Pohlednice Pražských tramvají... ...od zubačky Tanvald-Harrachov

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Pohlednice Pražských tramvají...
...od zubačky Tanvald-Harrachov


Jediná železniční trať v České republice se může chlubit třetí, ozubnicovou kolejnicí v podobě Abtovy ozubnice umístěné mezi kolejnicemi ve středu koleje... Jediná železniční trať, která je díky této unikátnosti zapsána od 17. března 1992 na seznam Národních kulturních památek s výjimkou staniční budovy v Desné. Smutnou realitou je ta skutečnost, že Ministerstvo kultury památku vedenou pod suchým označením 13137 / 5-5455 P eviduje v seznamu ohrožených památek... | 11.9.2011
Stávající podoba osobní dopravy na Zubačce, podél trosek kořenovské výtopny odjíždí šestivozový motorový vlak ve složení 810.597-5+24-29 521-8+810.471-3+810.425-9+24-29 513-5+810.263-4 do Tanvaldu. | 10.9.2011
Osobní vlak ve složení 810.263-4+24-29 513-5+810.425-9 v Kořenově vyčkává na svou druhou polovinu, která za chvíli dorazí od Harrachova. | 10.9.2011
Pokud se máme stručně pokusit v pár odstavcích popsat historii unikátní železnice mezi Tanvaldem a Harrachovem, na níž byly provozovány ještě unikátnější ozubnicové lokomotivy řady T426.0 musíme se v chladných vodách řeky Jizery vrátit o několik desetiletí zpátky...

Od poloviny 19. století jsou v oblasti Jizerských hor zakládány významné textilní továrny, sklárny i porcelánky, které potřebují kapacitní dopravní cestu, což horské komunikace nesplňují a jedinou nadějí se tak měla stát železnice. Strmé horské kopce však adhezní železnice snadněji zdolává rozvinutím tratě, s čímž souvisí samozřejmě vyšší stavební náklady. Také při stavbě tratě z Tanvaldu do Kořenova se plánovaly hodnoty adhezních tratí, ale investoři se nakonec rozhodli respektovat návrh Friedricha Seligmanna na strmější a tedy kratší variantu železnice s ozubnicí.

Pro naši dráhu byl zvolen dvouhřebenový systém Abtovy ozubnice se dvěma vůči sobě osově posunutými pásy. Stavba dráhy začala v roce 1899 a na poměrně krátké délce překonává výškový rozdíl 235 metrů. Stavební délka původní trati Tanvald – Kořenov byla 7,186 km, trať však dále z Kořenova, který byl přechodovou stanicí, pokračovala přes státní hranice. Při zahájení provozu 30. června 1902 byly na našem území zřízeny čtyři stanice, Tanvald, Desná, Dolní Polubný a Kořenov. Mezi Dolním Polubným a Kořenovem pak zastávka Kořenov. Po druhé světové válce byla po úpravě státních hranic k české části tratě připojena část původně německého úseku k dnešní stanici Harrachov, čímž délka trati dosáhla hodnoty 12,721 km.

