|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lucemburk 2018Lucemburk, lucembursky Lëtzebuerg (vyslovováno přibližně jako “lécebueš”) je hlavním městem Lucemburska, a také jedním ze tří hlavních měst Evropské unie. Kromě sídla Evropského soudního dvora zde mají budovy i další instituce, jako sekretariát Evropského parlamentu, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka nebo Evropský statistický úřad. Samotné město má jen 130 tisíc stálých obyvatel, přičemž 70 % z nich jsou cizinci. Pod tímto tlakem dochází v Lucembursku v posledních letech k určité formě národního obrození, které se projevuje i v nově zaváděném páteřním dopravním systému, ve kterém je národní jazyk použit jako hlavní, což nebývalo vždy pravidlem.
Již před rokem 2010 tak začaly být na páteřní linku z Hlavního nádraží přes centrum a Kirchberg na letiště nasazovány tříčlánkové velkokapacitní autobusy VanHool AGG300, Hess LightTram a jejich hybridní nástupci VanHool Exquicity a Hess Urevo, ale ani to situaci nedokázalo vyřešit. Z historického hlediska stojí za zmínku, že Lucemburk měl v minulosti tramvajovou síť délky přes 30 km s devíti linkami, ta byla ale od počátku šedesátých let podobně jako jinde utlumována ve prospěch autobusů. Její provoz byl zcela ukončen v roce 1964 a nyní je připomínán v místním muzeu MHD Tramsmusée s pár stovkami metrů zatrolejovaných kolejí, otevřeném roku 1991 ve čtvrti Hollerich. Stav sítě v době největšího rozmachu sítě (v roce 1952) ilustrují mapy od autora Gabor Sandi (podklady OpenStreetMap, licence CC-BY-SA), pod odkazem naleznete podrobnější informace o tehdejší síti. Stav sítě v roce 1952.png Stav sítě v roce 1952 (detail).png
Likvidace tramvajového provozu byla konečně napravena koncem roku 2017 spuštěním nového páteřního systému postaveného na velkokapacitní tramvaji s novým přestupním uzlem mezi MHD a železniční tratí. Celý tramvajový systém na základě soutěže postavila a provozuje společnost LuxTram, jejíž stránky jsou dostupné pouze ve Francouzštině a Němčině, což je pro Lucembursko i přes snahy o národní obrození příznačné. Na stránkách jsou i fotografie z výroby vozů CAF Urbos 3 a z prostor vozovny. Sedmičlánkové vozy jsou 45 m dlouhé, 2,65 m široké, jsou osazeny jedním sběračem a pojmou 422 cestujících. Konsorcium LuxTram pro počáteční etapy provozu pořídilo 21 vozů. Napětí v troleji je 750 V. Každý článek je označen číslem soupravy za/pod nímž je písmeno vyjadřující typ článku a jeho pořadí.
Při první etapě realizace došlo k vybudování vozovny s veškerým zázemím na východním okraji čtvrti Kirchberg a trati s minimem oblouků vedoucí po třídě J. F. Kennedyho, kde byl již z dřívějška pro tramvajové těleso vyčleněný pás se zakončením před mostem Velkovévodkyně Charlotty, známým též pod přezdívkou Červený most (Rout Bréck), který našinci výškou nad kaňonem a dobou vzniku může vzdáleně připomínat Nuselský.
Již první krátký úsek, který pokryl jen čtvrť Kirchberg (8 zastávek), zejména díky novému přestupu na železnici a přetrasování autobusových linek přebral velkou část přepravních výkonů a prokázal potenciál nového dopravního systému.
Pro přestup na železnici byla vybudována nové stanice Pfaffenthal-Kirchberg na stávající trati ve svahu pod mostem Rout Bréck. Zastávka tramvaje Rout Bréck / Paffendal (název je na rozdíl od železniční stanice v lucemburštině) je s železniční stanicí propojena dvěma dvojicemi velkokapacitních kabinových lanovek, odjíždějících v cyklech v řádech jednotek minut. Dále do údolí, do čtvrti Pfaffenthal (pardon, Paffendal), je z železniční stanice možné pokračovat po venkovním schodišti nebo párem výtahů.
Další etapa bude pokračovat přes Rout Bréck na dohled od centrálního autobusového nádraží Hamilius, jehož dny se pomalu sčítají, ale o tom až příště.
Pro řízení provozu tramvají jsou jak je v této části Evropy zvykem použita pražcová návěstidla, která z pohledu našince působí ve srovnání s čočkami poněkud humpolácky. Pro řízení provozu na přejezdech a přechodech přes tramvajovou trať mimo křižovatky se používá hybrid mezi běžným křižovatkovým SZZ a signalizací na železničních přejezdech. Jde o dvojici nebo trojici komor na svislo, přičemž horní dvě komory svítí vždy červeně, případná třetí vespod je žlutá. Signalizace na přejezdech se aktivuje až s blížící se tramvají, většinu doby je tedy zhasnuta. Tramvajové těleso je systematicky značeno příkazovou značkou se symbolem tramvaje. Jelikož Lucemburčané stejně jako my ukončují příkazové značky včetně stezky pro cyklisty nebo trati pro tramvaj, tak se křižovatky podobají lesu značek.
Text: Želva
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |