|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Smyčka Bílá Hora
Možná bychom v úvodu vyprávění o smyčce Bílá Hora mohli, s trochou nadsázky vypíchnout, že závěrečný úsek tratě Vypich – Bílá Hora, včetně smyčky samotné, nebyl vybudován na území Prahy, ale obce Řepy, připojené k hlavnímu městu až v roce 1968.
Stavět se tak začalo i v oblasti Bílé Hory a místní obyvatelé se dožadovali prodloužení tramvajové trati až na Bílou Horu. Jenže vše zhatila finanční recese, která postihla tehdejší i Elektrické podniky. Tento stav byl způsoben velkou finanční krizí na konci dvacátých let 20. století. V roce 1930 si Elektrické podniky zajistily alespoň koncesi na dopravou autobusovou. Jenže ani k jejímu zprovoznění se neměly, a tak bez koncese, kterou získal až takřka o rok později, začal v úseku podnikat Jan Holub. Vypukl doslova nesmiřitelný konkurenční boj, který Elektrické podniky donutil k zahájení provozu na vlastní autobusové lince od prosince 1932. Nesmiřitelný boj, přinášející pro cestující jistě příjemnou snahu o snižování ceny jízdného na úkor konkurence z obou stran skončil až v roce 1937. V tomto roce totiž začala stavba dvoukolejného prodloužení na Bílou Horu a 17. října zde byl zahájen provoz. Trať byla v celé délce dvoukolejná. Protisměrné koleje s osovou vzdáleností 8,9 metrů mezi Vypichem a Malým Břevnovem oddělovalo vysázené stromořadí. Trať byla v tomto úseku vedena na samostatném tělese jižně od vozovky Bělohorské ulice. Následující úsek tratě byl veden středem zužující se komunikace. Na konci tratě byla vybudována jednokolejná smyčka na prostranství před kostelem Panny Marie Vítězné. Jistě není bez zajímavosti, původní projekt počítal s následnou dostavbou jižní vozovky Bělohorské ulice, a proto byly sloupy trakčního vedení umístěny na jižní straně od tratě v takové vzdálenosti, aby bylo možné v případě potřeby doplnit jižní vozovku, bez překládání sloupů. Po dostavbě vozovky by se tak trať ocitla ve středu komunikace. Jižní vozovka však byla nakonec postavena až v roce 1985... V letech 1974–1975 proběhla první velká rekonstrukce zdejší tramvajové tratě. Začala 20. května 1974 a původně se počítalo, že skončí na počátku prosince téhož roku. Nakonec se však protáhla až do dubna roku 1975, a provoz byl obnoven 1. května 1975. Během rekonstrukce byl vykácen zbytek stromořadí mezi protisměrnými kolejemi a trolejové vedení bylo zavěšeno na sloupy trakčního vedení s výložníky, umístěné mezi koleje se sníženou osovou vzdáleností na cca 4 metry. V úseku od Falcké ulice ke smyčce Bílá Hora se poloha tratě takřka nezměnila. Koleje byly uloženy na železobetonové pražce se zákrytovými panely. Ve smyčce Bílá Hora byla zprovozněna předjízdná kolej. V době svého zprovoznění na konci třicátých let minulého století byla tramvajová trať Vypich – Bílá Hora ukončena na volném prostranství před areálem kláštera. I přes postupný rozvoj území nedošlo dosud k přesunu tramvajové smyčky, případně k jejímu vhodnému zakomponování do veřejného prostoru. K této skutečnosti přispívá i celkové zanedbání údržby tohoto prostranství také v souvislosti se stále odkládanou realizací rekonstrukce Karlovarské ulice. Tramvajové obratiště tak v současné době neodpovídá požadavkům 21. století. Problematické je především umístění nástupních i výstupních zastávek pro cestující v levém oblouku, kdy řidič tramvajové soupravy není schopen pohledem do zpětného zrcátka zkontrolovat pohyb cestujících v prostoru dveří při výstupu a nástupu. Aby nedocházelo ke kolizi hrany nástupišť s průjezdným průřezem tramvajové soupravy, je zastávkový obrubník umístěn v dostatečné vzdálenosti od samotného vozidla. Velká vzdálenost obruby nástupiště od vozidla tak nutí cestující sestoupit z nástupiště do kolejiště a nastupovat z úrovně kolejí. Využití zastávek pro cestující pohybující se na invalidním vozíku je v podstatě nemožné. Proto se již před léty v rámci připravované rekonstrukce Karlovarské ulice mezi Falckou ulicí a hranicemi města Prahy prověřovalo přesunutí smyčky do různých lokalit, nejen například do prostoru autobusového obratiště, ale také do prostoru Mohyly na Bílé Hoře, řešilo se také prodloužení tramvajové trati ulicí Na Bělohorské pláni k ulici U Boroviček, případně až ke Slánské ulici. Jednání počítala také s variantou ponechání obratiště na svém místě, ale přesunem nástupních a výstupních zastávek před obratiště, do Karlovarské ulice. Přesto v roce 2023 proběhla pouze další výměna ojetých kolejnic v obloucích smyčky, spojená také s výměnou obou výhybek umístěných ve vozovce Karlovarské ulice. Deponovací kapacita smyčky v prostoru odstavných kolejí činí 13 vozů typu T.
Konstrukce tratě:
Celá tramvajová trať je vybudována klasickou metodou žlábkových kolejnic na příčných pražcích, zákryt v prostoru výhybek tvoří velká žulová dlažba, ve zbylém prostoru pak asfaltový koberec.
Popis tratě:
Smyčka Bílá Hora začíná ve vozovce Karlovarské ulice v rozjezdové radiově ovládané výhybce #665, která je vložena v křižovatce ulic Karlovarská a Zličínská. Za výhybkou obě koleje smyčky odbočí ze středu vozovky pravými oblouky, kterými překříží jízdní pruh pro automobily do prostoru mimo pozemní komunikaci. Obě koleje se napřimují a následují výstupní zastávky vnitřní a vnější koleje smyčky. Ještě v prostoru výstupní zastávek obě koleje pokračují levými oblouky do prostoru nástupních zastávek vnitřní a vnější koleje smyčky, které jsou také umístěny v provozně nepříznivých levých obloucích. Výjezd ze smyčky zabezpečuje světelná signalizace. Z prostoru mimo pozemní komunikaci se obě koleje levými oblouky dostávají do středu Karlovarské ulice a ve sjezdové výhybce se slučují do traťové koleje. Ta se po 40 metrech jednokolejného přímého úseku připojí k protisměrné koleji a Karlovarskou ulicí pak již pokračuje standardní dvoukolejná trať.
Zastávky umístěné na popisované trati:
- výstupní zastávka vnitřní koleje na samostatném tělese v obratišti Bílá Hora, 42 metrů za vjezdem do obratiště z Karlovarské ulice, nástupiště pro jeden vlak 2xT - výstupní zastávka vnější koleje na samostatném tělese v obratišti Bílá Hora, 47 metrů za vjezdem do obratiště z Karlovarské ulice, nástupiště pro jeden vlak 2xT - nástupní zastávka vnitřní koleje na samostatném tělese v obratišti Bílá Hora ve směru k zastávce Malý Břevnov, 10 metrů před výjezdem z obratiště do Karlovarské ulice, nástupiště pro jeden vlak 2xT. - nástupní zastávka vnější koleje na samostatném tělese v obratišti Bílá Hora ve směru k zastávce Malý Břevnov, 10 metrů před výjezdem z obratiště do Karlovarské ulice, nástupiště pro jeden vlak 2xT.
Provozované linky na popisované trati:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2025 |