o 22 km dlouhou tramvajovou rychlodráhu spojující obytnou zónu s průmyslovou oblastí (Mozyrský rafinérský závod) za městem. Ve městě je trať vedena na samostatném tělese, křížení s komunikacemi je úrovňové, mimo město pak mimoúrovňově, kdy je tramvajová trať vždy dole! K provozu se váže několik zajímavostí:
  • Ve špičkách - ráno ve směru z centra a večer opačným směrem tramvaje nestaví "na vesnicích" - jedná se o tzv. expresní režim.

  • Konečná zastávka v průmyslové zóně je největší na světě co se týče rozměrů i kolejového rozvětvení! Mezi začátkem a koncem denní směny je zde možno vidět v jeden okamžik až 30 dvouvozových souprav.
  • Novopolock

    Komsomolskaja s vozem KTM5 ev.č.043 | 9.5.1996
    Pracovní vůz KTM5 ev.č.007 | 9.5.1996
    Vůz KTM5 ev.č.040 ve vozovně | 9.5.1996
    KTM5 ev.č.039 na rychlodrážním úseku | 9.5.1996
    Sídliště Novopolock s vozem KTM5 ev.č.043 | 9.5.1996
    Vůz KTM5 ev.č.039 | 9.5.1996
    V poměrně mladém městě Novopolock, založeném po roce 1960 a připomínajícím spíše jedno velké sídliště, existuje tramvajová trať zprovozněná 21. května 1974 a dlouhá 11 km. Stejně jako v předchozím případě spojuje obytné části města s chemickým kombinátem. Konečné zastávky jsou řešeny smyčkami, koleje jsou v celé délce položeny na samostatném tělese zcela odděleně od individuální automobilové dopravy. Provozovatelem trati není Dopravní podnik, ale samotná chemička, čemuž je podřízen rozsah provozu, jakož i kapacita spojů. Nejhustší je ve špičce pracovního dne s intervalem 4 minuty, kdy je uplatňován smíšený provoz dvojic a sólo vozů KTM5. V době večerního střídání směn v chemičce, rovněž i v pracovní den dopoledne je interval 13 - 14 minut. Nejslabší provoz je o víkendech a pozdě večer, kdy jsou nasazeny pouhé 2 sólo vozy v intervalu 27 minut.

    Všechny provozy spojuje nedostatek financí na provoz a údržbu, což se významně projevuje na špatném stavu kolejového svršku a zanedbaný vozový park ve větších městech. Z hlediska informovanosti cestujících je stav velice tristní - mapy se sítí linek zcela chybí, jízdní řády se většinou nezveřejňují a zastávky jsou označeny jen malou cedulkou s čísly linek, visící na příčném drátě…

    Text zpracován s využitím podkladů Františka Zahnáše
    Fotografie: © František Zahnáš

    www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
    www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
    www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
    Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
    web postaven na redakčním systému phpRS
    ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024