Tramvajová linka 19

Linka 19 byla zřízena dne 29. července 1923 v trase Libeň, Prosecká – Palmovka – Florenc – Náměstí Republiky – Můstek – Muzeum – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nusle, Riegrovo náměstí (dnešní Náměstí Bratří Synků). Nasazovány sem byly soupravy ve složení obousměrný motorový vůz + vlečný vůz. Od 20. července 1925 došlo k prodloužení linky Pankrác. Na Apríla, 1. dubna 1926 je linka znovu zkrácena na Riegrovo náměstí a 30. května 1927 opět prodloužena na Pankrác. V roce 1927 se na linku vypravuje 15 motorových a 16 vlečných vozů. Interval je 6 – 7 minut. K 3. září 1928 je linka prodloužena i na druhém konci, z Prosecké do zastávky Libeň, Na Korábě. Od 15. srpna 1930 dochází k dalšímu prodloužení. Linka 19 jezdí v trase Libeň, Vychovatelna – Pankrác a počínaje 28. zářím 1931 je převedena do trasy Pankrác – Palmovka – Harfa.

Od 3. ledna 1932 dostává linka 19 novou podobu: Vysočany, Kolbenova – Palmovka – Florenc – Náměstí Republiky – Můstek – Muzeum – Mezibranská – Tylovo náměstí – Náměstí Bratří Synků – Spořilov. V roce 1936 je na linku vypravováno ve špičce 30 motorových a 42 vlečných vozů (smíšený provoz dvou- a třívozových souprav), v intervalu 5 minut. Mimo špičku pak jezdilo 21 dvouvozových vlaků v intervalu 7 minut. Pět měsíců v roce 1938 (mezi 29. květnem a 16. říjnem 1938) je linka v úseku Muzeum – Tylovo náměstí vedena Škrétovou ulicí.

Od 1. září 1942 je na lince zaveden provoz třívozových vlaků po celý den (špička 31 motorových + 62 vlečných vozů, interval 3-4 minuty, sedlo 21 motorových + 42 vlečných vozů, interval 6 minut). Ke dni 17. prosince 1945 je linka provozována celonočně. Přes den jezdí na lince soupravy ve složení motorový vůz + 2 vlečné vozy. Vlaky, jezdící celou noc pak u „své“ vozovny odpojovaly druhý vlečný vůz, takže v provozu zůstaly vlaky dvouvozové.

K 18. dubnu 1949 je linka ve špičkách všedního dne prodloužena do Nového Hloubětína. V roce 1951 jezdí do Nového Hloubětína celonočně. Když je v roce 1951 otevřená vozovna Hloubětín, jsou vlaky kromě vozovny Pankrác nově vypravovány i z Hloubětína. Od 1. září 1958 se změnila denní trasa linky v oblasti centra. V úseku Můstek – Náměstí Bratří Synků je vedena přes Spálenou ulici, Karlovo náměstí, Botanickou zahradu a Nuselské údolí. Noční trasa zůstala beze změny. Po roce, od 31. srpna 1959 se v denním provozu vrátila do své původní trasy. Od 15. ledna 1962 je linka v nočním provozu prodloužena do areálu vozovny Hloubětín.

V souběhu se starými vlaky se od 5. října 1964 na lince objevují vlaky 2xT3. Obměna vozového parku na lince je dokončena k 2. listopadu 1964. Ve všední dny jsou vypravovány vlaky 2xT3, v neděli 1xT3. Noční provoz byl řešen tak, že noční posádka nastoupila v určený čas na určený vlak. Odpolední a noční posádka dojely na konečnou zastávku, kde pak došlo k rozpojení vlaku. Přední vůz pokračoval ve službě, se zadním vozem zatáhla odpolední posádka do vozovny. V noci ze soboty na neděli to bylo jednoduché, neboť jezdily vlaky 2xT3 celou noc. Ve všední den se vypravuje v období špiček 24 vlaků v intervalu 5 minut, v sedle pak 17 vlaků v intervalu 7 minut. O nedělích jezdily vozy T3 sólo, přičemž údaje o počtu vypravených vozů nejsou k dispozici. Od 8. února 1965 je linka opět převedena do Škrétovy ulice.

