|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trať Senovážné náměstí-Lazarská
|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Ta byla dlouhá cca 250 metrů a z většiny využívala traťovou kolej Jindřišská - Václavské náměstí (ve směru z Václavského náměstí tedy protisměrnou) se dvěma vybočeními k chodníku u obou výhybek. Tato vybočení byla vynucena nutností zvětšení prostoru pro stavbu kolektorových šachet. S ohledem na nutnost provozování automobilové dopravy byly zajišťovací výhybky klasické konstrukce s pružnými jazyky kryty dlažbou ze žulových kostek. Ostatně v této době ani Dopravní podnik Praha ještě nebyl majitelem povrchových výhybek Californien.
Provoz na tramvajové trati byl řízen světelným signalizačním zařízením, které umožňovalo průjezd tří tramvajových vlaků v jednom směru. Signalizační zařízení byla umístěna ve směru od zastávky Václavské náměstí na hraně samotného náměstí, ve směru od Jindřišské před ulicí Nekázanka.
Signalizační zařízení pro tramvaje bylo zdvojené (pro případ prasklé žárovky) a doplněné pomocným návěstidlem s prosvětleným piktogramem tramvaje, který informoval o zařazení nároku na signál volno pro tramvaje.
Řidič tramvaje přejel pantografem přihlašovací trolejový kontakt, čímž si v signalizačním zařízení vyžádal svůj nárok na volno. Světelné signalizační zařízení přijmutí nároku potvrdilo rozsvícením zmíněné doplňkové signalizace s piktogramem tramvaje.
Po rozsvícení signálu volno a uvedení vlaku do pohybu přejela tramvajová souprava tzv. přítomnostní trolejový kontakt, jímž signalizační zařízení zjistilo počet vozů vlaku a ten si pamatovalo až do chvíle jeho odhlášení z jednokolejného úseku. Pokud následující vlak vjel na přihlašovací kontakt v době, kdy předchozímu vlaku svítil signál volno, prodloužil tím cyklus i pro sebe. Stejným způsobem mohl v jednom směru učinit i třetí vlak.
Jednokolejka se začala budovat v rámci rekonstrukce křižovatky Lazarská od 8. října 1994. Provoz na ní byl zahájen 11. listopadu téhož roku s tím, že její provoz byl plánován na maximálně dobu jednoho roku. Nestalo se tak. Provoz na jednokolejné části trati byl ukončen až 24. září 1996 a normální - dvoukolejný - provoz na tramvajové trati byl obnoven ke 2. listopadu 1996.
Výstavba jednokolejky v Jindřišské ulici .:::. říjen 1994 | ||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Fotocesta po jednokolejce v Jindřišské ulici .:::. 10. prosince 1994 | ||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Fotocesta po jednokolejce v Jindřišské ulici .:::. 9. července 1995 | ||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |