Náhradní vlaková doprava za tramvaje

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Náhradní vlaková doprava za tramvaje


Během výluk tramvajového provozu nastupují na řadu autobusy náhradní dopravy, které využívají komunikace vedoucí podél tramvajových tratí. Najdou se ale i případy, kdy vedení náhradní dopravy na přilehlé komunikaci není z nějakého důvodu možné nebo je nedostatečné. Pak přichází na řadu jiná řešení. V Praze například kuriózní náhradní lodní doprava, případně náhradní vlaková doprava.

V pražských podmínkách jezdila náhradní vlaková doprava v minulosti již několikrát, přibližme si proto několik takových situací, bez nároku na jejich úplný výčet...

1919-1922: Podolí

Narůstající počet cestujících mířících po první světové válce z Braníka železniční tratí Posázavského pacifiku do lůna přírody v okolí řeky Sázavy si žádal vybudování tramvajové tratě k branickému nádraží. Její výstavba se stále odkládala a tak jako dočasné řešení byla umožněna přeprava cestujících z Podolí do Braníka a zpět vlaky ČSD po tovární vlečce k vápenkám branického lomu a k cementárně.

Krčské zhlaví železniční stanice Praha-Braník. V levé části snímku je patrná železniční vlečka, která dříve pokračovala přes branickou vápenku až do Podolské cementárny. | 5.3.2010
Železniční vlečka na krčském zhlaví železniční stanice Praha-Braník dříve pokračovala přes branickou vápenku až do Podolské cementárny. | 5.3.2010
Na vlečce byla pro tento účel zřízena mezilehlá zastávka Braník přístaviště a koncová zastávka Podolí cementárna. Ta se nacházela přibližně v místech, kde je dnes plavecký areál. O povolení se údajně nejvíce zasloužil první prvorepublikový ministr železnic dr. Bohdan Zahradník, jenž byl původně katolickým knězem s klášterním jménem Isidor. Proto cestující překřtili tuto trať na „Izidorku“. Provoz vlaků na vlečce byl zahájen v roce 1919, neměl však dlouhého trvání. V jízdním řádu z roku 1921 je sice vlečka ještě uvedena, avšak na trati není zaveden jediný vlak. Poznámka u jízdního řádu potvrzuje, že osobní doprava byla v tomto úseku kompletně zastavena. Pravidelná veřejná osobní doprava zde byla ještě oživena o víkendech v letní sezoně roku 1922 a definitivně skončila s dokončením tramvajové trati do Braníka. Nákladní doprava na vlečce skončila v roce 1953, poté byla vlečka snesena a do současnosti se nezachovaly prakticky žádné stopy po její existenci.

1966: Sokolovská

Do oblasti náhradní vlakové dopravy zasáhla krátce v roce 1966 také pražská železniční trať přezdívaná "Těšnovka", tedy traťový úsek vedený z nádraží Praha - Těšnov přes Palmovku do Vysočan.

Jedním z hlavních úkolů pražských tramvají ve vysočanské oblasti bylo v dobách minulých navážet pracující do továren, takříkajíc do "fabriky na šestou". Když vyvstala nutnost rekonstruovat od 1. července Sokolovskou ulici v úseku od Florence na Palmovku panovaly obavy, že náhradní autobusová doprava X5 nebude zcela zvládat nápor po přepravě do zaměstnání toužících dělníků, hledalo se netradiční řešení.

K němu přímo svádělo využití železniční tratě Těšnovky, vedené podél Sokolovské ulice takřka na dohled od tramvajové tratě. V pracovních dnech byl proto zaveden jeden pár náhradní vlakové dopravy označené X15 s ranním odjezdem z Prahy - Těšnova v 5:33 a příjezdem do Prahy - Vysočan v 5:46 s mezistanicí Praha - Libeň, dolní nádraží. Z Vysočan se vracel ve 14:49 a opět po zastavení na dolním libeňském nádraží přijel na Těšnov v 15:49. Plánován byl i sobotní spoj (nezapomeňme, že soboty bývaly standardně pracovní), leč díky nezájmu cestujících byl vlak již od pondělí 11. července zrušen. Ve vlaku platily předplatní i volné časové jízdenky, jakož i jízdenky časové jízdenky z linek 5, 8, 13, 15 a 19. Tarifní odbavení prováděli pracovníci Elektrických drah přímo ve vlaku. Až do ukončení výluky 19. září byla v provozu již jen náhradní autobusová doprava.

