Tramvajová linka 22

S rozrůstáním Prahy šla ruku v ruce i potřeba zajišťovat stále nová kapacitní spojení mezi jejími částmi. V roce 1927 dosáhla délka kolejové sítě v Praze magických 100 km, na kterých bylo provozováno 21 linek.

Nová linka, nosící číslici 22 se v pražských ulicích objevila 1. srpna 1928. Zajišťovala přímá spojení ve směru Vypich - Pohořelec - Pražský Hrad - Klárov - Mánesův most - Národní Divadlo - Můstek - Václavské náměstí - Vinohradská tržnice - Flora - Vinohrady, krematorium. Na novou linku byly vypravovány soupravy složené z motorového a vlečného vozu.

Ke změně trasy linky v oblasti Hradčan a Dejvic došlo 1. ledna 1933. Linka se nyní vyhýbala Pražskému Hradu. Z Malovanky pokračovala přes Hládkov, kolem vozovny Střešovice, na Špejchar, ulicí Badeniho k Chotkovým sadům, kde opět navazovala na svojí "klasickou" trasu. Od 13. září stejného roku pak byla zkrácena na Olšanské hřbitovy. Tato změna vydržela něco přes tři roky, počínaje 3. listopadem 1936 došlo k jejímu prodloužení z Olšanských hřbitovů přes vozovnu Strašnice na Průběžnou.

Když je 18. října 1937 zprovozněna nová tramvajová trať na Bílou Horu, dochází k prodloužení linky 22 do trasy Strašnice, Průběžná - Bílá Hora.

Traťový úsek okolo střešovické vozovny a přes Špejchar linka 22 opouští 1. září 1942. Vrací se na svou původní trasu přes Pohořelec a kolem Pražského Hradu, aby byla 30. listopadu téhož roku ve směru od Bílé Hory opět zkrácena na Olšanské hřbitovy.

Od 12. března 1951 dochází k jejímu zkrácení i na druhém konci, tedy na Vypich. Linka je obsazována soupravami ve složení jednosměrný motorový vůz Ponorka (a od roku 1948 také novější vůz Mevro) a vlečný vůz Krasin; tyto, v té době moderní, soupravy vypravují na linku vozovny Strašnice a Střešovice.

Na základě výsledků přepravních průzkumů dochází od 13. března 1961 k rozsáhlejším změnám ve vedení tramvajových linek, které se dotýkají také linky 22. Její trasa z Vypichu až k Muzeu zůstala zachována, ale dále pokračovala ulicí Mezibranskou na náměstí I. P. Pavlova, pak na náměstí Míru, ulicemi Francouzskou a Moskevskou do konečné zastávky Vršovice, Minská. Tato trasa lince dlouho nevydrží, již 2. srpna je opět prodloužena na Bílou Horu.

soupravy složené z obousměrného motorového vozu a vlečného vozu Krasin se na lince 22 začínají objevovat 1. dubna 1965. Jednosměrné motorové vozy Ponorka a Mevro jsou zde spíše výjimkou. Důvodem je převzetí většiny vlaků vozovnou Pankrác, kde dvounápravové jednosměrné vozy nebyly.

Když je 4. dubna 1966 je zrušen denní provoz na lince 2, přičemž noční zůstává zachován, zdánlivě to s naší 22 nesouvisí. Noční linka 2 jezdila v trase Bílá Hora - Hládkov - Prašný Most - Chotkovy Sady - Klárov - Mánesův most - Národní Divadlo - Můstek - Muzeum - Jiřího z Poděbrad - Flora - Vozovna Strašnice - Hostivař. Jenže již 18. dubna je zrušena také noční dvojka a její úlohu od toho data přebírá linka 22, na které byl zaveden celonoční provoz. Noční trase zcela kopíruje trasu zrušené linky 2, denní trasa 22 zůstává beze změny. Noční vlaky vypravovaly vozovny Strašnice a Střešovice a tak na těchto spojích jezdily soupravy vedené jednosměrnými motorovými vozy Ponorka resp. Mevro.

O Štědrém večeru roku 1966 se na nočních spojích linky 22 objevují sólo vozy T3, 31. prosince pak soupravy motorového a vlečného vozu. Od 9. ledna 1967 jsou denní spoje linky 22 obsazeny soupravami 2xT3. Noční služby jezdily v sestavě 1xT3, avšak z pátku na volnou sobotu a ze soboty na neděli se vypravovaly dvojice T3. Protože oblouk z Národní třídy na Smetanovo nábřeží nebyl sjízdný pro vozy T, byla linka 22 v denním i nočním provozu vedena v úseku Národní divadlo - Klárov přes Újezd a Malostranské náměstí - jak je vidět, přesměrování se osvědčilo, neboť tak dvaadvacítka jezdí dosud.

V souvislosti s výstavbou metra je 4. března 1969 zrušena tramvajová trať v Mezibranské ulici a linka 22 v úseku Muzeum - náměstí Míru převedena do Škrétovy ulice.

V letech 1967, 1968, 1969 a 1971 jsou na Štědrý večer na linku vypravovány sólo vozy T3, o Silvestru pak vždy dvojice. V letech 1970 a 1973 jezdily na noční lince 22 po obě tyto noci vlaky 2xT3.

Prodloužení do trasy Bílá Hora - Vršovice, nám. Kubánské revoluce (Kubánské náměstí) se linka dočkala 4. prosince 1972. V té době je ve špičce pracovního dne na linku 22 vypravováno 22 vlaků (interval 5,5min.) 2xT3, s tím, že na vypravení se podílejí vozovny Pankrác a Střešovice. V sedlovém provozu byl interval prodloužen na 7,5 minuty a počet souprav klesl na 17. Sobotní provoz byl rovněž hustý - celodenně zde jezdilo 19 vlaků v intervalu 6 minut, v neděli ráno byl pak devítiminutový interval se 14 vlaky, odpoledne pak šestiminutový s 20 vlaky. Večerní provoz byl zajišťován v intervalu 14 minut (v sobotu 11).

Po zahájení provozu prvního úseku metra C je 9. května 1974 je pozměněna noční trasa linky 22. V úseku Muzeum - Průběžná je vedena přes náměstí Míru, ulicí Moskevskou na nám. Kubánské revoluce jako za dne a dále pokračuje do Hostivaře. Od uvedeného data jsou všechny noční vozy této linky, pokud nebylo určeno oběžníkem jinak, vypravovány v sólo sestavě vozů T3. Ve špičce jezdí na lince 20 souprav v intervalu 6-7 minut, v sedle pak 12 souprav po 11 minutách. V sobotu pak jezdí 14, resp. 11 vlaků (interval 9, resp. 11 minut). V neděli se vypravuje 13, resp. 19 vlaků v intervalech 10, resp. 7 minut. Na vypravování se podílejí vozovny Strašnice, Střešovice a Vokovice.

Noční 22 je 24. a 31. prosince 1974 obsazena vlaky 2xT3.

Počínaje 6. květnem 1977 je linka o sobotách a nedělích v letním období prodloužena do Hostivaře. Když je 5. září 1977 zahájena dvouletá výluka Plzeňské ulice dochází k výstavbě jednokolejné manipulační tratě od motolské vozovny podél ulice Kukulovy na Vypich, aby motolská vozovna nezůstala. Linku 22, díky tomu, vypravují vozovny Strašnice a Motol.

Od roku 1977 do roku 1980 včetně jsou vždy na Štědrý den a na Silvestra na linku 22 vypravovány v nočním provozu vlaky 2xT3.

Píše se rok 1978 a klasická trasa linky 22 je v ohrožení. V souvislosti s plánovaným zprovozněním trasy metra I.A (Dejvická - Náměstí Míru) se totiž počítá se zrušením tramvajové tratě na Chotkově silnici a tramvajová trať v relaci Špejchar - Chotkovy sady - Pražský hrad - Brusnice měla sice zůstat, ale jen pro manipulační účely. Linka 22 měla v denním provozu jezdit jen v trase Bílá Hora - Hládkov - Hradčanská - Špejchar, v noci pak měla dále pokračovat přes Letenské náměstí, Nábřeží kpt. Jaroše, Malostranskou, Újezd, Můstek, Muzeum a náměstí Míru na Kubánské náměstí.
Toto navrhované opatření však vzbudilo velkou vlnu nevole, hlavně z řad pracovníků Hradu, kteří nevlastnili auto a ke každodenní cestě do práce používali právě jmenovanou linku 22. Při realizaci změny linky 22 by to znamenalo, že by dotyční pracovníci museli buď pěšky z Malostranské anebo z Hradčanské či z Prašného Mostu. Jako přijatelné se z toho nejevilo ani jedno z těchto řešení.
Protesty asi byly velmi silné a protestovali asi vlivní lidé, neboť ke dni 13. srpna 1978 (otevření trasy metra I.A) linka 22 svoji denní trasu vůbec nezměnila a v nočním provozu doznala jen zkrácení do podoby Bílá Hora - Hradčanská - Chotkovy Sady - Malostranská - Újezd - Národní divadlo - Můstek - Muzeum - Náměstí Míru - Ruská - Vršovice, Kubánské náměstí. Byli však soudruzi z DP a Národního výboru, kteří by tramvaje na Chotkově silnici a na Mariánských hradbách nejraději neviděli. Se skřípěním zubů se museli s provozem tramvají v této oblasti smířit a pak prohlašovali:" Teď se ty tratě budou ještě hodit. Za 2 roky bude Spartakiáda a zajistit provoz na Strahov bude nutné. A po Spartakiádě se o dalším osudu tratě na Chotkově rozhodne." Naštěstí to rozhodnutí bylo ve prospěch tramvaje. Dnes si lze jen těžko představovat, jak by se řešily odklony v případě nesjízdnosti tratě přes Letenské náměstí a jak by vypadala dopravní situace ve velmi nedávné minulosti, když se v rámci stavby tunelu Blanka, po dobu delší jednoho roku nedalo projet v relaci Strossmayerovo náměstí - Sparta - Hradčanská - Prašný Most.

