Tramvajová trať Milano – Limbiate již minulostí

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Tramvajová trať
Milano – Limbiate již minulostí


Via Valtellina a souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #544. | červen 1990

V sobotu 1. října 2022 milánský dopravní podnik (ATM) zastavil provoz na poslední původní meziměstské tramvajové trati do Limbiate, přičemž linka tramvaje je nahrazena autobusovou linkou 165. V následujících řádcích se pokusím stručně připomenout historii této tramvajové tratě.

Článkový vůz #3001 s vlekem na lince IV. | 30.5.1960
Článkový vůz #3015 na lince IV. | 30.5.1960
Článkový vůz #3020 linky IV do Bruzzana. | srpen 1960
Článkový vůz #4036 na lince 9 do Bruzzana. | květen 1959
Motorový vůz Desio (#46) s vleky řady #347-#376. | 29.5.1960
Motorový vůz #506 z vozů řady #501-#512. | 29.5.1960
Rozsáhlý systém meziměstských tramvajových linek začal v okolí Milána vznikat od roku 1876 (otevření tramvajové trasy Milano – Monza). Motivací stavby těchto tratí byla potřeba kapacitní dopravy mezi Milánem a danými městy a obcemi. Velkokapacitní autobusy tenkrát neexistovaly, takže se nabízelo řešení buď prostřednictvím železnice anebo tramvajové tratě. Protože stavby tramvajových tratí vyžadují nižší pořizovací náklady a pro tramvajový provoz platí jednodušší pravidla nežli pro dopravu železniční, bylo rozhodnuto. Určitě ve prospěch tramvaje rozhodovala i obslužnost dané obce. Nádraží by mohlo být od dané obce vzdáleno i několik kilometrů, což by znamenalo dlouhou docházkovou vzdálenost. Tramvajová trať mohla být vedena centrem obce, zastávky pak bylo možno situovat na více místech, tudíž dostupnost pro cestující byla jednoznačně výhodnější. Některé trasy zahajovaly provoz v podobě koňky, přičemž v průběhu let došlo k elektrifikaci, některé začínaly s parním provozem. Trasy parních tramvají pak byly v dalších letech buďto elektrifikovány anebo jako dráhy s parním provozem dojezdily. První meziměstské tramvajové tratě byly zrušeny již po roce 1930, další, mnohem větší vlna rušení začala po roce 1955. Úlohu meziměstských tramvají postupně s rozvojem automobilismu přebíraly autobusy. Na přiloženém plánku je schéma meziměstských tramvajových tras k roku 1954 a jsou zde doplněny údaje o jejich rušení.

Via Valtellina, motorový vůz #47 s vlekem #148. | červen 1998
Historie tratě do Limbiate (rozchod 1445 mm, tedy stejný, jaký má síť městských tramvají) začíná rokem 1882. V tom roce je zahájen provoz koňské dráhy do tenkrát samostatného města Affori. Nová linka koňky začínala svoji jízdu v centru Milána (Bastioni Porta Volta) a společně s tehdejší linkou do Desia a Giussana (otevřenou již v roce 1881) dojela ulicí Carlo Farini na Pza Maciachini. Tam pak od této linky odbočila vlevo a pokračovala ulicemi Carlo Imbonati, Pellegrino Rossi a v Affori na ulici Vincenzo da Seregno měla konečnou. Zajímavý byl souběh koňky do Affori a parní tramvaje do Desia v úseku Pza Maciachini – Bastioni Porta Volta, vedoucí ulicí Carlo Farini. Tady to fungovalo tak, že po jedné koleji jezdila obousměrně koňka do Affori a po druhé, souběžné koleji pak parní tramvaj směr Desio a Giussano.

