Osmdesátá léta 20. století se nesou ve znamení výstavby velkých sídlištních komplexů na tehdejších okrajích Prahy. Jeden takový vyrostl v oblasti mezi Kamýkem a Modřany. Urbanizace tak rozlehlého území však znamenala výrazné problémy pro dopravní obsluhu, zejména když jí zajišťují výhradně autobusy. To se však změnilo až v roce 1995, kdy byla do Modřan po létech odkladů prodloužena tramvajová trať od smyčky u branického železničního nádraží.
Stavbu tratě plánovaly Elektrické podniky již od roku 1936, kdy se objevila v návrhu na rozvoj tramvajové sítě. I po skončení II. světové války se s prodloužením tramvajové tratě stále počítalo a v roce 1948 se objevila ve Výhledovém plánu dopravy na léta 1949–1958, přičemž termíny byly vždy zcela nekonkrétní a posunovaly se postupně až k roku 1960. Snad i proto bylo prodloužení stávající tratě z centra ke smyčce
Nádraží Braník v roce 1959 považováno za první etapu výstavby této tratě. Počátkem let šedesátých se s tramvají do Modřan přestalo počítat, protože se pomalu rodily myšlenky na výstavbu trasy D pražského metra do této oblasti. O několik let později se myšlenka na výstavbu tramvajové tratě znovu vrátila na pořad dne, aby zajistila dopravní obslužnost nově budovaného sídliště, jehož výstavba byla zahájena v roce 1977. O rok později bylo dokonce vydáno územní rozhodnutí o stavbě této tratě, v němž se počítalo s dokončením v roce 1983. Přesto neměla tramvajová trať stále vyhráno. V roce 1980 totiž rozhodl pražský Národní výbor o vypuštění výstavby tramvajové tratě z výstavby sídliště a jejím odsunutí na léta 1985–1990. Zejména výstavba prvního úseku od branického nádraží narážela na komplikace spočívající v potřebě přeložky železniční tratě, která byla dokončena až v roce 1991.
Komplexní studie výhledového řešení hromadné dopravy v Praze z roku 1988 počítala opět s tramvajovou tratí z Modřan do Komořan a větví Poliklinika Modřany – Labe – Hasova – Sídliště Lhotka – Cílkova – Nové Dvory. Nakonec zahájená výstavba nové
tramvajové trati měla být výkladní skříní devadesátých let. Veškeré socialistické plány ale vzaly revolučním listopadem 1989 za své, výstavba se v nových podmínkách neustále z nejrůznějších důvodů zpomalovala a samozřejmě prodražovala až byla nakonec i zastavena. Pozůstatkem této etapy výstavby byly úseky zřízené metodou
velkoplošných panelů BKV v okolí zastávek Poliklinika Modřany a Čechova čtvrť. V roce 1992 byla stavba tratě obnovena a tehdy MČ Praha – Modřany požádala Hlavní město Prahu o stavbu tratě až do Libuše na Nové Dvory. V roce 1993 byla schválena příprava výstavby společně s tratí do Modřan v roce 1994. Mělo se jednat o prodloužení o 1 km zhruba k dnešnímu autobusovému obratišti před Novodvorskou ulicí. Prvním problémem bylo od počátku financování, které měla zajistit MČ Praha Modřany, druhým pak pochybnosti o smyslu trati. V roce 1993 byla zpracována dokumentace k územnímu řízení a dokumentace ke stavebnímu povolení, kdy se počítalo s dokončením stavby v dubnu 1995. V průběhu roku 1994 bylo na úsek Modřany – Libuš vydané územní rozhodnutí a byla podána žádost o stavební povolení. Zároveň byla podaná žádost o spolufinancování na ministerstvo životního prostředí (MŽP) s předpokladem dotace 80 % a dokončením stavby v květnu 1995. Na počátku následujícího roku byla žádost o dotaci MŽP zamítnuta bez možnosti opravných prostředků. Tou dobou však již nešlo změnit uspořádání smyčky Levského. V roce 1996 po více než dvou letech úřad zastavil řízení o vydání stavebního povolení, protože nebyly doloženy všechny doklady a stavbu vlastně nikdo už nepřipravoval, neboť pro ni nebylo financování. Zastavením stavebního řízení nevratně propadlo územní rozhodnutí z února 1994.
Po zahájení provozu nové tratě tak byla dnešní
smyčka Levského optimisticky kolejově připravena na prodloužení k Libuši zřízeným křížením traťové koleje s výjezdovým obloukem ze smyčky a sjezdovou výhybkou ve směru od Libuše.
Územní plán z roku 1999 s tratí do Libuše nicméně stále počítal, dokonce až k budoucí stanici metra Nové Dvory. Později byla plánovaná trasa tramvaje zkrácena k bližší stanici Libuš, kde byla studií z roku 2011 podrobně prověřena smyčka koordinovaná s objekty budoucí stanice metra. Tato varianta o délce nové trati 1,9 km již zůstala v projektové přípravě stabilizována. V roce 2015 vzešel na základě výsledků těchto studií impuls od Rady HMP a následný souhlas IPR znamenal zahájení seriózních příprav stavby této tratě.
