Již od počátku své existence předpokládaly Elektrické podniky výstavbu tramvajové
vozovny v oblasti Michle. Dokonce byl již zakoupen pozemek u Botiče, vymezený dnešními ulicemi Nuselská,
Adamovská a Mendíků. V roce 1913 byl dokonce připraven a schválen projekt, ale vypuknutí první světové
války výstavbu vozovny přerušilo. Po válce byla myšlenka tramvajové vozovny v této oblasti oživena, ale hledal
se pro ni výhodnější pozemek. Když byla postavena tramvajová trať na dnešní náměstí Hrdinů, naskytla se
lákavá možnost získat výhodnější pozemek poblíž pankrácké trestnice.
S výstavbou vozovny se započalo v roce 1925 a do vínku dostala odstavné lodě v podobě ojedinělé železobetonové
konstrukce. Provoz vozovna zahájila 10. října 1927, kdy vypravila na trať prvních 19 vlaků. Vozovna měla
v době svého otevření pět lodí po pěti kolejích. Střední tři lodě byly v celé délce vybaveny prohlížecími
kanály a sloužily tak nejen k deponaci, ale i údržbě vozů. Krajní lodě byly podsklepeny pouze v zadní části
a sloužily zejména k odstavování vozů. Celkem bylo možné ve vozovně umístit 270 tehdejších vozů díky čemuž šlo o
největší pražskou tramvajovou vozovnu. V celé délce zadní části odstavných lodí byly zřízeny dílny s příslušenstvím
a dvě velká sila na písek. Od počátku byla vozovna vybavena objízdnou kolejí. V roce 1928 byl dokončen samostatný
objekt na ruční umývání tramvají, který však svému účelu příliš dlouho nesloužil. Vozovna byla na tramvajovou
síť původně napojena do dnešní ulice 5. května (tedy tam, kde burácí motory automobilů po Severojižní magistrále).
|
|
12. února 1945 byla při spojeneckém bombardování vážně poškozena 5. loď vozovny, k jejíž obnově došlo až na
podzim roku 1946. Mezi roky 1957 - 1960 proběhla přestavba 4. a 5. lodě pro deponaci vozů řady T a mezi těmito loděmi
byla postavena nová dílna, což si vyžádalo zrušení dvou kolejí. Od té doby mají 4. a 5. loď jen čtyři koleje.
Když na počátku roku 1958 došlo k velkému požáru v areálu
Ústředních dílen v Rustonce musely se o údržbu vozů typu T začít starat vybrané vozovny. Mezi jinými i vozovna
Pankrác, v jejíž ještě ne zcela dokončené dílně byla prováděna i těžká údržba tramvají. V roce 1965 byl objekt
původní umývárny tramvajových vozů vrácena svému účelu a byl zde instalován mycí rám Sigma, který byl o 27 let
později nahrazen mycím strojem Tammermatic. Do areálu vozovny vedla původně jen jedna kolej, druhá byla zřízena
v roce 1957. Když byla z důvodu pokračující výstavby Severojižní magistrály v roce 1970 zrušena trať v ulici 5. května,
byla vozovna nově spojena s ostatní sítí novou tramvajovou tratí vedenou ulicemi Na Pankráci, Na Veselí a Soudní.
Před vozovnou byl zřízen dvoukolejný vratný trojúhelník. V letech 1973-1974 se uskutečnila přestavba
kolejiště před 1. - 3. lodí vozovny pro vozy
T3, v letech 1985 a 1986 byly zřízeny
odstavné koleje do bývalých autobusových garáží k odstavování
Strojních zatlačovaček
používaných při rekonstrukcích tramvajových tratí metodou
BKV.
Obě koleje byly v roce 1992 odpojeny. Tramvajová
smyčka
před vozovnou byla postavena v roce 1974, do dnešní podoby byla rekonstruována v roce 1995.
Od počátku provozu tramvajové vozovny se počítalo s tím, že v areálu vzniknou také autobusové garáže. Garáže
pro 18 autobusů zahájily provoz dokonce dříve než samotná tramvajová vozovna - 24. září 1927. V roce 1929
byla postavena další garáž pro 12 vozů a umývárna autobusů. Ke garážování se dokonce využívala i umývárna tramvají.
22. prosince 1932 byla část vozů přeložena do nových autobusových garáží v Dejvicích. V 60. letech musely být autobusy
odstavovány i v tramvajové části areálu a byly pro ně zřízeny i provizorní odstavné plochy mimo areál vozovny.
Provoz autobusových garáží Pankrác byl ukončen 15.září 1982, kdy byly přeloženy do Dejvic v rámci zprovoznění nových
autobusových garáží v Řepích a ve švech praskající tramvajová vozovna si konečně oddychla. Dnes vozovna Pankrác vypravuje do sítě jen
modernizované vozy
T3R.P. A navíc poskytuje přístřeší také čtyřem nejezdícím tramvajím typu
RT6N1, z nichž vůz 9101 byl modernizován na typ RT6N2.