1995: Komořany

Zřejmě nejznámější použití náhradní vlakové dopravy po několikaleté pauze v 90. letech minulého století, kdy během rekonstrukce kilometr dlouhého úseku komunikace spojujícího Modřany s Komořany nebylo možné tudy provést běžnou autobusovou dopravu. Autobusy by musely cestu objíždět zhruba 13 kilometrů přes Točnou a Cholupice, a tak byla zvolena vhodnější forma náhradní dopravy, než na kterou jsou cestující běžně zvyklí.

V období od 10. května do 14. července 1995, zajistila dopravu zvláštní železniční linka v trase Praha-Modřany, zastávka - Praha-Modřany (na znamení) - Praha-Komořany, zastávka, využívající vlečku do Modřanské strojírny sídlící v Komořanech. Linka byla v provozu denně v období cca od 4.30 do 0.30 hodin v pravidelném intervalu 20 minut. Provoz zajišťovaly motorové vozy řady 810, a to ve špičkovém období ve dvojici, v ostatních obdobích pouze jedním vozem. V sedle byl nepoužívaný vůz odstaven buď na koleji modřanské zastávky vzdálenější od Vltavy, na kolejišti před budovou modřanského nádraží, případně na konečné v Komořanech.

Motorový vůz 810.305-3 v Komořanech. | 29.5.1995
Náhradní železniční dopravu provozovala soukromá Středočeská železniční společnost, s.r.o. se sídlem v Praze, která v pravidelném provozu zajišťovala dopravu na trati Olbramovice - Sedlčany. Vozy 810.099 a 810.305 byly pronajaty od Českých drah z DKV Praha sever, pracoviště Libeň i s osádkou. V noci vozy střídavě jezdily na denní ošetření a doplňování paliva do depa Vršovice. Jízdné bylo po celou dobu výluky zdarma.

Jelikož linka jezdila pouze v obvodu ŽST Praha – Modřany, její provoz byl řízen návěstmi pro posun. Strojvedoucí musel před každým odjezdem z koncové stanice nahlásit radiostanicí odjezd a dávat akustické znamení na přechodech. Světelné zabezpečovací zařízení v místě, kde se vlečka a běžná trať křižují s ulicí U Soutoku, musel výpravčí ŽST Praha - Modřany spouštět po každém ohlášení odjezdu ručně.

Během fungování náhradní železniční dopravy byla 27. května 1995 zprovozněna tramvajová trať do Modřan, kompletně se změnilo linkové vedení autobusové dopravy a v zastávce Praha – Modřany zastávka vznikl přestupní terminál s možným přestupem na tramvaje. Přesto se jako časově nejvýhodnější spojení do centra nabízelo využití vlakových spojů trati č.210.

2002: Povodně

Nezastupitelnou roli v rámci náhradní dopravy hrála železnice také během povodní v roce 2002. Přestože nebyly linky označeny jako náhradní vlaková doprava, ale jako kyvadlová doprava ČD, plnily její význam. Ve vlacích bylo možné použít kromě předplatních legitimací i jednotlivé jízdenky PID, vyjma nepřestupních. Jednalo se tak v podstatě o jakýsi zárodek budoucích linek "S" s plnou integrací.

