Nákladní trať v areálu plynárny Žižkov

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Nákladní trať v areálu
plynárny Žižkov


První žižkovská obecní plynárna okolo roku 1918 v pohledu zhruba k hlavnímu nádraží. Činžovní domy v pravé části snímku ohraničují do dnešních dnů Seifertovu ulici.

Když byla 18. září 1897 uvedena do provozu žižkovská část okružní tramvajové tratě Praha - Žižkov - Královské Vinohrady, jako nejstarší trať Elektrických podniků, míjela v prostoru, kde dnes na náměstí Winstona Churchilla stojí Dům odborových svazů a objekt Vysoké školy ekonomické, areál třetí pražské plynárny – žižkovské.

První žižkovská obecní plynárna okolo roku 1918 v pohledu zhruba k hlavnímu nádraží.
První žižkovská obecní plynárna okolo roku 1918 v pohledu zhruba k hlavnímu nádraží.
První žižkovská obecní plynárna okolo roku 1918 v pohledu zhruba k hlavnímu nádraží. Činžovní domy v pravé části snímku ohraničují do dnešních dnů Seifertovu ulici.
První žižkovská obecní plynárna na leteckém snímku z roku 1931, krátce před zahájením demoličních prací.
První žižkovská obecní plynárna během demolice v roce 1931.
Nákladní vůz ev.č.2055 v areálu vozovny Karlín. | okolo 1919
Plán kolejiště tramvají v areálu První žižkovské obecní plynárny.
Areál První žižkovské obecní plynárny v zákresu do mapy. | 1884
Areál První žižkovské obecní plynárny v zákresu do mapy. | 1909
Areál První žižkovské obecní plynárny v zákresu do mapy. | 1912
Areál První žižkovské obecní plynárny v zákresu do mapy. | 1920
Areál První žižkovské obecní plynárny v 3D zákresu do mapy. | 1923
Areál zlikvidované První žižkovské obecní plynárny stále připomínaný v mapě. | 1932
Prostor po areálu První žižkovské obecní plynárny v zákresu do mapy. | 1934
Letecký snímek oblasti, kde stávala První žižkovská obecní plynárna. Na snímku jsou pozůstatky areálu s dvojicí plynojemů. | 1938
Prostor po areálu První žižkovské obecní plynárny v zákresu do mapy. | 1940
Letecký snímek oblasti, kde stávala První žižkovská obecní plynárna. Na snímku je patrný ještě jeden plynojem. | 1945
Prostor po areálu První žižkovské obecní plynárny v zákresu do mapy. | 1948
Prostor po areálu První žižkovské obecní plynárny v zákresu do mapy. | 1965
Letecký snímek oblasti, kde stávala První žižkovská obecní plynárna. | 2007
První pražská plynárna se nacházela v Karlíně, byla postavena v roce 1847, o deset let později ji následovala smíchovská. Obě ale patřily soukromým investorům, takže třetí, žižkovská byla první obecní plynárnou v naší zemi. Jedním z důvodů vzniku byla i nespokojenost se soukromými službami poskytovanými karlínským podnikem, který vlastnila Vratislavská plynárenská společnost. Stavba byla zahájena v říjnu roku 1865 a o rok později byl zahájen zkušební provoz. K oficiálnímu otevření došlo v roce 1867.

Elektrické podniky od počátku přepravovaly nejen cestující ale také různé drobné náklady. Nejčastěji se rozváželo z holešovické elektrárny, do níž byla zaústěna železniční vlečka, uhlí do vozoven a především materiál pro stavbu a opravy tramvajových tratí, tedy písek, štěrk a kolejnice. V Praze sice nikdy nedošlo k rozvoji nákladní tramvajové dopravy jako například v Brně nebo na Ostravsku, kde se po tramvajových kolejích městskými ulicemi dokonce přepravovaly železniční vagóny.

Jenže nedostatek koňských povozů i nákladních automobilů měl v letech 1914 – 1925 za následek velké využití pražských tramvají i pro dopravu nákladů. Kromě režijních nákladů se začaly přepravovat i náklady pro mimopodnikové zájemce, rozvážely se potraviny - především zelenina a mouka, uhlí a různé další předměty. Plynárna vyráběla plyn karbonizací černého uhlí v retortových pecích s ležatými retortami. Plyn byl uskladněn zpočátku ve dvou tzv. mokrých plynojemech. Plynárna byla několikrát rozšiřována a modernizována. Přibyly pece i plynojemy.

Od 8. listopadu 1917 byla poblíž křižovatky Bulhar do tratě zaústěna nákladová tramvajová kolej do areálu dnešního hlavního nádraží, zároveň byla zprovozněna kolejová odbočka do areálu žižkovské obecní plynárny o délce 322 metrů, sloužící k pravidelné přepravě uhlí. Od 22. ledna 1918 bylo zprovozněno zbývajících 175 metrů plynárenské odbočky, které v areálu plynárny vytvářela kolejovou smyčku. Součástí tohoto kolejového systému byla i vagonová váha.

Plynu ale už začala zvonit hrana. Od 31. ledna 1922 byla přeprava uhlí do Obecní plynárny na Žižkově ukončena, a 26. března 1924 byla odbočka do Obecní plynárny na Žižkově zrušena.

Plynárna byla v provozu až do roku 1926, kdy byla, v souvislosti se zahájením výroby v nové plynárně v Michli, odstavena z provozu a zrušena. V letech 1931 – 1933 pak došlo k demolici celého areálu.

Ve stejném roce, kdy byla ukončena přeprava uhlí do Obecní plynárny na Žižkově, zřídily Elektrické podniky samostatnou kancelář nákladní dopravy sídlící v karlínské vozovně, kam byly soustředěny i nákladní vozy. Protože nákladní doprava narůstala, Elektrické podniky připravovaly další plány využití nákladních tramvají.

K realizaci byly schváleny dokonce projekty na zřízení nákladních tramvajových nádraží v Petrské čtvrti a v Podskalí, kde by se na tramvaje překládalo zboží z lodí. Slibný vývoj nákladní dopravy byl náhle zastaven zákonem z 30. června 1921 a navazujícím vládním nařízením z 21. července 1921, kterými se zaváděly přepravní daně. Těmito právními předpisy byla uložena cizím podnikům povinnost platit daň ve výši 30 % z účtovaných dovozních poplatků. Postupně tak odpadli všichni zájemci o nákladní dopravu. Od 6. listopadu 1922 byla proto samostatná kancelář pro nákladní dopravu zrušena a příslušnou agendou se v dalších letech zabývala různá oddělení EP.

Nákladní doprava po kolejích se tak v následujících letech omezila převážně opět jen na režijní náklady. Systematická přeprava režijních nákladů tramvajemi skončila 31. prosince 1980.


www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
web postaven na redakčním systému phpRS
ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024