Vlečka ČKD Lokomotivka
v Českomoravské ulici

Libeňská lokomotivka byla založena v roce 1871 na pozemku sousedícím s nádražím Libeň. Na plánku z roku 1870 je továrna na kolejiště libeňského nádraží připojena spojovací kolejí směrem od Prahy, tedy zcela opačně než sloužila až do konce svého provozu. Na plánku z roku 1874 je již vlečková kolej zakreslena v poloze známé takřka 100 let.

Již 15. února 1898 byl schválen projekt nové tramvajové tratě Balabenka - Českomoravská (zhruba u někdejší zastávky Lokomotivka), spadající ještě do éry vlastnictví dráhy Praha - Libeň - Vysočany Františkem Křižíkem. Ač šlo o stavebně velmi jednoduchou trať, dočkala se své realizace až v roce 1903 a zprovozněna byla 30. března 1903. V celé své délce 730 metrů byla jednokolejná a vedla od křižovatky Balabenka až k Českomoravské továrně na stroje, kde končila před železniční vlečkou do továrny.

V roce 1925 bylo uvedeno do provozu dvoukolejné prodloužení tramvajové tratě na Harfu, které bylo plánováno již v roce 1913, spojené navíc se zdvoukolejněním celého stávajícího úseku od Balabenky. Stalo se tak 13. července téhož roku. Součástí prodloužení na Harfu bylo také úrovňové křižování tramvajové tratě hned se třemi železničními vlečkami z libeňského nádraží přes Českomoravskou ulici do protějších areálů továren. Konkrétně šlo o vlečky do továrny ČKD, Landsmann a chemické továrny.

V roce 1935 odbočovala vlečka do areálu ČKD z dvacáté koleje nádraží Praha - Libeň. Hlavní kolej měřila 282 metrů, vedlejší koleje pak 3 550 metrů.

Landsmannova vlečka zanikla již v roce 1941, zbývající byly v provozu do roku 1965, kdy je nahradila nová mimoúrovňově vedená vlečka. Ta začínala na kolínském zhlaví nádraží Praha-Libeň překonala Poděbradskou ulici a tok Rokytky na železobetonovém mostě u smyčky Starý Hloubětín, stočila se obloukem takřka 180 stupňů do prostoru předávacího Východního nádraží. Z něj úvratí pokračovala druhá část vlečky podél tramvajové vozovny Hloubětín a hlubokým zářezem pod Kolbenovou ulicí se napojila na vlečkový systém kolejišť ČKD Slévárny a ČKD Elektrotechnika.

Východní nádraží bylo umístěno zhruba souběžně s Poděbradskou ulicí. Na jeho západní straně překračovala vlečka Freyovu ulici mostem a podél závodu ČKD Kompresory se napojila v areálu ČKD Lokomotivka na stávající kolejiště.

Původní vlečka přes Českomoravskou ulici zůstávala však stále napojena a snesena byla v osmdesátých letech při rekonstrukci tramvajové tratě ve stejnojmenné ulici na systém velkoplošných panelů BKV, kdy bylo odstraněno i původní úrovňové křížení. Do té doby se tato spojka z roku 1871 stále příležitostně používala.

Pozůstatkem po vlečce zůstávala až do roku 2003 výtažná kolej z libeňského nádraží, vedená před torzem původní výpravní budovy, která byla těžce poškozena při bombardování Prahy v roce 1945. Kolej byla snesena v roce 2003 v souvislosti s výstavbou víceúčelové sportovní haly na pozemcích někdejší Lokomotivky pro Mistrovství světa v ledním hokeji 2004. Během jejího snášení se v prostoru tramvajové zastávky Lokomotivka objevil také kus kolejnice původní vlečky přes Českomoravskou ulici. V místě někdejšího překladiště dnes najdeme již jen jednu zahloubenou kolej s nakládací rampou, která se na libeňské nádraží napojuje "opět" ve směru od Prahy.

K provozu na vlečkách přes Českomoravskou ulici se váže množství nehod s tramvajemi. V roce 1944 došlo k jedné z nejvážnějších nehod. Byl zde totiž těžce poškozen motorový vůz ev.č.412, který měl být po této nehodě zrušen. Jenže v době poválečného nedostatku tramvají byl opraven a dnes po vzorné rekonstrukci slouží jako historické vozidlo pražského Muzea MHD ve střešovické vozovně.

2003
		2006