Za svou existenci v číselné řadě pražských tramvajových linek prožila trojka celkem tři zásadní změny. Od svého vzniku, respektive
od zavedení číslování linek v roce 1908 až do roku 1974 byla linkou typickou pro spojení oblasti nuselsko – pankrácké
a holešovicko – kobyliské. Po zahájení provozu metra I. C v roce 1974 se změnila v relativně podřadnou linku spojující oblast Vysočan
V roce 1978 se opět stává poměrně důležitou linkou, spojuje totiž oblast Braníka s oblastí Vysočan a Hloubětína (2. zásadní změna).
Do hloubětínské oblasti pak jezdí 34 let. Od 1. září 2012 je linka 3 přesměrována z oblasti Vysočan a Hloubětína do Kobylis (3. zásadní změna).
Linka 3 se vyznačovala tím, že zde byla vždy vysoká frekvence cestujících. Byla jednou z prvních linek, kde začaly jezdit pravidelně
vlečné vozy, později a to až do roku 1973 byly pro linku 3 typické soupravy ve složení motorový vůz + 2 vlečné vozy. V roce 1973 pak
byly staré vlaky vyměněny za dvojice T3. Provoz dvojic, případně vlaků s dvojicemi rovnocenných, je na lince 3 dosud. Vozy sólo zde
jezdily jen o víkendech v období 1. září 2012 – 27. srpna 2016. Linka 3 je jednou z mála linek, na kterou se nikdy „nepodívaly“ vozy T1.
A nyní se podíváme na bližší historii této linky.
|
|
Číslem 3 byla v roce
1908 označena linka jezdící z Královské obory, dnešní třídou Dukelských hrdinů, přes
Revoluční (tenkrát Eliščinu) ulici, Můstek, Muzeum, dále ulicemi Mezibranská, Anglická a Bělehradská k nádraží Vinohrady (dnešní
zastávka Nuselské schody). Hned od počátku zde byly nasazovány v době vyšších přepravních nároků soupravy ve složení motorový + vlečný vůz.
Po dokončení stavby prodloužení tratě se od
21. listopadu 1914 linka vydává do Nuslí, na Riegrovo náměstí (Náměstí
Bratří Synků). Po třech letech, je na druhém konci, od
15. listopadu 1917 z Královské Obory přesměrována k Elektrárně Holešovice.
Počínaje
3. říjnem 1921 je v oblasti Holešovic zavedeno větvení linky 3. Vlaky, označené W byly vedeny v trase
Nusle, Riegrovo náměstí – Holešovice, Elektrárna a spoje, označené L končily v Královské oboře. Změna přišla k
10. květnu 1923, kdy jsou všechny spoje linky 3 ukončeny v Královské oboře, zároveň však již od
17. června 1923 je
na druhém konci část spojů prodloužena z dosavadní konečné zastávky Riegrovo náměstí po nové trati do Michle (spoje jsou označeny 3M).
Po měsíci, přesněji od
29. července 1923 jsou na holešovickém konci všechny spoje ukončeny U Elektrárny Holešovice.
Od
14. září 1924 jezdí všechny spoje linky 3 v trase Elektrárna Holešovice – Michle.
Při konání Všesokolského sletu v roce
1926 je linka 3 vedena v trase Michle – Strossmayerovo náměstí – Letenské
náměstí – Brusnice – Kanovnická - Dlabačov. Z Dlabačova pak jede ulicí Myslbekova směrem k vozovně Střešovice a zpět do Michle. V době
konání Sletu jsou na tuto linku nasazovány vlaky se dvěma vlečnými vozy. Od
1. března 1928 je v Michli linka
prodloužena na novou konečnou Záběhlice, Chodovská. V souvislosti se zrušením tratě v Anglické ulici je od
17. dubna 1928
linka vedena mezi Muzeem a Bělehradskou ulicí přímo ulicí Mezibranskou na náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova).
Ke konci následujícího roku, od
12. října 1929 je linka prodloužena na Spořilov.
