Trať Národní divadlo - Karlovo náměstí

Dovolujeme si Vás upozornit, že s ohledem na provedené rekonstrukce to tady vypadá zase trošku jinak. Usilovně pracujeme na úpravách.

V lednu 1875 se v pražských ulicích objevili vážení pánové, kteří důležitě procházeli budoucím úsekem tramvajové tratě. Probíhalo tu, dnešními slovy řečeno, místní šetření, které vyústilo v povolení stavby, vydané 8. března 1875 c.k. místodržitelstvím. Dělníci vyznačující průběh trasy zatloukáním dřevěných kolíků obsadili ulice 27. dubna a již 3. května začalo kladení kolejnic. Na dnešní dobu možná až neuvěřitelně rychlá výstavba tratě vyústila v první zkušební jízdy uskutečněné 13. září 1875 a technickou revizi provedenou o dva dny později.
Samotné zaržání koní, mlasknutí biče a zavrzání nápravy rozjíždějícího se vagónku plného cestujících zaslechly ulice při slavnostním zahájení provozu 23. září 1875 v 15:00 hodin.

Původní trať byla vybudována jako jednokolejná s výhybnami před Platýzem a na jejím konci u Řetězového mostu. Již 6. října 1875 provozující společnost Pražská tramway zažádala o položení druhé koleje z důvodu stále vzrůstající frekvence cestujících. Přesto byl tento požadavek městskými orgány schválen až 5. dubna 1882 a dokončení stavby je doloženo plánem z 20. září 1883. Z něj vyplývá, že u Národního divadla byl do tratě vložen kolejový přejezd sloužící k obracení vozů na konečné. Od 1. srpna 1883 trať pokračovala dále po Františkově nábřeží až ke Karlovu mostu.

V blízkosti provozované tratě koňky se ve Spálené ulici objevily koleje v pořadí druhé tramvajové tratě zřízené přímo pražskými Elektrickými podniky. Její projekt vznikl ještě ve vrcholícím období provozu koňky. Zprovozněna byla 4.února 1898 a do Spálené ulice přivedla přes Karlovo náměstí a Ječnou ulicí elektrické tramvaje z náměstí Míru. Trať začínala ve Spálené ulici 20 metrů dlouhým jednokolejným úsekem a s výjimkou krátkého úseku mezi křižovatkami Lazarská a Myslíkova byla dvoukolejná. Ve zmíněném úseku se tramvaj musela uskromnit na jednu kolej, protože s ohledem na již od 28. června 1886 provozovanou dvoukolejnou trať koňky z Václavského náměstí do Myslíkovy ulice, nezbylo místo pro zřízení druhé koleje pro elektrickou tramvaj. Navíc se obě tratě v místě jen křižovaly, kolejově propojené nebyly. Druhá kolej elektrické tramvaje byla v křižovatce zřízena 18. prosince 1900 společně s elektrifikací tratě koňky, kdy se obě tratě zároveň kolejově propojily.

Spojení tratě koňky na Národní třídě a elektrické tramvaje ve Spálené ulici umožnil provizorní kolejový oblouk propojující obě tratě směrem k Národnímu divadlu zřízený 16. září 1898. Toto provizorium však dlouho nevydrželo a hned během následujícího roku zaniklo.

Rok 1899 se nesl ve znamení elektrifikace tratí koňských drah. K 28. září 1899 byla elektrifikována i ta vedená po Národní třídě až k Josefskému náměstí (náměstí Republiky). Během vyloučeného provozu byla u Národního divadla zřízena třetí kusá kolej v délce 105 metrů pro odstavování divadelních vozů, napojená směrem k Václavskému náměstí, před níž byl vložen kolejový přejezd (na druhém konci byla napojena teprve až 24. října 1913). Přesto ani po elektrifikaci tratě v září 1899 nebylo obnoveno předešlé propojení obou tratí na Národní třídě a ve Spálené ulici. Navazující úsek tratě ke Karlovu mostu zůstával až do 28. října 1901 nadále obsluhován koňkou. Již od 17. června 1901 se u Národního divadla připojila tramvajová trať vedená přes novotou zářící most císaře Františka I. na Újezd a k Andělu.

Zřízení dvoukolejného oblouku propojujícího obě tratě bylo podmíněno demolicí objektu v křižovatce Perštýn. Vyvlastňovací řízení se táhlo od roku 1902 a teprve 29. listopadu 1905 byl na křižovatce zřízen dvoukolejný kolejový oblouk k Národnímu divadlu, propojující Spálenou a Národní třídu. V dvoukolejné trati ve Spálené ulici před samotným obloukem byl zřízen kolejový přejezd.

