Již v roce 1882 došlo k vypracování prvního projektu tratě koňské dráhy, který měl vozy koňky přivést z dnešního náměstí Republiky až do
Královské Obory - Stromovky, výletního místa Pražanů. Dlouhou dobu řešené vedení tratě v parku samotném přispělo k opoždění výstavby celé
tratě a tak nový projekt z roku 1883 raději vynechal samotný úsek vedený Stromovkou a ke schválení předložil jen část tratě z náměstí Republiky
k železničnímu viaduktu u dnešní křižovatky
Výstaviště. 25. června 1884 pak byl zahájen na trati
provoz a 26. června byl předložen návrh na vedení tratě Stromovkou. Tato část byla uvedena do provozu 21. března 1885, kdy byla prodloužena za
železniční viadukt a 5. dubna 1885, kdy se vydala až do Královské Obory. Celá trať koňky se stala vůbec první elektrifikovanou tratí po převzetí
Elektrickými podniky. Provoz elektrických tramvají byl zahájen 28. září 1889. Na úsek od Výstaviště k dnešní křižovatce
Elektrárna Holešovice
jsme si však museli ještě nějaký ten pátek počkat. Teprve 16. června 1905 bylo totiž uvedeno do provozu
kolejové propojení tehdejší vozovny
Centrála s Výstavištěm, sloužící již rovnou elektrickým tramvajím.
Trať byla při uvedení do provozu jednokolejná, ke zdvoukolejnění došlo až v roce 1911. 10. října 1901 byl zahájen provoz na nové
tramvajové trati
vedené dnešními ulicemi Veletržní a Bubenskou k nádraží Těšnov. Trať se na námi sledovanou napojovala v prostoru
křižovatky ulic Dukelských hrdinů a
Veletržní levými oblouky od Výstaviště. S ohledem na výstavbu mimoúrovňové křižovatky u tehdejšího sídla Dopravního podniku (prostor zastávek Vltavská) a
vzrůstající frekvenci automobilové dopravy v ulicích Bubenské a Veletržní byla trať k 2. říjnu 1978 zrušena.
Cestu po tramvajové trati začneme na
křižovatce ulic Na Zátorách, Partyzánské a U Výstaviště a
posledně zmíněné ulice se přidržíme. Trať míří v krátkém přímém úseku, který záhy vystřídá prudký pravý oblouk spojený s přiblížením se trati k pravému
chodníku pod železniční viadukt. Po jeho "překonání" stoupá v přímém úseku z poměrně úzké soutěsky a vzdaluje se od pravého chodníku ke středu ulice U
Výstaviště. Třebaže zde mají automobily již místa dost, stále se drží pravé kolejnice a zbytečně tak omezují tramvaje v jejich průjezdu. Před zastávkami
Výstaviště trať vybočí vpravo mírným esíčkem, aby mohly být oba ostrůvky protisměrných zastávek umístěny vstřícně sobě. Následuje
křižovatka
Výstaviště a trať zamíří pod druhý z železničních viaduktů. Následující ulice Dukelských hrdinů nás ohromí
svou šířkou, na níž jme nebyly dosud zvyklí. Před frekventovanou křižovatku s Veletržní ulicí - která je světelně řízená - je umístěn ostrůvek zastávky
Veletržní, za křižovatkou je pak zastávka v opačném směru jízdy. Do 2. října 1978 právě zde vlevo odbočovala trať vedená Veletržní a
Bubenskou ulicí. Trať se stále drží středu ulice Dukelských hrdinů a v mírném pravém oblouku
důsledně kopíruje její tvar. Před
křižovatkou u Strossmayerova náměstí, kde naše cesta skončí je ještě
umístěn ostrůvek zastávky
Strossmayerovo náměstí v našem směru jízdy. Do
rekonstrukce
křižovatky
Strossmayerovo náměstí v roce 2001 byl ostrůvek stejnojmenné zastávky umístěn i ve směru opačném, ale s ohledem na novou koncepci umístění zastávek byl po rekonstrukci zrušen.
Celá trať je vybudována metodou velkoplošných panelů
BKV, výjimku samozřejmě tvoří křižovatka
Výstaviště, která je klasické konstrukce.
Zastávky umístěné na popisované trati:
Výstaviště - nácestná zastávka v obou směrech
Veletržní - nácestná zastávka v obou směrech
Strossmayerovo náměstí - nácestná zastávka ve směru do centra.
Provozované linky na popisované trati:
V denním provozu jsou na trati provozovány linky 12, 14
15 a 17. V úseku Výstaviště - Nádraží Holešovice také linka
5. V nočním provozu zde kralují linky 53 a
54.
Fotocesta po trati křižovatka Elektrárna Holešovice - Strossmayerovo náměstí |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fotografie: © Pražské tramvaje