Další změna linku čeká po třech letech, od 3. ledna 1932 již linka 3 nejezdí na Spořilov, ale je přesměrována na
Pankrác. Po roce, od 23. května 1933 dochází k malému prodloužení do zastávky Pankrác, Za vozovnou (dnešní
zastávka Na Veselí).
Významné prodloužení linku čeká od
17. ledna 1936. Od Elektrárny Holešovice pokračuje ulicí Na Zátorách, přes
Trojský most (Barikádníků), Pelc – Tyrolku, ulicí V Holešovičkách na Vychovatelnu a do Kobylis.
Již od roku
1927 se na lince 3 začal uplatňovat vzhledem ke zvyšující se frekvenci cestujících také provoz souprav motorový vůz + 2 vlečné vozy.
Druhý vlečný vůz však byl připojován jen ve špičce. V období mimo přepravní špičky a také (dle tabulek z let 1937 – 1939) o prázdninách
jezdily jen vlaky dvouvozové. Prameny uvádějí ve špičce 20 vozů motorových a 30 vozů vlečných, což znamená smíšený provoz dvou a třívozových
vlaků v sedle pak 15 motorových + 15 vlečných vozů, tedy vlaky výhradně dvouvozové.
Při konání Všesokolských sletů v letech
1932 a
1938 je linka 3 provozována v trase
Pankrác – Strossmayerovo náměstí – Letenské náměstí – Prašný Most – Vozovna Střešovice – Hládkov – Malovanka. Počínaje
29. květnem 1938 linka na 29 opouští Mezibranskou ulici a mezi Muzeem a Tylovým náměstím je vedena Škrétovou ulicí.
K
30. dubnu 1939 je linka 3 ze zastávky Kobylisy prodloužena po nové trati do zastávky Vozovna Kobylisy.
V roce
1944 je na linku 3 ve špičce vypravováno 35 motorových a 51 vlečných vozů, v intervalu 3 minuty. V sedle
zde pak jezdí 22 dvouvozových souprav každé 4 minuty. Pravděpodobně od roku 1948 je na lince číslo 3 provoz třívozových souprav trvalý.
Dvě změny potkají linku v roce 1952. Od
13. ledna 1952 je prodloužena do trasy Vozovna Kobylisy – Pankrác – Krč, Budějovické náměstí
ale k
20. říjnu 1952 je opět zkrácena do stanice Pankrác, Na Veselí, aby se od
17. března 1954
opět vrátila na Budějovické náměstí. Následně, od
5. září 1960 je prodloužena do trasy Vozovna Kobylisy – Kačerov.
Nahlédneme-li na provozní statistiky k datu
2. listopadu 1964, zjistíme, že v pracovní dny je na linku 3
vypravováno 31 třívozových vlaků ve špičce a 18 třívozových vlaků v sedle. Intervaly byly 4 – 7 minut. O nedělích se vypravovalo
28 třívozových vlaků.
V roce 1966 se objevil
návrh na organizaci tramvajové dopravy v roce 1967. Mimo jiné se počítalo s tím, že by staré vlaky na lince 3 byly
nahrazeny soupravami 2xT3. Byl tu však problém. Tramvajovou trať Budějovické náměstí – Kačerov, která nebyla sjízdná pro vozy T3, by
bylo nutné rekonstruovat. Protože se však počítalo se zrušením tohoto úseku (předpoklad byl na rok 1969), bylo od tohoto návrhu upuštěno
a na lince 3 jezdily nadále staré vlaky.
Od
4. září 1967 je linka v centru Prahy převedena ze Škrétovy ulice do Mezibranské. Vrací se sem po 29 letech.
Jednalo se vlastně o „prohození“ s linkou 1, která byla k témuž datu převedena z Mezibranské ulice do Škrétovy. Jenže tento stav netrvá
příliš dlouho, protože od
4. března 1969 je tramvajový provoz v ulici Mezibranská nejprve dočasně a od srpna téhož
roku pak trvale zrušen. Linka 3 tedy jezdí opět Škrétovou ulicí.
