Tramvajová linka 7

Co se týče vozového parku na této lince; s ohledem na úvraťové ukončení na Olšanském náměstí v letech 1972 – 1974 byla jednou z posledních linek (společně s linkami 18 a 23), na které se nasazovaly staré vozy. Po nasazení vozů řady T zde pak postačovaly sólovozy. Vystřídal se tu smíšený provoz T1 a T3, plný provoz T3 a i plný provoz T1. Definitivně vozy T1 linku 7 opouštějí v roce 1978, kdy dostává linka zcela jiný charakter a nasazeny jsou sem vlaky 2xT3. V roce 2014 jsme mohli na lince 7 všechny typy nyní provozovaných vozidel:

Dne 10. dubna 1908 je číslem označena 7 linka jezdící z Klárova po nábřeží pod Letnou (Edvarda Beneše), kolem holešovických Jatek, Rohanskou ulicí (Komunardů) a přes Elektrárnu Holešovice na Výstaviště. Na linku byly stavěny samostatně jezdící motorové vozy. Od 19. října 1908 je linka přesměrovaná do trasy Výstaviště – Čechův most – Staroměstské náměstí. Následně je 26. května 1912 zrušena.

Návrat čísla 7 nastává 1. února 1913. Tentokrát ho nosí linka jezdící v trase Českomoravská ulice – Palmovka - Invalidovna – Florenc – Josefské náměstí (Republiky). I v tomto případě je linka 7 obsazována sólovými motorovými vozy.

Od 27. dubna 1913 je linka prodloužena přes Eliščinu třídu (Revoluční) na Výstaviště, již 14. července 1913 je linka zdegradovaná do tramvajového pendlu Českomoravská – Balabenka a po roce, 15. července 1914 dostává linka zcela novou podobu: Podolí, Dvorce – Výtoň – Palackého náměstí – Národní divadlo – Můstek – Příkopy – Hybernská ulice (zde nahradila přesměrovanou linku 1) – Husinecká – Radešínovo náměstí (Olšanské) – Flora. Od Hybernské ulice na Floru linka 7 zase nahradila přesměrovanou linku 2. Od této doby se začaly na lince 7 také objevovat vlečné vozy.

Až do 29. července 1923, tedy deset let je linka provozována beze změn, k tomuto datu je vedena z Flory k Národnímu divadlu jako dosud, dále však pokračuje na Újezd, Malostranské náměstí a na Klárov, kde je ukončena. Po dalším roce, od 14. září 1924 je linka převedena do trasy Klárov – Újezd – Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Hlavní nádraží – Husinecká – Radešínovo náměstí (Olšanské). Od 1. dubna 1925 je linka prodloužena do podoby Radešínovo náměstí (Olšanské) - Klárov – Chotkova – Královský hrad – Kanovnická – Pohořelec – Břevnov, U Markéty (Břevnovský klášter).

Počínaje 3. lednem 1927 je linka zkrácena do trasy Olšanské náměstí – Královský hrad – Dlabačov (objezdem přes ulici Hládkov). K 1. srpnu 1928 je linka vedena v trase Olšanské náměstí – Chotkovy sady – Špejchar – Nádraží Dejvice. Již 8. října 1928 dochází k prodloužení na Podbabskou a od 1. července 1936 i k prodloužení na druhém konci, od Olšanského náměstí po nové trati v Olšanské ulici k Nákladovému nádraží Žižkov. Zde obrací na kolejovém trojúhelníku. Těžko si to lze představit v současné době – že by tramvaj přijela Olšanskou ulicí, pak by odbočila do ulice Jana Želivského, tam kousek couvala, aby zase mohla najet do ulice Olšanská. Nicméně, v této trase jí to vydrží 27 let. Asi od roku 1940 jsou na linku 7 nasazovány soupravy ve složení motorový vůz + vlečný vůz Krasin. Tyto soupravy budou pro linku 7 typické do roku 1972... Ale nepředbíhejme.

