Křižovatka Čechův most

Souprava vozů T3 ev.č.6826+6827 na lince X-A na křižovatce Čechův most

Vůz KT8D5 ev.č.9009 vypravený na linku 12 projíždí křižovatkou Čechův most

Vůz T6A5 ev.č.8736 na lince X-A v křižovatce Čechův most

Souprava vozů T3SU ev.č.7012+7013 na lince 26 v křižovatce Čechův most

2. července 1900 byla uvedena do provozu další z částí etapovitě otevírané tramvajové tratě Újezd - Klárov - vozovna Centrála, v úseku z Klárova k vozovně Centrála. Její součástí tehdy ještě křižovatka u Čechova mostu nebyla, neboť neexistoval ani most samotný. Jeho stavba byla zahájena teprve v roce 1905 a do provozu byl uveden 6. června 1908 a o den později byla uvedena do provozu i tramvajová trať na mostě. Vzrůst intenzity dopravy vyvolal výstavbu podjezdu pro pobřežní komunikaci. Místní poměry sice dovolovaly rozšíření komunikace směrem k Vltavě, ale pro dopravu by nemělo žádný význam, protože odbočení vozidel z nábřeží na most by muselo být provedeno prudkými oblouky, což nedovolovaly zejména tramvajové koleje, jejichž poloměr by v tomto případě klesl pod 20 metrů, a to je nepřípustné. Nově zřizovaný podjezd znamenal zrušení podzemní místnosti v letenské opěře mostu, s níž projektant původně počítal jako prostorem pro kavárnu (dlužno poznamenat, že se tohoto využití nikdy nedočkala), úpravu chodníkových obrub v délce odbočujících kolejí přisekáním a přesunutí kaple sv. Máří Magdalény. Její původní poloha byla vyznačena v žulové dlažbě vozovky, při předlažbě komunikace však zanikla. Velkou rekonstrukcí prošla trať na mostě v letech 1971 - 1975, kdy se most Svatopluka Čecha dočkal potřebné údržby. Na přelomu let 2001 - 2002 se most dočkal velké rekonstrukce, vyvolané značným napadením korozí, jejíž součástí byla i kompletní rekonstrukce kolejové křižovatky. Protože do prostoru sjezdové výhybky od Malostranské a Čechova mostu k zastávce Čechův most zasahuje stropní betonová deska podzemního objektu, byla Pražskou strojírnou vyvinuta výhybka s extrémně nízkou přestavníkovou skříní, jejíž druhý kus byl osazen na mostě samotném, kde byla umístěna na ukončení kolejové splítky. Oproti původnímu uspořádání byla na most Svatopluka Čecha umístěna i rozjezdová výhybka s využitím extrémně nízké přestavníkové skříně a kolejové splítky stejného typu jako v prostoru křižovatky Ke Stírce. Extrémně nízké přestavníkové skříně jsou na této křižovatce využity v Praze poprvé a o jejich výšce svědčí fakt, že zaujímají pouze prostor výšky kolejnice NT1, tedy cca 18 cm!

Křižovatka je vybavena 3 rozjezdovými radiově ovladatelnými elektromagnetickými výhybkami s pružnými jazyky ev.č. 111 od Právnické fakulty, ev.č. 526 od Letenského tunelu a ev.č. 527 od Malostranské. I 3 sjezdové výhybky jsou s pružnými jazyky. Křižovatka je klasické konstrukce a s výjimkou splítkového vrcholu na Čechově mostě, kde kryt tvoří asfaltový koberec, tvoří kryt žulové dlažební kostky.

V běžném provozu jsou pojížděny dva směry křižovatky - přímý mezi zastávkami Čechův most - Malostranská a z pohledu od Čechova mostu pravý oblouk z mostu do zastávky Čechův most. Levý oblouk z mostu slouží pouze k manipulačním účelům.

Fotocesta po křižovatce Čechův most