Po nástupu vozů
T1 se v roce 1955 v pražských ulicích objevil nový typ tramvají, výrobcem
označený jako T2. Příliš stísněný interiér vozů
T1 a nemožnost úpravy tohoto typu pro provoz na rozchodu
1000 mm vedly k vývoji typu T2.
Podvozky zůstaly beze změn, i elektrické výzbroje se úpravy v podstatě nedotkly.
Úpravy tak poznamenaly zejména
vozovou skříň, která byla delší i širší, čímž se sice zvětšila obsaditelnost
vozu, ale pro zvětšený obrys vozu se musela zejména na křižovatkách upravovat
osová vzdálenost kolejí v obloucích. (Viz též typ
KT8D5).
Čela vozové skříně byla nově vzhledově upravena včetně charakteristické masky
"fousu" u čelního reflektoru architektem Kardausem, zřízením otvíracích
bočních oken u řidiče došlo k podstatnému zlepšení jeho pracovních podmínek.
První dva vozy byly jako prototypy pod ev. č. 6001 a 6002 předány do provozu
v roce 1955. Vůz ev. č. 6001 měl podélná sedadla
ještě jako typ
T1, ev. č. 6002 již
příčná v uspořádání 2+1, čímž se uměle snížila obsaditelnost. Zvětšené
rozměry a robustnější řešení vozu T2 znamenalo totiž drastický nárůst
hmotnosti oproti vozu
T1 o 1,6 tuny!
Sériová výroba vozů T2 byla zahájena v roce 1957, do Prahy však již žádný
další vůz tohoto typu dodán nebyl. Na přelomu let bylo vozu ev. č. 6001
rekonstruováno přední čelo na provedení se dvěma reflektory a tyčový sběrač
byl nahrazen pantografovým. V roce 1965 byl tento vůz předán
Dopravnímu podniku Olomouc, kde byl
zařazen pod ev. č. 115. Přes veškerou snahu tamních tramvajových
nadšenců se však nepodařilo tento
PRVNÍ PROTOTYP
a tedy jedinečný vůz svého typu zachránit jako muzejní vozidlo. Pro
"nedostatek prostoru" na odstavných plochách
Dopravního podniku Olomouc. Počátkem roku
1986 byl tento vůz společně s T2 ev. č. 113 odvezen na odstavnou kolej v
Neředíně, kde se staly oba vozy vítaným terčem zábavy. Zde trpělivě vyčkávaly do konce ledna aby pak od
vandalů zcela zdevastovány podstoupily potupnou likvidaci autogenem...
Poněkud šťastnější osud postihl vůz ev. č. 6002, který byl
v roce 1956 vystaven na mezinárodním veletrhu v Brně a následně zapůjčen
Dopravnímu podniku Liberec.
Obdržel úzkorozchodné podvozky a tím se stal prvním vozidlem typu T na rozchodu 1000 mm. Dále byl předán
do Bratislavy, kde jezdil bez výraznějších poruch.
Dopravní podnik Bratislava vyšel v roce 1977 vstříc
žádosti
Dopravního podniku
Praha o navrácení vozu pro muzejní účely. Ve smíchovské Tatře byla vozová
skříň posazena na dva zcela nové podvozky normálního rozchodu, které Tatra
věnovala. Pak byl vůz zprovozněn ve vozovně Motol a než se dočkal velké opravy v Ústředních dílnách DP,
vykonal i několik zkušebních a zvláštních jízd. Devadesátá léta minulého století přinesla zrychlení tempa
oprav a v roce 2000 se vůz T2 pražského evidenčního čísla 6002 stal novým exponátem Muzea městské hromadné
dopravy ve vozovně Střešovice. O významu tohoto vozu svědčí i fakt, že je zapsán v Seznamu chráněných
kulturních památek Ministerstva kultury České republiky pod pořadovým číslem 16.
Fotografie: © Pražské tramvaje, © Miroslav Křehlík a archiv