|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Náhradní lodní doprava za tramvaje
Když naši předci zahajovali 11. prosince 1904 provoz 35 metrů dlouhého Vyšehradského tunelu, jistě netušili, jaký důležitý dopravní dar
Praze věnovali. Přestože je tunel velmi krátký, jedná se o velmi důležitou dopravní stavbu, která umožňuje propojení
po pravém vltavském nábřeží mezi Podolím a Novým Městem. Uzávěra tunelu spojená s rekonstrukcí tramvajové tratě tak většinou znamená nejen
pro hromadnou dopravu velmi složitou situaci. Úsek není, bez závleku na Pankrác, pro silniční prostředky snadno k objetí.
Občas se proto přistupuje k zavedení netradiční náhradní dopravy, totiž lodní v úseku Výtoň - Podolská vodárna.
Poprvé bylo toto netradiční řešení náhradní dopravy za tramvaj použito v roce 1975, když se po pětašedesáti letech tramvajového provozu přikročilo k první velké rekonstrukci tratě ve Vyšehradském tunelu. Lodě náhradní dopravy pluly po Vltavě mezi 3. listopadem a 12. prosincem 1975. Nasazeny byly lodě Solidarita, Svoboda, Balaton a Dunaj (ve špičce 4, v sedle 3), jako rezerva sloužila také loď Odra. O sedm let později, v roce 1982, mezi 23. březnem a 30. červnem, opět vyplula náhradní lodní doprava. Kolejiště v tunelu a přilehlém okolí bylo v té době přeměněno do konstrukce tvořené velkoplošnými panely BKV s plánovanou životností 35 let... Pražský Dopravní podnik provozoval v té době také lodní dopravu, proto veškeré náležitosti uskutečnil svými prostředky, linka byla formálně značena jako X-700.
Jelikož byl po celou dobu výluky Vyšehradský tunel otevřen pro pěší, přeprava cestujících mohla být zajišťována jen dvěma loděmi Pražské paroplavební společnosti, a třetího plavidla společnosti Evropská vodní doprava, jehož nasazení bylo původně plánováno jen na posílení ranní přepravní špičky. Na základě vyhodnocení provozu z prvního dne výluky a zejména v důsledku nedodržování jízdních řádů, bylo provozování náhradní lodní dopravy posíleno i v odpolední špičce o třetí plavidlo, čímž mohl být ve špičkách dodržena alespoň interval.
Celotýdenní provoz zajišťovaly motorové lodě Visla (z roku 1965) a Odra (1968). Obě pochází z polské loděnice
Stocznia v Krakově. Mají délku 33,6 m, šířku 6 m a jsou poháněny vznětovým motorem Caterpillar o max. výkonu 138
kW. Maximální kapacita plavidla činí 285 osob.
Ponechání náhradní lodní dopravy v systému Pražské integrované dopravy znamenalo nejen instalaci označovacích strojků jízdenek a doplnění informačních cedulí s číslem linky a její trasou na samotná plavidla, ale také umístění označníků na obě přístaviště s viditelným piktogramem lodní dopravy a vyvěšeným platným jízdním řadem. Plavidla musela být také vybavena radiostanicí pro spojení s dispečinkem.
Změny klimatických podmínek se nevyhnuly ani provozování náhradní lodní dopravy, která musela být několikrát přerušena.
Ve dnech 5. a 8. listopadu od 20 hodin resp. 21:30 do ukončení provozu a 14. listopadu od 6 do 7:00 hodin, byla přerušena
z důvodu husté mlhy. Ve dnech 19. a 23. listopadu byl provoz náhradní lodní dopravy omezen z důvodu silného větru a velkých
vln pouze na jednu loď.
Od zahájení lodní dopravy byla dispečery nepřetržitě obsazena mola na obou stanovištích. Ti zajišťovali bezpečný výstup a nástup cestujících, případně poskytovali základní informace.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024 |