Od železniční stanice Tanvald stoupá strmým sklonem dosahujícím místy až 57,9 ‰. Ozubnicový úsek začíná hned za Tanvaldem, nájezd lokomotiv je vyřešen tak, že úvodní část ozubnice, je připevněna na pružinách a postupně se zvyšující zuby jsou na začátku zaoblené. To všechno proto, aby zuby ozubnicového stroje snadno zapadly do ozubnice. Při najíždění lokomotivy na ozubnici je nutné snížit rychlost na 5 km/h a rychlost obou pohonů, adhezního i ozubnicového, musí být stejná. Následuje Ždárský tunel a ozubnice před stanici Desná končí. Nad desenskou stanicí následují dva mosty a Desenský tunel. Trať přechází do zářezu, na jehož konci odbočuje vlečka do skláren. Trať se blíží ke kamennému viaduktu nad Černou Desnou, na jehož počátku začíná druhý ozubnicový úsek a je zde zřízena nová zastávka Desná, Riedlova vila. Trať se přiblíží k Dolnopolubenskému tunelu, za nímž hned následuje stanice Dolní Polubný. Stanice původně měla dvě koleje, s unikátními ozubnicovými výhybkami, vyjmutými v roce 1992. Dnes je zde pouze průběžná kolej a výhybka odbočující do nákladiště. Ozubnice tedy končí nad horním portálem tunelu a začíná znovu zase v místě bývalé vjezdové výhybky od Kořenova. Za stanicí následuje největší stoupání celé tratě, v němž je zřízena zastávka Desná, Pustinská. Trať se přiblíží k zastávce Kořenov, za níž se koleje noří do nejdelšího tunelu tratě, pojmenovaného Polubenský, který měl původní délku 932 metrů. Při rekonstrukci tratě v letech 1958 - 1962 byl tunel prodloužen o osm metrů, aby mohla být rozšířena silnice nad ním. Tím tunel dosáhl délky 940 metrů a stal se ve své době nejdelším jednokolejným tunelem u nás. Kousek nad horním portálem ozubnice končí a trať se dostává do stanice Kořenov. Ta až do roku 1938 sloužila jako pohraniční přechodová stanice. Dále již jezdily německé vlaky, které po mostě přes řeku Jizeru přejížděly státní hranici. Ve dvacátých letech byl na této části tratě zaveden dokonce elektrický provoz. V Kořenově bylo zřízeno trolejové vedení a z Německa sem zajížděly elektrické lokomotivy, což je samozřejmě minulostí. Ve stanici můžeme vidět vodárnu, obvodové zdi zřícené výtopny, před výtopnou reznoucí točnu a za točnou již zbytky základů zřícené budovy dílen. Na nádraží nalezneme také zarůstající koleje vedoucí k rozpadajícím se objektům německého a rakouského celního skladiště, včetně patrové budovy nákladních pokladen a kanceláří. V kolejišti je také bývalá kolejová váha a obrysnice. Z Kořenova trať pokračuje k Jizerskému mostu, po němž překročí údolí a Harrachovským tunelem dospěje k zastávce Harrachov. Až do roku 1958 tvořila řeka Jizera pod Jizerským mostem státní hranici mezi Polskem a Československem. Z Harrachova pokračují koleje dále do Polska a od roku 2010 je na nich opět po rekonstrukci provozována pravidelná doprava.

Celá ozubnicová trať včetně všech objektů, s výjimkou nádražní budovy v Desné, je od 17. března 1992 prohlášena národní kulturní památkou. Ani to nezabránilo odvezení unikátních ozubnicových výhybek, deponovaných po demontáži v Kořenově, v roce 1996 do šrotu, stejně jako v roce 1997 tamtéž odeslání zásob náhradních ozubnicových hřebenů, uložených v Dolním Polubném... Pokračující devastace je viditelná na každém kroku...