V období konání celostátní Spartakiády 1965 zažila linka 19 comeback starých vozů, neboť soupravy 2xT3 byly převedeny na linky jezdící na Královku, tedy smyčku blízko strahovského stadionu. Linka 19 byla obsazena po tuto dobu soupravami ve složení obousměrný motorový vůz + 2 vlečné vozy Plecháč. Vypravováno bylo celkem 19 souprav. Zajímavou trasu měla linka 19 v období letních prázdnin 1966. Pro rozsáhlou výlukovou činnost byla linka 19 vedena v trase Spořilov – Náměstí Bří Synků – Nádraží Vršovice – Ruská (odklon kvůli výluce Bělehradská) – Náměstí Míru – Mezibranská (výluka Škrétova) – Muzeum – Můstek – Náměstí Republiky – Bílá Labuť – (dále kvůli výluce v Karlíně jako náhrada za zrušenou linku 15) – Na Florenci – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Vodičkova – Myslíkova – Palackého náměstí – Anděl – Kotlářka. Zachován zde byl provoz 2xT3.

Od 6. listopadu 1966 jezdí na lince 19 vlaky 2xT3 i v neděli. Na Silvestra 1966 jsou na linku 19 vypraveny vlaky 2xT3. Ke 4. září 1967 se linka vrací do Mezibranské ulice, kterou od 4. listopadu trvale opustí. V úseku Muzeum – Tylovo náměstí je tedy opět vedena ulicí Škrétovou.

V roce 1971 je vypravení linky 19 následující: vypravují ji vozovny Hloubětín a Pankrác. Ve špičce je nasazeno 23 vlaků v intervalu 5 minut, v sedle pak 14 vlaků v intervalu 9 minut. Večerní interval je 17 minut. Na tehdejší dobu je zajímavé vypravení o sobotách – po celý den zde jezdí 18 souprav po 7 minutách, večerní provoz má pak interval 11 minut. Když k tomu zvážíme, že byly o sobotách spřaženy i noční vlaky, můžeme dnešní terminologií hovořit o páteřní metrolince. O nedělích je ráno vypraveno 12 vlaků, jezdících každých 9 minut, odpoledne se pak interval zkracuje na 7 minut, výjezdem dalších čtyř vlaků. O nedělích večer je opět interval 17 minut. V nočním provozu jezdí vozy T3 sólo, ale z pátku na sobotu a ze soboty na neděli jsou nasazovány vlaky 2xT3.

Po zprovoznění prvního úseku metra C od 9. května 1974 se trasa v denním ani nočním provozu nezměnila. Přes den jezdily vlaky 2xT3, v noci pak T3 sólo. Konkrétní počty vlaků a intervaly: špička pracovního dne: 22 vlaků, interval 6 – 7 minut, sedlo 17 vlaků, interval 8 minut. V sobotu dopoledne je nasazeno 13 vlaků v intervalu 9 minut, odpoledne pak jezdí 10 vlaků po 11 minutách. V neděli ráno je nasazeno 10 vlaků po 11 minutách, odpoledne pak 15 vlaků v intervalu 8 minut. Večerní provoz má interval 11 minut, v nočním provozu platí jednotný interval 40 minut (4 vozy).

Ve dnech 24. prosince 1974 a 31. prosince je linka 19 v noci obsazena vlaky 2xT3.

Od 9. ledna 1976 do 25. března 1978 je linka kvůli výluce kolejového oblouku na Můstku, umožňujícího jízdu v relaci Václavské náměstí – Příkopy, odkloněna v denním i nočním provozu od Muzea přes Hlavní nádraží, Hybernskou ulicí k Prašné bráně a na náměstí Republiky, odkud pokračovala ve své trase. K 5. květnu 1977 je linka v nočním provozu prodloužena na Černý Most (Lehovec). Od 5. září 1977 se změnil počet vlaků ve všední den – ve špičce se zvýšil na 24, přičemž interval se zkrátil na 6 minut, v sedle se počet vlaků snížil na 14 a interval se prodloužil na 9 minut. Večerní interval byl prodloužen na 14 minut.

Ve dnech 24. prosince 1977 a 31. prosince 1977 je linka 19 v noci obsazena vlaky 2xT3.

Od 26. března 1978 se linka vrací do své původní trasy přes Václavské náměstí. Po otevření trasy metra I.A dne 12. srpna 1978 se trasa linky 19 nezměnila, ale na počtu souprav se podepisuje již déletrvající nedostatek řidičů. Ve špičce pracovního dne zde jezdí 20 souprav, v sedle pak 12 souprav (intervaly 7, respektive 11 minut. V sobotu se vypravuje 13, respektive 10 vlaků v intervalech 9, respektive 11 minut, o nedělích pak 9, respektive 13 vlaků, v intervalech 13, respektive 10 minut. Večerní interval byl prodloužen na 20 minut.