Další změna přichází až po takřka třiceti letech, k 3. červnu 1963. Linka je prodloužena do trasy Podbaba – Nákladové nádraží Žižkov – Žižkov, Vápenka. Od 7. listopadu 1967 je linka přesměrována do trasy Žižkov, Vápenka – Újezd – Anděl – Radlice.

V roce 1969 je na linku vypravováno ve špičce 11 dvouvozových vlaků v intervalu 9 minut, v sedle pak 7 vlaků po 14 minutách. Večerní interval je 23 minut. Na vypravování se podílejí vozovny Motol a Žižkov. V sobotu dopoledne se vypravovalo 9 vlaků v intervalu 11 minut, odpoledne pak 7 vlaků po 14 minutách. V neděli ráno jezdilo rovněž 7 vlaků, odpoledne jejich počet stoupl na 11.

V roce 1970 začíná pro linku 7 období častých změn s tím, že do své trasy, platné od 7. listopadu 1967 se již nikdy nevrátí... Kvůli havarijnímu stavu budov v Táboritské ulici (okolí Olšanského náměstí) je zahájena výluka úseku Bulhar – Olšanské náměstí – Flora, resp. Nákladové nádraží Žižkov. Linka 7 je proto od 14. května 1970 vedena ve „stopě“ linek 9 a 21, tedy přes Tachovské náměstí.
O prázdninách roku 1971 pak přicházejí změny další:
5. července 1971 je v souvislosti s dlouhodobou výlukou Radlické ulice linka 7 odkloněna ke Smíchovskému nádraží. Protože je ve výluce i most Legií, jede linka od Smíchovského nádraží na Újezd po své trase, pak pokračuje na Malostranské náměstí, Mánesův most, Národní divadlo, pak po své trase přes Můstek, Muzeum a Hlavní nádraží, kde se obrací přes manipulační spojku v Opletalově ulici. Ukončením v Opletalově ulici se podařilo nejen vyřešit vedení linky přes vyloučený úsek v Táboritské ulici a navíc nebylo z důvodu odklonu přes Malou Stranu navyšovat počet vlaků pro tuto linku. Po prázdninách 1971 je opět zprovozněn most Legií a v listopadu 1971 se obnovuje provoz v úseku Bulhar – Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov, resp. Flora. Protože je 3. prosince 1971 zrušen kolejový oblouk, umožňující jízdu v relaci Hlavní nádraží – Muzeum – Můstek, linka postižené místo objíždí tak, že od Bulhara pokračuje ulicí Bolzanovou do Jindřišské, na Karlovo náměstí, Moráň a přes Zborovskou k Andělu a k nádraží Smíchov.

Od 17. ledna 1972 je v souvislosti s nasazením vozů T1 na linku 14 uvolněno několik malých vlečných vozů „Plecháč“. Linka 7 je od tohoto data obsazována vlaky obousměrný motorový vůz + 1 vlečný vůz „Plecháč“. Ke dni 21. února 1972 je linka 7 prodloužena na Spojovací. Dne 4. dubna 1972 začíná výluka „Starostrašnická“. Při ní je linka 10 odkloněna od Hostivaře přes Vršovice, Ruskou a Náměstí Míru. Vinohradská ulice tím o tuto linku a přímé spojení k Hlavnímu nádraží. Situace se řeší tak, že linka 7 jede v trase Spojovací – Olšanská – Bulhar – Hlavní nádraží – Muzeum – Jiřího z Poděbrad – Olšanské hřbitovy. Od 26. června 1972 je linka 7 v oblasti Hlavního nádraží vedena tak, že od Bulhara přijíždí po někdejší manipulační jednokolejové spojce v ulici Opletalova (na jaře 1972 zdvoukolejněna) a dále po nové trati v ulici Opletalova, aby pak odbočila vlevo do ulice Růžové a následným odbočením vpravo se napojila na stávající trať. Vypravováno je ve špičce 13 souprav (motorový vůz + vlek Plecháč), v sedle 8 souprav. Intervaly jsou 6, resp. 11 minut. Večerní interval zůstal 23 minut. Celé vypravení linky 7 převzala vozovna Žižkov. V sobotu pak jezdí 9 souprav ráno a 7 odpoledne, v neděli ráno je na trati 7 vlaků, odpoledne 10. Intervaly jsou 8 – 11 minut. Dne 24. července 1972 začíná dlouhodobá výluka Kalininovy (Seifertovy) ulice. Linka 7 je zkrácena do trasy Hrdlořezy, Spojovací – Nákladové nádraží Žižkov – Olšanské náměstí. Tam je vybudovaný kolejový přejezd. Linku 7 obsluhují v této souvislosti obousměrné motorové vozy sólo. Význam linky 7 byl hlavně v místní obsluze Olšanské ulice. Ve špičce bylo nasazeno 6 motorových vozů po 6 minutách, v sedle 4 vozy po 9 minutách. Večerní interval byl stanoven na 18 minut. V sobotu a neděli jezdily 4, resp. 3 vozy v intervalech 9, resp. 12 minut.

