Tramvajová linka 23

Když byl 15. prosince 1929 zahájen provoz na nové tramvajové lince číslo 23, objevilo se v pražských ulicích na hodně dlouhou dobu nejvyšší číslo pražské tramvajové pravidelné linky. A až na výjimku z přelomu let 1942/1943 trvala tato výjimečnost až do 30. srpna 1959. Nová linka spojovala Staré Dejvice (dnešní zastávka Thákurova) a Michle, s tím, že její trasa vedla přes Vítězné náměstí, Chotkovy sady, Mánesův most, Národní divadlo, Můstek, Václavské náměstí, dále ulicí Mezibranskou na náměstí Petra Osvoboditele (I.P.Pavlova), pokračovala přes Tylovo náměstí a dnešními ulicemi Bělehradská a Nuselská do konečné zastávky, která byla situována v dnešní křižovatce Michelská. Nasazovány sem byly od počátku soupravy ve složení motorový vůz + vlečný vůz.

Jakoby linka v oblasti Dejvic a Vokovic stále hledala své ideální zakončení, je od 13. července 1930 prodloužena do Vokovic (konečná na křižovatce s ulicí Nad tratí), 6. ledna 1933 jezdí zase o kus dále, k vozovně Vokovice, 18. dubna 1935 je naopak zkrácena do zastávky Dejvice, Perníkářka (dnešní Hadovka) a od 24. ledna 1938 je zakončena na novém obratišti Dejvice, Bořislavka a současně je prodloužena do zastávky Záběhlice, Chodovská. Ve stejném roce ještě zvládne od 29. května v úseku Muzeum – Tylovo náměstí převedena do Škrétovy ulice.

Teprve po dalších takřka dvaceti letech potká linku nějaká změna, od 31. prosince 1955 je z Chodovské prodloužena do Záběhlic a jezdí tak v trase Bořislavka – Chodovská – Záběhlice. Po dvaceti letech se od 1. září 1958 linka vrací do Mezibranské ulice.

Zásadnější změny linkového vedení se k 13. březnu 1961 dotknou i linky 23. Změní svojí trasu v centru. Od Národního divadla nyní pokračuje na Jiráskovo náměstí, ulicemi Resslova a Ječná na Tylovo náměstí a pak po své stávající trase do Záběhlic.

V době konání Spartakiády 1965 je linka 23 odkloněna přes Pražský Hrad na Dlabačov.

V období přepravních špiček je od 16. ledna 1967 každý druhý spoj linky 23 prodloužen na Spořilov. V souvislosti s výstavbou nové Leninovy (Evropské) třídy je linka 23 od 6. března 1967 přesměrována do Podbaby a od 6. května 1968 jsou všechny spoje ve všech obdobích vedeny v trase Podbaba – Záběhlice. Špičkové spoje na Spořilov zajišťuje nově zavedená linka 31, která má s linkou 23 shodnou trasu z Podbaby až na Chodovskou. V této trase je interval obou linek proložen. V roce 1969 je vypravováno na linku 23 po celý den 9 motorových a 9 vlečných vozů v intervalu 12 minut. Na vypravování této linky se podílejí vozovna Vokovice a Pankrác.

Po zrušení linky 31 jsou od 1. července 1971 všechny spoje linky 23 vedeny na Spořilov. Současně se pak mění i počet vlaků na této lince. Použity jsou údaje z června 1973: ve špičce pracovního dne jezdí 20 souprav v intervalu 6 minut, v sedle 9 souprav po 12 minutách. V sobotu jezdí celodenně 9 souprav po 12 minutách, v neděli ráno vyjíždí 8 souprav ve 12 minutovém intervalu, odpoledne pak vyjíždějí další 4 vlaky a interval se krátí na 9 minut.

Po celé sledované období kralují na lince 23 staré soupravy, ve složení obousměrný motorový vůz + vlečný vůz Krasin. Po nasazení vozů T na linky 6 a 9 dne 14. ledna 1974 se třiadvacítka stává jednou z posledních tří linek (společně s linkami 7 a 18), na kterou se ještě vypravují staré vozy.

Po zprovoznění prvního úseku metra C 9. května 1974 se mění trasy mnoha tramvajových linek, ušetřena není ani linka 23. Ta nyní dostává podobu: Podbaba – Chotkovy sady – Újezd – Národní divadlo – Perštýn – Karlovo náměstí – I.P. Pavlova – Bruselská - Otakarova – Náměstí bratří Synků. Zajímavé je, že s touto změnou se začíná opět pojíždět pravidelnými linkami trať ve Spálené ulici, mezi Perštýnem a Lazarskou. Tento úsek totiž od 13. března 1961 sloužil jako manipulační. Rovněž dochází k výměně vozového parku. A linka je obsazena sólo vozy T3. Ve špičce bylo nasazováno 20 sólo T3 v intervalu 5 minut, v sedle pak 10 vozů po 10 minutách. V sobotu dopoledne a v neděli odpoledne bylo nasazeno 14 vozů po 7 minutách, v sobotu odpoledne a v neděli ráno pak 9 vozů po 10 minutách. Vypravování zajišťovaly vozovny Pankrác, Vokovice a Střešovice. Vozy T1 zde nasazovány nebyly, neboť žádná z těchto vozoven je v té době neměla.