V roce
1969 je linka v pracovní obsazována 29 soupravami ve složení motorový vůz řady 2000 a 2 vlečné vozy
„Plecháč“ v intervalu 4 minuty. V sedle byl interval 11 minut a k jeho pokrytí sloužilo 13 vlaků. Na vypravování linky 3 se podílely vozovny
Kobylisy a Pankrác. V roce
1970 je tramvajová trať v ulici 5. května přeložena do ulice Na Pankráci. Důvodem
je stavba severojižní magistrály. V témže roce je od
19. října je v souvislosti s pokračující výstavbou metra
a severojižní magistrály zrušena tramvajová trať na Kačerov. Linka 3 je zkrácena na Budějovické náměstí. Od tohoto data je linka 3
obsazována ve špičce 27 soupravami ve složení motorový vůz + 2 vlečné vozy v intervalu 5 minut, dopoledne pak jezdí 13 třívozových souprav
v intervalu 11 minut. O sobotách pak provoz zajišťuje 14 vlaků, resp. 10 vlaků (intervaly 9 minut, resp. 13 minut), o nedělích pak 14,
resp. 23 vlaků (intervaly 9 minut dopoledne a 6 minut odpoledne). Během
Vánočních prázdnin 1971 se jezdí bez
druhého vlečného vozu. Tento stav trvá i po skončení těchto prázdnin a to až do
16. ledna 1972. Soupravy jsou
tvořené motorovým vozem a jedním vlečným vozem „Plecháč“. Důvodem byl kritický nedostatek průvodčích, který ještě kulminoval v souvislosti
s chřipkovou epidemií. Počet vlaků byl stejný – 27 ve špičce a 13 v sedle, neměnil se ani víkendový provoz.
V souvislosti s omezováním provozu starých tramvají je od
17. ledna 1972 linka v oblasti Kobylis zkrácena do trasy
Krč, Budějovické náměstí – Holešovice, PKOJF (Výstaviště Holešovice) s tím, že linka je nadále obsazována starými třívozovými vlaky.
Linku 3 nahradila v oblasti Kobylis prodloužená linka 29 s vlaky 2xT3. Od uvedeného data je linka 3 obsazena ve špičce 19 motorovými
a 38 vlečnými vozy v intervalu 5 minut. V sedle je na trase pouze 9 souprav v intervalu 11 minut. V sobotu ráno se jezdí každých 9 minut
s 9 vlaky, odpoledne je pak interval 12 minut se 7 vlaky. O nedělích je dopoledne nasazeno 8 souprav v intervalu 10 minut, odpoledne pak
13 souprav po 7 minutách. Večerní provoz udržoval interval 16 minut. Zajímavé je, že veškeré vypravení linky 3 je v režii vozovny Pankrác.
Ve špičkách pracovního dne je od
26. února 1973 linka prodlužována do smyčky Pelc - Tyrolka. Počet vlaků zůstal
nezměněn, jen se v souvislosti s prodloužením trasy a tedy jízdní doby prodloužil špičkový interval na 6 minut. Po vyřazení malých vlečných
vozů Plecháč k
1. říjnu 1973 v Praze definitivně končí provoz třívozových tramvajových vlaků. Linka 3 byla
poslední s tímto druhem provozu. Od uvedeného data je linka obsazena soupravami ve složení obousměrný motorový vůz + vlečný vůz Krasin.
Současně se na vypravování linky 3 začíná opět podílet vozovna Kobylisy. Počet vypravovaných vlaků se oproti stavu z roku 1972 nezměnil.
Od
17. prosince 1973 dostávají cestující vánoční dárek. Staré soupravy na lince 3 jsou nahrazeny přímo
velkokapacitními vlaky 2xT3. Ve špičce bylo nasazeno 14 vlaků v intervalu 8 minut, sedlový provoz pak disponoval osmi vlaky po 12 minutách.