Konečná zastávka Comasina se soupravou vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #552. | 18.5.2018
Historický vůz #92 ve společnosti vlečného vozu #161 v depu Varedo. |
Interiér vozu #92 v depu Varedo. | 18.5.2018
Služební vůz #90 ve společnosti vozu #544 ze soupravy vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v depu Varedo. | 18.5.2018
Stanoviště řidiče vozu #92 v depu Varedo. | 18.5.2018
Stanoviště řidiče vozu #90 v depu Varedo. | 18.5.2018
Depo Varedo a vlečný vůz #161. | 18.5.2018
Depo Varedo a vozy z roku 1926 a 1960. | 18.5.2018
Depo Varedo s vozem #90 z roku 1926. | 18.5.2018
Před depem Varedo zachycená souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #536. | 18.5.2018
Detail spojení řídícího a motorového vozu. | 18.5.2018
interiér vozu #535. | 18.5.2018
Konečná zastávka Limbiate Ospedale se soupravou vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #535. Levá kolej se zřejmě dlouhodobě nevyužívala a sloužila jako nástupiště. | 18.5.2018
Konečná zastávka Limbiate Ospedale se soupravou vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #536. Pravá kolej se zřejmě dlouhodobě nevyužívala a sloužila jako nástupiště. | 18.5.2018
Míjení se se soupravou vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #551 na výhybně. | 18.5.2018
Trasa do Limbiate byla jednokolejná. | 18.5.2018
Souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #535 v konečné zastávce Comasina. | 18.5.2018
Souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #536 v konečné zastávce Comasina. | 
title=
Detail spojení vozů v soupravě Treno Bloccato. | 18.5.2018
Souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #535. | 18.5.2018
Konečná zastávka Limbiate Ospedale se soupravou vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #536. Z prostoru levé zaasfaltované koleje probíhá takřka vysokohorský nástup cestujícího. | 18.5.2018
Souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #536 zachycená u depa Varedo. | 18.5.2018
Souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #545 z roku 1960 zachycená u depa Varedo. | 18.5.2018
Kabina řidiče ve vozu #535. | 18.5.2018
V roce 1900 byla linka Milano, Porta Volta – Affori elektrifikována, zatímco do Desia a Giussana jezdila nadále tramvaj parní. Provoz na ulici Carlo Farini fungoval v podstatě stejně, jako před tím. Po jedné koleji jezdila obousměrně elektrická tramvaj do Affori a po druhé koleji stále parní tramvaj ve směru Desio – Giussano. Až v roce 1911 byl zaveden na ulici Carlo Farini dvoukolejný provoz, přičemž byl tento smíšený: parní tramvaj směr Desio a elektrická tramvaj do Affori. V roce 1915 byla elektrická dráha prodloužena z Affori přes Via Rubicone do Comasiny a dále pokračovala až do Vareda, kde byla vystavěna vozovna. V té době se vynořil požadavek na prodloužení této tramvajové linky do blízkého města Limbiate, konkrétně k nemocnici, která se nacházela a stále nachází ve čtvrti Mombello. Na základě královského výnosu byla stavba povolena a v roce 1920 zde byl zahájen provoz.

V roce 1932 byl zahájen provoz na krátké odbočce z Affori do sousedního městečka Bruzzano (ulice Vincenzo da Seregno).

V roce 1958 byla linka z Limbiate (jakož i linka jedoucí ve směru z Desia) zkrácena do nového obratiště Via Valtellina. Důvodem byly stále vznikající nepravidelnosti na traťových úsecích, které byly obsluhovány městskými i meziměstskými linkami. Například ulicí Carlo Farini v té době jezdily v hustém intervalu pravidelné linky 7, 8 a 17 a souběžně s nimi meziměstské linky do Limbiate, Bruzzana a Giussana. Meziměstské linky bývaly v době špiček obsluhovány až sedmivozovými vlaky, čímž pak býval narušován provoz městských linek. Mohli bychom i tvrdit, že dlouhý meziměstský vlak mohl působit zpoždění vozům linek městských.

Když bylo zavedeno v roce 1959 značení meziměstských linek římskými číslicemi, byla linka do Limbiate označena jako XVII, linka do Bruzzana jako IV.

Když se Bruzzano k 1. lednu 1961 stalo součástí Milána (Affori již od roku 1923), obdržela tramvaj do Bruzzana statut městské linky. Dostala číslo 9 a jezdila z Bruzzana do centra Milána na largo Cairoli. Nasazovány na ní byly článkové vozy řady 4000.

V srpnu roku 1966 je linka 9 i s trasou do Bruzzana zrušena. Spojení z Via Valtellina do Limbiate dostává později vnitropodnikové označení jako linka číslo 179.