Když je 13. prosince 1980 zrušena trať na Václavském náměstí je linka v úseku Bílá Labuť – I. P. Pavlova odkloněna přes Masarykovo nádraží, Jindřišskou, Karlovo náměstí a Ječnou. K 19. prosinci 1980 je linka obsazována nadále vlaky 2xT3 z vozoven Pankrác a Hloubětín. Vypravení je následující: špička - 19 vlaků, interval 7 – 8 minut, sedlo 11 vlaků, interval 13 minut. V sobotu je vypraveno 11, respektive 9 vlaků v intervalech 13, respektive 14 minut. V neděli je ráno slabší provoz s 9 vlaky a odpolední provoz pak s 11 vlaky. Večerní interval byl prodloužen na jednotných 25 minut.

Ve dnech 24. prosince 1978, 31. prosince 1978, 24. prosince 1979, 31. prosince 1979, 24. prosince 1980 a 31. prosince 1980 je linka 19 v noci obsazena vlaky 2xT3.

Od 23. března 1981 je trasa linky v oblasti centra pozměněna. Od Bílé Labutě pokračuje přes náměstí Republiky, Můstek a Spálenou ulicí na Karlovo náměstí, odkud pokračuje dále na Spořilov. Po skončení prázdnin jsou od 31. srpna 1981 na linku trvale nasazeny vlaky 2xT3 i v nočním provozu. K tomuto datu se počet vlaků ve špičce na této lince zvýšil na 21 a interval se zkrátil na 7 minut. V sedle jezdilo 10 vlaků po 14 minutách. Sobotní a nedělní jízdní řád byl jednotný – celý den jezdilo 9 vlaků po 15 minutách. Večerní provoz zůstal na 25 minutovém intervalu.

Po zahájení výluku spořilovské tramvajové tratě k 6. únoru 1983 je linka v denním provozu od Nuselských schodů odkloněna přes zastávku Otakarova do konečné zastávky Čechovo náměstí v Minské ulici. V nočním provozu je zkrácena na Náměstí Bratří Synků. Již 4. července 1983 však dostává linka novou podobu. Je vedena v trase Nový Hloubětín – Palmovka – Florenc (tehdy Sokolovská) – Těšnov - Strossmayerovo náměstí – Výstaviště Holešovice (tehdy Park kultury a oddechu Julia Fučíka). V nočním provozu jezdí výlukově v trase Lehovec – Bílá Hora. Od 1. září 1983 je zrušen na lince 19 noční provoz a od 3. října 1983 je mezi Florencí a Strossmayerovým náměstím vedena přes Náměstí Republiky a Dlouhou třídu. Ve špičce pracovního dne zde jezdí 10 vlaků (ráno interval 8 minut), respektive 9 vlaků (odpoledne interval 9 minut). V sedle jezdí 6 vlaků v intervalu 13 minut. O víkendech je nasazováno 5 vlaků v intervalu 15 minut. Večer pak jezdí 3 vlaky po 25 minutách. Linka je v té době vypravována z vozoven Kobylisy a Žižkov.

Od 15. dubna 1985 je linka zrušena.

Novou trasu získává po zahájení provozu prvního provozního úseku metra B (Florenc (tehdy Sokolovská) - Smíchovské nádraží) od 3. listopadu 1985. Provozována je z Florence přes Palmovku a Nádraží Vysočany na Nový Hloubětín. Linka je obsazována vlaky 2xT3 (všech 9 vlaků je z vozovny Hloubětín) a má pouze špičkový provoz. Po zrušení smyčky Nový Hloubětín je od 2. července 1987 vedena novou trasou po přeložce kolem hloubětínské vozovny a ukončena ve smyčce Starý Hloubětín (tehdy jen Hloubětín). V září 1989 se začínají na linku 19 nasazovat také nové článkové vozy KT8D5.

