|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nákladní trať v areálu
|
![]() |
Když byla 18. září 1897 uvedena do provozu žižkovská část okružní tramvajové tratě Praha - Žižkov - Královské Vinohrady, jako nejstarší trať Elektrických podniků, míjela v prostoru, kde dnes na náměstí Winstona Churchilla stojí Dům odborových svazů a objekt Vysoké školy ekonomické, areál třetí pražské plynárny – žižkovské.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Elektrické podniky od počátku přepravovaly nejen cestující ale také různé drobné náklady. Nejčastěji se rozváželo z holešovické elektrárny, do níž byla zaústěna železniční vlečka, uhlí do vozoven a především materiál pro stavbu a opravy tramvajových tratí, tedy písek, štěrk a kolejnice. V Praze sice nikdy nedošlo k rozvoji nákladní tramvajové dopravy jako například v Brně nebo na Ostravsku, kde se po tramvajových kolejích městskými ulicemi dokonce přepravovaly železniční vagóny.
Jenže nedostatek koňských povozů i nákladních automobilů měl v letech 1914 – 1925 za následek velké využití pražských tramvají i pro dopravu nákladů. Kromě režijních nákladů se začaly přepravovat i náklady pro mimopodnikové zájemce, rozvážely se potraviny - především zelenina a mouka, uhlí a různé další předměty. Plynárna vyráběla plyn karbonizací černého uhlí v retortových pecích s ležatými retortami. Plyn byl uskladněn zpočátku ve dvou tzv. mokrých plynojemech. Plynárna byla několikrát rozšiřována a modernizována. Přibyly pece i plynojemy.
Od 8. listopadu 1917 byla poblíž křižovatky Bulhar do tratě zaústěna nákladová tramvajová kolej do areálu dnešního hlavního nádraží, zároveň byla zprovozněna kolejová odbočka do areálu žižkovské obecní plynárny o délce 322 metrů, sloužící k pravidelné přepravě uhlí. Od 22. ledna 1918 bylo zprovozněno zbývajících 175 metrů plynárenské odbočky, které v areálu plynárny vytvářela kolejovou smyčku. Součástí tohoto kolejového systému byla i vagonová váha.
Plynu ale už začala zvonit hrana. Od 31. ledna 1922 byla přeprava uhlí do Obecní plynárny na Žižkově ukončena, a 26. března 1924 byla odbočka do Obecní plynárny na Žižkově zrušena.
Plynárna byla v provozu až do roku 1926, kdy byla, v souvislosti se zahájením výroby v nové plynárně v Michli, odstavena z provozu a zrušena. V letech 1931 – 1933 pak došlo k demolici celého areálu.
Ve stejném roce, kdy byla ukončena přeprava uhlí do Obecní plynárny na Žižkově, zřídily Elektrické podniky samostatnou kancelář nákladní dopravy sídlící v karlínské vozovně, kam byly soustředěny i nákladní vozy. Protože nákladní doprava narůstala, Elektrické podniky připravovaly další plány využití nákladních tramvají.
K realizaci byly schváleny dokonce projekty na zřízení nákladních tramvajových nádraží v Petrské čtvrti a v Podskalí, kde by se na tramvaje překládalo zboží z lodí. Slibný vývoj nákladní dopravy byl náhle zastaven zákonem z 30. června 1921 a navazujícím vládním nařízením z 21. července 1921, kterými se zaváděly přepravní daně. Těmito právními předpisy byla uložena cizím podnikům povinnost platit daň ve výši 30 % z účtovaných dovozních poplatků. Postupně tak odpadli všichni zájemci o nákladní dopravu. Od 6. listopadu 1922 byla proto samostatná kancelář pro nákladní dopravu zrušena a příslušnou agendou se v dalších letech zabývala různá oddělení EP.
Nákladní doprava po kolejích se tak v následujících letech omezila převážně opět jen na režijní náklady. Systematická přeprava režijních nákladů tramvajemi skončila 31. prosince 1980.