|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trať Senovážné náměstí - Lazarská
Stěžejní tramvajová trať v centru Prahy se řadí mezi nejstarší tramvajové tratě. Její první návrhy spadají ještě do údobí existence tzv. Anglicko-české společnosti pro koněspřežnou dráhu, ale skutečné realizace se dočkala až v roce 1883 jako součást tramvajové tratě z Těšnova, Havlíčkovou ulicí, přes Václavské náměstí do Lazarské, Myslíkovou ulicí, přes Palackého most na Anděl a ke Smíchovskému nádraží.
První kolejový úsek tratě však vznikl již v roce 1881, kdy pražská obec na vlastní náklady položila v Myslíkově ulicí koleje. Obec využila dláždění vozovky a stavbu budoucího úseku koňky provedla raději se značným předstihem, aby bylo zamezeno dalšímu zbytečnému stavebnímu ruchu v dohledné době. Politická pochůzka po celé navrhované trati koňské dráhy se konala 18. září 1882 a o necelý rok později 28. června 1883 zahájila provoz. V celém popisovaném úseku byla dvoukolejná, s tím že uprostřed části Lazarské ulice, která byla podstatné širší, než jak ji známe dnes (měla vlastně charakter náměstí) stály tou dobou tzv. Masné krámy (jatky), které trať koňky objížděla z obou stran. Od 20. května 1884 se na Václavském náměstí trať křižovala s tratí koňky vedenou po Václavském náměstí od Můstku k Muzeu. Šlo zřejmě o jediné místo v Praze, kde se dvě tramvajové tratě za celou dobu své existence pouze křižovaly, bez kolejového propojení oblouky, tedy bez možnosti přejezdu z jedné tratě na druhou. Další existence trati se obešla bez významných stavebních změn. Teprve v létě 1895 došlo vzhledem k výstavbě nového domu v Lazarské ulici ke zrušení koleje ve směru na Smíchov (s ohledem na tehdejší levostranný provoz tedy dnešní koleje na Václavské náměstí). Před křižovatkou se Spálenou ulicí byla v Lazarské vybudována výhybna. Po dokončení stavby zmíněného domu bylo doporučeno v létě 1897 obnovení zrušené koleje. Společenstvo novoměstských řezníků však proti koleji "z bezpečnostních důvodů" protestovalo. Výstavbou domu se totiž průjezdný profil jižně od Masných krámů poněkud zúžil. Spor se táhl až do roku 1898, kdy byl jako bezpředmětný ukončen. Masné krámy byly totiž mezitím zbořeny. Trať tak byla jako dvoukolejná přeložena do středu upravené Lazarské ulice. Ač v našem textu se věnujeme úseku mezi křižovatkami Lazarská a Senovážné náměstí, musíme, kvůli kontextu zamířit i o kousek dál. V blízkosti námi sledované tratě koňky se ve Spálené ulici objevily koleje v pořadí druhé tramvajové tratě vybudované přímo pražskými Elektrickými podniky. Trať byla zprovozněna 4. února 1898 a do Spálené ulice přivedla Ječnou ulicí přes Karlovo náměstí elektrické tramvaje z dnešního náměstí Míru. Trať byla s výjimkou krátkého úseku mezi křižovatkami Lazarská a Myslíkova dvoukolejná. Ve zmíněném úseku se tramvaj musela uskromnit na jednu kolej, neboť zde nezbylo místo pro zřízení druhé koleje pro elektrickou tramvaj. Obě tratě se jen křižovaly, kolejově propojené nebyly. Druhá kolej elektrické tramvaje byla v křižovatce zřízena 18. prosince 1900 společně s elektrifikací tratě koňky, kdy se obě tratě zároveň kolejově propojily. Zároveň od 14. května téhož roku tehdejší trať koňky křižovala na Václavském náměstí elektrifikovanou někdejší trať koňky od Můstku k Muzeu, která touto přestavbou prošla rychleji. Počínaje 24. lednem 1926 se na Havlíčkově, dnešním Senovážném, náměstí připojila dvoukolejnými trojúhelníky nová tramvajová trať z Bolzanovy ulice. Od 12. prosince 1928 byla u Jindřišské věže připojena nákladní odbočka do Edisonovy trafostanice (rozvodny) v Jeruzalémské ulici. Byla určena k dopravě transformátorů a dalších elektrických zařízení. Edisonova transformační stanice v Jeruzalémské ulici, navržená architektem F. A. Librou v roce 1926, patří k prvním větším realizacím funkcionalistické architektury v centru Prahy. Zatímco nákladní odbočka do rozvodny v Jeruzalémské ulici byla odpojena a zrušena k 17. říjnu 1953, rozvodna samotná sloužila původní funkci až do 90. let 20. století, kdy se rozhodlo o přesunutí technologie trafostanice do suterénu za účelem uvolnění a rekonstrukce nadzemních podlaží pro komerční účely. Křižovatka Lazarská, která od vzniku tratě umožňovala jízdu pouze k Myslíkově ulici, byla v roce 1965 doplněna o oblouky k Národní třídě a stala se tak plnohodnotným trojúhelníkem. Doplnění bylo vyvoláno potřebou na zlepšení manipulačních možností při stále častějších a dlouhodobějších výlukách tramvajových tratí v centru Prahy. Traťový úsek ve Spálené ulicemi mezi tehdejšími křižovatkami Perštýn a Lazarská byl totiž v období 13. března 1961 – 9. května 1974 využíván pouze k manipulačním účelům. Poměrně neutěšená dopravní situace ve středu Václavského náměstí byla na počátku výstavby vůbec prvního halového podchodu nejen v Praze, ale i v tehdejším Československu pod Václavským náměstím u křižovatky Vodičkovy a Jindřišské ulice. Podchod o ploše 3000 metrů čtverečních s desítkou schodišť na povrch umožňoval výstupy do mnoha směrů. Dva výstupy mířily také přímo na ostrůvky tramvajových zastávek. Se stavbou se začalo 25. listopadu 1964 kolektorem, do kterého se překládaly inženýrské sítě. Hloubení více než osmimetrové stavební jámy, které se teprve dotklo hromadné dopravy, pak začalo v květnu 1967, tedy 19 měsíců před dokončením. Protože se však ve středu náměstí křížily dvě významné tramvajové tratě (8 tramvajových linek v podélném směru 3, 7, 11, 19, 20, 22, 28 a 29 a dalších 5 v příčném směru 14, 15, 18, 21 a 24), celkem tedy 13 linek, bylo nutné provoz tramvají zachovat. Z tohoto důvodu bylo od 12. července 1967 na Václavském náměstí zřízeno mostní provizorium ve tvaru mostního kříže pro tramvaje, na které byla přeložena celá křižovatka s Vodičkovou, respektive Jindřišskou ulicí. Tak bylo možné bez zásadních problémů podkopat celou křižovatku a zřídit i potřebné výstupy do budoucích zastávkových prostorů. Stavbu podchodu tak cestující mohli sledovat za jízdy tramvají takříkajíc v přímém přenosu. Mostní provizorium bylo v provozu do 30. června 1968. Po jeho likvidaci byl pravidelný provoz tramvají již na stropní desce podchodu obnoven 29. července 1968. Rekonstrukce tratě do konstrukce velkoplošných panelů BKV proběhla mezi 30. lednem a 25. dubnem 1980. Touto technologií však nebyl proveden oblouk mezi zastávkami Lazarská a Vodičkova přejezd přes Václavské náměstí v místě stropní desky podchodu a současně křížení s tramvajovou tratí na Václavském náměstí. Dne 13. prosince 1980 byla zrušena tramvajová trať na Václavském náměstí a současně s likvidací křížení obou tratí v roce 1982 byly velkoplošné panely BKV položeny i na stropní desku podchodu. A protože v roce 1985 následovalo zrušení tramvajové tratě mezi Perštýnem a náměstím Republiky zůstala tramvajová trať v ulicích Vodičkově a Jindřišské jedinou centrální tratí, jejíž vyřazení z provozu vždy znamená kolaps tramvajové dopravy takřka v celé Praze. V centru města vrcholila v roce 1994 výstavba podzemního kolektoru a v Jindřišské ulici, kde se do kolektoru hloubily vstupní šachty, překážely tramvajové koleje. Proto bylo požadováno přerušení tramvajového provozu mezi zastávkami Václavské náměstí a Jindřišská na několik měsíců. Jenže to by, s ohledem na necitlivé zrušení okolních tratí v minulých letech, znamenalo kolaps tramvajové dopravy v celé Praze a změny tras 9 tramvajových linek. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě provizorní jednokolejné trati, která se začala budovat v rámci rekonstrukce křižovatky Lazarská od 8. října 1994. Provoz na ní byl zahájen 11. listopadu téhož roku s tím, že její provoz byl plánován na maximálně dobu jednoho roku. Jednokolejka byla dlouhá cca 250 metrů a z většiny využívala traťovou kolej Jindřišská - Václavské náměstí (ve směru z Václavského náměstí tedy protisměrnou) se dvěma vybočeními k chodníku u obou výhybek. Tato vybočení byla vynucena nutností zvětšení prostoru pro stavbu kolektorových šachet. Zřízení jednokolejky s sebou neslo zrušení zastávky Václavské náměstí směr Vodičkova v poloze před samotným náměstím, kde se do tramvaje nastupovalo z vozovky a její přesunutí za náměstí k pasáži Světozor. Tento stav byl následně prohlášen za trvalý. Protože se výstavba kolektoru protahovala, byl provoz na jednokolejné trati ukončen až 24. září 1996. Dvoukolejný provoz byl obnoven 2. listopadu 1996. Od 14. prosince 1996 začaly tramvaje zastavovat v první pražské zastávce tzv. vídeňského typu, která byla zřízena ve Vodičkově ulici směr Lazarská. Ke stejnému datu byly v zastávkách Jindřišská obousměrně zřízeny zastávkové mysy. V roce 2001 vyvrcholily snahy o omezení provozu automobilů ve Vodičkově ulici mezi Palackou ulicí a Václavským náměstí zřízením pěší zóny s provozem tramvají. Tlak orgánů památkové péče na přizpůsobení povrchu tratě v tomto úseku její poloze na území Pražské památkové rezervace stál na počátku rekonstrukce svršku ve zmíněném úseku, provedené mezi 9. červnem a 15. srpnem roku 2001. Nová konstrukce byla zřízena ze žlábkových kolejnic na železobetonových pražcích ve štěrkovém loži, které je uložené v jakési vaně zřízené s využitím antivibračních a odhlučňovacích rohoží z komůrkové elastomerové pryže z boku opřených o speciální betonové prefabrikáty ve tvaru písmene L. Zákryt tělesa tratě byl zřízen z velké žulové dlažby. Zbývající úseky tratě mezi křižovatkami Lazarská a Senovážné náměstí byly pouze repanelizovány velkoplošnými panely BKV, oblouk standardní konstrukce mezi zastávkami Lazarská a Vodičkova prošel obnovou. Při ní zůstaly využity původní dřevěné pražce. Mezi 5. srpnem a 20. zářím 2003 proběhla rekonstrukce křižovatky Senovážné náměstí, ve směru od Lazarské byly tramvaje ukončeny na povrchové kolejové spojce umístěné v zastávce Jindřišská. Od 31. ledna do 10. února 2005 byla trať mimo provoz kvůli havárii vody, která způsobila podemletí tratě v prostoru zastávky Václavské náměstí a vytvoření kaverny. O rok později se pak nejezdilo mezi 16. a 26. červencem kvůli zřícení části rekonstruovaného domu U Myšáka ve Vodičkově ulice. Kvůli snížení zátěže zde byla po obnovení provozu do ukončení prací na rekonstrukci domu snížena rychlost projíždějících tramvají a vyvěšen absolutní zákaz jejich potkávání. S výjimkou úseku zrekonstruovaného v roce 2001 se technický stav kolejí zbývajících úseků stával postupně nevyhovujícím, což v roce 2010 vedlo k havárii trati v oblouku mezi Lazarskou a Vodičkovou. Tu se podařilo dočasně vyřešit opravou, ale vážné poruchy se projevovaly i na dalších místech, zvláště u křižovatky s Růžovou ulicí, kde byla dlouhodobě omezena rychlost na 20 km/h. Přípravy rekonstrukce tratě, datující se až do roku 2009 však byly nepoměrně náročnější než u tratí na okrajích města. Na konci června 2014 měla být po dvouleté výluce znovu otevřena stanice metra Národní třída, která byla mimo provoz z důvodu výstavba obchodního centra Quadrio. Bezbariérový výstup ze stanice ústí výtahy k tramvajovým zastávkám Lazarská, kde se však do tramvají nastupovalo z vozovky a o bezbariérovosti se proto nedala hovořit. Bylo tedy třeba rozšířit chodníky v prostoru zastávek až ke kolejím, zřídit zastávkové mysy. Když byla 26. dubna 2014 konečně zahájena rekonstrukce tramvajové tratě, nebyla zavedena náhradní doprava, protože nebylo kudy. Těžiště prací bylo nejprve soustředěno na Václavské náměstí, do Lazarské a Vodičkovy ulice. Začátkem června se stavební práce přesunuly do Jindřišské. Trať, která byla před rekonstrukcí téměř kompletně z velkoplošných panelů BKV, byla nově realizována systémem W-tram. Panely zůstaly pouze v místě přechodu Václavského náměstí, na stropní desce podchodu, kde tímto řešením zůstala zachována možnost pro napojení novostavby tratě v horní části Václavského náměstí s pokračováním do Vinohradské ulice. V části Lazarské a Vodičkovy ulice došlo k rozšíření osové vzdálenosti kolejí z 3 na 3,5 metru. Zároveň byl zvýšen poloměr oblouku mezi Lazarskou a Vodičkovou, včetně doplnění přechodnic a mazníků, které snižují opotřebení trati a hluk z provozu tramvají. V úseku zrekonstruovaném v roce 2001 proběhla střední údržba tramvajové tratě, kdy byly vyměněny kolejnice, trať byla podbita a místo původní hrubé dlažby byl zřízen kryt z dlažby hladké. Dle původních plánů měla zastávka Vodičkova ve směru k Václavskému náměstí zůstat ve formě ostrůvku, ale Městská část Praha 1 projevila přání zřídit i zde mys. Protisměrná zastávka Vodičkova pak byla přestavěna z vídeňské zastávky také na zastávkový mys. Zároveň byla před křižovatkou s ulicí Omladinářů zřízena občasná zastávka Lazarská pro přestup mezi nočními linkami. V polovině května 2021 proběhla médii informace, že město plánuje výstavbu odstavných kolejí pro historické tramvaje ve spodní části Václavského náměstí, pro jejichž výstavbu se mělo využít probíhající rekonstrukce této části náměstí. Celková délka kolejí měla být cca 175 metrů, dosahovat měly od Vodičkovy ulice přibližně na úroveň budovy hotelu Ambassador. Napojeny měly být pouze ve směru do Vodičkovy ulice. Koleje se nejprve měly spojit do jedné a následně měly být jednokolejným obloukem zaústěny do Vodičkovy ulice. Pokud by hypoteticky v budoucnu byla trať na spodní části Václavského náměstí prodloužena dále na Hradební korzo, jak uvažují některé vize, a zprovozněna pro pravidelný provoz, pak by tento oblouk byl zrušen a trať napojena dvoukolejně, a to pouze směr na trať v horní části Václavského náměstí. K realizaci projektu však nakonec nedošlo. Od 29. června 2024 ale začala stavba tramvajové trati v horní části Václavského náměstí, která výrazně na několik měsíců ovlivní provoz na námi sledované trati. V úseku přes Václavské náměstí dojde k odstranění velkoplošných panelů BKV a vznikne zde kolejová křižovatka napojující jak od Senovážného náměstí, tak od Lazarské tuto novou trať. Protože budou koleje tramvajové trati na Václavském náměstí od sebe netradičně více vzdáleny, budou křižovatku tvořit v podstatě dva prokřížené trojúhelníky.
Konstrukce tratě:
Na tramvajové trati se vystřídají celkem tři konstrukce. Od Senovážného náměstí až k Václavskému náměstí je trať zřízena v současnosti nejvyužívanější metodou W-tram s asfaltovým zákrytem. Přes samotné Václavské náměstí trať pokračovala do konce června 2024 v konstrukci velkoplošných panelů BKV. Ve Vodičkově ulici je trať až po křižovatku s Palackého ulicí zřízena standardní konstrukcí kolejnic na železobetonových pražcích ve štěrkovém loži se zákrytem z velké dlažby. Zbývající úsek od Palackého ulice až po křižovatku Lazarská je opět vybudován metodou W-tram v asfaltovém zákrytu.
Popis tratě:
Naši cestu po tramvajové trati začneme v prostoru křižovatky Senovážné náměstí. Trať, zřízená konstrukcí W-tram s asfaltovým zákrytem míří do Jindřišské ulice krátkým přímým úsekem, za nímž následuje mírný levý oblouk, přivádějící koleje do zúženého prostoru mezi chodníky, které dosahují z obou stran až ke kolejím. Jsou zde zřízeny zastávky Jindřišská. Poté, co trať mine Jindřišskou věž, pokračuje přímým úsekem mezi chodníky k následujícímu mírnému levému oblouku, kterým se na křižovatce s Růžovou ulicí stočí do středu Jindřišské ulice. Chodníky se od kolejí na obou stranách vzdálí a vzniká tak teoretický prostor pro jízdní pruhy automobilů z obou stran. Trať v přímém úseku překoná křižovatku s ulicí Nekázanka. V přímém úseku následují křižovatky s ulicemi Panská a Politických vězňů a trať míří k Václavskému náměstí. Stočí se mírným levým obloukem a změní svou konstrukci na velkoplošné panely BKV. Po překonání Václavského náměstí trať zamíří do Vodičkovy ulice. Zde jsou umístěny zastávky Václavské náměstí a tramvajová trať opět změní svou konstrukci a pokračuje na železobetonových pražcích s krytem z velké dlažby. Trať je vedena u pravého chodníku, na němž je umístěna zastávka v našem směru. Protisměrná zastávka je zřízena na rozšířeném chodníku, v podobě připomínající tzv. vídeňskou zastávku. Až ke křižovatce s Palackého ulicí je trať umístěna u pravého chodníku, za jejím vyústěním se vzdálí do středu vozovky a vrací se do konstrukce W-tram s asfaltovým zákrytem. Následují ještě křižovatky s ulicemi V Jámě a Školská a trať se dostává do prostoru zastávek Vodičkova. Obě zastávky jsou zřízeny formou zastávkových mysů, kdy je nástup do vozů možný přímo z chodníků, jejichž obruby jsou protaženy až ke kolejím. Nejprve je zřízena zastávka protisměrná, trať se stáčí pravým obloukem a následuje zastávka v našem směru. Až do rekonstrukce tratě v roce 2014 šlo o první tzv. vídeňskou zastávku v Praze. Trať v mírném pravém oblouku zamíří přes malé náměstíčko vzniklé na křižovatce Vodičkovy a Jungmannovy ulice k ostřejšímu pravému oblouku do Lazarské ulice. Po jeho dokončení se trať napřímí a přes křižovatku s Vladislavovou ulicí zamíří do prostoru zastávek Lazarská. Ty jsou opět zřízeny formou zastávkových mysů.Za zastávkami následuje křižovatka s ulicemi Omladinářů (zleva) a Magdaleny Dobromily Rettigové (zprava). Druhá změněná ulice navede cestující k bezbariérovému vstupu do stanice metra linky B Národní třída. V protisměru je pak za první zmíněnou (ve směru jízdy před) ulicí Omladinářů zřízena občasná zastávka Lazarská. Ve formě zastávkového mysu slouží v případě potřeby pouze pro zajištění přestupů mezi vlaky nočních tramvajových linek. Naše cesta se dostává do prostoru kolejové křižovatky v prostoru Lazarské a Spálené ulice, kde naše cesta končí.
Zastávky umístěné na popisované trati:
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Václavské náměstí, na Senovážném náměstí v pokračování Jindřišské ulice, 5 metrů za průchodem mezi Jindřišskou věží a Cukrovarnickým palácem, nástup z chodníku pro jeden vlak 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Masarykovo nádraží, respektive Hlavní nádraží, na Senovážném náměstí v pokračování Jindřišské ulice, 5 metrů před křižovatkou s Jeruzalémskou ulicí, nástup z chodníku pro jeden vlak 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Vodičkova v pěší zóně ve Vodičkově ulici, 70 metrů za křižovatkou s Václavským náměstí, nástup z chodníku pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Jindřišská v pěší zóně ve Vodičkově ulici, 18 metrů před křižovatkou s Václavským náměstím, nástup z chodníku pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Lazarská ve středu Vodičkovy ulice, 20 metrů před křižovatkou s Jungmannovou ulicí, nástup z chodníku pro jeden vlak 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Václavské náměstí ve středu Vodičkovy ulice, v křižovatce se Školskou ulicí, nástup z chodníku pro jeden vlak 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Národní třída, Lazarská ve Spálené ulici, Myslíkova ve Spálené ulici, Myslíkova, respektive Karlovo náměstí ve středu Lazarské ulice, na hranici křižovatky s ulicí Magdaleny Dobromily Rettigové, nástup z chodníku pro tři vozy 1xT - občasná nácestná zastávka ve směru ke stálé zastávce Lazarská ve středu ve středu Lazarské ulice, na hranici křižovatky s ulicí Omladinářů, nástup z chodníku pro jeden vůz 1xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Vodičkova ve středu Lazarské ulice, 42 metrů za křižovatkou s ulicí Omladinářů, nástup z chodníku pro jeden vlak 2xT
Provozované linky na popisované trati:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2025 |