Smyčka Podbaba
původní poloha

Pražská obec proto v předstihu vykoupila potřebné pozemky a 16. srpna 1927 se po provedené politické pochůzce začalo stavět. K 1. červenci 1928 byla trať takřka dokončena, až na chybějící zhruba třicetimetrový úsek přes pronajatý městský pozemek, jehož „nájemce“ jej odmítal vyklidit. V říjnu 1928 soud vyhověl žalobě pražské obce a magistrát následně provedl exekuční zboření boudy, která byla na pozemku vybudována. Pokládka chybějících třiceti metrů kolejí byla zahájena záhy a 19. prosince 1928 byl již zahájen provoz. Trať původně končila přibližně v místě někdejší předjízdné koleje Podbaba levým přejezdem asi třicet metrů před dnešní Čínskou ulicí. Pro tehdejší jedinou linku, jenž zde byla ukončena, šlo o postačující řešení.

Protože počet cestujících stále narůstal, od 1. dubna 1937 začala po trati jezdit druhá linka. Protože se ale ukázalo, že ukončení dvou linek na jednom přejezdu není praktické, po deseti letech se na místo dělníci vrátili a zahájili výstavbu takřka 200 metrů dlouhého prodloužení, jehož konec byl zhruba o 40 metrů dále, než vrchol oblouku vnější koleje později zřízené smyčky. V přeložené koncové zastávce byl zřízen křížový přejezd pro obracení vlaků, přejezd v místě původní konečné zastávky zůstával nadále zachován. Provoz na prodlouženém úseku byl zahájen 3. listopadu 1938.

Vlaky v levostranném provozu obracely tak, že před křížovým přejezdem měly obě linky výstupní stanici, ve které byl odpojen vlečný vůz. Motorový vůz linky 7 přejel přes přejezd rovnou na pravou kolej a následně povyjel k Vítěznému náměstí, aby na uvolněné místo mohl samospádem sjet i vlek, pro nějž si pak motorový vůz nacouval. Podobně tu obracela i linka 18, s tím rozdílem, že motorový vůz jel z výstupní zastávky nejprve rovně, a pak uvolnil svému vleku, pro nějž se následně vracel, místo přejetím přes přejezd na pravou kolej.

V roce 1941 vypracovaný projekt rekonstrukce tramvajové tratě počítal se zřízením čtyřkolejného nádraží v Podbabě, kde každá linka měla mít svůj pár kolejí s pravým přejezdem a nástupištěm, aby se urychlilo obracení vlaků. Před konečnou měla být po pravé straně zřízena třetí, 56 metrů dlouhá kolej, napojená jen sjezdovou výhybkou s pravým přejezdem v trati, která měla sloužit pro odstavení a napájení kropících tramvají. Tyto z dnešního pohledu nereálné plány stavebních úprav zůstaly nakonec pouze na papíře a k jejich realizaci nedošlo.

Ještě v roce 1946 bylo stále 12 konečných zastávek ukončeno kuse přejezdem, či s pomocí výhybny, tedy dvojicí za sebou následující protisměrných přejezdů s kusou kolejí, kde byl mezi nimi prostor pro odstavení a objetí vlečných vozů. Blížící se nasazení jednosměrných vozů a zkušenosti se smyčkami, které prokazatelně urychlovaly obracení vlaků, stály u myšlenky nahrazení křížového přejezdu dvoukolejnou symetrickou smyčku. Takovýto typ kolejového zařízení byl typický výlučně pro Prahu. Pro případ nutného předjíždění vlaků jednotlivých linek, případně odstavování posilových vlaků bylo nezbytné zřídit ještě předjízdnou kolej. Ta měla délku 135 metrů a byla umístěna mezi Zelenou a Čínskou ulicí vpravo ve směru jízdy. Tato třetí traťová kolej, umístěná před samotnou smyčkou, zahájila provoz již 21. dubna 1947. Samotná smyčka zahájila provoz 10. května 1947. Deponovací kapacita smyčky (bez možnosti průjezdu pro ostatní vlaky) činila 21 vozů typu T.

Takřka dvacet let se prověřovala možnost prodloužení tratě z původní smyčky Podbaba k plánované železniční zastávce v Podbabě, resp. ještě dále do oblasti Suchdola. Přesto se stavební činnost rozbíhá až v závěru roku 2010, což v prvních měsících ještě nemá dopad na existenci smyčky. Její existence, se uzavírá až v noci z 15. na 16. května 2011, kdy ji v 0:26 hodin opouští poslední vlak linky 51, obsazený vozem T3R.PV ev.č.8158. A v následujících hodinách se do kolejiště zakusují stavební stroje.

Smyčka začínala elektromagnetickou čepovou výhybkou ev.č.034, která rozdělovala traťovou kolej levým obloukem na vnitřní a pravým obloukem na vnější kolej smyčky. Po obou kolejích se tedy tramvajové vlaky pohybovaly protisměrně. V následujícím pravém oblouku vnitřní koleje byla umístěna výstupní zastávka, na vnější koleji byla výstupní zastávka zřízena naopak v oblouku levém, před objektem sociálního zařízení. Před sjezdovou čepovou výhybkou obou kolejí zpět na trať byly zřízeny obě nástupní zastávky.

Zastávky umístěné v popisované smyčce:

Fotocesta po smyčce Podbaba .:::. 11. června 2005