K datu 23. listopadu 1990 dochází ke zprovoznění prodloužení trasy metra B na Českomoravskou a nové tramvajová trať z Ohrady přes Krejcárek na Palmovku. V té souvislosti se mění trasa linky 19. Nově míří ze smyčky Starý Hloubětín (tehdy Hloubětín) přes Nádraží Vysočany a Palmovku (tam ulicí Na Žertvách zpět přes Sokolovskou ulici), Krejcárek, Biskupcovu, Želivského a Průběžnou na Kubánské náměstí. Linka má celodenní respektive celotýdenní provoz a jsou na ni nasazeny vlaky 2xT3. Vozy KT8D5 se už na tuto linku nenasazují, neboť křižovatka Želivského není pro tyto vozy bezkolizně průjezdná. Ve špičce všedního dne se vypravuje na linku 19 celkem 13 vlaků 2xT3 z vozoven Hloubětín a Pankrác. V sedle je v provozu pak 6 vlaků. Rovněž 6 vlaků je vypravováno i o sobotách a nedělích. Večerní interval byl stanoven na 20 minut. Od 8. ledna 1991 je linka v oblasti Palmovky obousměrně vedená přes ulici Na Žertvách. K 1. červenci 1991 linka opouští větev přes Vysočanskou a z Palmovky míří na Harfu. Po skončení prázdninového provozu je navíc obsazena sólo vozy T3.

Od 1. září 1992 dochází k další změně. Linka je provozována v trase Kubánské náměstí – Palmovka – Vysočanská radnice a ve špičkách pracovního dne byla prodlužována do smyčky Starý Hloubětín. Po rekonstrukci křižovatky Želivského jsou od 26. dubna 1994 na linku ve všední dny nasazeny vlaky 2xT3 a vozy KT8D5. O sobotách a nedělích jezdí nadále sólo T3.

Od léta 1995 do jara 1996 probíhá výluka Karmelitské ulice, při které je odkloněna linka 12 na Špejchar. Linka 19 ji nahrazuje mezi Újezdem a Hlubočepy. V té době je tedy prodloužena do trasy Starý Hloubětín – Kubánské náměstí – Slavia – Otakarova – Bruselská – Karlovo náměstí – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Hlubočepy. Po dobu tohoto odklonu jsou na linku 19 vypravovány celotýdenně vlaky 2xT3. Na vypravování této linky se podílely vozovny Hloubětín, Motol a Strašnice.

Po prodloužení trasy metra B na Černý Most od 9. listopadu 1998 je linka prodloužena do trasy Kubánské náměstí – Palmovka – Nádraží Vysočany – Lehovec. Provoz linky je omezen na všední dny a sobotu do cca 20:00 hodiny večerní, v neděli jezdí jen odpoledne cca 13:00 – 21:00. Nasazeny jsou trvale sólo vozy T3 a T6, vypravované vozovnou Žižkov. Od října 1999 je provoz linky rozšířen do rozsahu 4:30 – 24:00. Od 4. září 2000 jsou na linku v pracovní dny nasazovány opět vlaky 2xT3 a KT8D5. Sobotní a nedělní provoz je nadále v sólo vozech T3. Od 30. srpna 2008 je linka 19 přesměrovaná do trasy Lehovec – Palmovka – Strašnická – Radošovická. Typ vlaků se neměnil. V pracovní dny zůstaly vlaky 2xT3, 2xT6A5 a KT8D5, o víkendech pak vozy sólo.

V roce 2007 bylo na lince 19 poprvé v praxi vyzkoušeno tzv. řetězení linky, kdy linka na trati změní číslo na jinou a pokračuje po její trase. Šlo o sloučení linek 19 a 23 na Kubánském náměstí o víkendu 26. a 27. května 2007. Ke dni 23. května 2012 byla linka zrušena. V úseku Želivského – Lehovec ji nahradila přesměrovaná linka 16, v úseku Želivského – Radošovická ji nenahradilo nic. V té době převládl názor, že souběžná linka 26 je v tomto úseku dosti kapacitní.

Obnovení provozu linky 19 měl přinést až rok 2020. Po dokončení obnovy cca 250 metrů dlouhého úseku tramvajové tratě v ulici Na Pankráci ke stanici metra C Pankrác se linka 19 měla od 28. listopadu 2020 vydat z nové konečné zastávky Pankrác, která je určena pouze pro obousměrné vozy, přes Náměstí Bratří Synků na Kubánské náměstí. Průjezd přes Náměstí Bratří Synků ve směru do Vršovic měla zvládnout přes ulici Na Zámecké se zřízenou zastávkou Náměstí Bratří Synků, v opačném směru pak přes Otakarovu a standardní zastávky Náměstí Bratří Synků. Do budoucna měla být linka 19 z Kubánského náměstí prodloužena v původní trase přes Želivského a Palmovku na Lehovec. Pro odpor městské části Praha 4 však zavedení linky 19 bylo nakonec odvoláno.