K 18. srpnu 2002 byly zřízeny následující kyvadlové linky náhradní dopravy provozované v období od 4 do 24 hodin v následujících trasách:

  • Praha hlavní nádraží - Praha-Smíchov
  • - provoz byl zajišťován elektrickými jednotkami CityElefant v intervalu 20 minut, doba jízdy činila pouhých 7 minut
  • Praha Masarykovo nádraží - Praha-Libeň - Praha-Běchovice
  • - provoz byl zajišťován elektrickými jednotkami v intervalu cca 10 až 60 minut, doba jízdy činila 16 minut, postupem času se odjezdy z Prahy Masarykova nádraží ustálily na 20. minutě a ve špičkách ještě v 50. minutě
  • Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov severní nástupiště – Praha-Jinonice – Praha-Zličín
  • - provoz byl zajišťován motorovými vozy řady 810 v intervalu cca 60 minut, odjezdy z Prahy hl.n. v každou sudou hodinu (4.00, 6.00 atd.), z Prahy Zličína v každou lichou hodinu (5.00, 7.00 atd.). Všechny mimořádné i pravidelné vlaky navíc zastavují ve stanici Praha-Jinonice
  • (Praha Smíchov - Praha Vršovice - Praha Malešice (vlaky nezastavují)) – Praha Libeň - Praha Vysočany - Praha Horní Počernice
  • - provoz byl zajišťován elektrickými jednotkami v intervalu cca 30 minut, ve stanici Praha-Libeň byl zajištěn přestup z/do stanice Praha Masarykovo nádraží.

    Provoz linky na Zličín byl záhy zrušen, stejně jako byla zkrácena poslední zmíněná linka. S postupným zprovozňováním metra a tramvajové sítě byl provoz zbývajících náhradních linek výrazně omezován až k 15. březnu 2003 došlo k jejich definitivnímu zrušení. Zároveň mezi Smíchovem a Hlavním nádražím přestaly platit jízdní doklady PID na rychlících.

    2010: Plzeňská

    Zatím k poslednímu zřízení náhradní vlakové dopravy došlo v létě 2010, kdy byla během rekonstrukce tramvajové tratě Motol – Řepy, resp. Anděl – Řepy zřízena linka náhradní vlakové dopravy S65, která měla za cíl ulehčit náhradní autobusové dopravě X9 na Plzeňské ulici, která byla sjízdná jen s velkými obtížemi.

    Mechanické závory, jenž právě míjí Regionova 814.123-6+914.123-5 na lince S65 vám otevře jen pan výpravčí... Nečekaně i takové scenérie nabízí hlavní město ve 21. století. | 8.7.2010

    Nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 4.6.2010
    Nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 4.6.2010
    Železničně-PIDový označovač jízdenek v antivandalské krabici. | 8.7.2010
    U nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí vyčkává na své cestující Regionova 814.123-6+914.123-5. | 4.6.2010
    Do cíle své cesty u zastávky tramvají Na Knížecí dorazila Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65. | 4.6.2010
    Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 v zastávce Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 4.6.2010
    Celkový pohled na zastávku Praha-Smíchov, Na Knížecí s Regionovou 914.123-5+814.123+6. Nenechte se zmýlit, v patrovém domě opravdu není ani provizorní nádraží... | 25.6.2010
    Linka S65 obsazená Regionovou 914.123-5+814.123-6 v cílové zastávce Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 25.6.2010
    Celkový pohled na vybudovaná nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí s Regionovou 814.056-8+914.056-7 na lince S65. | 1.6.2010
    Celkový pohled na vybudovaná nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí s Regionovou 814.056-8+914.056-7 na lince S65. | 1.6.2010
    Regionova 814.056-8+914.056-7 na lince S65 u nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 1.6.2010
    Regionova 914.056-7+814.056-8 na lince S65 u nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 1.6.2010
    Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 u nástupiště zastávky Praha-Smíchov, Na Knížecí. | 4.6.2010
    Kolejištěm živořícího areálu nákladového nádraží Smíchov přijíždí Regionova 914.123-5+814.123-6. | 4.6.2010
    Kolejištěm živořícího areálu nákladového nádraží Smíchov odjíždí Regionova 914.123-5+814.123-6. | 4.6.2010
    Regionova na lince S65 v různorodé krajině Prokopského údolí. | 11.6.2010
    Oživená nádražní budova Praha-Jinonice. | 8.7.2010
    Nádraží Praha-Jinonice a odjíždějící Regionova 814.058-9+914.056-7 po vykřižování s protijedoucí. | 24.6.2010
    V období od 1. června do 31. srpna 2010, zajistila dopravu nově vzniklá železniční linka, označená po vzoru příměstských linek jako S65, jedoucí v trase Praha Smíchov – Na Knížecí, Praha – Žvahov, Praha – Jinonice, Praha – Cibulka a Praha – Zličín (Sídliště Řepy), využívající železniční trať č.122 Praha – Hostivice, která byla právě k datu vzniku náhradní dopravy plně včleněna do systému pražské integrované dopravy.