V sobotu a v neděli bylo vypravováno 7, resp. 10 vlaků v intervalech 13 resp. 9 minut. Vlaky T3 jsou vypravovány rovněž z vozoven Pankrác
a Kobylisy. V roce
1973 vzniká projekt na organizaci tramvajové dopravy po otevření trasy metra I.C. Původní plán
zahájení provozu metra je stanoven na
1. července 1974. K tomuto datu má linka 3 změnit trasu do podoby Náměstí Lidových
milicí (Vysočanská) – Sokolovská (objezd ve směru Bílá Labuť – Havlíčkova ulice – Na Florenci) a má být obsazena vozy sólo. Zda T3 nebo T1
nebylo v Projektu uvedeno – záviselo by to na tom, ze kterých vozoven by linka 3 byla vypravována. Provoz na trase metra I.C byl zahájen
již
9. května 1974. Trasa linky 3 dostala k tomuto datu již výše uvedenou podobu, ale byly sem nasazeny vlaky
2xT3. Provoz této linky byl omezen na pouze ranní přepravní špičku pracovního dne. Nasazováno bylo 7 vlaků, v intervalu 9 minut,
a vypravovaly je vozovny Hloubětín, Kobylisy, Motol, Strašnice, Střešovice, Vokovice a Žižkov, vždy po jedné soupravě. Jen vozovna
Pankrác se vypravování vlaků linky 3 nezúčastnila.
průběhu
letních prázdnin 1975 je linka 3 zrušena. Po obnovení jejího provozu od
1. září 1975 dostává tato linka polookružní podobu: Sokolovská (Florenc) – Harfa - Nový Hloubětín – Sokolovská
(Florenc). V této trase vydrží do zahájení letních prázdnin následujícího roku a od
1. července 1976 se vrací
do trasy z období 9. května 1974 – 31. srpna 1975. O
letních prázdninách 1977 je linka mimo provoz. Po obnovení
se
5. září 1977 objevuje v trase Sokolovská (Florenc) – Harfa. Ne však nadlouho, protože k
7. listopadu 1977 je linka 3 z provozních důvodů zrušena. Již někdy v první půli roku 1977 se zpracovává projekt
linkového vedení po otevření trasy metra I.A. Předpokládá se prodloužení linky 3 do Braníka a nasazením sólo vozů na tuto linku. Dle
Projektu jich mělo být nasazeno 20 v intervalu 6 minut. Se zahájením provozu trasy metra I.A je od
13. srpna 1978
je provoz linky 3 opravdu obnoven. Vedena je v trase Nádraží Braník – Národní divadlo – Můstek – Náměstí Republiky – Bílá Labuť –
Invalidovna – Palmovka – Náměstí Lidových milicí (Vysočanská), ve špičce je prodloužena do Nového Hloubětína. I vedení této linky je
v souladu s Projektem. Na nově zavedené lince však nebyla nasazena plánovaná sóla, ale spřažené vlaky T3. Ve špičce je nasazeno 14 souprav
v intervalu 9 minut, v sedle pak 8 souprav v intervalu 14 minut. V sobotu je pak nasazeno 10 / 7 souprav v intervalu 10 / 14 minut.
O nedělích pak jezdí ráno 7 vlaků, odpoledne pak 11 souprav (interval 14 / 10 minut). Večerní interval byl stanoven na jednotných 20 minut.
Od
19. února 1979 se linka 3 vyhýbá Národnímu divadlu. Ve směru od Braníka a Jiráskova náměstí pokračuje ulicí
Myslíkovou a přes ulici Spálenou na Můstek a po své stávající trase do Vysočan a Nového Hloubětína.
Z důvodu výlukové činnosti je linka 3 dne
2. července 1980 zrušena. Její provoz, v pozměněné trase je obnoven
dne
8. listopadu 1980. Její upravená trasa začíná na Novém Hloubětíně (jen ve špičce), případně na Náměstí
Lidových Milicí (Vysočanská) v ostatních provozních obdobích a pokračuje v trase Palmovka – Libeňský most – PKOJF (Výstaviště Holešovice) –
Strossmayerovo náměstí – Dlouhá – ulice Hybernská – Jindřišská – Václavské náměstí – Myslíkova a dále po své stávající trase do Braníka.
Následně je od
19. prosince 1980 je na lince 3 zaveden celonoční provoz. Noční trasa je shodná s denní s tím,
že linka je ukončena ve vozovně Hloubětín. V denním provozu jezdí vlaky 2xT3, noční provoz zajišťují vozy T3 sólo. Ve špičce je nasazeno
17 souprav v intervalu 9 minut, v sedle 11 souprav v intervalu 14 minut. O sobotách a nedělích jezdí celodenně 10 vlaků v intervalu
15 minut. Večerní provoz měl jednotný interval 25 minut. V nočním provozu byly nasazeny 4 vozy. O vypravování této linky se dělí vozovny
Hloubětín a Pankrác. Od
7. března 1981 jsou na linku 3 vypravovány vlaky 2xT3 i v nočním provozu. V souvislosti
s dlouhodobou uzavírkou ulic Na Zátorách a Plynární z důvodu výstavby stanice metra Fučíkova (Nádraží Holešovice) je linka od
3. srpna 1981 v denním i nočním provozu odkloněna v oblasti Holešovic mezi Dělnickou a Strossmayerovým náměstím
přes Jatky (Pražská tržnice). Další změna přichází k
17. lednu 1983. V oblasti centra, mezi náměstím Republiky
a Jiráskovým náměstím je vedena přes Můstek a Národní divadlo. Od
3. listopadu 1984, po prodloužení trasy metra
C do Holešovic, je linka v nočním provozu opět vedena kolem PKOJF (Výstaviště Holešovice).
Počínaje
22. lednem 1985 je linka 3 ve všech obdobích prodloužena do Nového Hloubětína.
Když je
4. července 1985 zrušena tramvajová trať přes Příkopy, je linka 3 vedena v trase: Nový Hloubětín –
Palmovka – Libeňský most – Pražská tržnice – Strossmayerovo náměstí – Dlouhá třída – ulice Na Poříčí – Havlíčkova – Jindřišská –
Národní třída – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Braník. Od
31. srpna 1985 je linka 3 v denním provozu
prodloužena na Černý Most (Lehovec). Noční provoz je na lince zrušen
3. listopadu 1985 v souvislosti se zavedením
speciálních nočních linek. V denním provozu dostává novou trasu: Černý Most (Lehovec) – Nový Hloubětín – Palmovka – Invalidovna –
Bílá Labuť – Jindřišská – Karlovo náměstí – Palackého náměstí – Nádraží Braník. Interval v pracovní dny byl stanoven na 6 – 7 minut.
V sobotu byl pak dopoledne interval 10 minut, odpoledne 15. V neděli dopoledne 15 minut, odpoledne 13. Večerní provoz měl jednotný
interval 20 minut. Od
20. listopadu 1989 je linka 3 částečně obsazovaná článkovými vozy KT8D5.
K
27. listopadu 1990 je linka 3 mezi konečnou Lehovec a Bílou Labutí vedena přes Harfu, po nové trati v ulici
Na Žertvách (směrem zpět), respektive po Sokolovské na horní Palmovku, přes Libeňský most, Pražskou tržnici a Těšnov. Ve špičce je na
linku 3 vypravováno 24 vozů KT8D5, v intervalu 6 minut, v sedle, když je interval 9 minut, je nasazeno 16 vozů. V sobotu dopoledne
je uplatňován interval 7 – 8 minut, odpoledne 10, v neděli dopoledne 15 minut, odpoledne 7,5 minuty.
Od
ledna 1991 je linka 3 v oblasti Palmovky vedena oběma směry po nové trati v ulici Na Žertvách.
V souvislosti s úspornými opatřeními je linka od
26. března 1991 zkrácena do trasy Braník – Hloubětín
(Starý Hloubětín). V rámci výluky v oblasti Vysočan je od
16. dubna 1991 převedena do trasy Nádraží Braník
– Nádraží Vysočany (Poliklinika Vysočany). Konečná ve Vysočanech byla úvraťová a tudíž linka byla plně obsazena vozy KT8D5. Vypravovaly
je vozovny Hloubětín a Motol. Když je ve Vysočanech dne
9. června 1992 obnoven provoz vrací se linka přes
Harfu opět do obratiště Hloubětín. Již od
15. září 1992 však jezdí až na Lehovec. V roce
1992 je prodloužen víkendový interval na 10 minut (sobota dopoledne a neděle odpoledne), resp. 15 minut
(neděle dopoledne a sobota odpoledne). Z důvodu nedostatku řidičů je od
30. ledna 1993 interval o víkendech
prodloužen na 15 minut po celé období. Po zahájení provozu na nové trati do Modřan je na ní od
27. května 1995
linka 3 prodloužena. V roce
1996 se na lince 3 kromě vlaků 2xT3 a KT8D5 začínají objevovat i vlaky 2xT6A5.
V období od
srpna 2002 do
února 2003 je linka provozována pod označením X-B. Náhrada
za metro B, které z větší části nejezdilo v důsledku ničivých povodní. X-B jezdila v trase Lehovec – Nádraží Vysočany – Palmovka – Libeňský
most – Pražská tržnice – Těšnov – Masarykovo nádraží – Karlovo náměstí – Anděl – Smíchovské nádraží, později byla prodloužena do Hlubočep.
Ve špičce na této lince jezdilo 38 vlaků 2xT3, 2xT6A5 nebo KT8D5 v intervalu 4 minuty. Večerní interval byl 7 – 8 minut.
V září roku
2005 je na linku 3 nasazen také modernizovaný nízkopodlažní vůz KT8D5.RN2P a od roku
2006 je na tuto linku vypravován i nový nízkopodlažní vůz Škoda 14T Elektra. Vozy Škoda 15T ForCity Alfa jsou
zde k vidění od roku
2011.
Zásadní změna přichází o
prázdninách 2012. Linka je vedena v trase Modřany – Bílá Labuť – Florenc – Invalidovna –
Bulovka – Kobylisy, Březiněveská a po 38 letech se tak znovu objevuje v oblasti Kobylis. Od
1. září 2012 se stává
z linky 3 páteřní linka s polovičním intervalem. Zavádí se interval ve špičce 4 minuty, v sedle 5 minut. V úseku Nádraží Braník –
Sídliště Modřany jede jen každý druhý spoj. Vlaky jezdící do Modřan jsou obsazovány soupravami 2xT, vlaky končící v Braníku pak sólo vozy.
Výsledný efekt byl střídavý provoz dvojice – sólo – dvojice – sólo atd. O víkendech se zavedl rovněž poloviční interval, ale jen s vozy
sólo. Že by si chtěl někdo zkusit alespoň částečnou realizaci projektů z let 1973 nebo 1977?
Již k
30. červnu 2013 dochází k další změně. Do Modřan jezdí linka 3 jen ve špičkách pracovního dne. Od
1. září 2013 pak jezdí v pracovní dny všechny vlaky linky 3 v sestavě 2xT. Na další změnu si počkáme tři roky, až
do
27. srpna 2016. Trasa zůstává beze změny, ale mění se provozní parametry. V pracovní dny se zavádí základní
interval (8, resp. 10 minut) s provozem 2xT. Jako náhrada za prodloužení intervalů je do Kobylis zavedena linka 24 (v sestavě 2xT3)
a do Braníka nově linky 2 a 21 (sólo T). O víkendech je prodloužen interval na 15 minut, se zavedením vlaků 2xT.
Text: František Zahnáš a redakce