Pozůstatky tratě do Královské Obory

Kousek od centrální části Královské obory, přezdívané Stromovka se do dnešních dnů dochoval další z pozůstatků pražské tramvajové minulosti - o to vzácnější, že pamatuje ještě slavnou éru pražské koňky. Vedle zahradnického domku, dříve však administrativní budovy vozovny Královská obora leží v zemi pár desítek metrů tramvajových kolejí.

Když podnikatel Otlet uzavíral v roce 1882 s pražskou obcí smlouvu o dalším rozšíření sítě koněspřežné tramvaje, uvažovalo město o výstavbě tratě koňsky i do Královské Obory. S ohledem na to, že tento úsek měl být provozován jen sezónně a podnikateli Otletovi se do takto nejisté tratě nechtělo investovat, byla trať uvedena do provozu až 5. dubna 1885. 30. června 1898 odkoupila pražská obec od podnikatele Otleta jeho koněspřežnou dráhu a počínaje 1. červencem správa i provoz přešly na Elektrické podniky královského hlavního města Prahy. Již 11. července 1898 byly zahájeny příslušné stavební práce na elektrifikaci tratě do Královské Obory a již ke konci září byla přestavba celé tratě dokončena. Dne 28. září 1898 zahájila svoji činnost první - provizorní - vozovna elektrické dráhy v Královské Oboře, která byla následně mnohokráte přestavována a rozšiřována. S tím souviselo i nové uspořádání kolejiště před samotnou vozovnou. Nad koncovým úsekem vlastní tramvajové trati byl vybudován samostatný přístřešek zakrývající zastávkový prostor. Vjezdová část byla otevřená, zadní stěna byla prosklená s průchodem pro pěší. Ke konci roku 1936 Správní rada Elektrických podniků rozhodla o definitivním zrušení vozovny a 5. listopadu požádala ministerstvo železnic o souhlas s jejím zbouráním. Likvidace vozovny a kryté zastávky probíhala od 18. ledna 1937. Návazně bylo sneseno trolejové vedení a remízní kolejiště. Vlastní tramvajová trať zatím zůstala beze změn. V roce 1943 se však zrodil projekt tramvajové tratě z Kobylis do Letňan ke strategickým továrnám. Trať dlouhá takřka 4,5 kilometru měla být z úsporných důvodů jednokolejná s výhybnami a koncovou smyčkou. Pro stavbu však nebyly k dispozici nové kolejnice a proto se uvažovalo o využití starších kolejnic. V případě trati do Královské Obory bylo navrženo zrušení 505 metrů levé koleje a 427 metrů pravé koleje. Ministerstvu dopravy byl nakonec předložen mírnější návrh spočívající ve zrušení obou traťových kolejí v délce 397 metrů. Realita byla nakonec jiná - zrušeno bylo 637 metrů levé traťové koleje a 435 metrů pravé traťové koleje. Ze stavby tramvajové trati Kobylisy - Letňany, kvůli níž byla trať v Královské Oboře snesena, nakonec sešlo.

Přestože důvodem ke snesení tramvajové tratě byla naléhavá potřeba kolejnic, pár metrů jich do dnešních dnů přežilo. Půjdeme-li pomyslným prodloužením odstavné koleje smyčky Výstaviště po asfaltové cestě, před bývalou administrativní budovou vozovny Královská obora leží dodnes jejich několik desítek metrů. Pravda, musíte botou trošku hrábnout do písku, protože zahradnická firma si zde v roce 2000 zřídila parkoviště, ale alespoň jednu, která tvoří oporu asfaltovému chodníku naleznete i bez tohoto úkonu...

Fotocesta po torzu tramvajových kolejí v Královské Oboře