V roce 1973 je od 20. ledna 1973 provoz linky pro slabé využití provoz omezen jen na pracovní dny do cca 18. hodiny. Od 14. ledna 1974 je krátká trasa linky zkrácena ještě víc. Nově se jezdí jen v úseku Žižkov, Vápenka – Olšanské náměstí, kde je linka ukončena na kolejové spojce. Důvodem je rekonstrukce tratě mezi Olšanským náměstí a Hlavním nádražím. Na trase jsou nasazeny ve špičce 3 motorové vozy, v sedle jen 2 motorové vozy. Původní plány počítají s tím, že výluka potrvá až do 31. prosince 1974 a staré vozy zde budou takto jezdit až do konce této výluky. Jeden plán počítá s ponecháním čísla 7, plán o něco starší navrhoval označení X-7. Nakonec je všechno jinak.

Dne 9. května 1974 je zaveden provoz linky 7 v nové trase: Olšanské hřbitovy – Flora – Jiřího z Poděbrad – Muzeum – Hlavní nádraží – Prašná brána – Dlouhá třída – Strossmayerovo náměstí – PKOJF (Výstaviště) – Pelc Tyrolka. Linka jezdí jen v ranní a odpolední špičce všedního dne. Na linku je vypravováno 5 vozů z vozovny Žižkov (sólo T3) a 5 vozů z vozovny Kobylisy (sólo T3 i T1). Interval byl 8 – 9 minut. Když je k 25. říjnu 1974 obnoven provoz tramvají na Kalininově (Seifertově) ulici, je linka 7 mezi Prašnou bránou a Florou vedena přes Husineckou a Olšanské náměstí. V souvislosti se zrušením tratě na Pelc Tyrolku je od 15. ledna 1975 linka 7 zkrácena k PKOJF (Výstaviště). Z důvodu nedostatku řidičů se na linku 7 v té době vypravuje pouze 6 vozů v intervalu 10 – 11 minut. Z vozovny Žižkov vyjíždějí jen 1xT3, z Kobylis pak většinou 1xT1. Během Spartakiády 1975 je linka 7 o hlavních dnech provozována jen v ranní špičce.

Od 12. dubna 1976 přestává kobyliská vozovna vypravovat vozy T1. Linka 7 je od toho dne plně obsazena 8 sólovozy T3 (vozovny Žižkov, Kobylisy). Interval byl zkrácen na 8 minut. Když je 25. dubna 1977 zaveden provoz vlaků 2xT3 na lince 4, dochází k uvolnění 21 vozů T1. Na lince 7 se v té době vypravuje 8 sólo vozů, z nich je 6 typu T1 a jen pouhé 2 zůstaly typu T3. K tomuto datu začíná vozovna Kobylisy oficiálně opět vypravovat vozy T1. V červnu roku 1977 se na linku vypravuje 6 vozů T1 z Kobylis a 3 vozy (T1, T3) ze Strašnic. Vzhledem k plánovanému přerušení provozu v úseku Flora – Olšanské náměstí a plánovanému trvalému zrušení tramvajové trati přes Tachovské náměstí a konečně vzhledem k zahájení výluky na Vinohradské ulici dochází k různým rošádám, při nichž by vlastně provoz linky 7 v Seifertově (tenkrát Kalininově) třídě byl kapacitně nadbytečný. Naopak se nedostávalo tramvají v podélném směru na Václavském náměstí. Z důvodu výstavby stanice metra Můstek tu jezdily jen linky 20 a 22. A tak s ohledem na všechny tyto okolnosti jezdí linka 7 v trase Olšanské hřbitovy – Orionka – Náměstí Míru – Muzeum – Můstek – Národní divadlo – Právnická fakulta – Strossmayerovo náměstí – PKOJF (Výstaviště). O prázdninách 1977 je provoz linky 7 v rámci výlukových činností zastaven. Po nich dostává od 5. září 1977 linka 7 polookružní charakter. Jezdí v trase Olšanské hřbitovy – Flora – Jiřího z Poděbrad – Muzeum – Můstek – Národní divadlo – Právnická fakulta – Čechův most – Nábřeží kpt. Jaroše – Dělnická – PKOJF (Výstaviště) – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží kpt. Jaroše a stejnou cestou zpět na Olšanské hřbitovy. Na lince je současně zaveden celotýdenní a celodenní provoz a vypravují se jen sólo vozy T3. Ve špičce je vypravováno 12 vozů z vozoven Kobylisy, Strašnice a Žižkov. V sedle je nasazeno 8 vozů. O víkendech pak jezdí celodenně 7 vozů. Ve špičce je interval 8 minut, v sedle 11 minut, o víkendech pak 12 minut; večerní interval byl stanoven na 19 minut. Od 7. listopadu 1977 jsou nasazeny na linku 7 opět vozy T1. Důvodem byl fakt, že převážná většina vozů T3 byla spojena do dvojic a pro linky se sóloprovozem zůstaly vozy T1. Ve špičce nasazeno 11 vozů, v sedle 6 vozů, o víkendech 7 vozů. Interval byl 8 minut ve špičce, 14 minut v sedle, 12 minut o víkendech, večerní interval zůstal 19 minut. Na vypravování se podílely vozovny Kobylisy, Strašnice a také trochu nelogicky – Motol. O předvánočních víkendech 1977 a při konání Mistrovství světa v ledním hokeji (Holešovická sportovní hala) v roce 1978 byly na linku 7 nasazovány také vlaky 2xT3. Zajímavé to bylo o zmíněných předvánočních víkendech, kdy se střetly snaha posílit provoz s faktem nedostatku řidičů a vozů. A tak mohl pozorovatel provozu potkat na této lince sólo T1 i vlaky 2xT3.

O prázdninách 1978, do 12. srpna je na linku vypravováno 7 sólo T1 ve špičce, v ostatních obdobích pak 6 vozů. Interval byl 13 – 14 minut. Dne 13. srpna 1978, v souvislosti se zahájením provozu na trase metra IA je linka vedena v trase Hrdlořezy, Spojovací – Nákladové nádraží Žižkov – Flora – Náměstí Míru – Ruská – Koh-i-Noor – Průběžná – Hostivař. Nasazeny jsou vlaky 2xT3, vozy T1 z ní definitivně mizí. Mezi Spojovací a náměstím Míru nově směrovaná linka nahradila původní linku 2 a z náměstí Míru do Hostivaře vzniklo nové přímé spojení, které je od roku 1980 realizováno prodlouženou linkou 22. Ve špičce je vypravováno 14 vlaků, v sedle 10 vlaků, interval je 8, resp. 11 minut. V sobotu je dopoledne nasazeno 12 vlaků, odpoledne pak 10 vlaků. V neděli ráno vyjíždí 8 vlaků, odpoledne jejich počet stoupá na 11. Intervaly jsou od 10 do 14 minut. Večerní interval je jednotný – 20 minut. Vypravování linky 7 zajišťují vozovny Strašnice a Žižkov. Po zahájení provozu prodlouženém trasy metra A až na Želivského je ke dni 19. prosince 1980 linka zrušena.