V roce 1999 končí symbióza městských a meziměstských tramvají na ulici Carlo Farini. Touto ulicí byla od 15. září 1994 vedena již jen linka 3, jezdící z jižního předměstí Milána Gratosoglio do konečné zastávky Bovisa, pza Bausan. Tramvajová linka z Limbiate je ukončena již v Affori, čímž je odříznuta od ostatní tramvajové sítě. Mimochodem, tramvajová linka od Desia je ukončena v Niguardě a úsek Niguarda – Pza Maciachini byl rovněž mimo provoz. Obratiště Via Valtellina je opuštěno a posléze zrušeno.

V prosinci roku 2003 je obnoven provoz v úseku Pza Maciachini – Niguarda a začala zde jezdit linka 4, obsluhovaná nízkopodlažními vozy Sirio. Od 14. června 2010 je ulice Farini obsluhována linkami 2 (Pza Negrelli – Bovisa, Pza Bausan), která nahradila přesměrovanou linku 3, a 4 (Largo Cairoli – Niguarda).

V roce 2011 je tramvajová linka do Limbiate opět kratší. Zkrácena je do relace Limbiate – Comasina, ke stanici metra M3. Současně je, údajně dočasně, zrušena i trať Desio – Niguarda.

V posledním období měla trať Comasina – Limbiate asi 11,60 kilometrů délky. Byla celá jednokolejná, na výhybnách se při míjení uplatňoval žezlový systém. Vlakovou četu tvořili řidič a vlakvedoucí, jehož povinností bylo nejen hlídat nástup a výstup cestujících, ale i předávání – přebírání žezla.

Vozový park tvořily čtyřnápravové motorové a vlečné vozy různých typů. Motorové vozy typu Desio (z roku 1926) a Reggio Emilia (z roku 1928) byly vybaveny natolik silnými motory, že mohly mít připojených až 6 vlečných vozů. Tito klasikové byli typickým obrazem tramvají do Limbiate do roku 1982. Když byl zastaven provoz meziměstských tramvají do Vimercate a Vapria, jsou z těchto linek na linku do Limbiate přesunuty třívozové vlaky, tzv. Treni Bloccati. Historie těchto vlakových souprav je docela zajímavá. V roce 1953 bylo vyrobeno 12 čtyřnápravových motorových vozů řady #501 – #512 (výrobce Officine Tallero – použita fota z knihy Tramways in Milan in colour 1954–1978). Již v letech 1950–1951 bylo vyrobeno 30 čtyřnápravových vlečných vozů řady #347 – #776 (výrobce Stanga – použita fota z knihy Tramways in Milan in colour 1954–1978). Při návrzích na stavbu městské rychlodráhy se začalo uvažovat o soupravě, která by měla vozy uzpůsobený pro mnohočlenný provoz, a pro snazší manipulaci na konečných obousměrná. První takový vlak byl sestaven v roce 1960 z motorového vozu #505 a vlečných vozů #370 a #371. Motorový vůz byl umístěn uprostřed a vlečné vozy byly dovybaveny řidičskými stanovišti a mnohočlenným řízením. Další vlaky pak byly takto sestaveny do roku 1964. Dokud jezdily na tratích do Vapria a Vimercate, napájených 1200V, měly tyto vlaky trakční obvody na 600V (pro odebírání proudu sloužily 2 tyčové sběrače – po jednom na řídících vozech) a také na 1200V (pro odebírání proudu z této sítě sloužil pantograf, umístěný na voze motorovém).

Po převedení těchto vlaků na linku do Limbiate (resp. do Desia) byly obvody pro 1200V odejmuty.

Zajímavou kapitolou je vozový park linek IV a 9 do Bruzzana. Linka IV byla od roku 1945 obsazována článkovými tramvajemi řady 3000. Tyto vozy (#3000 – #3023; použita fota z knihy Tramways in Milan in colour 1954–1978) byly sestaveny v letech 1932–1935. Ke stavbě jednoho článkového vozu byly použity 2 vlečné vozy řady #1301 – #1500 z roku 1924. Tyto byly pevně spojeny přes krátký samonosný střední díl. Poháněny byly oba podvozky; kapacita byla srovnatelná se soupravou klasického motorového a vlečného vozu, ovšem s tou výhodou, že k odbavení vlaku postačoval jen jeden průvodčí a že poháněny byly všechny nápravy. Během bombardování Milána v roce 1943 bylo celkem 17 těchto vozů těžce poškozeno. Sedm jich pak bylo převedeno na meziměstskou službu, konkrétně na obsluhu linky do Bruzzana. V období vyšších přepravních nároků jezdil tento článkový vůz s dvounápravovým vlečným vozem řady #1301 – #1500.

V roce 1961 dostává linka do Bruzzana charakter linky městské a dostává označení jako linka 9. Článkové vozy řady 3000 jsou vyřazeny a na linku 9 jsou nasazeny vzhledově podobné článkové vozy řady 4000. První prototyp (#4000) této kloubové tramvaje byl sestaven v roce 1935. Tady se jednalo o pevné spojení motorového vozu řady #601 – #729 a vlečného vozu řady #1301 – #1500. Poháněny však byly jen první dvě nápravy. Do roku 1942 jich bylo sestaveno ještě dalších 24 (#4001 – #4024). Další vozy (#4025 – #4049) pak byly sestaveny ještě v letech 1947–1948. V roce 1956 byl pak vozu #4016 motorizován i zadní podvozek; současně byl vůz přečíslován na #4101. Z dalších čtrnácti dvounápravových vozů řady #601 – #729 bylo pak v roce 1960 sestaveno 7 stejných kloubových vozů #4102 – #4108. Vozy řady 4000 byly postupně vyřazovány od roku 1961, 10 vozů, u kterých byla dosavadní dřevěná vozová skříň vyměněná za ocelovou, bylo ve stavu do roku 1976. Vozy řady #4101 – #4108 byly rovněž ve stavu až do roku 1976, přičemž ani vozy řady 4000 a ani vozy #4101 - #4108 od roku 1970 do pravidelného provozu nezasahovaly. Po jejich vyřazení byly všechny sešrotovány. Fota vozů řady 4000 jsou rovněž z knihy Tramways in Milan in colour 1954–1978.

Ospedale Limbiate a souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v čele s vozem #538 v poslední den provozu. | 30.9.2022
Souprava vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v poslední den provozu s čelním vozem #551. | 30.9.2022
Ultima corsa a smutečně vyzdobený vůz #535 ze soupravy vozů tvořících jednotku Treno Bloccato v poslední den provozu. | 30.9.2022
Výhybna Cassina Amata s čelními vozy #535 a #551 tvořícími jednotky Treni Bloccati v poslední den provozu. | 30.9.2022
V posledním provozním období (můžeme charakterizovat od roku 2011 do 2022) jezdily na lince do Limbiate soupravy Treni Bloccati. V intervalu 25 minut jezdily 4 vlaky. Protože se stav kolejí stále zhoršoval, býval provoz na různě dlouho dobu přerušován. Od roku 2017 byl provoz omezen na pouze ranní a odpolední špičku pracovního dne, přičemž v sobotu se jezdilo jen ráno (platil stejný jízdní řád jako od pondělka do pátku). Ráno jezdila tramvaj od 5:30 do 10:00 a odpoledne pak od 16:00 do 21:00. V čase, kdy tramvaj nejezdila, byli cestující odkázáni a linky autobusů. Od roku 2011 vypravovala vlaky na tuto trasu vozovna Varedo. Tam byly k vidění také služební vůz typu Reggio Emilia (#90) a dále historický vůz #92 (stejného typu; série #85 - #92; oba z roku 1928). Kromě těchto byl ve stavu ještě historický vlečný vůz typu Carovana číslo 161 (série #140 – #179; výrobce Carminati e Toselli)). Ten byl vyroben v roce 1918 a v roce 1963 prošel rekonstrukcí.

Rušení provozu meziměstských tratí mezi lety 1954–2022.
Plánek linkového vedení z roku 1975.
Od 1. října 2022 byl provoz na trati do Limbiate zastaven. Jako důvod byl udáván stále zhoršující se stav tratě (na stále více místech přibývaly návěstidla, přikazující pomalou jízdu) a také přestárlost vozového parku. Jaký osud čeká historické tramvaje (#92, #161), případně vozy další, není ještě přesně stanoveno. Hovoří se o tom, že by se historické vozy #92, #161 převezly do vozovny Precotto. S těmito historickými vozy by se do depa Precotto měl dostat i jeden z třívozových vlaků Treno Bloccato, který by se stal rovněž vlakem historickým. O jejich příležitostných výjezdech do městské sítě se zatím nijak nejednalo.

Služební jízdní řády tratě Milano – Limbiate ve formátu .pdf:

Služební jízdní řády tratě Milano – Limbiate

Text: František Zahnáš

www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1737
web postaven na redakčním systému phpRS
ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2023