|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lucemburk 2023Tramvaje díky kapacitě vozů a jízdě po vlastním tělese na prakticky celé trase plní pro město spíše roli lehkého metra. Vozový park tvoří 33 sedmičlánkových tramvají Urbos 3 výrobce CAF (o 12 více oproti stavu při uvedení systému do provozu v roce 2017), dlouhých 45 m a širokých 2,65 m s kapacitou 422 cestujících, z toho 76 sedících. Tramvaje jsou 100% nízkopodlažní a mají hnané všechny podvozky kromě jednoho, umístěném pod článkem, který nese sběrač. Nízkopodlažnost si v článcích s trakčními podvozky vybírá svou daň v podobě masivních bočnic, zabírajících šířku jednoho sedadla po každé straně, což je obecný neduh řady Urbos. Článek se sběračem se v interiéru od ostatních liší tenčími bočnicemi a osazením 4 sedadel navíc. Zajímavým designovým prvkem je tónování dveří v každém článku jinou barvou. Ohlašování názvů zastávek je stejně jako celý informační systém tramvaje primárně v Lucemburštině. Každá zastávka má svoji vlastní znělku, během jejíhož přehrávání je její název vysloven postupně mužským i ženským hlasem pro případ, že by cestující první hlášení přeslechl. Znělky nepůsobí rušivě, celé hlášení je příjemné na poslech.
Z hlediska srovnání s Prahou, kde je nebližším typem Škoda 14T, netrpí tramvaje v Lucemburku i přesto, že nemají otočné podvozky, házením do stran při nájezdu do oblouků. Další srovnání je v šířce spáry mezi nástupní hranou tramvaje a obrubníkem, která je v Lucemburku srovnatelná spíše se spárou v osobním výtahu, podlaha vozu i nástupiště jsou navíc ve stejné výšce. Poslední zajímavé srovnání spočívá v absenci trolejí v historickém centru (7 mezistaničních úseků), které tramvaje překonávají na baterie/superkapacitory díky systému ACR (Acumulador de Carga Rápida) výrobce CAF, vyvinutém pro rychlonabíjení v zastávkách. Za zmínku také stojí, že veškerá hromadná doprava s výjimkou 1. třídy ve vlacích je v celém Lucembursku od března 2020 pro všechny zadarmo, což si Velkovévodství může dovolit, jelikož se opakovaně umisťuje na nejvyšších příčkách žebříčků HDP na obyvatele. Na zastávkách již nezabírají místo žádné automaty na jízdenky, ve vozech nejsou žádné označovače, a organizátor dopravy nemate hlavy cestujících složitým systémem tarifních pásem.
První etapa v úseku Luxexpo – Rout Bréck Paffendal, čítající 8 stanic, novou železniční stanici Kirchberg-Pfaffenthal a lanovky, které je propojují, byla spuštěna koncem roku 2017, viz článek Lucemburk 2018.
Druhá etapa následovala již v létě 2018 prodloužením přes Rout Bréck (Červený most přes údolí Alzety) do zastávky Stäreplaz / Étoile, čímž se přiblížila k historickému centru. Třetí etapa prodloužila trať dále okolo historického centra a most Pont Adolphe nad kaňonem říčky Pétrusse k Hlavnímu nádraží. Při ní došlo k výraznému zmenšení centrálního autobusového nádraží Hamilius kousek od historického náměstí na zastávku a doplnění zástavbou na uvolněném prostoru. Kvůli zavádění tramvají musel být rekonstruován historický most Pont Adolphe, do nějž byla integrována podvěšená lávka pro pěší a cyklisty, poskytující zároveň ochranu před nepřízní počasí.