Prodloužení tramvajové tratě po nábřeží k Výtoni bylo zprovozněno 31. července 1910 a u Národního divadla tak vznikla kolejová křižovatka v dnešní podobě. Během roku 1929 byla zrušena 3. divadelní kolej u Národního divadla a od 1. září 1931 byla zrušena tramvajová trať v navazující Myslíkově ulici. O osm let později, k 1. srpnu 1939 byla však opět obnovena. Od 9. listopadu 1946 byla navíc propojena s tratí Národní divadlo-Karlovo náměstí jednokolejným obloukem ke Karlovu náměstí, který se zdvoukolejnění dočkal až 17. března 1969. Mezi Václavským náměstím a Spálenou ulicí mohly první tramvaje projet 28. května 1952, kdy byly na křižovatce Lazarská doplněny chybějící kolejové oblouky, dnes tolik důležité pro provoz páteřní linky 9.

Při rekonstrukci tratě v Národní třídě v průběhu roku 1953 byly poprvé v Praze kolejnice uloženy na pražce z předpjatého betonu. Po 57 letech od uvedení do provozu tratě ve Spálené ulici byl na křižovatce Perštýn zprovozněn 13. května 1955 oblouk ze Spálené k Můstku. Při výstavbě podjezdu Divadelní ulice pod Národní třídou u Národního divadla bylo pro tramvaje zřízené krátké mostní provizorium. Výstavba obchodního domu Máj na rohu Národní a Spálené ulice vyvolala přerušení provozu tramvají ve Spálené ulici od 5. listopadu 1973 do 28. února 1974. Jeden z nejdiskutovanějších zásahů do kolejové sítě pražských tramvají se dne 4. července 1985 dotkl také tramvajové tratě vedené Národní třídou. V souvislosti s výstavbou metra na trase B a pěší zóny na Můstku došlo ke zrušení provozu tramvají v úseku křižovatka Perštýn - Můstek - Prašná brána - Náměstí Republiky. Při následující rekonstrukci byly z křižovatky spojovací oblouky vyjmuty a trať tak získala dnešní podobu. Přesto zůstávaly oblouky zachovány v původní poloze křižovatky, což způsobovalo omezenou osovou vzdálenost a zákaz potkávání protijedoucích vozů KT8D5. Teprve rekonstrukce oblouků uskutečněná v roce 2004 toto omezení odstranila.

Stále se zhoršující části původní tramvajové tratě tvořené velkoplošnými panely BKV, přinesly trati zákaz provozu vozů Škoda 14T, a tím i nemožnost jejich vypravení na linky 9, 18 a 22. Jakákoliv oprava tratě byla stále oddalována, neboť výluka nesměla být ve stejném termínu, v němž se chystalo uzavření stanice metra Národní třída pro úpravy vestibulu pod budovou budoucího Coppa centra.
Uzavření metra se však stále odsouvalo, až nakonec hrozila situace, kdy na ní bude nuceně přerušen provoz ve chvíli, kdy zároveň dojde k uzavření stanice metra. Tato situace byla naprosto nepředstavitelná a proto se, díky opět oddálenému uzavření stanice metra, využil prázdninový termín, kdy v termínu od 25. června do 31. srpna proběhla rekonstrukce, měnící vyžilé velkoplošné panely BKV za pevnou jízdní dráhu systému W-tram.