V železniční stanici Kořenov dochází ke spojení dvou vlaků, jednoho od Tanvaldu a druhého od Harrachova do jednoho, v podobě impozantní šestice vozů 810.263-4+24-29 513-5+810.425-9+810.471-3+24-29 521-8+810.597-5 přezdívané “ropovod“, díky energetické náročnosti. | 10.9.2011
Souprava řídícího a motorového vozu 80-20 005-9+843.005-0 vjíždí do kořenovské stanice, kde dojde k jejímu křižování s šestivozovým “ropovodem“. | 10.9.2011 Souprava motorového a řídícího vozu 843.005-0+80-20 005-9 se na kořenovském nádraží křižuje s dalšími vlaky. | 10.9.2011
Křižování dvou osobních vlaků v Kořenově. | 10.9.2011 Kontrast bílé, žluté a černé barvy na jednotce SA134-007, která se skládá ze dvou dílů, uložených na společném Jakobsově podvozku a spojených přechodovým měchem s motorovým a řídícím vozem řady 843 v novým korporátních barvách Českých drah během předávání cestujících v Kořenově. | 10.9.2011
Kontrast bílé, žluté a černé barvy na jednotce SA134-007, která se skládá ze dvou dílů, uložených na společném Jakobsově podvozku a spojených přechodovým měchem s motorovým a řídícím vozem řady 843 v novým korporátních barvách Českých drah během předávání cestujících v Kořenově. | 10.9.2011 Kořenovské nádraží s jednotkou SA134-007 a motorovým a řídícím vozem řady 843. | 10.9.2011
Souprava řídícího vozu 80-29 007-9 a motorového vozu 843.014-2 v novém korporátním nátěru Českých drah opouští stanici Kořenov ve směru k Tanvaldu... | 10.9.2011 ...a polská jednotka SA134-007 odjíždí do Harrachova. | 10.9.2011
Rozpadající se a zarůstající budovy někdejší výtopny v Kořenově... | 10.9.2011 Kořenovská výhybka. | 10.9.2011
Nákladní dopravu do Kořenova reprezentují z většiny oplenové vozy ložené dřívím pro místní pilu. | 10.9.2011 Obrysnice a kolejová váha v Kořenově. | 10.9.2011
Kolejová váha na nádraží Kořenov. | 10.9.2011 Kolejová váha na nádraží Kořenov. | 10.9.2011
Kolejová váha na nádraží Kořenov. | 10.9.2011 Rozpadající se areál celniště | 10.9.2011
Zarůstající kolej podél někdejší pruské celnice a skladiště. | 10.9.2011 Opadávající štuková výzdoba z budovy někdejší celní správy v Kořenově... | 10.9.2011
Obytný vůz již stačil na jedné z kořenovských kolejí srůst s okolím... | 10.9.2011 Obytný vůz již stačil na jedné z kořenovských kolejí srůst s okolím... | 10.9.2011
Obytný vůz již stačil na jedné z kořenovských kolejí srůst s okolím... | 10.9.2011 Obytný vlak odstavený na odstavné koleji na harrachovském zhlaví stanice Kořenov. | 10.9.2011
Obytný vlak odstavený na odstavné koleji na harrachovském zhlaví stanice Kořenov. | 10.9.2011 Obytný vlak odstavený na odstavné koleji na harrachovském zhlaví stanice Kořenov. | 10.9.2011
Chybějící výhybka na harrachovském zhlaví stanice Kořenov způsobuje, že obytný vlak z nádraží jen tak neodjede... | 10.9.2011 Chybějící výhybka na harrachovském zhlaví stanice Kořenov způsobuje, že obytný vlak z nádraží jen tak neodjede... | 10.9.2011
Jizerský most přes Jizeru mezi Kořenovem a Harrachovem. | 10.9.2011
Jizerský most přes Jizeru mezi Kořenovem a Harrachovem. | 10.9.2011 Jeden z mála pozůstatků po elektrifikaci tratě do Kořenova, na podpěře Jizerského mostu mezi Kořenovem a Harrachovem zůstává odříznutá základová patka stožáru trolejového vedení. | 10.9.2011 Jeden z mála pozůstatků po elektrifikaci tratě do Kořenova, na podpěře Jizerského mostu mezi Kořenovem a Harrachovem zůstává odříznutá základová patka stožáru trolejového vedení. | 10.9.2011 Přes Jizerský most přejíždí souprava motorového a řídícího vozu 843.008-4+80-29 008-7 ve směru k Harrachovu. | 10.9.2011 Abtova ozubnice. | 11.9.2011