Tato etapa měla na každodenní život Lucemburčanů největší dopad, trať měla již 15 zastávek. Čtvrtá etapa prodloužila koncem roku 2022 trať o další dvě zastávky do nové konečné Lycée Bouneweg (“bunveš”), kde jsou vedle dvou v budoucnu průjezdných kolejí po stranách další dvě kusé koleje pro úvraťové obracení vlaků, protože se s touto zastávkou po dalším prodloužení počítá pro ukončení některých spojů (pásmový provoz). Provozní hodiny jsou obdobné jako u pražského metra, interval od 3,5 minuty ve špičce až po 15 minut v pozdně večerních hodinách. Cestovní doba mezi konečnými zastávkami Luxexpo a Lycée Bouneweg je 27 minut při průměrné rychlostí 20 km/h.
Pátá etapa je v době psaní tohoto článku budoucí. Na jaře 2024 dojde k prodloužení o dalších 5 zastávek směrem na jih s přestupními vazbami na železnici, autobusové linky a také dvojici nových parkovišť P+R.
Zatímco předchozí 4 etapy prodlužovaly trať jihozápadním směrem, poslední, šestá etapa stávající vlny rozvoje prodlouží trať směrem na východ. Novostavba tělesa v polích podél dálnice připojí mezinárodní letiště Findel. Na této části tratě, která je ve výstavbě od října 2024 budou jen 2 zastávky, ale s velmi dlouhým mezistaničním úsekem. Tato trať již bude mít rychlodrážní charakter. Linka T1 se tak rozroste na 10 km délky s 24 zastávkami.
V září 2023 byla schválena dohoda o výstavbě prodloužení tratě za 3 miliardy € do čtvrti Belval na západním okraje města Esch-sur-Alzette, což je aglomerace s 31 tisíci obyvateli vzdálená 17 kilometrů vzdušnou čarou jihozápadním směrem od hlavního města. Nová trať bude mít 13 zastávek, bude dlouhá 17,5 km a povede podél dálnice A4, což si vynutí úpravu dálničních sjezdů. Trať bude budována po etapách mezi lety 2028 a 2035 a povede podél ní nová cyklostezka. Průměrná rychlost na této části tratě bude 50 km/h, což je možné díky tomu, že na většině úseků bude maximální rychlost 70 km/h. Pro zajištění obsloužení nové meziměstské trati bude vozový park posílen pořízením dalších 24 devítičlánkových vozů délky 56 metrů se 150 sedadly, což si vynutí prodloužení některých stávajících zastávek o 5 metrů. V nových vozech tak bude s ohledem na určení pro meziměstskou trať výrazně větší poměr obsaditelnosti sedícími oproti stojícím cestujícím. Od projektu si politici slibují redukci automobilového provozu mezi oběma městy o 3. Nová meziměstská trať spadá do Národního plánu mobility (PNM 2035), v rámci kterého se zároveň rozroste síť v hlavním městě na 4 linky. Cca polovina nových tratí na území města bude ve stopě sítě, jejíž provoz byl ukončen v roce 1964. Páteřní část systému však je v provozu již nyní v podobě linky T1, která je na mapách rozvoje značena červenou barvou.
Vraťme se ještě k dalšímu, neobvyklému prostředku MHD – osobním výtahům v Lucemburku, které zde mají svoji tradici a jsou přístupné pro pěší i cyklisty. Ten nejstarší do čtvrti Grund, vybudovaný již v roce 1987 (viz článek na Luxembourg Times, v článku je spousta fotografií), překonává převýšení 45 metrů a v roce znovuzavedení tramvaje oslavil shodou okolností 30 let provozu. Výtahová šachta je vyražena ve skále a ve spodní stanici k němu vede 55 metrů dlouhý přístupový tunel. Na opačné straně historického centra byl v roce 2016 do údolí naproti nové železniční stanici otevřen výtah do čtvrti Pfaffenthal. Hlavní rozdíl oproti tomu do čtvrti Grund je, že je panoramatický, a svezení v něm se tak stalo i vyhledávanou turistickou atrakcí.
Na závěr fotografická pozvánka do města z pohádkového údolí řeky Alzety.
Text: Želva
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |