Třetí staniční kolej Želivského

Když byla v roce 1978 v prostoru zastávky Hradčanská v souvislosti s výstavbou stejnojmenné stanice metra zřízena vícekolejná nástupiště, záhy se zjistilo, že jde o ideální tah. Pro každý směr tramvajové dopravy jedno nástupiště, oddělující proudy cestujících přestupujících z metra na tramvaje.

Počátek odpojené koleje u křižovatky Želivského. | 30.7.1995

Počátek odpojené koleje u křižovatky Želivského, v protisměrném pohledu ke křižovatce. | 30.7.1995

Poslední dny již odpojené střední staniční koleje, pohled od křižovatky Želivského. | 9.10.1999

Konec odpojené koleje k zastávce Vinohradské hřbitovy. | 30.7.1995

Konec odpojené koleje od zastávky Vinohradské hřbitovy v protisměrném pohledu. | 30.7.1995

Poslední dny již odpojené střední staniční koleje, pohled od zastávky Vinohradské hřbitovy. | 9.10.1999

A tak je vcelku logické, že byla snaha tuto variantu pro usměrnění proudu cestujících používat i nadále. Druhým (a bohužel také posledním místem) se stala tehdy koncová stanice trasy metra A Želivského na Vinohradské ulici. Zde nebylo - jako v případě Hradčanské - použito obousměrné rozvětvení tramvajové tratě na dvojici nástupišť, ale pouze ve směru z centra, ke křižovatce Vinice byla zřízena dvojice nástupišť, pro tramvaje mířící k Ústředním dílnám DP a do Vršovic a Hostivaře. Tato podoba zastávek Želivského se střední staniční kolejí byla uvedena do provozu 18. listopadu 1980, a předběhla tak i uvedení této části trasy metra A do provozu (19. prosince 1980).

Jenže výhybka na střední kolej následovala bezprostředně za sjezdovou výhybkou křižovatky Želivského, navíc na střední kolej vedl velmi nepříjemný oblouk. Výhybkář, ovládající výhybku z boudy na chodníku byl často nepřítomen a většina vlaků tak stejně využívala pravou staniční kolej. Řidičům se totiž logicky moc nechtělo vracet se do dřevních tramvajových dob a uprostřed rušné křižovatky běhat přestavovat výhybku ručně. Výhybka proto na svém místě chřadla a chřadla až uchřadla úplně a 22. dubna 1992 byla střední staniční kolej zrušena. Odpojená a bez výhybek však na svém místě v asfaltu vydržela až do října roku 1999, kdy byla vytrhána.

A tak má Praha další dopravní raritu. Z podchodu vestibulu stanice metra Želivského ústí tři schodiště na tramvajové zastávky. To prostřední nás sice vyvede na nástupní ostrůvek, ale chybí zde to nejpodstatnější - tramvajové koleje. A místo zastávkového sloupku se tyčí informační stojan s mapou okolí...