Portál polubenského tunelu u zastávky Kořenov byl původně o osm metrů dále, při rozšiřování silnice nad ním vedoucí, byl však tunel prodloužen. | 11.9.2011 Portál polubenského tunelu u zastávky Kořenov byl původně o osm metrů dále, při rozšiřování silnice nad ním vedoucí, byl však tunel prodloužen. | 11.9.2011 Snad každá železniční trať prožila svou tragédii. Krátce po druhé světové válce zahynul 5. srpna 1945 pod dnešní zastávkou Kořenov strojvedoucí parní lokomotivy, Wilhelm Bienert, poté, co vykolejila a zřítila se z náspu. Památkou na tuto tragédii je kříž sestavený u dřevěného pražce a kolejnice. | 11.9.2011 Snad každá železniční trať prožila svou tragédii. Krátce po druhé světové válce zahynul 5. srpna 1945 pod dnešní zastávkou Kořenov strojvedoucí parní lokomotivy, Wilhelm Bienert, poté, co vykolejila a zřítila se z náspu. Památkou na tuto tragédii je kříž sestavený u dřevěného pražce a kolejnice. | 11.9.2011 Snad každá železniční trať prožila svou tragédii. Krátce po druhé světové válce zahynul 5. srpna 1945 pod dnešní zastávkou Kořenov strojvedoucí parní lokomotivy, Wilhelm Bienert, poté, co vykolejila a zřítila se z náspu. Památkou na tuto tragédii je kříž sestavený u dřevěného pražce a kolejnice. | 11.9.2011
Snad každá železniční trať prožila svou tragédii. Krátce po druhé světové válce zahynul 5. srpna 1945 pod dnešní zastávkou Kořenov strojvedoucí parní lokomotivy, Wilhelm Bienert, poté, co vykolejila a zřítila se z náspu. Památkou na tuto tragédii je kříž sestavený u dřevěného pražce a kolejnice. | 11.9.2011 Osobní vlak ve složení 810.673-4+24-29 513-5+810.100-8 stoupá k zastávce Kořenov. | 11.9.2011 Osobní vlak ve složení 810.673-4+24-29 513-5+810.100-8 stoupá k zastávce Kořenov. | 11.9.2011 Osobní vlak ve složení 810.245-1+24-29 516-8+810.263-4 stanicuje v zastávce Desná, Pustinská. | 11.9.2011 Za výhybkou na vlečkové kolejiště skláren v Dolním Polubném začíná další ozubnicový úsek. | 11.9.2011
Vlečkové kolejiště skláren v Dolním Polubném. | 11.9.2011 Vlečkové kolejiště skláren v Dolním Polubném. | 11.9.2011 Vlečkové kolejiště skláren v Dolním Polubném. | 11.9.2011 Vlečkové kolejiště skláren v Dolním Polubném. | 11.9.2011 Vlečkové kolejiště skláren v Dolním Polubném. | 11.9.2011
Vlečkové kolejiště skláren v Dolním Polubném. | 11.9.2011 Třinecké železárny... | 11.9.2011 Výkolejka... | 11.9.2011 Opuštěné kolejiště v Dolním Polubném. | 11.9.2011 Dolnopolubenská železniční osamělost... | 11.9.2011
Záchodky v Dolním Polubném nyní slouží jako kůlna. | 11.9.2011 Železnici již nádražní budova v Dolním Polubném neslouží... | 11.9.2011 Uschlé stromy, kdysi jistě zdobily okolí dolnopolubenského nádraží... | 11.9.2011 Zatímco do Kořenova odjíždí dva samostatné vlaky v sestavě 810+010+810 (motor+vlek+motor), zpátky do Tanvaldu se oba vlaky vrací spřažené do sestavy 810+010+810+810+010+810, tato souprava dostala, pro svou spotřebu nafty, přezdívku “ropovod“... | 11.9.2011 Do Dolního Polubného klesá souprava “ropovodu“ ve složení 810.100-8+24-29 513-5+810.673-4+810.245-1+24-29 516-8+810.263-4. | 11.9.2011
V Dolním Polubném stanicuje impozantní souprava vozů 810.263-4+24-29 516-8+810.245-1+810.673-4+24-29 513-5+810.100-8. | 11.9.2011
Železniční stanice Dolní Polubný má, bohužel, léta své největší slávy dávno za sebou... | 11.9.2011 Do Dolnopolubenského tunelu vjíždí souprava vozů 810.263-4+24-29 516-8+810.245-1+810.673-4+24-29 513-5+810.100-8. | 11.9.2011 Nádražní budova v Dolním Polubném s portálem Dolnopolubenského tunelu. | 11.9.2011 U okénka v nádražní budově stanice Dolní Polubný si již jízdenky nekoupíte... | 11.9.2011 ...ani v čekárně zdejší stanice již neposedíte. | 11.9.2011