    Zastávka Praha Smíchov, Na Knížecí byla při této příležitosti v průběhu května 2010 nově zbudovaná v prostoru nákladního kolejiště severního Smíchovského nádraží, které sousedí s tramvajovými zastávkami a autobusovým terminálem Na Knížecí a stanicí metra Anděl, jež jsou v docházkové vzdálenosti asi 2 minuty. Zastávku tvoří nekryté nástupiště typu SUDOP délky cca 100m s délkou nástupní hrany cca 50 m a výšky 45 cm nad temenem kolejnice, přiléhající ke správní budově bývalého nákladiště. V prostoru před kusým ukončením je umístěna malá plechová čekárna s lavičkou a vývěskami s vystaveným jízdním řádem a smluvními přepravními podmínkami. Možná mnozí namítnete, proč je při náhradní dopravě takto honosně upravena výstupní zastávka, když se jedná o pouhou náhradní dopravu. Na tuto připomínku existuje jednoduchá odpověď. Po skončení výluky se do této zastávky linka S65 nastěhovala trvale, místo původně plánované konečné stanice Praha – Smíchov, severní nástupiště, která byla problematicky přístupná z Nádražní ulice.

    Linka byla v provozu pouze v pracovní dny v období cca od 5 do 20 hodin ve špičkovém intervalu 30 minut, přičemž taktová minuta je různá v ranním i odpoledním období. Provoz zajišťovaly dva motorové vozy řady 814.0 tj. Regionovy duo z DKV Plzeň, včetně těch z nejnovějších dodávek 814.122. Pokud byl v interiéru funkční akustický a informační systém uvnitř vozidla, což se stávalo málokdy, byly v interiéru vyhlašovány jednotlivé zastávky a též se objevovaly názvy zastávek na maticových transparentech. Čelní orientace na vozidlech v takovém případě nesla netradičně text Anděl resp. Sídliště Řepy, to podle toho, kterým směrem vůz právě jel.

    Křižování vlaků na trati bylo zajištěno ve stanici Praha – Jinonice, kde byla po dobu výluky obnovena funkce červeného výpravčího, repasována mechanická návěstidla a nainstalovány nové značky a návěsti. V průběhu prvního červnového víkendu byl ve výhybně Praha – Stodůlky, kde vlak nestavěl proveden opravný zákrok na výměně, umožňující využití plné traťové rychlosti 70km/h bez nutnosti zpomalení.

    Kromě přestupních jízdenek PID pro jednotlivou jízdu platily na trati 122 v úseku Praha hl.n. – Hostivice veškeré předplatní jízdní doklady PID („tramvajenky“, doplňkové kupony), krátkodobé časové jízdenky PID (24 hod., 3, 5 dní) a jízdenky P+R. Uvedené jízdní doklady PID platily jen v rozsahu své časové a pásmové platnosti a bylo nutné si je vždy před jízdou označit v označovači umístěném v blízkosti nástupní hrany zastávky. Ve vlacích neplatily SMS jízdenky. Stejně tak ve vlaku neplatily zaměstnanecké výhody DPP, což je v přímém kontrastu s označováním linky jako náhradní vlaková doprava za přerušenou dopravu tramvajovou.

    Jelikož dle jízdního řádu uvedená jízdní doba činila pouhých 21 minut (s dostatečnou rezervou), což je jen o jedinou minutu delší než při jízdě tramvají v relaci Sídliště Řepy – Anděl, setkal se provoz linky s velkým zájmem ze strany cestujících. Mezi nevýhody patřila nutnost zrušení jakékoliv další osobní dopravy ve zmíněném úseku tratě a nutnost přestupu při cestě dále do Hostivic ve stanici Praha – Zličín. Protože ale spoje na sebe vzájemně navazovaly, nečinilo to pro cestující veřejnost výraznější problémy.

    Jak již bylo v textu zmíněno, vlaková doprava zůstala i po skončení výluky zachována, avšak s polovičním počtem spojů a byla plně integrována do systému Pražské integrované dopravy jako linka S65.

    Regionova na lince S65 překonává hlubočepský viadukt. | 11.6.2010
    Na jinonickém nádraží se křižují Regionovy 814.090-7+914.090-6 a 814.101-2+914.101-1. | 18.6.2010 Na nádraží Praha-Jinonice za Regionovou 814.101-2+914.101-1 spatříme mechanická návěstidla a během křižování vlaků zde byla také obnovena funkce výhybkáře. | 18.6.2010 Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 v Jinonicích. | 4.6.2010 Regionova 914.122-7+814.122-8 na lince S65 v prostoru nádraží Praha-Jinonice. | 8.7.2010 Regionova 914.122-7+814.122-8 na lince S65 v prostoru nádraží Praha-Jinonice. | 8.7.2010
    Na nádraží Praha-Jinonice vjíždí Regionova 814.123-6+914.123-5. | 8.7.2010 Křižování protijedoucích Regionov zastoupených soupravami 914.122-7+814.122-8 a 814.123-6+914.123-5 na nádraží Praha-Jinonice. | 8.7.2010 K jinonickému nádraží se na křižování s protijedoucím vlakem blíží Regionova 914.123-5+814.123-6 na lince S65. | 8.7.2010 Na křižování s protijedoucí Regionovou vyčkává na jinonickém nádraží souprava 814.123-6+914.123-5. | 8.7.2010 Křižování protijedoucích Regionov zastoupených soupravami 814.123-6+914.123-5 a 914.122-7+814.122-8 na nádraží Praha-Jinonice. | 8.7.2010
    Okolo kilometrovníku 8,3 v prostoru kolejiště nádraží Praha-Jinonice projíždí Regionova 814.122-8+914.122-7 na lince S65. | 8.7.2010 Mechanické závory, jenž kryjí přejezd, který právě překonává Regionova 914.122-7+814.122-8 na lince S65 vám otevře jen pan výpravčí... | 8.7.2010 Na zličínském nádraží se setkala Regionova 814.102-0+914.102-9 na lince náhradní vlakové dopravy s motorovým vozem 810.304-6. | 28.6.2010 U panelového nástupiště zličínského nádraží zastavila Regionova 814.101-2+914.101-1 vypravená na linku S65 směr Praha-Smíchov, Na Knížecí, jak hlásá spartánská cedulka u nástupiště. | 18.6.2010 Regionova Českých drah 914.066-6+814.066-7 na lince S65 a motoráček 810.029-9 pokračující do Hostivice si předávají cestující na nádraží Praha-Zličín. | 4.6.2010
    Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 na nádraží Praha-Zličín. | 4.6.2010 Během rekonstrukce řepské tramvajové tratě jsme na Zličínském nádraží potkávali nákladní vlaky s kolejovými poli pro rekonstrukci tratě, motorové vozy řady 810 (810.287-3) na lince do Hostivice a Regionovy řady 814 (814.064-2+914.064-1) na lince S65. | 13.7.2010 Linka S65 obsazená Regionovou 914.123-5+814.123-6 na zličínském nádraží. | 25.6.2010 Regionova 914.066-6+814.066-7 na lince S65 na romantickém zličínském nádražíčku. | 4.6.2010 Regionova 914.123-5+814.123-6 na lince S65 a motorový vůz 810.287-3 na nádraží Praha-Zličín. | 9.6.2010


    Související články:
     Náhradní lodní doprava za tramvaje

    www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
    www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
    www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
    Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
    web postaven na redakčním systému phpRS
    ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024