Ve špičce pracovního dne bylo vypravováno 14 vlaků, v sedle pak 12 vlaků (intervaly 9, resp. 11 minut). Zajímavý byl společný jízdní řád pro sobotu a neděli kdy ráno jezdilo 10 vlaků a odpoledne jejich počet vzrostl na 14. Vypravování zajišťovaly vozovny Pankrác a Motol.

Mezi náměstím Míru a Národním divadlem mění od 2. července 1980 linka trasu, nově je vedena přes I.P.Pavlova, Karlovo náměstí a ulicí Spálenou. Opatření vzniklo v prvé řadě v souvislosti s uzavírkou úseku Můstek - Národní třída (2. července - 25. října 1980) a také v souvislosti s postupným odchodem tramvají z Václavského náměstí. Tady se bohužel tramvajovou trať zachránit nepodařilo a 5 měsíců a 11 dní po odklonu tolik typické linky 22 se s tramvajemi Václavské náměstí musí rozloučit zcela.

V denním i nočním provozu je od 19. prosince 1980 linka prodloužena do konečné zastávky Hostivař, nám. J. Marata. Vypravování této linky se děje z vozoven Strašnice a Střešovice. Ve špičce je vypravováno 22 vlaků v intervalu 7 minut, v sedle jen 11 vlaků v intervalu 15 minut. V sobotu je pak interval 12 minut ráno a 13 minut odpoledne (12, resp. 11 vlaků), v neděli po celý den kolem 14 minut s 12 vlaky. Večerní provoz od tohoto data stanovil na většinu linek, tedy i na linku 22, interval 25 minut.

Noční spoje linky jsou od 1. září 1981 trvale obsazeny vlaky 2xT3. K nepatrnému prodloužení linky dochází od 4. října 1982 z bývalé smyčky Hostivař, nám. J. Marata (Hostivařská) k nádraží Hostivař.

Noční provoz linky je v souvislosti s uvedením do provozu trasy metra I.B, je zrušen od 3. listopadu 1985. V její trase (s výjimkou úseku přes Pražský hrad) jezdí od té doby noční linka 57. Denní provoz zůstává beze změn; večerní interval byl zkrácen na 20 minut.

Úsporná opatření v Dopravním podniku vyvolávají zkrácení linky do trasy Nádraží Hostivař - Vypich od 26. března 1991, již 22. listopadu 1991 je linka opět prodloužena na Bílou Horu.

Poté, co byla střešovická vozovna přeměněna na muzeum, vypravují linku 22 pravidelně vozovny Strašnice a Vokovice.

Vzhledem ke stále rostoucí frekvenci cestujících na lince 22 se zavádějí v polovině 90.let celoroční jízdní řády. V denním provozu je interval trvale šestiminutový, večer pak dvacetiminutový.

V listopadu 1998 byl zaveden na lince 22 během dne klasický jednotný interval, jaký známe dnes z většiny linek. Aby se zamezilo problémům s pobíráním cestujících byla zřízena v úseku Kubánské náměstí - Malovanka linka 23. Jezdila rovněž ve dvojicích a půlila interval ve všech provozních obdobích.

V roce 2007 dostává vozovna Strašnice nízkopodlažní vozy 14T, které se objevují i na lince 22. V březnu 2008 jsou ze Strašnic všechny vozy 14T přesunuty do Motola. Nízkopodlažní spoje jsou nadále realizovány vozy 14T, vypravovanými z vozovny Motol. Od dubna 2008 je nahrazují soupravy T3R.PLF+T3R.P.

Od 31. srpna 2008 je zrušena linka 23 a na lince 22 je zaveden půlený interval. Ve špičce je vypravováno 42 vlaků; jsou to soupravy 2xT3, 2xT6, T3R.PLF+T3R.P, nízkopodlažní vozy 14T a při prázdninových výlukách v roce 2010 sem byly nasazovány vozy KT8D5.RN2P z hloubětínské vozovny.