Opuštěným dojmem působí, kdysi honosná, nádražní budova v Dolním Polubném, o stromy se již nikdo nestará, secesní fasáda opadává, lavičky zarůstají. I takový je stav objektů na národní kulturní památce! | 11.9.2011 Přestavník výhybky v Dolním Polubném. | 11.9.2011 Podchod pod železniční tratí zajišťoval přístup k nádraží Dolní Polubný z města... | 11.9.2011 Podchod pod železniční tratí zajišťoval přístup k nádraží Dolní Polubný z města... | 11.9.2011 Souprava motorového vozu 843.014-2 přezdívaného podle svého vzhledu “rakev“ v soupravě s řídícím vozem 80-29 007-9 v novém korporátním nátěru Českých drah dle návrhu studia Najbrt vjíždí do stanice Dolní Polubný a míjí výhybku na vlečkové kolejiště skláren. | 11.9.2011
Souprava motorového vozu 843.014-2 přezdívaného podle svého vzhledu “rakev“ v soupravě s řídícím vozem 80-29 007-9 stanicuje v Dolním Polubném. | 11.9.2011
Řídící vůz 80-29 007-9 v novém korporátním nátěru Českých drah ve stanici Dolní Polubný. | 11.9.2011 Souprava řídícího vozu 80-29 007-9 a motorového vozu 843.014-2 vjíždí do Dolnopolubenského tunelu. | 11.9.2011 Skloník nás informuje o tom, že v následujícím traťovém úseku dlouhém 1808 metrů od zastávky Dolní Polubný nás čeká stoupání 56,7‰. | 11.9.2011 Skloník nás informuje o tom, že v následujícím traťovém úseku dlouhém 223  metrů v zastávce Dolní Polubný nás čeká klesání 25‰. | 11.9.2011 Odpojená druhá staniční kolej v Dolním Polubném. | 11.9.2011
Odpojená druhá kolej v Dolním Polubném se zachovanými stoličkami k upevnění ozubnice. | 11.9.2011 Odpojená druhá staniční kolej v Dolním Polubném zarůstá travou včetně ponechaných stoliček na upevnění Abtovy ozubnice. | 11.9.2011 Stoličky pro Abtovu ozubnici ponechané na místě v odpojené koleji na nádraží Dolní Polubný. | 11.9.2011 Pražce s montážními otvory pro upevnění stoliček Abtovy ozubnice. | 11.9.2011 Nádraží v Dolním Polubném s odpojenou druhou kolejí. | 11.9.2011
Nájezdový hřeben ozubnice s pomalu se zvyšujícími zuby je odpružený, aby kolo ozubnicové lokomotivy, najíždějící na ozubnici maximální rychlostí 5 km/h správně zapadlo a nedošlo k jeho poškození ani poškození ozubnice. | 11.9.2011 Nájezdový hřeben ozubnice s pomalu se zvyšujícími zuby je odpružený, aby kolo ozubnicové lokomotivy, najíždějící na ozubnici maximální rychlostí 5 km/h správně zapadlo a nedošlo k jeho poškození ani poškození ozubnice. | 11.9.2011 Nájezdový hřeben ozubnice s pomalu se zvyšujícími zuby je odpružený, aby kolo ozubnicové lokomotivy, najíždějící na ozubnici maximální rychlostí 5 km/h správně zapadlo a nedošlo k jeho poškození ani poškození ozubnice. | 11.9.2011 Nájezdový hřeben ozubnice s pomalu se zvyšujícími zuby je odpružený, aby kolo ozubnicové lokomotivy, najíždějící na ozubnici maximální rychlostí 5 km/h správně zapadlo a nedošlo k jeho poškození ani poškození ozubnice. | 11.9.2011 Nájezdový hřeben ozubnice s pomalu se zvyšujícími zuby je odpružený, aby kolo ozubnicové lokomotivy, najíždějící na ozubnici maximální rychlostí 5 km/h správně zapadlo a nedošlo k jeho poškození ani poškození ozubnice. | 11.9.2011
Nájezdový hřeben ozubnice s pomalu se zvyšujícími zuby je odpružený, aby kolo ozubnicové lokomotivy, najíždějící na ozubnici maximální rychlostí 5 km/h správně zapadlo a nedošlo k jeho poškození ani poškození ozubnice. | 11.9.2011 Nájezdový hřeben ozubnice s pomalu se zvyšujícími zuby je odpružený, aby kolo ozubnicové lokomotivy, najíždějící na ozubnici maximální rychlostí 5 km/h správně zapadlo a nedošlo k jeho poškození ani poškození ozubnice. | 11.9.2011 Osobní vlak složený z motorového vozu 843.005-0 a řídícího vozu 80-20 005-9 v Tanvaldu. | 10.9.2011 Souprava řídícího vozu 80-29 007-9 a motorového vozu 843.014-2 v novém korporátním nátěru Českých drah ve stanici Tanvald. | 10.9.2011
Křižování generací v Tanvaldě. | 10.9.2011

Zdroj: http://www.zubacka.cz
Borek, Vladislav; Friml, Radko: Ozubnicové lokomotivy našich drah, Corona, Praha 2011
a další tištěné publikace ve sbírce autorů


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
web postaven na redakčním systému phpRS
ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024