Na scénu se číslo tramvajové linky 7 vrací 3. listopadu 1985. Z větší části přejímá přepravní úlohu linky 27 (proto číslo 7) a jezdí v trase Ústřední dílny Dopravního podniku – Průběžná – Koh-i-Noor – Otakarova – Svatoplukova – Albertov – Výtoň – Zborovská – Anděl – Vozovna Motol, v sestavě 2xT3. Od 3. května 1990 je linka v období přepravních špiček prodloužena do Sídliště Řepy, v mimošpičkovém období je ukončena na Kotlářce. Již po půl roce dochází k další změně, kdy je od 23. listopadu 1990 mimo špičku zkrácena na obou stranách proti dlouhé trase, tedy na Černokostelecké a Kotlářce. Díky postupnému náběhu špičkového období tak linka jezdí v trasách Ústřední dílny Dopravního podniku - Kotlářka, Ústřední dílny Dopravního podniku - Sídliště Řepy, Černokostelecká - Kotlářka i Černokostelecká - Sídliště Řepy. Vydrží ji to čtyři měsíce a 26. března 1991 je linka zkrácena ve všech provozních obdobích na Černokosteleckou, špičkové ukončení v Řepích trvá. Moc dlouho jí toto omezení nevydrží, protože již 4. dubna 1991 je ve špičkách opět prodlužována až k Ústředním dílnám Dopravního podniku. Od zahájení poprázdninového provozu 1. září 1991 jsou na linku 7 nasazeny pouze sólo vozy T3, od 22. listopadu 1991 jsou v pracovní dny vypravovány opět vlaky 2xT3, o víkendech zůstávají vozy sólo.

Od roku 1996 jsou na linku 7 nasazovány také vozy T6A5 – ve všední dny dvojice, o víkendech sólo. Počínaje 4. listopadem 1998 je linka ve všech provozních obdobích ukončena u Ústředních dílen Dopravního podniku, do Sídliště Řepy jezdí pouze v přepravních špičkách pracovních dnů, v ostatních obdobích je ukončena na Kotlářce. Při popovodňovém provozu roku 2002 (18. srpna 2002 - březen 2003) byla linka 7 vedena z Lehovce na Kubánské náměstí místo linky 19 a pak pokračovala svým směrem na Kotlářku, respektive do Řep. Celotýdenně byla obsazována soupravami.

Od roku 2006 jsou na linku 7 v pracovní dny nasazovány také vozy Škoda 14T. Po zprovoznění prodloužení tratě v Radlicích je od 4. října 2008 linka od Anděla, ve směru od Ústředních dílen převedena do smyčky Radlická. Do Radlic se vrací po 37 letech. Ve všední dny má linka jednotné intervaly: ve špičce 8 minut, v sedle 10 minut. Večer má však interval pouze 10 minut. Víkendový provoz je v sobotním celodenním intervalu 7 – 8 minut, jakož i o nedělích odpoledne. V neděli dopoledne je interval 10 minut. Poté, co jsou na víkendových sólo linkách také garantovány nízkopodlažní spoje, dochází ke kuriózním situacím, kdy běžná pořadí jsou v sestavě 1xT, garantované spoje zajišťují vozy Škoda 14T. Toto období trvá jen několik týdnů, po předání vozů T3R.PLF do Strašnic, garantují nízkopodlažní spoje právě tyto sólo vozy. Od roku 2011 jsou na linku v pracovní dny vypravovány i nové vozy 15T.

V rámci úspor je od 1. září 2012 během půleného intervalu, tedy celotýdenně večer, v sobotu od cca 6:00 hodin a v neděli od cca 8:00 hodin pouze každý druhý spoj veden do konečné zastávky Ústřední dílny Dopravního podniku. Ostatní končí na Černokostelecké. Zatím poslední změna přichází 29. června 2013, kdy je linka 7 všemi spoji zkrácena do trasy Radlická – Černokostelecká.