Třetí staniční kolej Želivského

Když byla v roce 1978 v prostoru zastávky Hradčanská v souvislosti s výstavbou stejnojmenné stanice metra zřízena vícekolejná nástupiště, záhy se zjistilo, že jde o ideální tah. Pro každý směr tramvajové dopravy jedno nástupiště, oddělující proudy cestujících přestupujících z metra na tramvaje.

Počátek odpojené koleje u křižovatky Želivského. | 30.7.1995

Počátek odpojené koleje u křižovatky Želivského, v protisměrném pohledu ke křižovatce. | 30.7.1995

Poslední dny již odpojené střední staniční koleje, pohled od křižovatky Želivského. | 9.10.1999

Konec odpojené koleje k zastávce Vinohradské hřbitovy. | 30.7.1995

Konec odpojené koleje od zastávky Vinohradské hřbitovy v protisměrném pohledu. | 30.7.1995

Poslední dny již odpojené střední staniční koleje, pohled od zastávky Vinohradské hřbitovy. | 9.10.1999

A tak je vcelku logické, že byla snaha tuto variantu pro usměrnění proudu cestujících používat i nadále. Druhým (a bohužel také posledním místem) se stala tehdy koncová stanice trasy metra A Želivského na Vinohradské ulici. Zde nebylo - jako v případě Hradčanské - použito obousměrné rozvětvení tramvajové tratě na dvojici nástupišť, ale pouze ve směru z centra, ke křižovatce Vinice byla zřízena dvojice nástupišť, pro tramvaje mířící k Ústředním dílnám DP a do Vršovic a Hostivaře. Tato podoba zastávek Želivského se střední staniční kolejí byla uvedena do provozu 18. listopadu 1980, a předběhla tak i uvedení této části trasy metra A do provozu (19. prosince 1980).

Jenže výhybka na střední kolej následovala bezprostředně za sjezdovou výhybkou křižovatky Želivského, navíc na střední kolej vedl velmi nepříjemný oblouk. Elektrické ovládání výhybky bývalo často mimo provoz a řidičům se moc nechtělo vracet se do dřevních tramvajových dob a uprostřed rušní křižovatky běhat přestavovat výhybku ručně. No a tak většina vlaků využívala pouze pravou staniční kolej. Výhybka proto na svém místě chřadla a chřadla až uchřadla úplně a 22. dubna 1992 byla střední staniční kolej zrušena. Odpojená a bez výhybek však na svém místě v asfaltu vydržela až do října roku 1999, kdy byla vytrhána.

A tak má Praha další dopravní raritu. Z podchodu vestibulu stanice metra Želivského ústí tři schodiště na tramvajové zastávky. To prostřední nás sice vyvede na nástupní ostrůvek, ale chybí zde to nejpodstatnější - tramvajové koleje. A místo zastávkového sloupku se tyčí informační stojan s mapou okolí...