V říjnu 2021 Dopravní podnik hl. m. Prahy dokončil veřejnou zakázku na zhotovitele nové 1,7 kilometru dlouhé tramvajové tratě Modřany – Libuš. Postaví ji firmy OHLA ŽS a STRABAG Rail ve sdružení
Společnost TT Modřany, které nabídlo nejnižší cenu 304,17 milionů korun, o téměř 46 milionů korun méně, než byl odhad nákladů dle projektové dokumentace. Většinu nákladů, celkem 85 %, pokryjí dotace Evropské unie z Operačního programu Doprava. Slavnostní zahájení stavby proběhlo 1. dubna 2022.
Nová tramvajová trať bude vycházet z dnešní smyčky Levského, odkud dále povede v boční poloze podél ulice Generála Šišky k Sídlišti Libuš a křižovatce s Novodvorskou ulicí. V tomto zhruba 1,3 kilometru dlouhém úseku bude mít trať otevřený kolejový svršek a jsou v něm naplánovány tři páry zastávek s pracovními názvy Modřanský vodojem (cca 0,25 km), Observatoř Libuš (cca 0,7 km) a Sídliště Libuš (cca 1,2 km). Poslední jmenovaná bude zajišťovat obsluhu současného sídliště Libuš i budované zástavby, a současně zde cestující budou moci přestoupit na autobusové spoje.
|
|
|
|
Tramvajová trať následně odbočí do osy Novodvorské ulice, kterou pokračuje do konečné zastávky Libuš (cca 1,6 km), situované v místě současných zastávek autobusu Pavlíkova. V této lokalitě bude stavba probíhat ve dvou etapách. V první etapě bude trať úvraťově ukončena se zastávkami Libuš přímo v Novodvorské ulici, což bude znamenat provoz obousměrných vozů. Prostor vlastní zastávky bude pouze jednokolejný, výstup cestujících bude orientován na východní nástupiště, nástup bude realizován ze západního nástupiště. Za vlastní zastávkou bude prostor umožňující odstavení jednoho, např. vadného tramvajového vlaku. Objekt sociálního zázemí pro řidiče je umístěn na východní stranu Novodvorské ulice do pásu zeleně. Souběžně řešené ukončení této etapy jednokolejnou dočasnou smyčkou, umístěnou východně od Novodvorské ulice, o němž hovořila tisková zpráva Dopravního podniku ze dne 19. října 2021: "
DPP zde nicméně na základě dohody s majiteli tamních pozemků připravuje dočasnou smyčku, která bude sloužit do doby, než DPP zprovozní prodloužení tratě až na Nové Dvory. Smyčku Libuš si DPP postaví vlastními silami, ideálně současně s dokončením stavby nové tramvajové tratě Modřany – Libuš. Toto řešení DPP umožní nasazovat na tuto trať jednosměrné tramvaje místo obousměrných," nebude nakonec realizováno.
Ve druhé etapě, realizované až ve vazbě na výstavbu stanice metra D, bude zřízena bloková smyčka se zastávkami přímo před výstupem ze stanice metra Nové Dvory. Tato definitivní úprava umožní posílení provozu o další linku. Tramvajová trať bude mít v křižovatce ulic Generála Šišky a Novodvorské asfaltový povrch, zhruba 230 metrů dlouhý úsek v Novodvorské ulici bude zatravněn. Současně s tramvajovou tratí bude u budoucí zastávky Sídliště Libuš postavena také nová měnírna Libuš, která bude sloužit k napájení nejen budované tratě Modřany – Libuš, ale i připravovaného pokračování na Nové Dvory.
Z hlediska nutných zemních prací je nejnáročnější hned počáteční úsek v místě napojení na stávající
smyčku, kde je trať vedena v hlubším zářezu, v němž stoupá na úroveň komunikace. V území se nachází řada inženýrských sítí, z hlediska důležitosti je nejvýznamnější křížení s trasou vysokotlakého plynovodu v ulici Generála Šišky, dále navržená trasa probíhá v těsné blízkosti stávající regulační stanice plynu. Její umístění v těsném sousedství zamýšlené tramvajové trati bylo zcela zásadním problémem. Díky vzájemným kompromisům dotčených organizací, Pražské plynárenské – Distribuce a. s. na jedné straně a Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. na druhé bylo možné za cenu drobných úprav stavebního řešení zachovat regulační stanici ve stávající poloze, přičemž trať je skutečně vedená jen v několikametrovém odstupu od zdi objektu. Pro případ mimořádné události v podobě úniku plynu z regulační stanice byl dohodnut systém, jakým bude okamžitě zastavena tramvajová doprava na přilehlé trati, a to ve formě elektronických návěstí s povelem
Stůj.
V okolí nové tramvajové tratě Dopravní podnik vysadí 85 nových vzrostlých alejových stromů, zejména javorů babyk, jírovců, střemch, hlohů, štědřenců, ale i cedrů, a téměř 26 400 keřů, například růží, zlatic, pustorylů, různých odrůd tavolníků, dřišťálů, ale také svídy, dříny, ptačí zoby, celkem 33 různých druhů keřů. Skupiny keřů budou oddělovat tramvajové těleso a ulice Generála Šišky a Meteorologickou, další keře budou vysázeny také kolem zastávek i nové měnírny.