Trať Malovanka - Brusnice - Chotkovy sady

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Trať Malovanka - Brusnice - Chotkovy sady

Textová podoba stránky ani připojené fotografie tratě neodpovídají stavu z roku 2007. Na úpravách se pracuje.

Souprava vozů T3 ev.č.6886+6887 na lince 25 právě stanicuje v zastávce Královský letohrádek
Souprava vozů T6A5 ev.č.8601+8602 na lince 33 u zastávky Brusnice
Třebaže již od roku 1899 požadovaly městské orgány na Elektrických podnicích propojení oblasti Malé Strany a Hradčan tramvajovou tratí vedenou Nerudovou ulicí, došlo k němu až v roce 1910, navíc v úplně jiné trase, než je Nerudova ulice. Již od počátku bylo jasné, že nevhodný sklon Nerudovy ulice bude nad síly tehdejších motorových vozů a proto se zde počítalo s výstavbou ozubnicové parní tramvaje. K realizaci však nikdy nedošlo a až na sklonku prvního desetiletí 20. století došlo ke zpracování projektů počítajících se spojením obou městských čtvrtí z Klárova přes Chotkovy sady a okolo Pražského hradu. 30. ledna 1910 byla uvedena do provozu první část tohoto projektu, trať vedoucí z Klárova Chotkovou ulicí k Pražskému hradu. Nejprve však muselo dojít k úpravě Chotkovy ulice, jejíž ostrý oblouk byl posunut dál do Jeleního příkopu. U Chotkových sadů byla od 31. května 1912 připojena krátká spojovací trať vedená Badeniho ulicí. V blízkosti Královského letohrádku a samotného Pražského hradu byla trať umístěna na vlastní těleso, což jí vydrželo dodnes. U Pražského hradu odbočovala do ulice U Prašného mostu spojovací trať do prostoru dnešní křižovatky Prašný most, která dosahovala nejnepříznivějších sklonových podmínek v celé historii pražských tramvají - až 101,9‰!

Druhá část trati od Pražského hradu na Pohořelec byla uvedena do provozu 22. prosince 1911. Z její podoby však do dnešních dní zůstala zachována jen část po křižovatku Brusnice. Na Brusnici totiž trať opustila Jelení ulici, stočila se ostrým obloukem vlevo do ulice U Brusnice (tedy do její části, kde dnes není vedena manipulační tramvajová trať), zamířila do ulice U Kasáren, která se tak stala nejužší pražskou ulicí s tramvajovým provozem - místy měla šířku od domu k protějšímu domu jen 3,25 metru! Následně ostrým pravým obloukem zabočila do Loretánské ulice a pokračovala až na Pohořelec, kde byla před křižovatkou s ulicí Dlabačov ukončena. 26. ledna 1913 byla na křižovatce Brusnice připojena manipulační trať k vozovně Střešovice, která nahradila ke stejnému datu zrušenou trať v ulici U Prašného mostu.

Souprava vozů T6A5 ev.č.8605+8606 na lince 33 stanicuje v zastávce Pohořelec
Souprava vozů T3R.P ev.č.8316+8317 na lince 23 projíždí v okolí smyčky Dlabačov
16. srpna 1923 došlo k prodloužení tramvajové tratě z Pohořelce po Bělohorské ulici až k dnešnímu Břevnovskému klášteru. Aby bylo odlehčeno provozně zcela nevhodné trati přes uličku U Kasáren, byla vybudována nová trať vedená od křižovatky Brusnice na Pohořelec, která byla uvedena do provozu 6. června 1926, tehdy ještě s jednokolejnou částí tratě mezi Hládkovem a Pohořelcem. Obě tratě tehdy sehrály významnou roli při dopravě návštěvníků VIII. všesokolského sletu, který se v roce 1926 konal na zbrusu novém stadionu na Strahově. Před Pohořelcem byla na trať připojena manipulační kolej v ulici Hládkov, uvedená do provozu ke stejnému datu jako trať samotná - 6. června 1926. Všechny tratě v oblasti Strahova byly významně rekonstruovány u příležitosti dalšího sletu o šest let později. 6. prosince 1933 byla proto tramvajová trať v Jelení ulici a Keplerově ulici v úseku Pohořelec - Brusnice zrušena a došlo k radikální rekonstrukci celé oblasti, včetně směrových a sklonových úprav. Nová tramvajová trať byla plně zdvoukolejněna do provozu byla uvedena 29. května 1938. Tomuto zahájení provozu však ještě předcházelo zrušení nevyhovující tratě od Brusnice přes uličku U Kasáren a Loretánskou ulici k 1. dubnu 1938. V roce 1969 byla v Jelení ulici zřízena mezi křižovatkou Brusnice a obloukem do Keplerovy ulice kusá zkušební kolej o délce 150 metrů pro nastavování vlaků vozovny Střešovice. Při jízdě z centra odbočovala z traťové koleje pravou výhybkou a vedla po pravé straně tratě. Do provozu byla uvedena 29. prosince 1969 a vybavena byla i prohlížecí jámou. Ovšem využívání této koleje bylo velmi sporadické. 15. června 2000 při zahájení rekonstrukce tratě v úseku Brusnice - Malovanka byla snesena.

