Nehoda vozu KT8D5 ev.č.9006


	K těžké dopravní nehodě vozu KT8D5 ev.č.9006 došlo dne 16. září 1994 na tramvajové trati poblíž hloubětínské vozovny. Vůz, vypravený toho dne na šesté pořadí linky 37 odbočoval Z Kolbenovy ulice vpravo přes dva jízdní pruhy na tramvajovou trať vedenou na samostatném tělese od zastávky Nový Hloubětín k zastávce (Starý) Hloubětín. Ve chvíli, kdy byl již přední částí v silnici, přiřítil se plnou rychlostí osobní automobil a narazil do předního podvozku prvního článku. Ten vykolejil a pohybová energie vykonala další zkázu! Přední článek za sebou strhnul postupně oba další články a vykolejená tramvaj se nekontrolovatelně řítila dál. V cestě jí, bohužel, stál sloup napáječe, o který se postupně roztříštila. Podle svědků měl řidič automobilu před nehodou i při ní plno práce, neboť pilně telefonoval z mobilního telefonu a nezbývalo mu příliš pozornosti pozornosti na řízení. Je až neuvěřitelné, že v takto poškozené tramvaji nebyl nikdo zraněn. Dílem k tomu přispěla skutečnost, že cestujících v ní v tuto chvíli bylo minimálně. Rozsah poškození vozu KT8D5 ev.č.9006 byl opravdu značný. Od počátku se prakticky nedalo uvažovat o opravě zdemolovaných a pokroucených jednotlivých článků. Přesto byla dne 19. září 1994 vystavena žádanka o opravu tohoto vozu. V ní byl rozsah poškození shrnut následovně: článek "A": zdemolována zadní a pravá část článek "B": poškozená pravá část článek "C": zcela zdemolován Odhad škody činil 5 000 000 Kč. Komise, která se sešla při prohlídce vozu, konstatovala, že vůz je neopravitelný a navrhla jeho zrušení. Jistou dobu se uvažovalo, nechat ho opravit v ČKD a zároveň vzorově zmodernizovat, ale i tato varianta znamenala jediné - postavit zcela novou tramvaj. Další variantou byl nákup některého vozu z Košic... K ničemu takovému však nikdy nedošlo a nešťastný vůz 9006 stál ještě dlouhý čas v hloubětínské vozovně. Postupně byl rozebírán na náhradní díly. Nakonec byl odtažen do Ústředních dílen v Hostivaři, kde byly některé části využity ke zprovoznění vozu KT8D5 ev.č.9012. Zbytek byl během zimy 1995/1996 postupně sešrotován.

Spolupráce: Vladislav Borek