Trať Strossmayerovo náměstí-Čechův most-Malostranská

Nejstarší úsek námi sledované tratě (Letenský tunel - Strossmayerovo náměstí - Výstaviště) byl uveden do provozu již 25. června 1884 jako součást tratě koňské dráhy z dnešního náměstí Republiky přes tehdejší řetězový most Františka Josefa I. z roku 1868 až k Výstavišti. Celá někdejší trať koňky prošla elektrifikací 28. září 1898. A tak ke zprovoznění celého námi sledovaného úseku zbývala již jen "drobnost" - vybudování tramvajové tratě od dnešního Letenského tunelu až na Klárov (Malostranská). Ten byl uveden do provozu 2. července 1900 jako další součást etapovitě otevírané tratě vedené z Újezda před Malostranské náměstí a Klárov po nábřežní komunikaci, kolem dnešní Holešovické tržnice až k tehdejší vozovně Centrála. V padesátých letech prošlo celé nábřeží od Čechova mostu k Letenskému tunelu radikální rekonstrukcí. Vzrůst intenzity dopravy vyvolal výstavbu podjezdu pod Čechovým mostem pro pobřežní komunikaci. Místní poměry by sice dovolily rozšíření komunikace směrem k Vltavě, ale pro dopravu by nemělo žádný význam, protože odbočení vozidel z nábřeží na most by muselo být provedeno prudkými oblouky, což nedovolovaly zejména tramvajové koleje, jejichž poloměr by v tomto případě klesl pod 20 metrů. Nově zřizovaný podjezd znamenal zrušení podzemní místnosti v letenské opěře Čechova mostu, s níž projektant původně počítal jako prostorem pro kavárnu (dlužno poznamenat, že se tohoto využití nikdy nedočkala) a přesunutí kaple sv. Máří Magdalény. Její původní poloha byla vyznačena v žulové dlažbě vozovky, při předlažbě komunikace však zanikla. V souvislosti s likvidací původního řetězového mostu na místě dnešního mostu Štefánikova, výstavbou dřevěného mostního provizoria a následným zprovozněním nového Švermova mostu (dnes Štefánikova) k 29. září roku 1951 došlo také k přeložce tramvajové tratě v místě napojení nového mostu a vyústění Letenského tunelu. Tunel byl sice zprovozněn až 26. září 1953, ale logicky již v předstihu s výstavbou mostu došlo ke zvýšení letenského břehu a zřízení podjezdu pro automobily pod mostním obloukem. Trať zde prodělala radikální přeložky a využívala i několikerá provizoria. 11. listopadu 1980 pak navíc došlo s ohledem na výstavbu mimoúrovňové automobilové křižovatky u Hlávkova mostu ke zrušení tramvajové tratě v úseku nábřeží kapitána Jaroše - Vltavská.

Cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce Strossmayerova náměstí s ulicemi Milady Horákové a Dukelských hrdinů, které se přidržíme. Ihned za samotnou kolejovou křižovatkou je v protisměru umístěn nástupní ostrůvek zastávky Strossmayerovo náměstí. Tato zastávka nebyla až do roku 2001 zastávkou stálou a neměla ani nástupní ostrůvek. Sloužila totiž pouze pro noční tramvajové linky. Trať se na světelné křižovatce s ulicemi Kostelní a Na Ovčinách stáčí vpravo a v protisměru byl až do roku 2001 ostrůvek zastávky Nábřeží kapitána Jaroše, který sloužil jako stálá zastávka. Bohužel jeho vzdálenost od Strossmayerova náměstí neumožňovala cestujícím kvalitní přestup na tomto významném přestupním uzlu a proto bylo rozhodnuto o úpravě umístění zastávek v oblasti. Trať se stále stáčí vpravo a na další světelné křižovatce opustíme ulici Dukelských hrdinů a přesuneme se na nábřeží kapitána Jaroše. V prostoru pravého oblouku se na nábřeží ve směru od Vltavské připojovala v období od 2. července 1907 do 11. listopadu 1980 tramvajová trať k Hlávkovu mostu. Po odbočení na nábřeží následuje již jen v našem směru umístěná zastávka Nábřeží kapitána Jaroše, opatřená nástupním ostrůvkem. V následujícím úseku až ke křižovatce u Letenského tunelu máme několika set metrový luxus tramvajové tratě na vlastním tělese. Následuje rozjezdová výhybka křižovatky Letenský tunel a s ohledem na kolejové uspořádání s předjízdnou kolejí leží až k tunelu samotnému ve vozovce tři koleje vedle sebe. Ovšem pozor, nejsme již na vlastním tělese! Za křižovatkou změníme nivelitu tratě a dostaneme se i na jiné nábřeží. Až k Malostranské nese název po druhém československém prezidentovi, Edvardu Benešovi. A že v závěrečné části je od řeky na hony vzdáleno nikomu nevadí. Ale zpět k popisu tratě za již zmíněnou křižovatkou u Letenského tunelu následuje totiž kolejové esíčko levého a pravého oblouku, spojené navíc s klesáním a zúžením vozovky po obou stranách tramvajové tratě na jediný jízdní pruh, s nímž mívají rozměrnější vozidla značné problémy. Trať vede podél řeky Vltavy, semknutá z jedné strany řekou samotnou, ze strany druhé pak opěrnou zdí Letenského svahu. Před křižovatkou Čechův most tramvajová trať opět poněkud vystoupá nad hladinu řeky a před výhybkami křižovatky je umístěna dvojice zastávek Čechův most, za křižovatkou je pak v protisměru umístěna občasná zastávka Čechův most. Trať opět klesne a následuje další z kolejových esíček, tentokráte v podobě pravého a levého oblouku. Levý oblouk je táhlý a podél areálu Strakovy akademie, sídla vlády České republiky, se protahuje až k ulici U Bruských kasáren. Teprve u ní se trať narovná a až k závěrečné křižovatce Klárova s nábřežím Edvarda Beneše již vede trať přímým úsekem. Před křižovatkou samotnou je ještě umístěna dvojice občasných zastávek Malostranská.

Zastávky umístěné na popisované trati:
Strossmayerovo náměstí - nácestná zastávka ve směru z centra
Nábřeží Kpt. Jaroše - nácestná zastávka ve směru do centra
Čechův most - nácestná zastávka v obou směrech
Čechův most - občasná nácestná zastávka ve směru z centra
Malostranská - občasná nácestná zastávka v obou směrech

Provozované linky na popisované trati:
Celou tratí projíždí jediná denní linka - 12, podstatným úsekem Strossmayerovo náměstí - Čechův most pak v denním provozu linka 17, a v nočním linka 53. Úsek Strossmayerovo náměstí - Letenský tunel je pak provozně zajímavějším. K již zmíněným linkám se zde přidávají v denním provozu také linky 5, 8 a 14, v nočním provozu tímto úsek ještě projíždějí linky 51 a 54.

Fotocesta po trati Strossmayerovo náměstí - Malostranská