O Spartakiádě roku 1975 má linka 23 pozměněnou trasu: Vršovice, náměstí Kubánské revoluce – Otakarova, dále po své trase až na Klárov a pak přes Pražský Hrad a Pohořelec na Dlabačov. Přes náročnost spartakiádního provozu zde jezdily nadále vozy T3 sólo. V době plného provozu zde jezdilo 21 sólo T3 v intervalu 5 minut.

V 70. letech se začíná projevovat nedostatek řidičů. Jako jeden z jeho důsledků je prodlužování intervalů resp. snižování vypravení. K 12. dubnu 1976 se počet vlaků na lince 23 snížil z 20 na 16 a interval se prodloužil na 6 minut. V ostatních provozních obdobích zůstal počet vozů zatím stejný. O prázdninách roku 1977 jsou na této lince nasazovány vlaky 2xT3. Důvodem k nasazení dvojčat je okolnost, že z důvodu výluky v oblasti Letné je linka 18 odkloněna do Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (Výstaviště) a linka 23 zůstává jedinou jezdící do Podbaby. V té době jezdí ve špičce na třiadvacítce 11 dvojic po 9 minutách, v sedle, v sobotu odpoledne a v neděli ráno pak 7 souprav po 14 minutách. V sobotu dopoledne a v neděli odpoledne pak jezdí 9 dvojic po 11 minutách. Po skončení prázdninového provozu se od 1. září 1977 na linku 23 vrací provoz sólo T3.

Další změna však přichází od 5. září 1977, v souvislosti s výlukou Plzeňské ulice. Linku 23 od tohoto data vypravují vozovny Motol (vozy najíždějí na trasu po provizorní jednokolejce Kukulovou ulicí na Vypich a pak do Podbaby) a Strašnice. Linka je plně obsazena sólo vozy T1. Ve špičce je vypravováno 11 vozů v intervalu 9 minut (ve srovnání s květnem 1974 je to dost brutální; markantně delší interval při nasazení menších vozů), v mimošpičkovém období, jakož i o víkendech jezdí na lince 23 pouze 7 vozů v intervalu 13 až 14 minut.

Od 7. listopadu 1977 jsou nasazeny vlaky 2xT3 na linky 2, 14, 25, 26 a také na linku 23. Ve špičce se vypravuje 9 souprav v intervalu 11 minut, ostatních provozních obdobích zůstal počet 7 vlaků. Ve špičce se tedy interval ještě o trochu prodloužil, v ostatních obdobích byl zaveden spřažený provoz při zachovaných intervalech 13 – 14 minut. Vypravování zůstalo vozovnám Strašnice a Motol.

Po zahájení provozu trasy metra I.A 13. srpna 1978 získává linka 23 charakter napaječe metra. Její nová trasa vede z Červeného Vrchu přes Brusnici, Pohořelec na Vypich. Jenže nastal problém. Trať kolem Hradu zůstala v souladu s novým uspořádáním linek opuštěna. A to se nelíbilo mnoha lidem, kteří chtěli využít hromadnou dopravu na Hrad. Ať už jako turisté či zaměstnanci. Ještě týž den se tedy linka 23 pozměnila tak, že mezi Dejvicemi a Brusnicí byla vedena přes Chotkovy Sady a Pražský Hrad. Linka byla obsazena 7 vlaky 2xT3 ve špičce (interval 11 minut) a 6 vlaky 2xT3 mimo špičku (interval 13 minut). Linku vypravovaly vozovny Motol a Vokovice.

Ke dni 26. října 1978 je zaveden provoz vlaků 2xT3 na lince 31. Protože však vozů je nedostatek, znamená to, že pokud se nějaká linka posílí, je nutno jinou omezit. Takže soupravy 2xT3 se na linku 31 stěhují z linky 23 a na tuto linku se zase stěhují uvolněné vozy T1. Vozy T1 pak na lince 23 slouží až do svého úplného konce v roce 1983. Ve špičce je vypravováno 10 vozů T1 (interval 8 minut), v mimošpičkovém období zůstal interval na 12 - 13 minutách se 6 sólo T1. Vypravování linky 23 zůstalo v Motole, ale nově se vypravování ujala vozovna Kobylisy.

Při dalších úpravách linkového vedení dostává linka 23 ke dni 19. února 1979 novou trasu: Vypich – Pohořelec – Brusnice – Hradčanská – Špejchar. Linka je vypravována z vozoven Motol a Střešovice, která převzala z Kobylis vozy T1. Ve špičce jezdilo 8 sólo T1 po 6 minutách, v sedle 4 vozy po 12 minutách. V sobotu ráno a v neděli odpoledne bylo nasazeno 5 vozů po 9 minutách, v sobotu odpoledne jezdily 4 vozy po 11 minutách a v neděli ráno 3 vozy po 14 minutách. Protože vytížení této linky nebylo tak silné, jak se očekávalo, byl počet vozů ve špičce snížen na 5 a interval prodloužen na 9 minut.

O prázdninách 1979 je linka 23 trvale obsazena 4 sólo vozy T1 v intervalu 12 minut. Od listopadu stejného roku je vypravování linky 23 převedeno z Motola do Vokovic, neboť tam se přestěhovaly motolské vozy T1.

V době konání Spartakiády a o prázdninách 1980 byly na linku 23 vypravovány vlaky 2xT3 (během prázdnin 3 soupravy po celý týden). Počínaje 19. prosincem 1980 dochází k prodloužení trasy metra A na Želivského. Linka 23 je ve špičce obsazena 5 vozy T1 z vozovny Střešovice (interval 9 minut), mimo špičku zde jezdí 3 vozy po 14 minutách.

O prázdninách roku 1981 je linka 23 zrušena a po jejich skončení jsou od 31. srpna na lince 23 vypravovány sólo vozy T1 jen ve všední dny. O víkendech, když už vozy T1 nejezdí (slabší vypravení se dalo pokrýt pouze vozy T3) se na linku nasazují vlaky 2xT3.

O prázdninách roku 1982 jsou na linku vypravovány celotýdenně 3 vlaky 2xT3 a od 1. září 1982 jsou pak o víkendech vypravovány vozy T3 v sólo sestavě. Od 21. prosince 1982 se linka 23 stává tou poslední, na níž jsou vypravovány vozy T1. A 25. ledna 1983 je vůz T1 na linku 23 vypraven naposled. Od následujícího dne jsou na linku 23 vypravovány jen sólo vozy T3. Výjimky tvoří některé víkendy, dále prázdniny 1983, 1984 a 1985, jakož i Spartakiáda 1985, kdy se vypravovala dvojčata.

Po nasazení souprav 2xT3 na linku 26 dne 22. ledna 1985 je linka 23 poslední, na kterou se vypravují vozy sólo. Když jsou 3. listopadu 1985 na linku 23 definitivně nasazeny vlaky 2xT3, je rozsah provozu zredukován na ranní a odpolední špičku pracovního dne. Nasazením souprav na linku 23 nastalo v pražské tramvajové dopravě období, trvající 6 let, kdy na všech denních i nočních linkách, byly nasazeny jednotně vlaky 2xT3 a na žádnou linku se nevypravovaly sólo vozy.

V souvislosti s omezováním provozu je od 26. března 1991 linka 23 zrušena. Znovu se číslo 23 objevilo v síti 9. listopadu 1998. Nová linka spojovala Malovanku s Kubánským náměstím, v trase i intervalu (ve špičce 8 minut, v sedle 10 minut, o víkendech 15 minut) shodným s linkou 22. Jezdila po celý den, po celý týden v sestavě 2xT3. Důvodem zavedení této linky byla okolnost, že vlaky linky 22 kapacitně nepobíraly přes centrum a zkrácení intervalu v celé trase linky 22 by bylo provozně neekonomické...

Jistou zajímavostí bylo provozování linky 23 v době po ničivých povodních roku 2002. Od 21. srpna tak linka vyjela v trase Červený Vrch - Dejvická - Hradčanská - Malostranská - Újezd - Karlovo náměstí - Náměstí Míru - Koh-i-noor - Kubánské náměstí, aby nahradila zaplavenou trasu metra A. V prvních dnech jen s doplňkovou tabulkou X-A za čelním oknem, ale záhy (po vyrobení čelních orientací na vozy T3) byla zcela přeznačena na linku X-A. Pro vnitřní potřeby Dopravního podniku šlo nadále o linku 23. Po zprovoznění tratě na Smetanově nábřeží byla od 9. listopadu mezi Malostranskou a Národním divadlem převedena ke stanici metra Staroměstská. Po zprovoznění většiny stanic linky metra A ukončila 23. prosince linka X-A svůj provoz a od do ulic se vrátila opět jako linka 23 ve standardní trase.

Tento náhled však nevydržel ani 10 let. K 30. srpnu 2008 byla z linky 22 vytvořena tzv. páteřní linka s polovičními intervaly. V souvislosti s tímto posílením linky 22 v celé trase dochází ke zrušení linky 23.

Kuriozitou pak bylo dočasné provozování linky 23 v trase Bílá Hora - Královský letohrádek (po trase linky 22) - Hradčanská - Podbaba (po trase linky 8) během opravy tratě v Chotkově ulici od 20. do 29. října 2012. Z Podbaby na Chotkovy sady si tak zopakovala část své trasy z období 7. listopadu 1967 až 12. srpna 1978. Z Vypichu na Brusnici jezdila v období 13. srpna 1978 až 25. března 1991, no a z Vypichu přes Pražský Hrad, Hradčanskou na Vítězné náměstí jezdila v období 13. srpna 1978 až 18. února 1979 (to jezdila v trase Vypich - Červený Vrch).

Linka 23 je několikrát spojena s přívlastkem poslední: