Trať Muzeum - Můstek
na Václavském náměstí

Toho dne tak byla uprostřed Václavského náměstí zřízena kolejová křižovatka obou tratí, které však nebyly nikdy za dobu své existence kolejově propojeny. Na Václavském náměstí bylo pouze křížení, nikdy však výhybka umožňující přejetí z jedné tratě na druhou. Koleje byly tehdy umístěny u okrajů středního pruhu Václavského náměstí, jemuž dominovala alej stromů. Osová vzdálenost kolejí byla tehdy takřka 9 metrů. Rostoucí dopravě přestalo v polovině devadesátých let předminulého postačovat tehdejší uspořádání komunikací a došlo ke zrušení středních alejí. Původně město uvažovalo o využití uvolněného středního pásu pro přeložení tramvajové tratě, ale nakonec došlo k opačnému postupu a koleje se ocitly při krajích chodníků a osová vzdálenost se zvýšila na v pražské síti rekordních 19 metrů. V polovině 90. let předminulého století předložil majitel koňky návrhy na zřízení spojovacích oblouků od budovy Národního muzea do Vodičkovy ulice, ale jak již je uvedeno v předešlém textu - ke zřízení těchto ani jiných spojovacích oblouků na styku Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí nikdy nedošlo.

V roce 1900 byla 14. května byla trať na Václavském náměstí elektrifikována a v rámci této přestavby se koleje k sobě opět trochu přiblížily, na vzdálenost 16 metrů. Zároveň došlo k propojení Václavského náměstí oblouky k Národnímu divadlu a u Muzea byly koleje napojeny k hlavnímu nádraží a do Mezibranské ulice.

Již naši předci zažívali nárůst automobilové dopravy a také oni se snažili o určitou formu podpory hromadné dopravy. V roce 1927 prošlo celé Václavské náměstí další velkou přestavbou, při níž byly koleje elektrické tramvaje přeloženy do středu náměstí, na zvýšené těleso. Osová vzdálenost byla snížena na 2,8 metru, okolo pomníku svatého Václava se zvyšovala až na 12 metrů. Tramvajové těleso mělo šířku 5 metrů, v prostoru zastávek 7 metrů a okolo sochy svatého Václava až 18 metrů.

Od 21. ledna 1930 byl na křižovatce s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí uveden do činnosti první pražský automatický semafor.

Stále vzrůstající hustota tramvajového provozu donutila Elektrické podniky v roce 1947 k radikální úpravě kolejové křižovatky na Můstku. Aby došlo k urychlení provozu, byly ve směru od Národního muzea a náměstí Republiky zřízeny třetí předjízdné koleje, urychlující stanicování a průjezd souprav křižovatkou, bez vzájemného zdržování. V Praze byly v následujících letech zřízeny ještě dvě křižovatky této koncepce - u Letenského tunelu a na Prašném mostě.

Snaha o oddělení množství pěších od silné povrchové dopravy vedla v šedesátých letech k rozhodnutí o zřízení podchodu pod křižovatkou s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí, ve středu náměstí - v místě, kde se stýkaly dvě velmi významné tramvajové tratě. Jejich dlouhodobé vyloučení pro výstavbu podchodu nepřicházelo v úvahu. Došlo proto k odvážnému rozhodnutí - převést tramvajovou dopravu na křižovatkový most, které znamenalo pouze krátkodobější přerušení provozu během jeho instalace a následného snesení v roce 1967, respektive 1968. Nejprve samozřejmě musely být vytrhány části tramvajových tratí na Václavském náměstí v okolí kolejového křížení. Poté došlo k instalaci konstrukce čtyř ramen mostu a střední konstrukce, na níž byla umístěna samotná kolejová křižovatka. Most nebyl určen pro automobily, čemuž odpovídaly pouze na pražcích umístěné koleje (podobně jako na trojském tramvajovém mostě). Pouze samotná kolejová křižovatka byla zakryta. Samotná výstavba podchodu proběhla pod mosty, na nichž byl čilý tramvajový provoz.

V letech 1969 - 1973 byla z povrchu budována stanice metra C Muzeum a navazující podchod pod komunikací u Národního muzea. Tramvajová doprava byla postupně převáděna na provizorní přeložky, vedené obousměrně vždy z jedné strany pomníku svatého Václava. Mezi roky 1976 - 1978 se mostní provizorium - podobné tomu ze středu Václavského náměstí - objevilo pro změnu na Můstku. Probíhala zde totiž výstavba stanice metra trasy A Můstek, jejíž druhý výstup byl napojen na původní podchod pod středem Václavského náměstí.

Po létech omezení a ústrků byl koncem roku 1978 provoz tramvají na Václavském náměstí obnoven ve své takřka původní podobě před zřízením obou mostních provizorií a všelijakých dočasných přeložek. Samotné zahájení provozu linky metra A v létě 1978 z Dejvic na Náměstí Míru ještě tramvajovou dopravu na náměstí příliš nepoznamenalo, zato její prosincové prodloužení o dva roky později do stanice Želivského přineslo tramvajím na Václavském náměstí definitivní zánik. Ačkoliv druhý provozní úsek tratě A z Náměstí Míru do stanice Želivského byl uveden do provozu 19. prosince 1980, tramvaje opustily náměstí už 13. prosince, protože bylo nutné v zájmu zachování tramvaje na Vinohradské třídě vybudovat nové kolejové propojení z ulice Vinohradské do ulice Škrétovy. Dne 13. prosince 1980 tak tramvaje Václavské náměstí v podélném směru opustily a jen reznoucí koleje zůstaly v zemi jako memento až do roku 1982, kdy byly nahrazeny záhonem, který mnohým slouží spíše jako WC.

O pár let později, 4. července 1985, byla zrušena i trať v ulici Na Příkopě, která se Václavského náměstí dotýkala při jeho spodním okraji. Jedinou tratí, která na Václavském náměstí zůstala, je ta z Vodičkovy do Jindřišské ulice, která náměstí jen křižuje.

Podle toho, jak se politici zrovna vyspali, buď s návratem na náměstí počítají, nebo nepočítají. Jednou jim vadí troleje, jindy koleje a jindy zas něco jiného. Jednou se tedy tramvaje na náměstí vrátí, jindy to vezmou kolem hlavního nádraží.

A tak se pojďte - alespoň s pomocí starých záběrů z pohlednic, soukromých fotografií, archivů a časopisů - porozhlédnout po stoleté (bez tří let) historii tramvajové dopravy na Václavském náměstí v jeho podélném směru...