Tramvajová trať začíná u křižovatky Národní divadlo přímým úsekem zřízeným po rekonstrukci z roku 2010 klasickou konstrukcí tramvajové koleje metodou W-tram s asfaltovým krytem kolejiště. Bezprostředně za křižovatkou jsou zřízeny zastávky Národní divadlo, aby bylo možné vybudovat plnohodnotné nástupní ostrůvky, trať se protiblouky dostává dále od levého chodníku. Ještě před zastávkami tramvajová trať překročí jako součást Národní ulice po mostním nadjezdu Divadelní ulici. Za zastávkami se trať stáčí táhlým levým obloukem, překračuje křižovatku s ulicí Karolíny Světlé, pověstnou množstvím nehod tramvají s automobily, napřimuje se a až ke křižovatce s ulicí Spálenou pokračuje přímým úsekem. Z důvodu nutného zvětšení osové vzdálenosti protisměrných kolejí v oblouku do Spálené ulice, který je zřízen klasickou metodou kolejnic na příčných pražcích s krytem tvořeným žulovou dlažbou, se již před obloukem obě koleje od sebe vzdalují. Po odbočení do Spálené ulice trať pokračuje přímým úsekem zřízeným opět systémem W-tram do prostoru zastávek Národní třída. Pojížděný kryt zde tvoří nadále velká žulová dlažba (jde o první využití dlažby ke krytí kolejí systému W-tram v Praze), která se za prostorem zastávek opět mění na asfaltový kryt. Následně se trať stáčí táhlým pravým obloukem, který před nočními zastávkami Lazarská vystřídá oblouk levý, přivádějící trať ke křižovatce Lazarská, jejíž kryt tvoří žulová dlažba. Po jejím překonání následuje cca 30 metrů dlouhý přímý úsek zřízený na příčných pražcích s asfaltovým zákrytem, v němž je pouze ve sledovaném směru zřízena občasná zastávka Myslíkova, za níž následuje stejnojmenná křižovatka s asfaltovým krytem. Až ke křižovatce s ulicí Odborů ještě pokračuje trať v klasické konstrukci a protioblouky překonává křižovatku s ulicí Odborů, v níž přechází do konstrukce velkoplošných panelů BKV přimyká se k chodníku podél parku na Karlově náměstí a v přímém úseku míří do prostoru zastávky Karlovo náměstí, která je umístěna před stejnojmennou křižovatkou pouze v uvedeném směru. Po dalších cca 30 metrech námi sledovaná trať v prostoru křižovatky Karlovo náměstí končí.

Národní divadlo
- nácestná zastávka Národní divadlo ve směru k zastávce Národní třída ve středu ulice Národní, 141 metrů za křižovatkou se Smetanovým nábřežím, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT

Národní divadlo
- nácestná zastávka Národní divadlo ve směru k zastávkám Újezd respektive Národní divadlo ve středu ulice Národní, 68 metrů před křižovatkou se Smetanovým nábřežím, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT

Národní třída
- nácestná zastávka Národní třída ve směru k zastávce Lazarská(občasná) v ulici Spálená, 4 metry před křižovatkou s ulicí Ostrovní, nástup z chodníku pro dva vlaky 2xT

Národní třída
- nácestná zastávka Národní třída ve směru k zastávce Národní divadlo u východní strany ulice Spálená, 54 metrů před křižovatkou s ulicí Národní, nástup z chodníku pro dva vlaky 2xT

Lazarská
- občasná nácestná zastávka Lazarská pro noční linky tramvají ve směru k zastávkám Lazarská, Karlovo náměstí respektive Myslíkova, u východní strany ulice Spálená, 3 metry před křižovatkou s ulicí Lazarská, nástup z vozovky pro dva vlaky 2xT

Lazarská
- občasná nácestná zastávka Lazarská pro noční linky tramvají ve směru k zastávce Národní třída, u východní strany ulice Spálená, 80 metrů za křižovatkou s ulicí Lazarská, přímý nástup z chodníku pro dva vlaky 2xT

Myslíkova
- občasná nácestná zastávka Myslíkova ve směru k zastávkám Karlovo náměstí respektive Myslíkova, u východní strany ulice Spálená, 3 metry před křižovatkou s ulicí Myslíkova, nástup z vozovky pro jeden vlak 2xT

Karlovo náměstí
- nácestná zastávka Karlovo náměstí ve směru k zastávkám Štěpánská respektive Moráň, na komunikaci podél západní strany Karlova náměstí, tramvajová trať u chodníku podél parku ve středu náměstí, 55 metrů před křižovatkou s ulicí Resslova, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT

Celou popisovanou trať můžeme rozdělit na čtyři provozní úseky: Národní divadlo - Lazarská, Lazarská - Myslíkova, Národní divadlo - Karlovo náměstí a Lazarská - Karlovo náměstí. Po změněn linkového vedení k 1. září 2012 celý úsek Národní divadlo - Karlovo náměstí projíždí denní linky 6, 18 a 22 a noční linky 53, 57 a 59. V úseku Národní divadlo - Lazarská denní linka 9 a noční 58. V úseku Lazarská - Karlovo náměstí jsou pak provozovány denní linky 3 a 24 a noční 51, 52, 54, 55 a 56. Od Lazarské po Myslíkovu projíždí linka 14.

Fotocesta po trati Národní divadlo - Karlovo náměstí