Celá tramvajová trať od křižovatky Malovanka, přes křižovatku Brusnice až ke křižovatce Chotkovy sady prošla během pěti let rozsáhlou rekonstrukcí. Celá trať byla ostatně již léta na samé hranici havarijního stavu a lokální opravy udržovaly trať jen v provozuschopném stavu. Navíc neustále splátovaný asfaltový koberec a poškozené velkoplošné panely BKV nedělaly v okolí Pražského hradu přílišnou reklamu. Jako první byl zrekonstruován úsek mezi Brusnicí a Chotkovými sady, kde rekonstrukce proběhla v roce 1995. V úseku zastávek Brusnice - Pražský hrad byl vůbec poprvé v České republice použit tramvajový svršek s travnatým krytem. V roce 1997 následovala rekonstrukce křižovatky Brusnice, včetně manipulační tratě, poslední v řadě byl v roce 2000 úsek mezi Malovankou a Brusnicí. V úseku Pohořelec - Brusnice byl opět využit svršek s travnatým krytem, na rozdíl od předešlého úseku Brusnice - Pražský hrad však nedošlo k jeho zatravnění ihned, ale až po několikatýdenním provozu na otevřeném svršku a konečném podbití tratě.

Souprava vozů T3 ev.č.6562+6609 na lince 33 stanicuje v zastávce Brusnice
Vůz KT8D5 ev.č.9010 na lince 1 projíždí místem připojení manipulační koleje Hládkov
Cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce ulic Myslbekova, Bělohorská a Dlabačov. Bezprostředně za ní se nám prostřednictvím připojuje z levé strany smyčka Dlabačov. Na této části tratě k zastávce Pohořelec byly až do rekonstrukce v roce 2000 použity velkoplošné panely BKV, které v žádném případě neodpovídaly významu tratě, která je vstupní branou do areálu Pražského hradu. Trať od Malovanky klesá v terénním zářezu levým obloukem pod areálem Strahovského kláštera na Pohořelec, kde jsou umístěny zastávky Pohořelec. Ve směru do centra je u ní zřízen nástupní ostrůvek. V zastávce v opačném směru, tedy z centra, se nastupuje přímo z chodníku. Tato zastávka je navíc opatřena - ač do kopce - návěstní značkou bezpečnostního zastavovacího místa. Důvodem, proč je tato značka umístěna do kopce, je tramvajová trať v Myslbekově ulici, na jejíž klesání se tramvajový vlak po odbočení na křižovatce Malovanka snadno dostane. Tramvajová trať na Pohořelci opouští střed vozovky a až pod Královský letohrádek vede na vlastním tělese při levém kraji vozovky. V místě napojení ulice Hládkov je připojena z levé strany manipulační kolej Hládkov. Za sjezdovou výhybkou následuje elegantní zatravněné tramvajové těleso, které kopíruje tvar Keplerovy ulice. Po poněkud ostřejším pravém oblouku trať změní travnatý kryt svršku za drobnou žulovou dlažbu a spěje do prostoru zastávek Brusnice. Dvojice před křižovatkou Brusnice slouží k pravidelnému stanicování tramvajových vlaků. Za křižovatkou následují další dvě zastávky Brusnice. Ty jsou však využívány při tramvajových výlukách v oblasti a od roku 2001 zde stanicuje linka 91. Za těmito zastávkami se žulová dlažba opět vystřídá s travnatým krytem. V přímém úseku, který jen na chvíli vystřídá pravý oblouk se trať přibližuje k zastávkám Pražský hrad, před jejichž nástupišti začíná opět kryt ze žulové dlažby. Protisměrné zastávky rozděluje světelná křižovatka - jediná na celém popisovaném úseku. V prostoru křižovatky trať zkopíruje tvar ulice Mariánské hradby a zabočí v levém oblouku. Levá protisměrná kolej z centra se v tomto místě vrací zpět k druhé koleji do centra (třebaže v rámci směru popisu by se spíše slušelo poznamenat, že se odpojuje). Obě koleje zde donedávna pohledově oddělovalo kaštanové stromořadí, které bylo během rekonstrukce tratě značně vykáceno pro své stáří. Ovšem bylo plně obnoveno novou výsadbou! Obě koleje jsou tak od sebe v následujícím úseku vzdáleny cca 3 metry. U Letohrádku královny Anny je umístěna poslední dvojice zastávek na trati - Královský letohrádek. Za nimi již koleje pokračovaly jako klasická dvoukolejná trať k dopravní značce STOP. Tramvaje před návratem do středu vozovky musí vyčkávat, až se nějaký motorista slituje a pustí je. Tato dopravní značka byla nahrazena značkou Stůj, dej přednost v jízdě. Drobnou žulovou dlažbu jako kryt svršku vystřídá klasická uliční dlažba. A trať spěje ke křižovatce ulic Badeniho a Mariánské hradby, kde naše cesta skončí.

Celá trať je vybudována klasickým způsobem na příčných pražcích. Od Malovanky po Pohořelec a od konce samostatného tělesa po Chotkovy sady (tedy tam, kde je trať součástí vozovky) tvoří kryt tratě velké žulové dlažební kostky, na části samostatného tělesa u Pohořelce, na Brusnici a od Pražského hradu po konec samostatného tělesa před Chotkovými sady je kryt tvořen drobnou žulovou dlažbou. Od Pohořelce po Brusnici a od Brusnice po Pražský hrad je trať kryta travnatým svrškem.

Zastávky umístěné na popisované trati:
Pohořelec - nácestná zastávka v obou směrech
Brusnice - nácestná zastávka v obou směrech před křižovatkou Brusnice
Brusnice - občasná nácestná zastávka v obou směrech za křižovatkou Brusnice
Pražský hrad - nácestná zastávka v obou směrech
Královský letohrádek - nácestná zastávka v obou směrech

Provozované linky na popisované trati:
Změna linkového vedení v roce 1998 přinesla optické zhuštění provozu na dané trati, protože k lince 22 přibyla její posilová linka 23. Ve skutečnosti však k žádné radikální změně nedošlo, neboť do zahájení provozu na lince 23 bývala dvaadvacítka provozována s menšími intervaly. Takže vlastně došlo pouze k přečíslování "posilových vlaků" linky 22. V nočním provozu není trať obsluhována.

Fotocesta po trati křižovatka Malovanka - křižovatka Chotkovy sady
Tramvajová trať křižovatka Malovanka - smyčka Dlabačov Smyčka Dlabačov Tramvajová trať smyčka Dlabačov - Pohořelec Tramvajová trať smyčka Dlabačov - Pohořelec
Tramvajová trať smyčka Dlabačov - Pohořelec Tramvajová trať smyčka Dlabačov - Pohořelec Tramvajová trať smyčka Dlabačov - Pohořelec Tramvajová trať Pohořelec - Brusnice
Tramvajová trať Pohořelec - Brusnice Jednokolejka Hládkov Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice
Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice
Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice Tramvajová trať jednokolejka Hládkov - Brusnice Křižovatka Brusnice
Tramvajová trať Brusnice - Pražský Hrad Tramvajová trať Brusnice - Pražský Hrad Tramvajová trať Brusnice - Pražský Hrad Tramvajová trať Brusnice - Pražský Hrad
Tramvajová trať Brusnice - Pražský Hrad Tramvajová trať Pražský Hrad - Královský letohrádek Tramvajová trať Pražský Hrad - Královský letohrádek Tramvajová trať Pražský Hrad - Královský letohrádek
Tramvajová trať Královský letohrádek - Pražský Hrad Tramvajová trať Pražský Hrad - Královský letohrádek Tramvajová trať Královský letohrádek - křižovatka Chotkovy sady Tramvajová trať Královský letohrádek - křižovatka Chotkovy sady

Fotografie: © Pražské tramvaje

www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prtky.cz | www.prtky.eu
ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1635
web postaven na redakčním systému phpRS
Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2019